Kulatý dům

Ten sen byl na vině, že jsem v sobotu zaspala, místo abych brzičko ráno vyfičela ta maminkou. Ale představte si – chalupa se zahradou za tři sta tisíc – nekupte to… A navíc ta chalupa byla v Ch., tam, co jsem předtím dvacet let bydlela. Byla kousek od chalupy, ve které jsem těch dvacet let […]

O léčbách šokem

Týden jsem skoro nic nejedla. Ve finále už vůbec nic. Žaludek stažený adrenalinem nebral (viz komentáře u článku Ratky – http://ratka.blog.cz/1208/mereni-tlakove-lability). Spala jsem s bídou tři hodiny, jinak bulela. V práci se motala. Bulela potají. Což bylo na žaludek ještě horší. Dívala se na svůj odraz v černých kamenných nebo skleněných deskách, když jsem do […]

O zlých snech

(Pamatuju si, jak v první verzi Škeble kdysi ještě na lide.cz jsem začla s pojmenováváním všech článků „O …“ něčem. Ale pak to začal dělat i kdosi jiný, tak jsem se na to vyprdla…) Před krátkým časem se mi zdál sen. Bylo to v Brně, v krátké spojovací ulici mezi třídou, kudy jezdí tramvaje, a […]

V úterý ještě měla koupelnu

Kapitola první: Plánování – jet od neděle – jet s oběma syny – jet na Plzeňsko za Meggi v jejím novém bydlišti, pak na Karlštejnsko a nakonec do toho zatrachtilýho, už od loňska slíbenýho Terezína. Kapitola druhá: Realita – v úterý před plánovanou nedělí dostal starší syn urgentní práci s šibeničním termínem předání (překladu). Nejede. […]

11.2.2012

Sám sebe člověk dohání. Včera jsem napsala k jedné čísi fotce, že bych ji chtěla jako film. Kameru, která přibližuje tvář… V šest ráno jsem se probudila, jako do práce, a nemusela. Potmě, z tepla bytu, z pohodlí nové postele. Užívám si to teď, nemusení, nemyslení… necítění… nebolení… už… Vracení se do spaní… A pak […]

22.2 2008 08:25

Exhumace 4 Nudíte se? Pořiďte si děti. Protože: Děti jsou milé. „Hned jak mi bude osmnáct, udělám si řidičák. Abych mohl jezdit s naším autem, až umřeš.“ Děti jsou ohleduplné. „Mami nelekej se, všechno je úplně v pořádku, vůbec nikomu se nic nestalo, i tu ruku jsem Adamovi zalepil, vlastně to skoro ani moc neteklo, […]

Pche

Galantní muž má brát ženě tašku.Je to pár dní zpátky. Ponocování u počítače, ráno nedospáno, dopoledne lítání po městě, pak na maštal, tam trochu delší náročnější ježdění, pak odrbávání boxů ocelákem před bílením, večerní stání u sporáku… Před půlnocí pád do postele s únavou, v níž člověk už ani nemůže úplně usnout. Ruce nohy oči […]

Zachyceno…

…bez komentu.Trialog:1. "Tak jsme se v tom obchodě zakecali, no, řekla jsem mu, jak se to na nás teď sesypalo, že jsem totál bez peněz, a on povídá: ‚Tak nějakýho bohatýho milence, ne…? ‚ – A já na to: ‚No jo, ale když ty bohatý jsou všichni idioti.‘ – A on se smál asi pět […]

Motýlům

Když mi bylo asi tak pět (šest? sedm?), byl brácha na vojně. (Nebo na škole? Na střední? Na vysoké?).Na škole byl. Určitě. Tam na Slovensku.A jezdil domů na víkendy. Vlastně skoro celý moje dětství jezdil domů na víkendy. A eště jen na některý. Takže nám stačil jeden pokoj dohromady. Musel. Asi. Když tak nad tím […]

(Nejen, ale hlavně) pro Radku

Protože jsem stihla přečíst, ale už ne komentovat její poslední články těsně před tím, než zrušila blog.Co bych tam napsala. Váhala jsem, jestli odkázat třeba na tenhle svůj článek. Na diskusi pod ním. Jestli znovu připomínat, jaký starosti mám s klukem taky, s jeho neobrobitelností, neschopností vstřebat školní řád, schéma, rituály, principy hodnocení úspěšnosti a […]