Šťastný a veselý

/  99 komentářů

aneb o vaječném koňaku.

Od půlky prosince mě poškrábávalo v krku, od Štědrého večera i v nose.
Prvního ledna se mi rýma a škrábání v krku ztratily.
Přestěhovaly se na plíce.
Ale ani jsem nijak extra nekašlala, jen se trochu dusila.

Třetího jsem šla k zubařce, tu sedmičku vlevo dole, co mě už měsíc bolí, mi nevytrhne, protože kořeny jdou dolů, od sebe a zas nahoru, prý to ještě bude dobré, říkala, takže další umrtvovací vložku na dalších čtrnáct dní, zánět dásní šířící se od toho zubu nekomentovala, snad to tedy bude časem dobré taky a s tou skoro měsíc už mě držící rýmou, škrábáním v krku a dušením se na plicích to nesouvisí.

Čtvrtého jsem se měla sejít v Brně se ségrama, že půjdem vybírat šaty na svatbu (na svatbu nejmladší ségry, ale šaty hlavně pro mě) – onemocněly obě, zavolaly večer předtím.
Tak mohl čtvrtého přijít konečně ten eletrikář vyměnit mi už téměř nesvítící ledkový pásek v kuchyni za svítící.
Vyměnil a slavnostně rozsvítil.
Všechna světla v domácnosti mám teple žlutobílá, i ten starý ledpásek byl takový.
Jen ten nový je ledově modrobílý.
Pěst na oko. Co s tím budu dělat…

Naházela jsem věci do auta a honem vyjela, už se začínalo šeřit a chumelilo čím dál víc. U výjezdu na silnici jsem ještě přibrzdila a v hlavě zapřemítala, jestli mám pro maminku všechno – a co ten vaječňák mamince k narozeninám, její milované každoroční zimní popíjení…? – Zahrabala jsem v obrkabeli, nebyl tam, chvátám, neotáčím, couvám bělostnou vrstvou pětadvaceti centimetrů čerstvého sněhu. Mám sundanou hlavovou opěrku, protože mě nutí se v sedadle hrbit, takže jen tak s jednou rukou hozenou přes opěradlo napůl otočená dozadu plnou parou vzad vyhýbám podél cesty zaparkovaným autům. Vzuuuuum….

Křáp.

Málem mi to utrhlo krk v rameni.
Na druhé straně té cesty je zídka. Zvedající se nájezd ke garážím.

Když mi přestalo hučet v hlavě a žhnout kolem krku z nejhoršího, otevřela jsem auto a šla si poslechnout to syčení. Z kola.
Zídku čili šikmý nájezd ke garážím jsem trefila v její výši cca pětadvaceti centimetrů. Utrhlo to zástěrku za zadním kolem a zasunulo výfuk pod blatník. Mimo jiné. Kdyby tam po mně nebyla ta čerstvá rýha, ani by pod sněhem nebylo vidět, že tam ta zídka je.
Ale já bych o ní vědět měla, když tam už devět let bydlím, že…

Bylo půl páté, v pneuservisu končí ve tři.
Na mobilu je starý pán zdejší velkopneuservisář naštěstí nepřetržitě. Má tři pobočky ve třech městech, na každé z poboček jednoho syna.

Ve čtvrt na šest přijel jeden z jeho synů z té nejvzdálenější pobočky, přezul kolo na disk od rezervy, vyklepal zkřivený disk pro rezervu, vyměnil ventilky, vyvážil, nasadil a pokusil se přemluvit, jestli v tom hrozným počasí nechci nechat cestu na sobotu.
Byl stejně pohodový a příjemný jako starý pán na telefonu, ale co si budem namlouvat, zadarmo ani kuře nehrabe, natož v pátek večer po pracovní době.

Dojela jsem bez další nehody i v té sněžné slotě (silnice byla poznat podle rýh v sněhu), jen jsem celou cestu ve Felicii vydávající zvuky dobře ojetého raně socialistického traktoru dumala nad tím, že tenhle vaječný koňak koupený pro maminku v akci se slevou dvacet korun bude zřejmě nejdražší vaječný koňak v celém mém životě. Sedm set za opravu kola mimo pracovní dobu, a kolik bude stát ten utrženej vejfuk, to ví zatím jen bůh. Pardon, Bůh.

V devět jsem u maminky postavila vaječný koňak na stůl.

„A tos ani nemusela vozit, já tady jeden mám…“

Pátého v sobotu volám tchýni, jestli v neděli bude doma, že bych se stavila.
„Přijeď, Přemda taky za chvíli přijede, tak se tu potkáte.“
To už brečím. Proč mi starší synek nezavolal, jindy vždycky volají, on nebo jeho otec, a domlouváme se, máme to skoro stejnou cestou, tak jezdíme jedním autem, když to jde. Jak ráda bych syna byla vzala, ráda s ním cestuju, zas jednou někam jen my dva spolu… Nebo bych jela s ním a na benzín mu dala…
A nemusela jsem v pátek bourat…
A po cestě dejchat zplodiny z motoru, až se mi z toho motala hlava a musela jsem si dělat přestávky na projití se na čerstvým vzduchu, protože ten vejfuk se utrhl někde úplně vepředu….

Antiastmatika jsem si dala až po návratu domů. Už se mi dejchá o něco líp.
Jen rameno a krk bolí tak nějak pořád stejně.

Štastný a veselý celý nový rok.

Komentáře:

  • Saul 7.1.2019 at 7:50

    No pfuj.
    Já doufám,že všechno to špatný a nejen kolem auta už pro mne opravdu zůstalo v roce minulém a teď už čekám jen samá pozitiva.
    Ale člověk musí být furt ve střehu,no.
    Ale zase výměna kola za 700 není tak hrozná cena za to,když zrovna není.

  • rulisa 7.1.2019 at 8:20

    Jasně že to není hrozná cena, zaplatila jsem ochotně a bez keců. Vděčná za pomoc. Hrozný je, že to byly úplně zbytečně vyhozený peníze. Mohla jsem udělat padesát kroků navíc nebo auto otočit čumákem dopředu a pak zas ještě jednou u baráku. Chvátala jsem až moc.

  • rulisa 7.1.2019 at 8:21

    A kdybych se byla domluvila na spolujízdě se synkem, mohlo se ušetřit ještě víc. :-)
    Já poslední dobou vyhazuju peníze z okna jedním blbým rozhodnutím za druhým.

  • ratka 7.1.2019 at 8:49

    Tak to je fakt hnus, to naštve. Já se furt trápím s nachlazením, hrozné sople a kašel. Snad nikdy jsem nic tak příšerného neměla, pořád to putuje sem tam.

  • rulisa 7.1.2019 at 9:07

    S kým letos mluvím, tak čtyři z pěti lidí si stěžujou na nějakou podobnou úmorně stěhovavou nezbavitelnou potvoru. Starší syn měl docela fest horečky snad deset dní, teď už jen dokašlává, ale taky už ho to drží třetí týden.

  • ratka 7.1.2019 at 9:10

    5. u nás všichni. Vyměnili jsme si nemoci a vytvořili různé kombinace, myslím že jsem dopadla nejhůř ale musím skrz. Tak snad se nějak doléčíme :-)

  • fousek 7.1.2019 at 15:13

    I ja jsem mel minule tri tydny stridave krkobolest a kasel. Moznas mela ten ajerkonak radsi den predtim vypit, nez vozit.

  • Liška 7.1.2019 at 19:57

    Já si napřed představovala, že je to domácí vaječňák! Specialita pro maminku jako každý rok. A on kupovanej… ten bych tam nechala a vymlaskla ho po návratu a mamince bych buď koupila jinej, nebo žádnej.
    Blbý bylo, že to bylo tak těsně blízko domu, hned po startu.To potom přijde impuls se rychle vrátit. Blbý, že sis na něj nevzpomněla až po třiceti kilometrech, to je ta chyba! :- ))

    Tak se udržuj ve zdraví!
    Doufám, že maminka je taky fit. Teda opravuji: že je fit.

  • rulisa 7.1.2019 at 20:12

    Jo, kdybych si na něj vzpomněla už po dvou kilometrech, tak bych se nevracela. A kdybych si vzpomněla po sto meterch, tak bych se vracela, ale po čumáku, necouvala bych.

