Růžovému kolu se štanglí

/  156 komentářů

Nemám muže, nemám auto.

Ale mám růžové kolo se štanglí.

Kdysi jsem je dokonce chvíli i neměla, když jsem je stojící na prázdné duši přenechala k užívání tehdejším sousedům, aby na něm mohli vozit na štangli v sedačce svoje robátka jako já předtím ta svoje. Pak mi to kolo vrátili (s opravenou duší) a já se zrovna tak nějak loučila… stěhovala…
Tak jsem si ho vzala s sebou. Na ježdění na náměstí na zmrzlinu a na vykoupání se v R.

Odmontovala jsem z kola:
– vyviklaný hliníkový stojánek, protože stejně nedržel a nestál,
– dynamo, protože se to s ním nedalo ušlapat a na věčnou zápůjčku jsem dostala naklapávací cyklosvětýlko od Nevztaha,
– držák na láhev s pitím, protože se mi do něj chytala sukně a po městě žádnou láhev s pitím na kole mít nepotřebuju, a to ani s alkoholickým.
Nářadí z kastlíčku na nářadí jsem ztratila už dávno, bohužel i s deklem od toho kastlíčku.

A začla jsem jezdit na R., k R., plavat proti zapadajícímu slunci skrze vodopád třpytek odlesků od hladiny, plavat co to dá a pak vprostřed rybníka jen tak cítit vodu, cítit světlo, cítit sebe, a pak s kůží svěží a vlasy ještě mokrými popíjet svoje jedno večerní pivo většinou po jedné večerní polívce, hříbkové či bramboračce či cibulačce, a dívat se na odlesky hladiny nebeské po celém travnatém břehu nad hladinou vodní, na skluzavku a lavičky a lidičky rámované zlatými konturami protisvětla, na večerní pastel mraků nad tím vším…

Vždycky mi tam bylo trošku smutno, v tom krásnu, smutno, že jsem na to zahlcení krásnem sama. Okolo sedí dvojice, rodinky…

Potěší, když časem cizí tváře některých dvojic a rodinek začnou dostávat rysy známých.
Jako by k nim člověk přeci jen patřil.

Pak jsem začla zkoušet jezdit taky o něco dál. Na vzdálenější koupání, když už je to tu ten kraj… O víkendech, když bylo víc času. Protože po těch letech neježdění… na čemkoli… jsem šlapala víc pěšky než do pedálů, z T. skoro všude do kopce a já bez dechu, bez síly…

S foťákem, či foťáky, s přesramenovou taškou nebo batůžkem přimotaným k nosiči tažnou silou gumicuku.

Časem jsem zvládla cestu „nahoru“ i ve všední den, po práci. S koupáním a pivkem.
A dalším časem někdy i se sbíráním borůvek nebo hříbků.

Ale vždycky s ležením aspoň chvilku na sluníčku a představováním si, že tam neležím sama, že je tam někdo, kdo mi najednou, tiše, zlehka přejede prstem po sluncem rozpálené, vleže mělké rovině břicha od spodního lemu vrchního dílu plavek k hornímu lemu spodního dílu plavek (když tam jsou), a pak podél něj a pak níž… usměje se, mlčky…

Nikdy tam nebyl.

Ale nikdy mi nechyběl cestou tam ani cestou zpátky.
Když jsem jela na kole. S kolem.

V pátek jsem sice otráveně vzdala čekání na pivo a jídlo ve Lh. (majitel to měl na háku, prohlížel si album totalitních fotek se suitou tokajících důchodkyň a pinglice si místo pinglování vykládala zážitky s partou postarších čundráků), ale já si pro změnu pak povykládala u rybníka s dvojicí postarších rekreantů, co hledali na netu avizovanou FKK pláž (je tam, ale na druhé straně rybníka a zarostlá šáším suchozemským i vodním), pak s jednou místní paní, co koupala psa, a pak s jinou místní paní, co nám a oněm dvěma rekreantům radila nad mojí mapou další vzdálenější pěkná místa na koupání, a pak jsem urputně vytrvale tlačila kolo do urputného kopce k dalšímu rybníku, pot v čůrkách po zádech i čele v tom vedru jenom lil – a najednou proti mně shora baf baf baf baf, malotraktůrek a na něm jeden strejc u volantu a druhý strejc s oroseným kriglem piva…
Zjevení. Přelud. Anděl páně sestoupivší na zem.
Smála jsem se na ně – „Vy jste krásní!“ – i oni na mě – „Nechcete napít? Ať nepadnete v tom vedru do toho kopce…!“
Na valníčku sedělo šest dalších lidiček, ruce s orosenými krigly se ke mně natahovaly vícery, opřela jsem si kolo bez stojánku o sebe sama a oběma svýma rukama vzala nejbližší z nabízených kriglů, paňmámami s gustem povzbuzovaná „A pořádně!“ – tak jsem se pořádně napila, dobře čtvrtinu stáhla, smáli se všichni a i tleskali a pak jsme si mávali, dokud traktůrek nedobafal dole do zatáčky…

Kdybych s sebou měla chlapa, nikdo by mi napít nenabídl.

O kolik hovorů, zážitků, kontaktů bych byla chudší…

Tuhle neděli hlásili poslední krásný tropický den před studenou frontou. Vyjela jsem až odpoledne, ne po nejpřímější silnici, ale po polňačkách, po humnech a klikatě kolem turistických značek, po loukách a lesních cestách, po asfaltkách tak mrňavých, že když tudy jede kočárek malotraktůrek, musí se cyklista postavit na chvilku stranou. Mezi lesy a pastelovým obilím krajkovaným v chrpách a loukami z neušlechtilých trav a kopretin a včel a hovad a muchniček a slunce a hlíny a léta… Chvilku na kole, chvilku s kolem, chvilku stát a fotit, a nebo se jen tak dívat… dívat, cítit, nebýt a být…
Se všemi, s kterými jsem se míjela, jsme se na sebe usmívali.

Kdybych s sebou měla chlapa, nikdo by se na mě takhle neusmíval.

