„…mimochodem – nemá hříbě nějak dlouhý nohy…?“
Venku
Nemoc odešla, už o ní jen čtu a cítím silnou sounáležitost – ba až souznění! :-))) – s Teorem. Jo jo jo… A jak je člověku líp, už nemá zdaleka tolik chuti do sebedrásajícího filozofování a poetických melancholií. Tvořit! To je ta pravá pohonná síla… O víkendu jsem tvořila dort k patnáctinám. Když jsem se […]
Napůl
Dneska ve škole poslední ze série hodin občanek, ve kterých jsme mluvili o náboženství. Nechala jsem děcka vymýšlet, proč lidé asi věří či uvěří v boha. I dneska kluci vymýšleli docela dobře… I když něco mi tam pořád chybělo. Ale i bylo fajn, že mluví víc oni a nemusím já, zvlášť dneska, když už mám […]
Proč zamilovanost…
…když pak stejně přejde…?(Proč mi kocour žere hrozinky…? :o) – Pardon, to byla jen poznámka mimo…) Proč to příroda tak zařídila, ten záchvat horeček a nesoudnosti, křečí, bolestí a euforií k totálnímu vyčerpání, na pokraj infarktu… Proč, když k rozmnožování bohatě stačí pud pohlavní a něco málo sympatií? A k partnerství rozum… Třeba je to […]
Ten jeden hřích…
Poprvní jsem tu písničku zaslechla letmo, útržek, když se po skončení kroužku foto a digi grafiky děcka už jen tak bavily a přes počítače si navzájem přetahovaly hity z empétrojek."To je dobrý," povídám z druhý strany učebny, při vypínání zbylých počítačů. Ne že by ty písničky předtím nebyly dobrý, ale tahle byla jiná. Měla daleko […]
Do kruhu…
…nejen ty, Radko, běháš. Hlavně na blogu. Na blogu je to asi nejvíc vidět, když na něj uložené věci se vyloupnou odfiltrováním šumu… Kolikrát jsem už na blogu psala třeba o kocourech, o dotycích… Tak dneska to spojím. Měli jsme psa. Velkýho, krásnýho, báječnýho, úžasnýho, milovanýho, naše první dítě. Naučila jsem se s ním hodně […]
K nenapsání
Tak moc se mi nechce. Tak moc se mi chtělo, když mi přinesl jeden syn zkontrolovat a podepsat domácí úkol, za čtvrt hodiny druhej si přišel pro peníze na autobus, za další čtvrt hodiny mi oba ukazovali cosi, pak byla večeře, pak se pohádali… A pak jsem se komusi po mejlu podřekla, že už padám […]
Tak ten veselej
Pamatujete? – Kdyby byli kočároví, tak ten z dnešní noci, byť po jiným otci, by byl k tomu loňskýmu přesně do páru. A sudičky u kolíbky na závěr: A s malým zpožděním přec jen ještě jednu přidám. Jednu – 14 hodin poté. (Ono už to kdovíjak moc fotit nešlo, máma si ho v boxe pěkně […]
Zpátky ni krok
Povídaly jsme si v kabinetě s kolegyní. Jestli mám nárok na volno z práce na pohřeb, když mi umřela babička. Tušila jsem správně, že asi ne. Zákon neřeší, jak významné pro zaměstnance byly zesnulé babičky či jiní příbuzní.Tak si to pořeší aspoň zaměstnankyně mezi sebou. V téměř stejném věku šestadevadesáti let umřela babička docela nedávno […]
Jednou budu mít…
Čas od času to na mě přijde. DB, OB, NB, OV… 1+1, 2+kk…Čas od času si procházím nabídky. Ceny. Počítám. Porovnávám. Odhaduju vývoj. Možnosti. Současný i budoucí. Až někdy… Prohlížím víc či míň nicneříkající fotky. Představuju si. Maluju si. Těším se. Bojím se. A zas víc těším… Je jedno, jestli to někdy bude, nebo nebude, […]