    Autíčko jsem dneska v podvečer po procházce odevzdala do servisu. Přijela jsem před dílnu, vypnula motor, vlezla dovnitř a říkám opravářovi – „Mám tuning.“ – On na to – „Slyšel jsem.“

    Pak vylez ven, koukal do nastartovanýho motoru, svítil dolů na podvozek a zhodnotil to, že to asi bude jen utržený v přírubě a že jestli to auto teď nepotřebuju, že ho tam můžu rovnou nechat. Já že jo. On na to – „Tak si couvněte tamhle…“ – A já na to – „Ne, couvněte vy, já už jsem letos couvala…“

  • rulisa 7.1.2019 at 20:13

    7
    Já vypila ten první, tohle byl zbylej druhej. :-)
    Příště uvařím ten domácí, jak píše Liška. Dali mi ochutnat u strejdy, poctivej vaječnosmetanovej, a to se nedá srovnat. Vynikající.

  • Liška 7.1.2019 at 20:13

    9
    :- D
    letos necouvat.
    ostatně jak pravý velmi návodný citát:
    Postupovat se dá jen dopředu.

  • Liška 7.1.2019 at 20:14

    10
    Psice má nějakej super recept.

  • rulisa 7.1.2019 at 20:23

    Mám někde v receptech jeden po babičce, ale když bude nějakej další osvědčenej, beru. :-)

  • fousek 7.1.2019 at 23:02

    U mých rodičů na zahradě je studna. Jednou ji trefil táta, a to tak, že půlka krycího betonového deklu spadla dovnitř, podruhé já, pozohýbal jsem držák na rezervu u skoro nového auta. Přesto táta při couvání na studnu upozorňuje jenom moji ségru, která z toho má srandu, protože ona se do ní přece nikdy netrefila. Na to jí říkám, že zatím nikdy. Jako jediná zatím nemá souřadnice studny vtisknuté do paměti dostatečně silným zážitkem.

  • rulisa 7.1.2019 at 23:08

    Ano, já už budu o tom betonovým nájezdu ke garážím taky vědět i pod půlmetrem sněhu. :-)
    A, ehm, ano, taky jsem na něj nesčetněkrát upozorňovala synka, když jsem s ním jela a on tam točil k parkování zacouváním…

  • ratka 8.1.2019 at 7:48

    Můj nejmladší syn umí jet pouze dopředu, to má po mně. A moje švvagrová, které se nechtělo udělat 5 m navíc říká synovi ať zacouvá k jejím dveřím. Zacouval tak, že vyjel na chodní, rozbil světlo, blatník a litinovou ochranu lampy. Ta se prosím rozbila a zůstala ležet na silnici… To jsme viděli když jsme tam spěchali co se vlastně stalo. Prý už byla načnutá dříve etc. Daalší den byla lampa omotaná lepící páskou policie a za týden opravena. Tak jsem čekali co bude dál, ta lampa je přímo pod kamerou městské policie. Auto jsme nechali opravit a čekáme dodnes jestli přijde účet :-)

  • ratka 8.1.2019 at 7:49

    ts litinová půlka se rozbila. JInak lampa stála vzpřímeně :-)

  • rulisa 8.1.2019 at 8:00

    Tak to jste měli štěstí. Nejspíš byla načnutá i kamera. :-)

  • ratka 8.1.2019 at 8:09

    18. oni to vyhodntili (snad) že už to potřebovalo výměnu obcně)

  • rulisa 8.1.2019 at 8:11

    Fousku, ale musím napsat, že ten tvůj tatínek je dar. Když jsem tenkrátdo Suzukiho natankovala plnou nádrž nafty místo benzínu a připadala jsem si jako totál blbka, totáí vylízaná slepice, měls k ruce historku, jak se totéž stalo tvému otci. A včera, když jsem si živě představila tu prdu do studny, až spadl betonovej poklop, taky to okamžitě úžasně pomohlo. :-)

    I když ta Ratčina historka je taky dobrá, to já před touto šokovou situací zvládala i zaparkovat do podélnýho stání a po lesních silničkách couvala třeba desítky metrů.