Pak jsem ležela u rybníka, jiného, nejčistšího ze všech, na břehu v průklestu mezi smrky a borovicemi, a představovala si, že je tam někdo, kdo mi tiše, jemně sjede prstem po břiše…

Ale že se tam jen budem scházet.
Protože ty cesty, ty chci mít pro sebe sama.

Držák na pití už jsem dávno namontovala zpátky.
Taky svému kolu s láskou dokoupila elegantní, ne moc široký černý košík na nosič a černou brašnu na štangli, na ty foťáky a peněženku a mobil a toaletní papír a krém na ksicht po koupání. Ještě dokoupím stojánek, co se nebude vyviklávat a bude držet, abych svoje kolečko nemusela pokládat na zem, když chci fotit nebo jíst jahody z meze za cestou. Ten hliníkový vyviklaný nemůžu najít. Určitě chci místo něj černý. A časem vyměním i ty plechový blatníky za černý, k růžové budou daleko líp slušet…

Nemám muže, nemám auto.
Ale mám růžové kolo se štanglí.
A když na něm jedu po rozpáleným asfaltu, do kopce, až mi teče pot po zádech čůrkem, z kopce, vítr ve vlasech a mušky v očích, když s ním vedle sebe šlapu po lese nebo rozbitou polní cestou mezi obilím, chrpami, motýly a sluncem, mám intenzívní pocit štěstí.

Komentáře:

  • Saul 13.7.2016 at 8:05

    jo,jo.. poslední větu potvrzuji i za sebe mnoha vykřičníky,takže barvou kola to není:-)

    A máš už vycentrovaný ty ráfky?

  • rulisa 13.7.2016 at 8:16

    Už ses ptal dvakrát a už dvakrát jsem odpovídala, že dávno, že už loni. .-)

  • Saul 13.7.2016 at 8:24

    no jo,ale to jsem se ptal po telefonu….
    A to já si přece nemůžu všechno pamatovat,na co všechno se ptám,když tak někdy po desáté zavolám:-0))
    Tak teď to je aspoň černý na bílým.

  • rulisa 13.7.2016 at 8:28

    Jj. :-)
    Akorát že do konce srpna už to zas může bejt jinak. :-))

  • fousek 13.7.2016 at 11:01

    ty jo, mušky v očích. A co na zubech, máš mušky, jezdíš z vesela?

  • rulisa 13.7.2016 at 11:10

    Z kopce při úsměvu zavírám ústa, neb je o něco malinko větší naděje, že když jimi udeřím o zem, neulomím si nějakej ze svých úžasných, finančně nákladných umělých zubů.

  • SV 13.7.2016 at 11:34

    Rulisa 6: hehe! :-D

  • SV 13.7.2016 at 11:37

    hezké povídání…..dala si ho prečítať Ružovému kolu se štanglí? iste by sa potešilo! ;-)

  • Saul 13.7.2016 at 11:48

    a ilustrační foto mi tu chybí

  • fousek 13.7.2016 at 11:51

    6. ale zas si tak rozsekneš ret :-)

  • fousek 13.7.2016 at 11:58

    Ale potkat traktor, jak veze naraženou bečku, to se mi ještě nestalo :-)

  • rulisa 13.7.2016 at 12:07

    10
    Ret se zahojí sám a zadarmo.

    11
    Oni jeli seshora od Velkýho, takže to pivo měli asi čerstvě natočený u Aifela. :-)

  • fousek 13.7.2016 at 15:17

    Ale jinak to ve mně vzbuzuje chuť vytáhnout z kolně stříbrné kolo a taky se jet projet někam k pípě.

  • rulisa 13.7.2016 at 15:25

    13
    Za pokus to stojí. :-)

  • ratka 13.7.2016 at 15:38

    pěkné, růžové kolo se štanglí. Jak naskakuješ? Nejdřív přehodíš nohu nebo až se rozjedeš?? Tedy žensky nebo mužsky?

  • rulisa 13.7.2016 at 16:08

    Žensky.
    Ale celý roky si říkám, že musím někde potajmu ten mužskej způsob natrénovat a pak navostro u rybníka hodit frajerku, až všem spadne čelist. :-))

  • rulisa 13.7.2016 at 16:08

    Ha, dík za připomenutí motivace, budu trénovat.

  • fousek 13.7.2016 at 23:15

    Přehodím pravou nohy, nakopnu ji do pravé klipsny, přitáhnu řemínek na pravé noze, natočím kliku do úhlu 45 stupňů, šlápnu na pravý pedál a tím se rozjedu – jak se dostane levý pedál nahoru, nakopnu levou klipsnu a po několika šlápnutích přitáhnu řemínek na levé noze. To je ženský nebo mužský způsob?

  • Saul 14.7.2016 at 7:18

    jo,ty klipsny by Rulisino růžové kolo perfektně vytunily:-))

  • fousek 14.7.2016 at 7:38

    19: mému dvacet let starému drakomorovi taky sluší :-) Teď už se místo klipsen dělají jakési prapodivné nacvákavací mechanismy.

  • Saul 14.7.2016 at 7:52

    no,a k nim drahý boty,do kterých se to zacvakne a pak se s tím vším akorát hezky naryje držka.
    Ale ty klipsny byly o držku ještě víc:-)

  • ratka 14.7.2016 at 8:08

    klipsny jsou pekelný vynález pro pobavení kolemstojících :-))) a nelepší jsou ty oblečky…to snad již není lidské oblečení :-)

  • ratka 14.7.2016 at 8:10

    jako broučci i se klát na svých podivných botičkáchí a svítí v neonových barvách Telekom. ještě tykadélka… na podivné helmičky

  • Saul 14.7.2016 at 8:18

    ne…ch toho Ratko:-)
    Na jaře jsem si koupil svůj první cyklo dres.
    Velice mi sluší:-)
    Do helmy,rukaviček a podobných sraček mne teda nikdo nedostane!

