Je to divný rok. Chce se mi napsat, i když nevím proč. Každý rok se přece vždycky stane spousta věcí lepších i horších, radostných i bolavých, zisků i ztrát… Jenže tenhle rok mám pocit divnosti. Ne vnější, jako když přišla sametová nebo lockdowny za covidu. Ale vnitřní. Takové pošmourné, podprahové, záludné. Možná divnosti i sebe […]
24. 9.
Patnáct let, co vznikl tenhle blog.
O práci
jako o zaměstnání.
Růže je růže je růže
Finis coronat opus, pátek jednatřicátého, pro mě už Dušičky skončily. Sedím u počítače, tisknu fotky na zítra na dovezení mamince, piju vínko a upravuju reportážní meziproduktové záznamy díla, jemuž základ položila Liška, viz zde. Začlo to zadáním: Potřebuju přesně stejnou růži jako na fotce, kterou poslal náš stálý zákazník, kterému ji poslala jeho zákaznice. Já […]
Povelikonoční
Ptáčci si začínají po ránu prozpěvovat, ledy se měnit na bláto a v kamenictví se objevovat zákazníci. Hledáme kamenný obal na urnu, nápis na něj mám už nachystaný. Jen najít ten správný materiál, barvou a strukturou, pestrý, jen mírně zaprášený výběr ve skladu na zemi vedle police se zamluvenými věcmi a věcmi čekajícími na uložení […]
Nový blog, nový začátek
Kdysi bylo tohle: http://rulisa.blogspot.cz/2006/01/novy-den-novy-uvod.html Po pohřbu, po rozloučení, po uložení toho, co bylo, tam dolů, kam se ukládají věci, s nimiž nelze jinak než se smířit, odezní úder nevratné změny v dalších mnoha nutnostech. V úklidu věnců, ve srovnání propadlé hlíny… v cestě k nám na firmu… Vždycky jsem chtěla psát. A tak píšu. Zas […]