    Ale mám pocit, že poslední dobou fakt nějak blbnu čím dál víc. I mi to hůř myslí (ztěžka luštím i ty kešky, co bych dřív nejspíš louskla jako prd, kdeže zůstalo moje IQ menzy…) a i se hůř soustřeďuju.
    Někde jsem četla, že prý to můžou dělat i určitá před léty prodělaná onemocnění, třeba cytomegalovirus. A s tím jsem bojovala dobře půl roku. Tak se utěšuju, že za to třeba vlastně ani nemůžu…

  • rulisa 8.1.2019 at 8:11

    19
    Tak to jsou skvělí.

  • rulisa 8.1.2019 at 8:12

    A nebo naznali, že když to dají do hlášení jako nutnou opravu z běžných příčin, budou s tím mít podstatně míň práce než sepisovat nějakou nehodu. :-)

  • ratka 8.1.2019 at 8:22

    22. ono tam asi pravidelně naráželo více blbů :-)

  • rulisa 8.1.2019 at 13:55

    Nojo, no, ta slečna evidentně ve škole jen hostovala.
    Ale mně je to fuk, nemám ani tolik co ti učitelé. :-) A učitelům to nezávidím, proti prodávání v Lídlu je jejich profese v dnešní době očistec.

  • rulisa 8.1.2019 at 13:56

    Na důchod bych možná mohla jít na kasu do Lídlu. :-))

  • Saul 8.1.2019 at 14:31

    To
    „Stačí aplikovat jednoduché počty.Vzdělání se přeceňuje“
    je pod tím textem kouzelné.
    To si musím pamatovat:-)

  • fousek 8.1.2019 at 14:59

    26: na 4000 minut týdně …

  • rulisa 8.1.2019 at 15:04

    28
    Ježíš, počkej, to si musím napřed spočítat… :-))

  • rulisa 8.1.2019 at 15:07

    Jo, to by šlo. Kdybych dělala tejden a zbytek měsíce měla volno. Moc by se to nelišilo od denní pracovní doby, co mám poslední roky před Dušičkama. :-)

  • fousek 8.1.2019 at 15:09

    20: a to neznáš historky o jeho kamarádovi, co si koupil úplně nové embéčko a hned při první jízdě mu sjelo do potoka, protože ještě neuměl používat ruční brzdu.

  • fousek 8.1.2019 at 15:13

    30. nezapomeň, že ta paní někdy za hodinu odpracuje až 100 minut …

  • rulisa 8.1.2019 at 15:31

    31, 32 :-)))

  • Liška 8.1.2019 at 20:49

    :-)
    32
    :-) já to někdy dělám opačně.

  • rulisa 19.1.2019 at 21:25

    Zprávy z bojiště:

    Oprava výfuku stála taky sedm set, byl utrhaný ze závěsných gumiček, rozesunutý ve šroubení a na třech místech zalomený do esíčka.
    Ale teď je tišší než byl před tou bouračkou.
    To mi tedy vysvětlete, když auto jsem dostala od tatínka po generálce výfuku provedené s novými díly přímo v (asi největším brněnském) autorizovaném servisu… A teď mi to vyklepával a spasovával zpátky k sobě osamělej maník v pidiautodílničce zastrčené na konci pětitisícovýho pidiměstečka…

  • Saul 21.1.2019 at 8:46

    Tak to byla levná válka a hlavně bez padlých,teda kromě toho výfuku.
    Kdy máš tu technickou?
    Aby to tam nebylo na Internacionálu (poslední bitva vzplála….)

  • rulisa 21.1.2019 at 10:15

    Technická do 2.3.
    Ale v případě dějinného zlomu mám napůl domluveno jedno auto od známého.
    Zatím nechci psát víc, abych to nezakřikla. :-)

  • Saul 21.1.2019 at 15:54

    Nechci strašit,ale ty STK jsou prý teď docela pakárna.
    Doby, kdy stačilo dát do technicáku dvě stovky a prošlo všechno, jsou už pryč.
    Kolegu teď vyhodili kvůli kapičce oleje na převodovce.
    No,kdyby to nevyšlo ani s tím známým,tak ještě můžeš zkusit bazar Auto ESA.
    Tam mají levné vozy „po STK“:-))

  • Saul 21.1.2019 at 16:07

    Ad38:
    A když jel kvůli té kapičce na druhý termín,tak ji prostě jen předtím hadrem utřel a bylo to OK.
    Ale ty starý Feldy tečou fest.
    Radši to vyčisti těsně před tím,než na STK pojedeš.
    Až pod ni polezeš,tak si třeba představ,ze je tam keška:-0)

  • rulisa 21.1.2019 at 16:21

    Dám to svému servismanovi z pidiautodílničky a nechám to na něm. V létě protáh mladýmu Punto, taky jsem tomu úplně nevěřila. Uvidíme.