  • rulisa 14.7.2016 at 8:21

    Joo, a proto jezdím v sandálech, topíku nad pas a v černých minikraťáskách od Vietnamců, delší šortky na návrat ve večerním chladu mám na nosiči. :-))

    Nastupuju podobně jako Fous, akorát bez těch klipsen. Pravej pedál nahoru, našlápnout a přidat levou nohu už za jízdy.
    Při pokusech našlápnout vlevo a přehodit pravou nohu už za jízdy jsem zatím vždy zavibrovala a sjela vlevo mimo cestu se současným naklopením celého kola do levého leža.

  • Saul 14.7.2016 at 8:27

    no jo,jenže ujet třeba 80km v šortkách od ťamanů ,nebo vypolstrovaných cyklo kraťasech…to je rozdíl,kterej ta prdel ocení.

  • ratka 14.7.2016 at 8:38

    26. u dam to ocení i jiné části, vypolstrování ale zcela neřeší problematiku otlačené …. co se týče topu, u mě by to odnesly jak ledviny tak níže položené části, potřebuji něco přes celá záda až dolů, nelépe omotat i bundu kolem pasu ať zapocené neprofukuje.

  • rulisa 14.7.2016 at 8:38

    Já mám polstr vlastní, na moje dojezdy mi stačí. :-)
    80 km jsem zatím ještě nikdy neujela.

  • ratka 14.7.2016 at 8:42

    mě stačí i 36, ale je to 3x pořádně nahoru. Jednou na Kraví horu od lávky, pak na Šobes a potřetí z Gránic nahoru na Pažskou celkem i přes 650 m převýšení. to vibrují lýtka i stehýnka :-))

  • rulisa 14.7.2016 at 8:44

    27
    Níže položené části se mi neotlačují. Možná zvednout si řídítka, nepomohlo by ti?

    Jinak sleduju, že lidi jsou zchoulostivělí. Jedou na kole – nesmějí nikde ofouknout, bolely by je ledviny, vaječníky, frnda, záda, krk, uši… Jedu s někým autem – nesmím si otevřít okýnko, aby ho neofouklo, nezastydly mu dutiny. Jsem někde u někoho v bytě – nesmí se otevírat okna tak, aby vznikl jakýkoli průvan.

    Mám ráda průvan, vítr, otevírání oken i okýnek, foukání mi na tělo. Tedy v teple, pokud to není severák.
    Krk a záda mi tuhnou jen z práce, z jednostranné polohy u počítače nebo pískovačky.

  • barča 14.7.2016 at 8:44

    ad helmy: od tý doby, co jsem viděla svoji kolegyni v komatu ležet po srážce s kolem a jiným cyklistou a kdyby měla bývala helmu, mohlo by to být vše jinak.
    si říkám, něco jinýho je jezdit do práce na kole po stezkách a na nákup na skládačce a něco jinýho je jet sillniční výlet…..tam jednoznačně helmu jo. přehodnotila jsem na to názor.

  • barča 14.7.2016 at 8:46

    31. je stejně zajímavý, jak u dětí bychom na tohle určitě nekašlali….:-)

  • rulisa 14.7.2016 at 8:47

    29
    Přesně – absolutní kilometry neznamenají nic moc, daleko větší význam má převýšení. Když pojedu u bráchy po té jejich spíšeplacce, tak ujedu taky v pohodě 40 km, a večer ještě v poho funguju a pojedu si dalších 10 km zaplavat k jejich rybníku. Ale kdybych měla dát 40 km tahem tady kolem Javořice, tak dolezu domů po čtyřech.

  • rulisa 14.7.2016 at 8:49

    31
    Mohlo a nemuselo, Barčo. Taky si mohla srazit vaz o tu helmu.
    Když jedu z delšího kopce, mám stejnou rychlost jako menší motorky, někdy dojedu i auto, když vjíždíme do vsi.
    Nechci helmu. Až se budu mět zabít, tak se zabiju a hotovo. Šumachr moh mít taky vystaráno a jeho rodina klid, helma mu byla akorát na přidání problémů.

  • ratka 14.7.2016 at 8:50

    jsem spíše chodec, raději chodím a koukám :-))

  • rulisa 14.7.2016 at 8:51

    32
    Ani u dětí jsem to neřešila. Helmu dostaly, až když to vyhláška pro ně stanovila na silnici jako povinný.
    Jinak za vsí lítaly a krosily přes pařezu „na holo“. Jako odjakživa všichni vesnický kluci.

  • rulisa 14.7.2016 at 8:51

    35
    To se právěže dá i s kolem.

  • rulisa 14.7.2016 at 8:53

    35
    Já taky strašně ráda chodím, akorát problém je v tom, že tady poblíž na „dochod“ už to mám všechno prochozeno, kolo je způsob, jak se dostat od baráku dál.

    A navíc kombinuje klid chození a radost z toho větru kolem hlavy. :-)

  • barča 14.7.2016 at 8:56

    34. jasně, osud je osud – dá se to tak taky brát. každého věc.

    drahý oblečky :-), no když jsou slevy…tak už to tak drahý není.
    ale na nějaký fč. věci nedám dopustit a na dobrý běžecký boty, už vůbec ne.
    ale to je zase tím, že jsem zpočátku běhala v botech od vietnamců a pak si teprve pořídila ve slevě slušný běžecký boty, prostě se to nedá srovnat.

  • ratka 14.7.2016 at 8:58

    39. nejde o to že jsou drahé, ale že dělají z člověka figurku

  • barča 14.7.2016 at 9:01

    36. houstne provoz na kole („kolmo“ různým způsobem) všude.

  • fousek 14.7.2016 at 9:02

    já jsem si loni pořídil v akci v Lídlu kompletní cyklo kvádro. Super na něm je, že rychle schne a mokré neplandá.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:04

    40
    Jo. Je to jakos focením.
    Dneska každej fotí an digi a musí mít zrcadlovku a co největší objektiv. Protože to k tomu musí být, aby měl to správný mohl fotit správně.
    Ale kompozice je pro něj sprostý slovo a invence smrtelná choroba.

