… v rámci enviromentální výchovy.Střih první:Lezem po silnici do kopce, pár kiláků už v nohách, pod mrakem, ale dusno. Statečně odolávám křížové palbě, jestli bysme se po splnění exkurzívní povinnosti na veřejné skládce nemohli jít někam vykoupat, jít do hospody, jít domů místo do školy, případně to rozpustit úplně a jít domů rovnou. Neřiditelný, na […]
Popučná
Nedávno naši žáci absolvovali popučnou (populárně naučnou) přednášku Rady začínajícím milencům. Pan doktor odkudsi zdaleka systémem Power Point plus doprovodné slovo probral takřka všechno.(Dobrej džob, už jsem o tom přemýšlela víckrát, o těchhle popučnách. To se třeba jede někam na pas blind, natočí se nějaký video, nafotí fotky, doveze se odsud nějaká muzika, a pak […]
Co právě piju
…po tom dusným dnu.Do půllitrovýho kriglu vyklopenej jeden jahodovej jogurt (páč jahody zahrádkové jsem dílem zblajzla hned na zahrádce a dílem je zblajzla šéfka od koní, než jsme se vykecaly), jeden vanilkovej cukr, velkej frťan rumu (teda tak asi, prostě jsem otočila láhev dvakrát, páč jednou se mi zdálo málo. Tak možná dva.) a za […]
Proč…
…pořád spím pod prošívanou peřinou, když je pod ní už pár dní i při otevřeným okně tak horko? Když se pod ní noc co noc budím, cestičky potu po sobě… kloužou…Možná proto, že mám ráda její váhu, těžká měkkost, co se rozloží po těle, na tělo, váha, co mě vtiskne do pelesti, váha co nesklouzne, […]
Křepce k řepce
Tak jsme se sešli na závodech. Pouťáky oblastní úrovně jsou naše nejmilejší, protože se tam vždycky sejdem se starýma známýma, proberem a dozvíme se drby, společně si zanadáváme na kdeco, předáme si zkušenosti…Třeba že letos snad všem koně kašlou. Od začátku jara. Od řepky. Nejvíc těm, kde je nejvíc řepky. Všichni lají řepce. A trumfují […]
Luční
Mám ráda jaro. Vůně hlíny a vlhka, přibývání světla a prodlužování dne, vlahost vzduchu, pomalý oteplování poznenáhlu se vyplňující horkem, mírnost jara přelamující se do tvrdosti léta…Letos mi někdo jaro ukrad. Vlahost se tak jaksi kmitla kolem, pak byl ten listopad mimo pořadník a pak lup – rovnou léto. Vůně hlíny a vlhka skočila rovnou […]
Kapku se zpožděním
Protože jsem – ehm – laxní a vyvolávat filmy dávám, až když se mi nastřádají. A že jsou hotový, si vzpomenu, až když mě někdo uhání o fotky.Takže: Sice už je dávno jaro, ba léto za rohem, pampelišky odkvítají a louky voní po senách (konečně), leč já teprv v pátek vyzvedla fotky z první vycházky […]
Pro Val
Z těch starých, nočních, popřehradních.K večerukdyž se stíny sbíhajív noci když nespími když spímstýkám se s kýmsi potajíkomu jen málorozumímMá klidné rucepevná ramenamyšlenky na klíčv očích stínje bez věku bez slovbez jménapod kůží vrypy starých vinA tak jsme spolujací máme býtslavnostní sdílní v mlčenídůvěrní znalci mnoha chybjen pro tuhle chvíli určeníNemáme strachvíme co dátRáno ho […]
Pro Bahanku – i díky jí
Co říct svému dítěti, na tu cestu?"Za prvé – že nemá mít žádné náboženství, to jest slepou víru v něco, o čem by nepřemýšlela.Za druhé – že má své rodiče ctít a poslouchat, ale jednoho dne se musí postavit na vlastní nohy a jednat podle svého. Aby vítězství prohry v životě byly jejími vítězstvími a […]
Tíha smetany
Možná únava, možná zahlcení, možná vydání se a teď potřeba zas chvilku nedávat, jen brát… Střádat…Čím to, že v útrobách netlačí žádný nutkání něčím se zaobírat, formulovat, sdělovat…? Čím to, že myšlenky jedou po povrchu a po úplně jiných kolejích a myšlenky jiných se zdají jaksi daleko..? Možná únava. Možná vydáno, co bylo třeba vydat, […]