  • rulisa 21.1.2019 at 16:23

    Sama asi nikam moc nepolezu, natož na kešky, právě mi volala doktorka, že z posledních výsledků krve podle monocytů, leukocytů a přidružených jaterních testů má podezření na mononukleózu.

  • Saul 21.1.2019 at 16:34

    41:
    Aá jé:-((
    Tak tos tomu v Atelieru s těmi cidery moc nepomohla.
    Já myslel,že mononukleóza je nemoc náctiletých.
    Kdysi to taky vypadalo,že ji mám,ale vyklubal se z toho jen Gilbert.
    Tak dieta a abstinence,no.

  • rulisa 21.1.2019 at 16:42

    Cider jsem neměla ani jeden, přeci, ten jste místo mě vypili vy. :-)
    Ale tu dietu a abstinenci bych i unesla, horší je, že nesmím ani žádnou námahu. Sebemenší.
    Dost komplikace.
    Nehledě na to, že jsem měla mít ještě přeočkování té klíšťovky a tetanu. A to se teda tím pádem odsunulo do nedohledna.
    Jdu si pro léky.

  • Saul 21.1.2019 at 16:43

    A není to jen rozhozenej metabolismus po tom náročným víkendu?
    Já myslim,že s mononukleózou bys odpadla únavou už v sobotu dopoledne.

  • Saul 21.1.2019 at 17:45

    40:
    Dobrá volba.
    Oni ještě vědí co a jak a komu.
    Po pár neúspěšných pokusech na STK by jim nikdo nepřiplatil.
    Jednoho takového jsem taky s Feldou zkoušel a řekl mi napřímo,že nemám šanci ani s ním,tak jsem babičku v klidu pochoval.

  • rulisa 21.1.2019 at 17:54

    44
    Ty hodnoty jsou sice mimo normu, ale nejsou zas tak tragický. A vzpomeň si, jak jsem seděla v tom muzeu na lavici u Zrzavýho jakou dobu jak lemra a neměla sílu ani dejchat, natož vstát.

  • rulisa 21.1.2019 at 18:02

    Rozhozenej metabolismus po únavě ti nerozhodí jaterní testy a bílý krvinky. A po alkoholu jsem to mít nemohla, na rozdíl od vás dvou. :-))
    Ale je možný, že se to podepsalo, nebo spíš jistý.

  • rulisa 21.1.2019 at 18:04

    40
    Mně řekl Zkusíme a uvidíme.

  • Saul 21.1.2019 at 18:06

    46:
    To si vzpomínám,to mne krapet znervóznilo.
    No ,ale pak jsi byla na čerstvým vzduchu zase v poho a čerstvý vzduch mononukleózu neléčí,pokud vím.

  • rulisa 21.1.2019 at 18:10

    Neléčí, ale okysličí víc krev.
    Obecně venku se mi líp dýchá. Odpadnu až potom.

  • Saul 21.1.2019 at 18:31

    Nehroť to a počkej si na jasný výsledky.
    I kdybys ji měla,tak co?
    Tu „sebemenší námahu“ nějak překonáš rozumnou námahou,dietka se dá sem tam lehce porušit,jen s tím „chlastem“(treba i dvojkou vína) je to asi při té diagnóze o játra a tam se riskovat moc nedá.