    Podobně s oblečkama – nejlíp vybavený správně stylově bývají spolehlivě ti strejci, co jim z duhových trikotků lezou pandírka, a jejich paňmámy s tlustejma stehnama, co šlapou kopce pěšky vedle kola v kopci dřív než já, a nebo sice šlapou na kole, ale skoro na místě a umírají u toho rudý splavený a bez dechu, zatímco já je dohoním i se se sbíráním těch jahod ve škarpě.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:05

    41
    V tom se prostě nesejdem, Barčo. Nech mi moje, já ti nechám tvoje.

  • ratka 14.7.2016 at 9:05

    42. pro mě to moc není, koupila jsem si kalhoty ale moc je nenosím. zapařuje se mi v tom všecko… a pak mě to bolí. potřebuji bavlnu… přírodní materiál a to na všecko, po celém těle. že mi to rychle uschne… mi nepomůže. ani ponožky nemůžu mít syntetické.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:07

    42
    Jo, o tom jsme mluvili taky s jedněma, co jsem je potkala (měli s sebou krásnýho buldočka, když už nemoh, posadili ho do toho vozejčku na dětičky, a jeli dál, s těma jsem kecala asi dva kilometry).
    A taky paní říkala, že nakonec manželovi k tomuhle účelu stačí to volný bílý děrovaný funkční triko a že je má stejně nejradši a nic jinýho nechce.

  • barča 14.7.2016 at 9:07

    42. :-) to musela být mela v tom Lidlu. Tak si měl štěstí :-) Jinak slušný sportovní věci a docela levný, nebo přístupný mi přijdou v Decathlonu.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:08

    45
    Tak tak, přesně.
    Z jakékoli syntetiky v rozkroku (i ve vrchní oddělené vrstvě) mám zánět.

  • barča 14.7.2016 at 9:09

    44.
    41 byla reakce na vyhlášku o helmách.

  • ratka 14.7.2016 at 9:14

    48. potničky… červené puntíky a nepříjemný pocit. když kupuji tak furt kontroluji zda je to bavlna… víc než 10-15% syntetiky nesnesu… a ty oblečky jsou komplet syntetické. Dokonce i ponožky jsou syntetické…. n to je hnus. to mi šustí mezi prsty :-)))

  • fousek 14.7.2016 at 9:17

    jenomže, ten můj Lídlodres je černý. A na to nějaká bavlna nemá! :-))
    nebyla to mela. Prostě jsem tam odpoledne zašel a sebral, co zbylo po raních slevo-fighterech :-)
    I helmu mám.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:25

    49
    Já to pochopila.
    Jakmile měli synové osmnáct, helmu na kola odložili.

  • rulisa 14.7.2016 at 9:27

    51
    :-))
    Černý celotriko na léto. Uff…

    Ale mám i takovou prima lehkou minisukýnku, v té s etaky dobře jezdí. Jen je pod ni při fouknutí větru dost vidět. Ale je hrozně příjemná.

  • Saul 14.7.2016 at 9:34

    Jo,oblek taky z Lídlu.
    Komplet tuším za pětikilo,v cyklo obchodech je to tak o litr dražší.

  • fousek 14.7.2016 at 9:34

    kamentáře s odkazem to žere?

  • fousek 14.7.2016 at 9:47

    54: no právě. A navíc mají jenom jeden typ, tak se ušetří čas na vybírání :-)

  • Saul 14.7.2016 at 9:59

    akorát tam nemají kabinky,tak ty kraťasy jsem si vyzkoušel na drzo mezi zeleninou,důchodkyním se bulvy zarazily o skla brýlí,když jsem si tam sundával kalhoty:-)

  • rulisa 14.7.2016 at 10:00

    55
    podívám se, když tak obnovím, půjde-li. Možná jak je tam ten novej antispam.

  • rulisa 14.7.2016 at 10:03

    58
    Což ty, ale představ si, že by to takhle zkoušela nějaká ženská…

  • Saul 14.7.2016 at 10:29

    no kdyby u toho měla třeba krajkové spodní prádlo,tak s takovou představou nemám problém,třeba bych jí řekl že jí moc sluší ještě před tím,než by si ty cyklo kraťasy navlíkla:-)

  • SV 14.7.2016 at 10:33

    24 Saul: „Do helmy mne teda nikdo nedostane!“
    zdravím bezhelmovca, tiež sa tam nezmestím ;-)

  • rulisa 14.7.2016 at 10:33

    61
    Což ty, ale ty důchodkyně… :-)))
    A jinak si běžte s Fousem podat ruce, už se mi pletete, kdo z vás dvou co píšete, páč je to jak od jednoho… :-)

  • SV 14.7.2016 at 10:35

    Saul 61: čipkové spoďáre vyzerajú rozhodne lepšie ako tie cyklistické ;-)

  • Saul 14.7.2016 at 10:36

    62:
    a to já bych se tam i zmestil,já mám malej mozek,takže i hlavu,ale nesnáším,když se mi potí.
    To ani na vojně si nedovolili nasadit mi blembák:-)

  • rulisa 14.7.2016 at 10:37

    64
    Mně se teda krajkový spodní prádlo na ženským těle moc nelíbí. Hladký daleko víc. Je elegantnější a vynikne víc to tělo.

    Krajka je pro mě takový bordellákadlo.

  • Saul 14.7.2016 at 10:37

    64:
    čipkové???
    To jsem neznal!
    Díky,to je důležité rozšíření mé slovní zásoby slovenčiny.
    To by se mohlo hodit:-))

  • rulisa 14.7.2016 at 10:38

    67
    Jo, čipkové prádlo na partie ukrývající čípek. :-)

  • SV 14.7.2016 at 10:44

    Saul 65: ja vôbec všeobecne nenávidím mať niečo na hlave, ale občas sa tej helme nevyhnem, napr. v horách. ale na biku ju teda nenosím ;-)

  • SV 14.7.2016 at 10:47

    Saul 67: :-)))

  • ratka 14.7.2016 at 11:25

    pěkné slovo je i čipkárka :-) helmu na bicykli nosím… pořád.

