Můj život je tvořen přínosy mužů mým životem prošlých.

A je zvláštně endorfinově poeticky povznášející, když se čas od času, jakoby po uzavření jednoho dílu románové epopeje, ty přínosy sejdou.

Třeba takhle:

(Aktualizovaná fotografie)

Netopýr žlutobřichý var. lipenský, zimní forma.

(Předpokládám, že před tu plachtu s nápisem „POMALU“ mě kamarádka těmi regulovčikovskými gesty doregulovala škodolibě záměrně.)

Bunda po Panu Divném, když jeho obvod pasu vyrostl z obvodu bundy, lyže po Fouskovu starším synkovi, když jeho délka nohy v botě vyrostla z délky vázání, přilba po vlastním mladším synkovi, když vyrostl z ochoty jezdit lyžovat. Impuls ke koupi chytrého mobilu, na nějž to bylo foceno, po posledním Zájemci o vztah, než vyrostl ze zájmu o vztah.

K tomu boty odkoupené z jedné půjčovny po jedné sezóně provozu – v cenové relaci do tisícovky jediné bez tlačení pasující boty ze všech, které jsem zkoušela – hůlky z Bazoše za 250 Kč i s dopravou – ručně doma dopilované na přesně sedící délku – a lyžařské brýle Okula Nýrsko z Aukra za 200 Kč i s dopravou – koupené podle znění nabídky jako nové a reklamované, že sice mají přívěsnou cedulku ještě z výroby v době ČSSR, ale taky mají podřené sklo, takže nakonec vrácena kupní cena a zjištěno, že podřené sklo je při používání vpodstatě irelevantní, protože je nová majitelka používá pouze při sněžení, takže skrze sněhové vločky rozpláclé na průzorníku beztak není vidět nic víc než neurčité fleky více či méně pohybujících se objektů, jimž je nutno se vyhnout, a to je ještě potřeba mít ty brýle horním okrajem vyšouplé na dolní okraj blembáku a tím pádem větší kus od obličeje, aby se aspoň nemlžily jako kráva. Nicméně jsou jediné, které na majitelčině rozměrově podnormativním obličeji nedusí průchod vzduchu rozměrově normativním nosem.

Na snímku není vidět dodatečné polstrování jiných, rozměrově nadnormativních částí těla, flexibilně vytvořené z náhradní teplé mikiny a náhradních pletených rukavic za účelem vzniku termohydroizolační vrstvy dostatečně odolné vůči opakovanému dosedání na zasněženou a namrzlou čtyřsedasedačku lyžařské lanovky.

Bylo to úžasné.
Na žádného z mužů ve svém životě nezapomenu, co lyžovati budu.

(Ale teda ta předpověď rosničkářům tenhle víkend hodně nevyšla.)