  • rulisa 21.1.2019 at 18:42

    Však nic nehrotím. Dostala jsem tři pixle pilulek, tak je budu v klidu pojídat a užívat si, že nemusím ráno v mrazech mínus třináct letět do práce. Malovat návrhy pomníků můžu doma po chvilkách, taky už jsem přečtla první vánoční knížku. Měla bych konečně udělat ty jedny slíbený webovky (až u toho nebudu usínat, případně, až mi nevztah dodá nainstalovanej novej počítač) a douklízet ve skříních.
    Jen to chození po venku na sluníčku mi chybí. A to rozhodnutí, že se asi přece jen pustím do toho malování aspoň po kouskách, budu muset taky ještě odložit. Na to zatím nemám.

  • Saul 21.1.2019 at 18:53

    43,47:
    No,já tam čtrnáctistupňový pivo nepil:-)
    Ale to necháme na diskusi až budeš vyléčená:-)

  • rulisa 21.1.2019 at 19:08

    To nebyla čtrnáctka, ten speciál. :-)) Akorát byl ve čtyřce.
    A pak už jsem pila jen birel.

  • Saul 21.1.2019 at 19:16

    52:
    Už jsem tvůj zdravotní stav a malomyslnost tlumočil té svojí štětce.
    Byla trochu zklamaná,že to nebudeme dělat v předsíni spolu ve třech,jak jsem ji slibil,ale přijede i tak.
    Takže malování neřeš:-0)

  • rulisa 21.1.2019 at 20:57

    Děkuju.

  • barča 22.1.2019 at 10:08

    kruci, se ted ta mononukleoza nějak rozmohla….dvě kolegyně z práce po prodělaných chřipkách jsou na tom dost podobně, špatné výsledky, unavené, vyřízené, ta jedna ji má potvrzenou, takže pokračuje dlouhodobá neschopenka, dieta a klid, ta druhá na výsledky čeká a ted ty….:-(

  • barča 22.1.2019 at 10:12

    Ru, přeju at je líp! U Tebe mám obavu jedině z toho, že si neodepřeš (pro tebe malou, pro mononukleozu velkou) fyzickou aktivitu a tedy námahu.

  • rulisa 22.1.2019 at 11:52

    57
    Jo potkala jsem cestou od doktorky zahrádkovou sousedku, a když jsem jí řekla, že mám podezření na mononukleózu, tak doslova „zvolala“ – Švagr ji má taky! Už potvrzenou!

  • Saul 22.1.2019 at 11:56

    59:
    ještěže před tím nebylo „gratuluji,….“ :-)
    Kdy ji budeš mít ne/potvrzenou ty?

  • rulisa 22.1.2019 at 11:56

    Já se tak těšila, že si udělám ještě vánoční tvarohovou štolu, tu miluju, ale neměla jsem naloupaný ořechy. Konečně jsem si je naloupala, ale teď s tou dietou dumám, jestli ji štolou porušit, nebo tvarohy už vyhodit… Mám dva, chtěla jsem dělat dvojnásobnou dávku…
    Nebo možná kompromis, aspoň z jednoho tvarohu dávku. Ale to je i tak celá kostka másla. :-(

  • rulisa 22.1.2019 at 11:58

    60
    Nevím, v pátek jdu znovu na krev, do té doby mám držet tu dietu a naprostej klid. Pokud to půjde, tak že by už radši nedoléčovala dalšími atb., už jsem jich měla za poslední rok moc. Když v pátek testy znovu nevyjdou, pošle mě prý na sono jater a slinivky a kdečeho. To už jsem moc nevnímala, v tom šoku.

  • Saul 22.1.2019 at 12:07

    62:
    no tak uvidíš…
    Mne kdysi tak strašili taky,poslali i na biopsii a stejně to mononukleóza nebyla.
    Ale asi radši počitat s tím špatným a potom být příjemně překvapenej,než naopak.

  • rulisa 22.1.2019 at 12:33

    Jojo, taky doufám.
    Před cca 15 lety jsem měla podobný neurčitě angínochřipkovitě únavový potíže s cytomegalovirem. Stálo mě to tehdy místo na učňáku, páč jsem to dlouho přecházela, v chřipkové době, kdy už chybělo pár kolegů, a nechtěla jsem zbylé kolegy zatěžovat ještě dalším suplováním za mě. Bylo mi dost blbě, učila jsem jen tak, abych to nějak odučila. Takže „náletová“ hospitace samozřejmě dopadla taky blbě, a že jsem pak šla rovnou na neschopenku skoro na měsíc, už nikoho nezajímalo.
    Dneska snad mám místo jistý, tak v klidu doléčíme. :-)

