Ty bláho…, vyjekla jsem v duchu, když jsem se navečer koukla do statistik Toplistu. Uprostřed soupisu na blog vstoupivších připojení se skví cosi ve tvaru: nejakykod.nazevnasehomesta.cz… „Naše“ město zas kdovíjaký město není, i když je na svůj statut hrdo a považuje se za nejvýznamnější z několika okolních podobně záprtkovitých měst (přesvědčených o tomtéž). Naše patrioticky […]
Čtyři věci / Four Things
Vzdávám to a poddávám se, ale přísáhám, že při příští vlně multilevel-reklamingu už bouchám dveřma a du dom. :-) Jirka* Satai 4 zaměstnání: – Využití počítače při evidenci krav, litrů mlíka a vejplat dojičů, eště na tzv. gramofonový desky. Gramofonová skříň fungovala, dokud kolem nepřejel traktor a nezachvěla se podlaha. Měla jsem zákaz chodit tam […]
Víkend? Inu víkend…
Začal v pátek, příjezdem mladšího ze školy, nos odřený od smrkání. Starší dorazil dalším autobusem (páteční odpoledne jsou „jeho“, neptám se kde a jak…). A sděloval, že ho škrábe v krku a že XY a YX od nich ze třídy mají angínu. Sobota, 12:30 – Starší vyslovuje naději, že škrábání v krku postoupí do té […]
Volně se řetězící guláš do blogu
Pár let tomu nazad, co jsem začala tu a tam číst blogy. Náhodně. Pravidelně až později. Až jsem se víc naučila s počítačem a měla víc přístup na net. Mezi prvními byla Rhapsody, tak nějak těsně předtím, než potkala Maxe. Či spíš on ji, naštvanou u jejího nepojízdného auta, v lodičkách a silonkách bádající, co […]
Šifrování
…aneb jak se stručně a krátce (ne)domlouvat na pracovišti, potažmo před tiše zírajícími zákazníky… On: – Tak dneska večer jo, nebo ne? Ona: – Jo. On: – A kde? Ona: – U mě doma. On: – A jak? Ona: – Dvakrát za půl hodiny. Zezadu. Překlad: (on – šofér dodávky, ona – jedna ze zaměstnankyň, […]
Vivat diskriminace! :-)
V zaujetí prvoukou jsem odsunula do pozadí myšlénky jiné, druho- a výšeukové. Ale nedá mi to, nedá, červíčci vrtaví… Už docela neaktuální aktuality z webu mi červotočí v hlavě. Tak je podám opožděně. Co mi bylo číst na Ženě. Jak se chlapi od žen liší, jak kdo lépe vidí, slyší… O mozkové činnosti, hlavně ženským […]
Kdo mě pochválí, když ne já…?
Magie společných večeří. Teplých. Teplý večeře nevařím proto, že by mě to až tak bavilo či že bych až tak dala na zásady takové nebo makové. Vařím je, když je zima, když mám náladu, když nemám rozděláno něco, co mě pohlcuje víc než povinnosti hospodyňky, a když chci, abychom si pěkně sedli všichni pohromadě. Se […]
Nasbíraný mušličky
…co přinesly dětičky… Mladší se starším v jednom z tisícerých konfliktů. Starší huláká litanie, co mu mladší zas vyved (jeho slovy: sežral) a co mu za to vyvede on, mladší se ostentativně uchyluje k právě šprtanému učivu: – „My, mýt, myslit, myslet, mýlit se, mydlit, hmyz, myš, hlemýžď, zamykat, smýkat, dmýchat, nachomýtnout se, Litomyšl – […]
Okno do duše oko
Byla noc, nebo už skoro ráno. V hlavě přetlak z dalšího odpoledne, protaženého do začátku noci snahou při přípravě do školy dokázat sobě i mladšímu synkovi, „že není hloupej“. Marnou snahou. Hloupej není, podle toho, jak mu to zapaluje v běžných denních situacích, ale něco je hodně špatně, zřejmě ve schopnosti zapisování pojmů do paměti […]
Víno dozrálo, hrozny jsou sklizeny…
To ne já. Ne o mně. To přišlo poštou, minulý týden. Vyráběli jsme mu přání ke kulatinám, smolili veršovaný říkání a prolízali asi tak stopadesát stránek s obrázkama na netu, aby to mělo styl a šmrnc… Zařekla jsem se, že už nebudu. Sešli jsme se s malým zpožděním po jeho narozeninách, vespolek u stolů plných […]