  • ratka 14.7.2016 at 11:26

    dříve jsem měla takovou legrační kulatou marťanskou prý skejťáckou, to na mě koukali jako na blba. teď mám helmu normální… broukovou prodlouženou

  • Saul 14.7.2016 at 11:40

    72:
    Ratko,optej se Lišky,ta myslím ještě nějakou helmu má,na kolo sice není,ale když už jsi jezdila v té skejťácké….:-))

  • ratka 14.7.2016 at 11:44

    73. helma jako helma, hlavně na hlavu … :-))

  • fousek 14.7.2016 at 11:55

    61: třeba by zafungovalo si v tom supermarketu nějakou vyhlídnout a říct jí: „slečno, nechtěla byste se tady svlíknout jen tak pro radost?“

  • fousek 14.7.2016 at 11:57

    64: cyklistické spoďáre – to existuje?

  • rulisa 14.7.2016 at 11:58

    My máme doma jednu helmu na kolo a jednu na motorku, kdyby pak chtěl na sraze někdo pučit. :-)

  • fousek 14.7.2016 at 11:59

    já sice nosím helmu na kolo i na lyže, ale uznávám, že jsou srandovní.

  • ratka 14.7.2016 at 12:01

    76. existuje, mám doma :-) bavlněné

  • ratka 14.7.2016 at 12:05

    79. i když… nevím zda nejsou taky z toho divného matrošu co se tváří jako přírodní, protože jsem je přestala nosit – dřely

  • rulisa 14.7.2016 at 12:06

    Jo, na lyže taky jednu máme. :-)

  • ratka 14.7.2016 at 12:11

    helmu po tatínkovi jsem bohužel vyhodila… měla ještě kožené lemování, vypadala drsňácky :-) skejťáckou helmu jsme zdědila po synech… No a minulý rok jsme si s manželem koupili ve sportu opravdické cyklistické helmy, on větší protože má větší hlavu a já menší protože mám menší hlavu. jdou těžko rozlišovat… tak si je musíme pokaždé narazit na hlavu zda je to moje nebo jeho.

  • rulisa 14.7.2016 at 12:15

    Nálepka nebo škrábanec pomůžou.

  • fousek 14.7.2016 at 12:20

    81: a co tankistickou, taky jednu?

  • ratka 14.7.2016 at 12:21

    83. hehehehe, není nad dobrou radu :-))) viz naše diskuse u Lišky

  • Saul 14.7.2016 at 12:36

    Já pro tebe Ru šlohnu v práci tu žlutou,co mají skladníci a stavaři.
    Na zahrádku.
    Aby tě nezranilo třeba padající jablko:-)

  • rulisa 14.7.2016 at 13:16

    86
    Leda by to jabko nesl ježek unášenej orlem. Jinak mi na mojí zahrádce může na hlavu spadnout tak maximálně něco tekutého z toho orla. :-)

    84
    Nee, jen jezdeckou. :-)

    85
    To není rada, to je ověřená zkušenost. :o)

  • Liška 17.7.2016 at 21:42

    (ještě nečtu komenty)

    Tak ty blatníky natři načerno barvou!

    Co to je FKK? Nudisti? Zkratka orchestru to asi nebude, takže nevím!

  • Liška 17.7.2016 at 22:06

    73 helmu na kolo mám! Tmavomodrou, uvex, asi 20 let, taková lepčejší tenkrát byla.
    většinou jsem ji vozila komíhající se zavěšenou na řídítkách, brala jsem si ji jen na hnusné velké silnice s provozem. Ale asi byste ji nechtěli, protože má po obou stranách konopné provázky. Ač „lepčejší,“ rychle se oddělilo zrno od plev – totiž taková tenká vnější modrá skořepinka od tvrdého polystyrenu uvnitř. naštěstí ty cyklo-helmy mají ďoury, takže jsem provázkem přivázala nad ušima skořepinu ke zbytku a bylo.

    Umělohmotný oděvy nosím co nejmíň. Kalhoty na běžky ano. Na kolo jsem měla vždycky bavlnu. Naštěstí mi ho ukradli asi před 12 lety a je to. Mám helmu, rukavice a dvojkapsy s horní kapsou, docela velký. Kolo mě baví mnohem míň než běžky.

    Používáte slovo bajk, bajker? Já myslela, že je to označení pro motorky, a ono pro kolo. Proč se neříká prostě cyklista jako dřív? Mně to přijde na blití. pardon, na vomiting.

  • ratka 17.7.2016 at 22:12

    bajker neznam, zní to trochu jako bajkonur. používám kolař, kolár, kolári… kolári jedou pozooooooor!

  • Liška 17.7.2016 at 22:17

    90 tak to jsem ještě neslyšela :), jen ty bajkery.
    Já říkám cyklisti. A kolo nebo bicykl.

  • ratka 17.7.2016 at 22:19

    91. to jsme si vymysleli s mužem, máme „svůj“ slovník…tedy vymyšlená slova.

  • rulisa 17.7.2016 at 22:40

    Tady se ty bajky vyskytujou docela často. Taky mě to dycky znova zarazí, ale když to ty lidi ke štěstí potřebujou…
    Cyklista je holt jakejkoli dvojkolný účastník silničního provozu. Ale ti, co sportujou!!!!! a mají k tomu to správný vybavení, rukavičky, čepičky, duhový tričička a kola od deseti litrů vejš, to nejsou jen tak vobyčejný cyglisti, to sou přeci bajkeři!

  • ratka 17.7.2016 at 22:46

    93. ach ták :-)) to mě nenapadlo. jsem naivka

  • fousek 17.7.2016 at 23:03

    no jasně, kolo je bajk a trojkolka trajk. Ale jinak mi slovo bike přišlo divné – vždyčky mi pod ním, nevím proč, naskočila vizuální představa žabích stehýnek.

  • rulisa 17.7.2016 at 23:21

    95
    A š-tyrkolka š-trajk.

  • fousek 18.7.2016 at 8:18

    96. to slovo už jsem dlouho neslyšel, jak už není ČeskoSlovensko a Slovenština v televizi

  • Liška 18.7.2016 at 13:50

    93 ru
    ahá
    96 :-))

    95 fousku
    žabí stehýnka – není to asociace slova bajka – nějaká o žábě a čápovi?

  • fousek 19.7.2016 at 3:34

    98. bajka to nebude. Já ti nevím proč, asi zvukomalba. SLovo bike mi asociuje něco poměrně tenkého, poměrně dlouhého a poměrně slizkého.