  • Saul 22.1.2019 at 13:41

    tak v klidu doléčíme. :-)

    No,kdyby to ta mrcha opravdu byla,tak přišla v nejlepší čas,ne?
    Do jara jsi zase fit.
    Si představ sedět doma v létě.
    To bys záviděla i té čočce:-)

  • barča 22.1.2019 at 13:50

    61. nevyhazovat, upíct, donést do práce, vzít si s kolegy jeden malý kousek :-)

  • rulisa 22.1.2019 at 14:50

    Peču, zítra mi starší synek přijede pomoct předělat digestoř na vnitřní cirkulaci (sundat, zazdít díru do už neexistujícího komína, nandat zpátky), tak si veme s sebou domů.
    Do práce prý ještě tak tři týdny nepůjdu.

  • rulisa 22.1.2019 at 14:51

    65
    Jojo.
    Ale závidím jí i tak. Lyžování v pr, sauna v pr…

  • barča 22.1.2019 at 14:57

    67. fajn.
    Ru, kdyby to mononukleoza byla, počítej určitě měsíc doma. U nás ten pracovní režim je jiný, tam je to tři měsíce neschopenka natvrdo, bez diskuzí.

  • rulisa 22.1.2019 at 15:49

    No, to bude právě problém, že u nás ten pracovní režim je taky jiný, než si asi představuješ nebo lidi představují. Nějaký šetření se bez námahy, bez únavy…

  • ratka 22.1.2019 at 15:58

    no hrůza :-( zrovna čtu: Cytomegalovirem je nakaženo 80 procent populace, virus mění psychiku i inteligenci člověka, ten, kdo se jím nakazí, postupně hloupne, říká vědec Jaroslav Flegr, který s týmem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumal vliv jednoho z běžných virů na inteligenci člověka.

    Drsné, ale myslím že to máme všichni milovníci koček které chodí ven.

    Já šla po nemoci na běžky (v mém případě choďky) na Červenohorské sedlo, 4 dny jsem buď chodila na běžkách nebo jedla nebo ležela v posteli :-) a výsledky z lumbálky furt nedošly. ale asi budou OK, když nikdo nevolá

  • barča 22.1.2019 at 15:59

    71. No, já jsem právě chtěla nějak opatrně naznačit, že tři týdny při potvrzení je skutečně málo….u tebe v práci jsem byla na exkurzi, takže o námaze plus vše co to obnáší včetně tvých výjezdů ven na pomníky za různého počasí…..zkrátka nějak říct, počítej při potvrzení rozhodně delší neschopenka.

  • barča 22.1.2019 at 15:59

    72 na 70.

  • ratka 22.1.2019 at 16:01

    Brzké uzdravení přeji, tedy v rámci možností daného viru který si stejně bude lebedit více čí méně nápadně.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:04

    72
    Taky už jsem ale pár dní doma. A potíže mám od předvánoc. To už je dlouhá doba, už to musí přejít.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:05

    74
    Jj, děkuju.
    Letos jsme to nějak nedaly, ty svátky, co? :-)

  • Saul 22.1.2019 at 16:06

    71:
    Ten Cytomegalovir je ten tvůj,nebo ten Rulisin?
    Já jen ať vím,která začnete dřív hloupnout:-)

  • barča 22.1.2019 at 16:11

    75. Ru, moc bych ti to přála….sama nejlíp víš, jak ti je…..no a ted teda ještě ty výsledky, UZ…..předbíháme…..vyléčit se pořádně, neuspěchat to….měla jsem za to, že před Vánoci to byla „jen“ chřipka, co tě trápilo a vše to kolem přičtené právě k té chřipce…ted jak čtu jde o mnohem víc.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:12

    71
    Cytomegalovirus není tak nutně od koček, to je zas toxoplasmóza. :-)
    Ten článek jsem před časem četla. Mám pocit, že jsem ho i někde na diskuzích nebo u sebe zmiňovala. Hloupnutí u sebe eviduju.

