Kulatý dům

Ten sen byl na vině, že jsem v sobotu zaspala, místo abych brzičko ráno vyfičela ta maminkou.

Ale představte si – chalupa se zahradou za tři sta tisíc – nekupte to…
A navíc ta chalupa byla v Ch., tam, co jsem předtím dvacet let bydlela. Byla kousek od chalupy, ve které jsem těch dvacet let bydlela.
Až se mi srdce sevřelo, když mi ji hospodský, co tam kdysi taky bydlel a co zná kdekoho kde všude, nabídl. Ani jsem nevěděla, že teď obchoduje i s nemovitostmi, ale nijak mě to nezarazilo. Zná lidi, místa… Kdekdo mu dluží… A tak dohazuje starší chalupy, co jsou za pár drobných. S nadsázkou.

Tahle stará chalupa jen docela mírně ve svahu samozřejmě taky zašlá věkem. Ale pěkně postavená, v klidném místě, se zahradou kolem dokola. A byla bych tam, co to znám, kde znám lidi… Mám tu syna… Bývalého manžela… Časově nejdelší domov v celém mém životě…

Tak moc bych si to přála.
Být domovu blízko.

Jen do práce to mám daleko. Odsud. Moc projezdím.

A pak mi hospodský nabídl druhý dům.
V jiné vsi. Vlastně na okraji městečka.

Byl krásný.
Čistě bílý, s velkými světlými okny, pěknou střechou, zahradou kolem dokola… Vzadu s místností přecházející do zahrady zimní… Dokola…

Ten dům byl kulatý.

Strašně se mi líbil.
Okamžitě. 
A stál – považte – sto osmdesát čtyři tisíce!
Jen sto osmdesát čtyři…
Strašně se mi líbil. A věděla jsem, že ho musím koupit. Protože taková nabídka se neodmítá. Takový krásný dům za tak úžasnou cenu…

Když jsem se líp podívala na tu první chalupu, na tu skoro doma,
tak jsem najednou uviděla ty trhliny ve starých zdech. Tu zašlost
omítky. Ta rozpukaná rozeschlá oprýskaná okna s rámy odchlipujícími se v
drolících se špaletách… Vlhké mapy nad zemí…

Bylo to jasné. První dům jsem odřekla. Ten druhý je daleko, daleko lepší.

Jen – do práce je to odsud ještě dál. A místo, kde mám domov, to taky není.

To místo je cizí.
Já jsem tam cizí.

A najednou jsem v tom snu chodila kolem dokola toho druhého, kulatého domu. Kolem dokola. Budila jsem se, protože bylo ráno a věděla jsem, že už je načase se budit. Ale neprobudila. Protože jsem taky věděla, že musím najít důvod, proč ten dům nekoupit.
Chodila jsem kolem dokola krásného bílého domu a hledala puklinu ve zdi. Hledala místo, kde praská. Odmítala se probudit, dokud to místo nenajdu. Protože jsem věděla, že když budu hodně, hodně chtít, tak to místo, kde je zeď špatná, najdu.

A pak jsem je našla.
Zeď praskla. Před očima.
Do pukliny, co odchlípla celý ten kus zimní zahrady od zbytku domu jak dva plátky nugátem slepených sušenek.

Zaspala jsem na cestu k mamince. Ale probudila jsem se s úlevou. Nekoupila jsem krásný dům v cizím místě.

Jen – divně po duši splývalo cosi. Cosi jako vědomí, že kdykoli cokoli nechci, třeba jen ze strachu,  nejspíš ze strachu,  najdu tomu zeď, která praskne. Puklinu.
Nebo ji udělám.

Celý můj život je kulatý dům.

Komentáře:

  • fff

    To je úplný Zánik domu Usherů :-)
    Domy ve svahu mají vždycky minimálně jednu puklinu. Je to normální a ničemu nevadí.

