Měla jsem je na sobě na blogosrazu, v neděli.
Rozebírám, od toho ho mám
…jsem si s dovolením půjčila od Lišky.
Nechte jen balóny vzlétnout
V práci mě napadají tisíce slov, vět, obratů… myšlenek… A doma nevím, co psát.
Království
…
Den P
jako Poslední.
Vodě
protože dneska pršelo a byla všude ve vzduchu. Protože když neprší a není všude ve vzduchu, když ve vzduchu je oheň, stejně se k ní obracíme. Tělem, myslí, bytím… nadějí…
Den PP
Den přírodního parku. Padlého plánu plavat. Poněkud paparazzi.
Den PPP
První procházky Prahou. Prvního pokusu s pheromonem. Podprsenek. Průvodu.
Vykydáno
Dneska mi volala Aktérka. Po dlouhé době. Když zavolá, napřed se zeptá co já, tak to spíš odbudu, a pak je řada na mně, abych se zeptala. Chvíli trvá, než se rozmluví, ale pak už jede. Střídám uši, kvůli otlakům.
Mám
Dívám se na fotky různých lidí na netu, různých akcí, a s uvědoměním si vlastního podivu cítím, co dřív ne – že jim nezávidím. Že mezi nimi nechci být. Že mě k nim vůbec nic netáhne, natož jejich rozjařenost, zaujatost činností v pospolitosti, snaživost, obecné veselí…