  • ratka 19.7.2016 at 8:27

    bajty? jakože něco tenkého… bajty jsou tenké, malé a jsou jich giga

  • fousek 19.7.2016 at 8:42

    to ne, bajty jsou tlusté – široké 8 bitů a dlouhé jenom jeden bit.

  • Liška 19.7.2016 at 15:55

    Bajk, cajk.
    Bajťák, ajťák.

    Bajker… bajkonur, bajkal, tanker, ponorka…

  • fousek 20.7.2016 at 9:38

    „Bajk mám v cajku“
    poslední slova ajťáka z bajkonuru

  • rulisa 20.7.2016 at 23:01

    Zajímavý je, že když je něco v cajku, tak to není totéž, jako když je to cajk.

  • fousek 21.7.2016 at 8:22

    104. to ale nevím, co znamená, že je něco cajk – u nás se neříká ani jedno. Leda se říká vercajk.

  • rulisa 21.7.2016 at 8:56

    Tady je to cca: je to v cajku – je to v pořádku, je to cajk – je to jistý.

  • fousek 21.7.2016 at 10:38

    v tom druhém významu jsem to asi ještě neslyšel ani by mě nenapadlo, že to může znamenat tohle. Tím mě ale Jihlavština okouzluje už přes dvacet let, jak používá slova v totálně posunutém, někdy až odsunutém významu.

  • ratka 21.7.2016 at 11:45

    slovo cajk, v cajku… je ze slova zeug (věc), znamená to věc ale přeneseně i nástroj nebo postroj.

    takže verkcajk je werkzeug (nástroj) a mít něco v cajku… znaměná mít již koně zapřáhlé v postroji, tedy již v richtygu, tedy správně

  • rulisa 21.7.2016 at 11:58

    Vercajk je nářadí, a to i v němčině.

  • ratka 21.7.2016 at 12:56

    aha, nářadí a nástroj bereš jako dvě různé věci…pro mě totožné …. pokud to bereš jako odlišné, pak ano, werkzeug je nářadí, teprve v dalším pořadí nástroj, nástroje či pomůcky

  • ratka 21.7.2016 at 13:10

    I když my říkali nástroji běžně Werkzeug, myslím že slovo nástroj nemá vhodnější ekvivalent

  • rulisa 21.7.2016 at 13:20

    Nástroj je jeden, nářádí je i pomnožné. Myslím ten pomnožný význam, nářadí jako soubor nástrojů.

  • rulisa 21.7.2016 at 13:22

    Navíc dělňas/řemeslník neřekne nástroj, všecko je nářadí.
    Nástroj máš i v IT, v softvérech, ale nářadí se tam nepoužívá.
    Leda k rozdělání bedny, když ti to uvnitř ní klekne. :-)

  • rulisa 21.7.2016 at 13:23

    Nástroj je i psychologický-sociologický, ekonomický atd.
    Nářadí je prostě jen nářadí.

  • LIŠKA 21.7.2016 at 15:14

    112 ano, vercajk pomnožné jako soubor nástrojů taky tak beru. Prostě si na to přinesu vercajk, ať je to jeden nástroj nebo celej kufr.

    107 Jihlavština :-D

    Je to cajk, je to v cajku – mně se to hrozně líbí, i když v Praze se to moc nepoužívá, jen od Moraváků. Mně se to ale líbí, tak to šířím. Okouzluje mě kamarádka původem z Kopřivnice a její hlášky, ty jsou jedinečný. Byl naštvaný jak brokát :)

  • rulisa 21.7.2016 at 19:30

    Mám v práci kufřík na nářadí ke gravírce, dodávaný originál výrobcem (klíče, šroubováčky, jehly, mazání…) a ten má v deklu krásnou žlutou z plastu odlitou destičku: Werkzeuge. :-)

  • fousek 21.7.2016 at 21:33

    Jsem pár let pracoval na nástrojárně. A tam se říkalo, že vyrábějí vercajky. A byly to velké, někalikatunové lisovací formy.
    Vercajk v pomnožné variantě se zas říká takové brašné plné nářadí, jako kleště, hasák a šramcygle různé velikosti.

  • Saul 22.7.2016 at 8:52

    on ten význam může být ještě přenesenější.
    Třeba když panička s úsměvem požádá opraváře,aby se pochlubil tím svým vercajkem…no,to může brašna klidně zůstat zavřená:-0)

  • rulisa 22.7.2016 at 9:54

    To asi těžko. Rozepnout by musel, akorát brašnička by byla jiná.

    A pak je otázka, zdali to pak je myšleno jako werkzeug nebo werkzeuge. Zdali paní zajímá pouze utahovák, nebo i příslušné příslušenství.

    Jinak nářadí jako brašna či kufřík (werkzeuge) taky není pomnožné, to jsem napsala blbě a vy to po mně poslušně opisujete. Ono by to bylo spíš podstatné jméno hromadné.

  • fousek 22.7.2016 at 10:02

    koho by napadlo, že je ta němčina tak složitá.

  • Liška 22.7.2016 at 11:06

    pomnožné nebo hromadné… milujte se a množte se, hromadně :))

  • ratka 22.7.2016 at 14:22

    119. byla jsi tak suverénní jak jsi mě opravila :-)

  • rulisa 22.7.2016 at 14:32

    122
    A kde jsem ti opravila mluvnický název? Natož z hromadného na pomnožný? :-)

    Heleď, klepu to tu v poklusu v práci, mám taky nárok se občas ukecnout blbě. A dobře víš, že mi šlo o podstatu, tedy množství toho nářadí, tedy ne jen o jeden kus, a na tom se nic nemění. Jen mluvnicky se to správně nazývá podstatná jména hromadná (dříví, kamení, ptactvo, mužstvo…) a mají jednotné číslo, přestože označují více či mnoho věcí téhož typu, zatímco pomnožná mají pouze množné číslo, přestože mnohdy označují jen jednu jedinou věc.

