Sedím v křesílku u počítače, v domácím triku a teplákách, slastně před chvílí vylezlá z vany, slastně si užívající bezpracného tepla v bytě a – konečně! – bezpracného večera, slastně vyjídající půlku grapefruitu systémem talířek – lžička – při zaboření lžičky podél bílé blanky do nitra na sebe nahuštěných půlměsíčků rozstřik jemné sprchy štiplavé v […]
Musím si otevřít pivo,
abych konečně začla…
Bivalent
Dvě noci za sebou.
Tivoli
Řekla bych, že v generaci předinternetových dětí není nikdo, kdo by tu hru aspoň jednou v životě nehrál.
Psáno nadvakrát, rozvláčný začátek, rychlý konec.
Nejhorší je dycky začátek.
Cesta do města
bylo tam hrozně moc lidí.
Správná žena
se sebou není nikdy spokojena.
Jsem mimo
narazím na to každou chvíli, z podivně klidné podivně vzdálené vzdálenosti.
Stručná zpráva o stavu unie
ke dni jarního slunovratu, nejkratší noci a největšího vedra.
A je to.
Pěkná, že jo.