    77
    U mě potvrzenej z před těch 15 let, u Ratky to může být zrovna tak z kdysi dávna původce toho letošního ochrnutí obličeje. To, že ti ho neprokázali při nějaké zdravotní patálii, neznamená, že ho v sobě nemáš.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:16

    78
    To právěže chřipka nebyla. Žádný horečky, jen únava a trochu rýma a škrábání v krku, trochu uzliny, pak nic, pak zase dva tři dny zhoršení a o něco větší únava, k tomu už sípavka na plicích, pak zas dva tři dny lepší, a pak zas horší… A tak dokola. A absolutní nechuť k jídlu celou dobu.
    Chřipku měl starší synek, ten jo, pořádnou.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:23

    Vlastně jediný dny, kdy mi chutnalo, byly ty v Praze. :-))

  • Saul 22.1.2019 at 16:23

    79:
    To by mi docela vadilo,kdybych měl zblnout z nějakého viru.
    To snad zvládnu i sám:-)

  • Saul 22.1.2019 at 16:28

    81:
    Všimnul jsem si.
    Aspoň,že těch pár hranolek na mne zbylo:-)
    Ratko,nebylas na tom Červ.sedle o víkendu?
    Dá se tam zaparkovat a jak vypadá cesta nahoru?

  • Saul 22.1.2019 at 16:47

    81:
    Já si právě pořád myslím,že s mononukleózou bys tu Prahu vůbec nedala.

  • rulisa 22.1.2019 at 16:52

    Doufám.

  • Saul 22.1.2019 at 16:57

    Ad84:
    Kdysi ji měl jeden kamarád a byl opravdu vyřízenej.
    Já mám jen ty zkušenosti s vyplaveným bilirubinem a tam žádná euforie nepomůže.
    To je jak když člověk dostane kladivem do hlavy.
    Ale třeba máš jen nějakej lehčí průběh a tím dřív to bude vyléčený.

  • ratka 22.1.2019 at 17:34

    83. cesta super, suchá ale nahoře peklo o víkendu. My tam byli už v osm a to přijížděly davy. Ale u hotelu bylo ještě místo :-) Tak jsme tam zajeli. Ale později stály auta i na silnici

  • ratka 22.1.2019 at 17:35

    co se týče hloupnutí, tak u mě je to jednoznačně ano. a chaotické zmatkování

  • Saul 22.1.2019 at 17:49

    87:
    Jo,díky.
    Tak nějak jsem to předpokládal.
    Na Pustevnách a Ovčárně to bude nemlich to samý.
    Tak to se mám na co těšit:-)

  • Saul 22.1.2019 at 17:55

    88:
    To mne vždycky fascinuje,jak ty se ke všemu ráda přiznáš.
    Ty musíš skrývat něco hrozivě tajemného Ratko:-)
    Ale to si nech,to radši vyjedu na to sedlo:-)

  • ratka 22.1.2019 at 17:56

    89. Na Ovčárně nicmoc. Podle mě stojí za to si přivstat a vyjet na červenohorské.

  • ratka 22.1.2019 at 17:57

    90. to není žádné tajemství :-) je to doočíbijící, jen dělám že je to normální. jakože to tak mají všecky :-)

  • Saul 22.1.2019 at 18:13

    92:
    A jakože ne všecky si s tím tak dobře poradili,jako ty:-)

  • ratka 22.1.2019 at 18:17

    93. co já, já si s tím nemusím nijak radit, to ti druzí kolem jsou chudáci :-)

  • Saul 22.1.2019 at 18:26

    94
    Už jsem ti skoro skočil na udičku.
    Že tě to pořád baví,lovit zajicky:-)

  • Saul 22.1.2019 at 18:48

    Za tu 94 si dej 100 otčenášů a modli se,abych na to sedlo dojel.
    Do Velkých Losin je to kousek a dějiny se neustále opakují.
    Tak abych se nepřimluvil za nový kompars:-)

  • ratka 22.1.2019 at 19:59

    96. někdo mě uškrtí :-)

  • Saul 22.1.2019 at 20:08

    97:
    Tebe by nikdo neuškrtil,ty by ses z toho vysípala.:-)

  • barča 25.1.2019 at 8:26

    a dnes je ten pátek, Ru at to dobře dopadne!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.