Finis coronat opus, pátek jednatřicátého, pro mě už Dušičky skončily. Sedím u počítače, tisknu fotky na zítra na dovezení mamince, piju vínko a upravuju reportážní meziproduktové záznamy díla, jemuž základ položila Liška, viz zde.
Začlo to zadáním: Potřebuju přesně stejnou růži jako na fotce, kterou poslal náš stálý zákazník, kterému ji poslala jeho zákaznice.
Já tuhle fotku poslala dál Lišce a Liška poslala svou růži plus nějaké ty lístečky extra, abych si s nimi vydláždila buď tu růži, nebo cokoli mi libo.
Takže nezbylo, než se pustit do piplačky.:
Protože tvar a rozměry desky, na kterou se to mělo dělat, byly samozřejmě poněkud jinde než na zadavatelské fotce, musela jsem si napřed namalovat tu skutečnou naši desku přesně v kótách tak, jak vyšla kolegovi vyřezávajícímu tvary nápisovek:
Liščinu růži jsem vložila do tohoto obrázku, abych ji patřičně zvětšila a naklonila.
Samozřejmě, požadovaná prodloužená stuha lezla akorát do místa pro poslední plánovaný přípis, takže nezbylo než modelovat. Ve Photoshopu ukrajovat, přesouvat, deformovat a spojovat a opakovaným vkládáním do Corelu kontrolovat, jestli se to už bez problému vejde.
A když to všechno vycházelo pinktlich, dopískovala jsem si na kolegy vyřezávači, brusiči a leštiči předpřipravené desce ještě jeden ozdobný „zářez“ čili vlnku na boku a do jejího oblouku pěkně posadila rozkres obdélníku gravírované růže. Na výšku měl (od špičky poupěte po spodek stuhy) 55 cm. Pak už nezbylo než přenést noťas i gravírku, naštelovat správnou výšku a přítlak jehly a s pomodlením se v duchu k vrchnímu svatému kameníkovi i grafikovi odmáčknout G jako Gou.
Nakonec se přes růži nalepila pískovací šablona křížku, přelepily místa, kde měl být křížek jakože za růží, a i s šablonou jména dat narození a úmrtí se vše adekvátně vypískovalo a vyzlatilo. Růže vybílila.
Ejhle, kýč jako bič je hotov, zákaznice, zadavatel i zhotovitel spokojeni.
Uff, Liško, díky moc, procento z dušičkových prémií máš u mě. :-)
Komentáře: