… – Tak jak se máš?- Docela to ujde. A ty?- Já jako já, jak jinak bych se měl mít… (Zasmál by se, vždycky se zasměje po kličce, díky níž setřásl hrozbu, že by měl něco o sobě odpovědět na přímo položenou otázku.)- Ale vypadáš dobře.- No dík, tak to abych se sebou něco začal […]
Revize přání
„Když jsem byl malý, začínala takhle většina léčebných procedur. Pak hned do postele a za každý vystrčený prst jsem dostal pokutu…“ Kdysi loni na podzim jsem na starých stránkách v lehce melancholické náladě sepsala seznam toho, co bych ještě někdy chtěla zažít. A myslela jsem si, v danou chvíli, že jsem tím srovnala všechno v […]
O jednoduchých vysvětleních
…aneb z načatého soudku vyprávění o dnešní-včerejší návštěvě díl čtvrtý, závěrečný a naprosto nic hlubokomyslného nenesoucí.I usadila se ona sousedka v kuchyni u stolu. I přikvačil zvědavej starší, cože to máme za návštěvu, tak jsem na stůl položila popelník, zaúkolovala staršího uvařením jednoho kafe a jednoho čaje a věnovala se sběru čehosi odkudsi, aby to […]
O jednoduchých řešeních
…aneb z načatého soudku vyprávění o dnešní návštěvě díl první, druhý a třetí, úvodní, k historii se vztahující a sdělně nosný. I přišla sousedka odnaproti půjčit si cibuli a česnek. „A chceš kafe?“ zeptala jsem se, protože jak si tak od sebe navzájem každou chvíli chodíme něco půjčovat, vůbec mě nenapadlo, že by si mohla […]
Hřešíte?
Ve vzduchu pomalu, ale nezadržitelně lechtá předjaří, v živých organismech se začíná městnat tušení růstu, bujení, množení… Zejména bujení a množení roupů…Bují se mi roupy, přiznávám. :-)A tak mě napadlo: Pořád vychováváme děti i sebe navzájem, jak se co má a nemá, okřikujeme a plácáme po ručičkách, ale sami, když na to přijde, tu a […]
Jaro bude! – Srdce tají, ledy pukají….
A rozmrzly mi škvarky za oknem v síni, tudíž jsem je urychleně dojedla a teď je mi z nich divně. Nebo z toho piva, co jsem je s ním přiklopila? Jisto je, že taje. Všechno. Rampouchy na střeše nad kuchyní kapou celej den a z obou stran okna to vymňoukává už dny dva. Náš kocour […]
Pavoučí
Vy nepanelákoví – taky máte občas po ránu ve vaně pavouka? A máte doma kocoura? Ten pavouka vyšťourá… Občas lituju, že nedržím v ruce videokameru. Byl tam. Dneska ráno, pavouk ve vaně. Opět. Přisedlý na kolmé stěně vany, kousek nad vzhůru se zdvihajícím zaoblením. Normálně bych začala tím, že bych pavouka odeslala proudem vody ze […]
Někde jsi. A můžeš být, kým chceš…
A tak je noc a člověk sedí u počítače, ale nechce se mu psát. Den zavřený za sebou, co neuděláno, odloženo ad acta, do dalšího „musím“ několik hodin daleko… A nechce se ani spát. Jít spát s tím vším, co se v na noc chvíli uvolní, v tichu rozrůstá, čemu člověk dovolí, aby s ním […]
My jako já
Nevybrala jsem si asi nejlepší dobu pro tenhle článek, vzhledem k právě vypuknuvšímu olympiádnímu fandění. Je mi to jasný… …ale tentokrát za to může Ghost. Tedy za inspiraci, abych byla spravedlivá. Kdysi jsem už na tohle téma něco plácala i někde jinde v souvislosti s mistrovstvím světa v ledním hokeji, teď se mi to znovu […]
Rozdávám úsměvy, sbírám úsměvy… a taky viry
Čím hnusnější počasí, tím krásnější svět a lidi v něm. Lidi se smějou, jsou vlídní, vstřícní, tolerantní… No fakt. Od tý doby, co chumelí, si pořád s někým dávám přednost ve dveřích obchodů, ba i při řazení se do fronty u pokladny, auta mi dávají přednost na přechodu, a všichni mi vracejí úsměv, kterým jindy […]