    Ale to se bere na základce, někdy v šesté třídě tuším, takže naopak mě opravit v tomhle mohl kdokoli. :-)

  • fousek 22.7.2016 at 14:37

    no jo, ale jsou hromadná a pomnožná podstatná jména i v němčině?

  • rulisa 22.7.2016 at 14:40

    To nevím, ale nepsaly jsme o werkzeug a werkzeuge, ale o nářadí a nářadí. :-)
    Přičemž vercajk česky je to obojí, stejně jako nářadí.

    Taky se říká „seber si svůj vercajk a padej“ ve smyslu „seber si svoje saky paky a vypadni“.

  • rulisa 22.7.2016 at 14:41

    Zatím nejlepší k věci komentář mi přijde 121. :-))

  • ratka 22.7.2016 at 15:21

    124. no myslím jsou. třeba die Möbel….je to nábytek ale pomnožné, nebo die Ferien. Tam to je jako u nás,prázdniny.

  • ratka 22.7.2016 at 15:27

    123. opravila jsi mě, že verzajk nepochází z Werkzeug (nástroj) a to ani v němčině :-)) ale je možné že jsem se špatně vyjádřila, takže je mi jedno co je werkzeug…. seru na to

  • rulisa 22.7.2016 at 16:52

    128
    No to hlavně zas blbě čteš. Nic takovýho nikde netvrdím, naopak. (Viz např. moje 116.)

    Opravovala jsem tě jen a pouze v tom, že nástroj není totéž co nářadí a že nářadí, byť oproti nástroji užší pojem, má dva významy, a to podstatné jméno určité (konkrétní) a podstatné jméno hromadné, téhož tvaru. Čemuž odpovídá i právě ten německý dvojtvar Werkzeug/Werkzeuge. Akorát u nás je to tvar jediný. A za druhé akorát, že nevím, jestli to werkzeuge s „e“ na konci znamená množné číslo podstatného jména konkrétního, nebo podstatné jméno hromadné.

  • rulisa 22.7.2016 at 16:55

    Ty máš prostě furt pocit, že jdu proti tobě, ať na tebe napíšu skoro jakoukoli reakci, co tvou myšlenku třeba jen rozvíjí. Jako ta úvaha o významech slov českých.

    Německy umím akorát tak derdýdas psíocas, tak jsem ta poslední, co by tě mohla opravovat v němčině.

  • Liška 22.7.2016 at 17:12

    128 néé, to je nějakej omyl, to není cajk.
    Klumprcojk.

  • ratka 22.7.2016 at 18:00

    :-)) neřeším

  • Liška 22.7.2016 at 18:40

    132
    OK, teď ne, to je snad v pohodě.

    Ale nedá mi, aby mi nenaskočilo:
    A žes to teda řešila předtím, abys pak od toho zdrhla…

    To neříkám proto, aby se dál rozebíral vercajk (né, už nééé), jen konstatuju popis toho, co asi děláš. Opět. Nalákat, odlákat trochu jinam a pak říct: Nic nic.
    Jsme zvyklí :)

  • ratka 22.7.2016 at 18:55

    vím :-))

  • Liška 22.7.2016 at 18:58

    134 joooo

    ru,
    říkám si, jak se přimět k chuti do námahy nebo pohybu nebo dokonce sportu (i když to snad u mě…), jak čtu, jak jedeš na kole. Kde se bere ta chuť?
    Mně připadá parádní, že ji máš.
    Protože já ji asi beru jen když se rozjedu s lidma nebo zamiluju (což je totéž).

  • rulisa 22.7.2016 at 20:53

    135
    Protože vím, že mi je dobře, když se rozpohybuju.
    Když je mi mizerně, jakkoli, mám dva alternativní recepty – jít se hýbat, nebo jít spát.

  • ratka 22.7.2016 at 20:58

    je to pud sebezáchovy :-))

  • rulisa 22.7.2016 at 21:08

    Úplně pud to nebude, protože se to musí naučit.

  • Liška 22.7.2016 at 22:04

    ru,
    tak to máš oba recepty takový zdravý!
    Přemýšlím o těch svých. Chození a jídlo.
    Chlast ne, ten nepožívám, když je mi mizerně. Ten požívám ve většině zbylého času.

  • rulisa 22.7.2016 at 22:07

    Když je člověku mizerně, tak chlast to ještě zhoršuje. Spouští sebelítost.

  • Liška 22.7.2016 at 22:18

    140 právě.
    Ono stačí, že ji někdy krátce spustí na závěr noci, i když je člověku jinak normálně. Ale to mi nevadí, to beru jako zprávu pro sebe, jaká je moje momentální rozehraná struna, která normálně přes den ani nevyleze. Vypustí se rychle a pak je to zase jako předtím nebo spíš o to uvědomění lepší.

  • Saul 25.7.2016 at 18:57

    133:
    jo,přesně.:-)
    A proč to vlastně vadí,sere?
    Mně opravdu stačí k životu vědět,že vercajk je vercajk a že to pochází z němčiny.
    K čemu jste se to vlastně chtěly dobrat????
    A 109 (po předchozí diskusi)je….já bych si na takové komenty taky nezvykl a reagoval bych „nadstardantně“.

  • rulisa 25.7.2016 at 21:54

    Já se k ničemu dobrat nechtěla, já si jen povídala. Nikomu jsem nic nevymlouvala, naopak, spíš jsem měla pocit, že přizvukuju, akorát jak mám ráda češtinu a češtinový nuance, tak jsem zabředla do rozboru odchylek mezi Nástrojem a Nářadím, naopak vercajk jako jev mezinárodní se mi líbil a líbí a zdá se mi to docela milý, jak to splývá skrze hranice jazykové. Takových slov by se dalo najít určitě víc a taky by mě bavilo studovat jejich stejnosti i mírné dlišnosti. Proto jsem napsala tu 109.