  • Anonymní

    +++

  • ratka

    to je moc zajímavý sen. i s vysvětlením. někde jsem četla že ve snu peníze nemají žádnou hodnotu. že znamenají něco jiného ale nevím co.

    MOžná je to sdělení, že peníze nerozhodují.

  • rulisa

    Ne, peníze u mě opravdu nikdy až tak nerozhodovaly.

  • ratka

    tak jinak. ve snu není třeba nic nakupovat. vše se dostává samo od sebe dle potřeby. to že jsou tam vloženy peníze něco znamená

  • rulisa

    Takže sdělení, že nerozhoduje ta hodnota, kterou ve snu peníze zastupují?

  • ratka

    dům většinou znamená tvůj vnitřní prostor, teda to co jsi uvnitř. Cena může znamenat nějaké hodnocení toho co jsi (nemusí). Fakt že jsi obchazela dům dokola a nevstoupila dovnitř taky něco znamená. taky je důležité jaké tam byly okna a dveře. kudy se šlo dovnitř a co jsi uvnitř viděla. byli uvnitř lidé?

  • ratka

    to je skvělé, dům okna měl a byla velká. to je dobře. to je pak vevnitř hodně světla

  • rulisa

    Já uvnitř i byla. Vždycky ve snech chodím dovnitř. Mám spoustu snů s domy, v nichž nacházím spousty nečekaných prostor. Zákoutí. Dveří. Místností.
    A taky spoustu prů…
    Slepých cest, bortících se stropů a tak.
    Lidi tam, bývají jen výjimečně.
    Tentokrát taky nebyli.

  • ratka

    u mě taky nebývají v domě jiní lidé. ti se mnou chodí :o) teda někteří a jiné potkávám. hlavně chodí se mnou manžle a nejmladší syn. ti velcí ne. a rodiče taky ne. (čest vyjimkách)

    ale tuto noc jsemplavala v žabinci. v takovém zeleném žavinci, byla jsem celá olepená celelnými žabincovými tečkami :o))) Je zajímave že se ve snu uvědomuju, že jsem to já. vidím se jak jsem olepená žabincem, jak plavu a zároveň se nevidím. jen vím že jsem to já ale nevidím si obličej.

  • ratka

    to je teď hrozně zajímavé, ten pocit uvědoměni si sama sebe ve snu a nevidění se.

  • rulisa

    Se mnou nechodí nikdo.
    Domy objevuju sama a v nejlepším případě se akorát těším, až nějaký pěkný dům někomu z blízkých ukážu. A pokud je tam někdo uvnitř, tak je to někdo cizí a spíš nepřátelský. Nebo komu je lepší se vyhnout.

    Ve snech bývám skoro vždycky sama, jdoucí jen já sama se sebou. Pokud se tam objevují nějací známí lidé, dělají většinou něco nezávislého na mě, jako bych tam nebyla, jsem spíš jen jejich pozorovatel. Jen výjimečně jsme v akci společně. A pak je to výdycky nervák.

  • rulisa

    10,11: V reálu si přece taky nevidíš obličej…

  • ratka

    ve snu je to úplně jinak než ve skutečnosti. nevidím si obličej a zároven se celá vidím. proto jsem se viděla třeba zezadu jak plavu. nevidím to jako normálně, že se dívám okolo. vidím sebe jako jdoucí nebo plavoucí postavu. nebo postavu co sedí na záchodě :o)

  • rulisa

    Já se ve snu nevidím jinak než ve skutečnosti. Možnás e dokonce vidím ještě míň.
    Jen věci se mění jinak.
    A lidi jsou divně cizí.
    Někdy mám problém najít i vlastní ruku, když z ní musím vytrhnout něco, co mě v ní bolí.

