Dívám se na fotky různých lidí na netu, různých akcí, a s uvědoměním si vlastního podivu cítím, co dřív ne – že jim nezávidím. Že mezi nimi nechci být. Že mě k nim vůbec nic netáhne, natož jejich rozjařenost, zaujatost činností v pospolitosti, snaživost, obecné veselí…
Růžovému kolu se štanglí
Nemám muže, nemám auto.
Bylo deset hodin večer
Stála jsem před domem a nadechovala vůni nejpozději začínajícího večera v roce.
Černá je perná
Nebo taky alternativní název jsem měla Černá je černá je černá. Ale to by nebylo odpovídající, protože docela trvalo, než černá černá byla.
Zahrádka jako dlaň
Když to všecko správně dobře proběhne, za měsíc ji budu mít přiklepnutou.
Ranní bulvár
u kafíčka patří k rituálům nedělním.
Tak trochu report, tak trochu reklama
Místo:
Hlásím že
internetové připojení zresuscitováno, kalhotky stále ještě skládám do komínků.
Hajzl google vlezlej panovačnej totalitní
Tak jsem dokoupila synovi na mobil kredit, aby měl na FUP, z práce si dovlekla noťas, abych měla wifi, když synek bude mít mobil připojenej na svůj počítač, a radostně, že budu konečně zas aspoň trochu i doma onlajn, se připojila.
O naději
Přišla jsem z práce, přečtla poštu a přibyvší inzeráty na ojetá auta a zalezla do postele.