    To, že Ratce vymlouvám její německé zdůvodnění vercajku, by mě ve snu nenapadlo, a vůbec netuším, jak na to přišla.
    Teda teď už asi tuším, že kvůli té 109 – Ale to neměla být negace. To jsem už tehdy chtěla psát o tom mém pracovním kufříku s nápisem Werkzeuge, akorát mi do toho pracovně něco vlezlo a už jsem to nestihla dál rozvíst, a mezitím se debata posunula… A já v myšlenkách taky…

  • Saul 26.7.2016 at 12:16

    “ akorát jak mám ráda češtinu“

    no to já taky i když ji tak zcela neovládám.
    Ještě že mám dovolenou.
    Jinak bych absolvoval několik mítingů,kólů,breivošingů…psal mejly,mluvil s manažery…
    Příští týden se zřejmě ocitnu v Dobrušce.
    Pokleknu tam před pomníkem,nebo pamětní deskou(pokud tam aspoň něco je) F.L.Věka a omluvím se mu za tuto zkurvenou dobu.
    Jestli Hekne,že neví co je zkurvená,protože to není česky….tak nevím,leda bych to zamluvil a začal si stěžovat co jsou dnes lidi schopní řešit ohledně němčiny na blogu:-)))

  • rulisa 26.7.2016 at 12:25

    Zkurvenou vědět bude, to je z latiny.
    Ale když jsme u té němčiny, tak by mě zajímalo, z čeho je umprcajtlich.

  • Saul 26.7.2016 at 13:48

    no a já myslel,že je to z němčiny,jako zatáčka:-)
    Což mi připomíná,že mám trochu problém.
    Já měl dnes původně ject do Prahy,jako tak na procházku,jak jezdím každej rok,protože Prahu mám rád,co rád,miluji ji(protože tam nebydlím,že Liško:-)
    No ale když jsem se tak včera ploužil v tom vedru dom,tak jsem si řekl ne,zítra tohle ne a šel jsem zavlažit.
    Takže Praha padla,ale dobrodružství i doma jinak zajímavý.
    Na oběd jsem si dal 2 piva a zavolal tágo do centra.
    Přijelo na čas,ale skákalo půl metru vysoko nějakým metalem,tak říkám jestli by to šlo ztlumit a šlo.
    Nicméně řidič byl zhulenej totálně na šrot.
    Už jsem chtěl vylízt a řešit to s dispečinkem,ale nakonec jsem si řekl,že ten kousek,když už mám ty prázdniny nějak dojedem a taky dojeli.
    Nakonec jsem mu dokonce nechal pětku tringelt,ale on mi vráti úplně přesně.
    Tak jsem poděkoval a řekl mu,že s tím ježděním nedělá moc dobře.
    Po tom jeho nechápavým pohledu už jsem se jen rozloučil:-)
    No ale zpět k podstatě věci.
    Kolegové z práce se mne ptali,co jim z Prahy přivezu.
    Tak jsem se zamyslel,co by si tak asi zasloužili a říkám
    „Kurvu“
    Tu nejstarší,nejškaretší a nejtlustší co tam šlape už od 19.století…
    Ten mladej, s tou svoji novou přítelkyní už skoro před svatbou se tak na mne vyčítavě podíval…
    Tak říkám
    „jo…a přesně tobě“

    No,ale kde já ji teď tady u nás seženu,aby kluci nebyli zklamaní:-))

  • Saul 26.7.2016 at 14:47

    Tak nevím,jestli jsem se té trávy v tom tágu taky nadýchal,ale přijde mi to tu nějaký divný.
    Jedna barmanka mi nabízela zapůjčení deštníku s podmínkou,že ho do večera vrátím,coč jsem nemohl potvrdit ale pecka byla,když jsem přišel na zahrádku a to trochu nóbl,kde vím,že maj jen 12 Bernarda,tak jsem si objednal pivo a popelník.
    A on:
    „Jaké pivo prosím“
    „No jaký máte?(už jsem zaplesal,že maj i něco lepšího)
    A on
    „Bernarda“
    „Toho ne,máte 11?.“
    „Ne , bohužel,my máme jen Bernarda.“

    Já už se do té práce zítra fakt těším.
    Oni tam sice nejsou normální,ale aspoň to od nich nečekám:-)

  • rulisa 26.7.2016 at 14:48

    Curva je latinsky křivka. Jestli to je i v němčině, tak to tam přešlo z latiny.
    V Brně bys taky nějakou sehnal.

  • rulisa 26.7.2016 at 14:51

    148
    :-))
    Zážitek z kdysi z fronty v bufíku v jedné horské chatě.:
    „Dobrý den, já bych chtěla jeden párek a dvě tatranky.“
    „Tatranky došly.“
    „Aha, dobře. Tak tři.“
    Taky bylo tehdy horko. :-)

  • Saul 26.7.2016 at 14:52

    149:
    dík,ale já už jsem to vyřešil.
    Prostě jim ukážu na pár našich kolegů(i kolegyň):-)

  • Liška 5.8.2016 at 11:49

    Nemám muže, nemám auto… to mi nevadí že nemám.
    Ale nemám svůj blog!

    Doufám, že nebude moc mastný zařídit, aby firma Pronet Media zaplatila té hostingové firmě.

  • barča 5.8.2016 at 11:54

    152. Liško, já jsem si myslela, že na blogu něco kutíš, předěláváš, přiděláváš, že se tam k tobě nejde dostat :-(

  • Liška 5.8.2016 at 12:06

    nojo, večer jsem chtěla dopsat příspěvek se vznosným názvem Malíři Vysočiny. A nic. Místo toho si budu dopisovat s nějakou firmou, ať mi pošle fakturu a ať doplatí, co má.

    Tak napište něco na své blogy vy, ať se rozptýlím.:)

  • rulisa 9.8.2016 at 21:17

    Já zas viděla podobné výpadky u tebe, avocode, modony a rozvedené a dalších na tomhle vašem hostingu už víckrát, tak jsem myslela, že jde zas jen o výpadek. Dobře, že to dopadlo.
    Ale informovat o změně vás měli, jak nový majitel, tak i Artur Dent.

  • Liška 9.8.2016 at 23:40

    šlo o to, že nový majitel nezaplatil hosting.

    Vždycky když to tu otevřu a koukám, jestli něco nového, prozpěvuju si
    „Se štan-glííí, se štan-glííí,
    kolu se štan-glí…“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.