  • Jirka*

    Ten výběr bytu musel být opravdu peklo :-)

    V mých snech je většinou můj dům bourán nějakou přírodní katastrofou, většinou větrem. Naposledy předevčírem. Držel jsem stěny na půdě holýma rukama až do zpoceného probuzení. A šel se podívat ve tři v noci z okna, jaký je počasí…
    Zřejmě jde o paralelu se strachem, že se všem okolo ukáže, jak velký mám doma/v sobě bordel, minimálně nesrovnáno. A zároveň odpočítávání času do odhalení, protože to jednou přijít musí. Možná mi to někdy zachrání i život – že se z kómatu, nebo ze stavu blízkého smrti vrátím jenom kvůli nutnému "úklidu". :-)

  • anina

    Ru, chození kolem dokola na pohled krásného domu a hledání pukliny..vady. Myslím, žes ji najít nechtěla ;)..
    Koupit sice starší dům i s puklinami, a vědomím, že uvnitř i okolo je skoro půl života a navíc té podstatné části s dětmi, se známými, koňmi atd. myslím, že to bude stesk za tím vším, po tom všem. Přání, kéž by byl zas tvůj, ale už bez puklin.Protože ty sama je nespravíš..
    Je to sakra rozdíl být v bytě, kde se nemusí vše to, co okolo chalupy, ale neděsí tě pukliny a co s nimi, je tam větší pohodlí, co vždy nemusí ani vyhovovat…
    Myslím si, že po něčem prostě zůstala díra – rána, co se dlouho hojí, pokud kdy zhojí úplně.

  • anina

    Dnes už tu nebudu, tak ahoj, a věř, že nejsi sama ;)

  • rulisa

    Aninko, stesk tam asi trochu taky bude. Ale ten pocit, že dům téměř uhranuju, jen aby se tam ta puklina objevila a já měla důvod od něj utýct, ten byl naprosto jasnej.

    Jirko, ty jsi prostě plnokrevný stavař. Straší tě normy a znalosti možných hrozeb a zodpovědnost… Řekla bych.

  • Saul

    Ty jsi Ru zbourala ve snu kulatej barák?
    Ale v tom i ještě dnes bydlí domorodci,je to posvátná stavba(Rotunda) a potrhlej Dušek to staví furt.

  • Saul

    To já jsem včera v noci jel tramvají a náhodou jsem z ní vyhodil sekeru.Prostě jsem ji měl v tašce a nevěděl jsem,co s ní.
    Dvakrát se odrazila od chodníku a potom vlítla do dámskýho kadeřnictví.To už jsem tak jen zahlídl v okýnku a říkal si,jakej z toho zas bude průser.
    Ženský budou pištět,přijede Nova s Emou Smetanou bez tykadel….Nebyl,byl to jen sen.:-0)))
    Ráno jsem jel kolem a žádná krev,nic.
    Takové sny ti přeji Ru:-)))
    Tu úlevu,že svět je hloupej a my taky.
    Potom by se snad ta pravda nad náma mohla i smilovat.

  • Saul

    ad21:
    ale nad "skrytým" významem toho snu se určitě hodně "osvícených" feministek a psychoterapeutek nesmiluje.
    Doufám,že jen v hormonicky pomýleném duchu.:-0)

  • rulisa

    Já jednou ve snu praštila sekyrou svoje dítě. Staršího syna, mladšího jsme ještě neměli. A v tom snu mi manžel povídá, že proč… A já: Ále, zlobil. Uděláme si jinýho…
    To by mě zajímalo, co by feministky říkaly na tohle. Psychiatři taky.
    (Povídám, že když mám ve snu přímou interakci s blízkými, je to dycky na nervy.)

  • rulisa

    Podotýkám, že kdyby všechny děti zlobily tolik jako můj starší syn, bylo by rodičovství procházka růžovým sadem.

  • ratka

    ja jednou ve snu odevzdávala jedno ze svých dětí. něco ve smyslo Sofiiny volby a přitom jsem tu knihu vůbec neznala. celelnoci jsem probrečela a nemohla se rozhodnout které díte mám dát pryč

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.