Cit.:
„Krásný rok, jako už dlouho ne. S rokem zemského (či hliněného) Vepře nás po hektických a těžkých minulých letech čeká hojnost, štěstí, bohatství a láska.“
Možná bude problém v tom, když člověk blbě zakončí předešlý rok Psa. Ten pro mou Kozu (či Ohnivou Ovci) přinesl přesně to, co tu teď zpětně čtu: přehodnocení, ustálení, nalezení samostatnosti – a pak blbej leden 2019.
Na podzim šéf zvedal platový základy (ty oficiální), ptal se, jestli chci taky, nebo až od prvního, jak to mám s odpočtem daní a pod. Něco jsem dělala, v hlavě tisíc věcí, a jen jsem mávla rukou, že až od prvního, že bych přišla o daňový bonusy cca 6 tisíc.
Od Vánoc jakási zdravotní mizérie, únava a pořád jakýsi nachlazení, od 7. ledna neschopenka. Napřed že zánět průdušek, pak zjištěná mononukleóza. Jaterní dieta, klid, léky za cca 800,- (pilulky na játra + homeopatika), spánek obden dvacet hodin denně, obden jen šestnáct. V rámci vycházek doporučeny mírné procházky, ideálně v přírodě.
Po druhé vycházce zánět močáku. V pátek v poledne, když doktorka už nebyla v ordinaci a další týden měla dovolenou, jak jinak. Objev – skvěle zabírá Uroval Mannosa Akut 20 tablet. Za dva dny úleva, za týden braní v podstatě vyléčeno i bez atb. Jedno a půl balení jsem spotřebovala, jedno a půl mám v zásobě na léto, až začnuz lízt do studený vody. Nestojí moc, cca 300,- v akci nebo na internetu.
Akorát že asi jak jsem během neschopenky chodila víc doma než venku, čili bosky po plovoučce, probudila se k životu patní ostruha.
Teda já nevěděla, že je to patní ostruha. Teď už to vím, po rentgenu na ortopedii. Tak už třetí týden absolvuju všelijaké rehabilitace, magnety, ultrazvuk a pod. Ještě si doplatím týden laseru, abych nic nezanedbala, zlepšení je malé, ale je. K tomu další homeopatika na patní ostruhu za cca 400, tejpy, podpatěnky (z těch mě zas bolí zbytek nohy, protože mi zvedají patu, jak nejsem zvyklá, a chybí mi pak podpora pod klenbou) a celogelové vložky, korkové ortopedické sandály na doma a ještě si chci koupit ten ježatý míček na cvičení chodidla. Místo rázové vlny, co stojí dva tisíce, zatím ostruhu akorát občas zkouším roztloukat paličkou na maso.
Ještě nebyla ani půlka března, když jsem si na netu přečtla, že dík nezvykle vysokým předjarním teplotám už začínají být aktivní klíšťata. Což mi připomnělo, že musím koupit odblešovák a odklíšťovák kočce a vytáhnout ze zásob ty repelenty, co jsem si koupila v akci začátkem zimy. A že musím napsat mejla paní doktorce, jestli by mi honem honem konečně nedoočkovala tu encefalitidu, když už je mi po mononukleóze skoro úplně dobře. A odešla jsem něco pohrabat a ostříhat nějaké šáší na zahrádku.
Kočka neměla klíště zatím ani jedno, já den po prvním úklidu zahrádky dvě. Na rukou, mezi prsty. Nepostříkala jsem se.
Další procházku s keškama v lese jsem měla jen jedno, zalezlo pod ponožku na kotník, postříkala jsem se blbě.
Další procházku v lese s keškama jsem měla taky jedno, postříkala jsem se skvěle, nemělo se chytit kde jinde než mezi řasama na oku. Tak se chytilo tam.
V poslední březnový pátek jsem šla na kontrolní odběr krve.
Rovnou mi vzali i mikrobio na boreliózu. Ta skvrna na noze byla taková divná.
Do pondělka narostla a už nebyla divná. Už byla známá. Už jsem ji viděla dvakrát, naživo. Na sobě. Předloni v září a loni v červnu.
Dneska přišly výsledky z laboratoře v Brně. Tak vážení přátelé, ano. Před chvílí jsem zapila první tabletku Doxybene.
Neschopenka samozřejmě pokračuje.
Počítaná z posledních tří měsiců příjmu, tj. za říjen, listopad a prosinec. Před zvednutím platového základu.
Můj čistý příjem za leden až březen činí cca šest tisíc korun měsíčně z dávek nemocenské.
Ušetřila jsem šest tisíc korun daňového bonusu za dítě.
Prodělala jsem cca šestnáct tisíc na nemocenské.
A přemýšlím, kde je chyba v mojí úžasné, vyrovnané a samostatné psychice, že se mě chytá kdejaká choroba a všechno maličko porouchané ze mě vyskakuje, jako by to tiše roky čekalo právě na tuhle příležitost.
Nedávno jsem tu měla návštěvu, ukrutný kecal a profláklý holkař. Nedala bych mu ani omylem, i když se snažil docela hodně. Ale v jednom momentě mě tak nějak pohladil…
Tak strašně hezky.
Jen málo chlapů umí v pohlazení spojit milence i otce.
Těším se na ten šťastný, štědrý a láskyplný rok Vepře.
Komentáře: