Když se vám tak líbí ty historky o trapasech… – Aneb na co jsem si vzpomněla v rámci diskuse pod moc hezkým článečkem u Radky.Pod tématem Jsem hrozný pako jsme se sešli ve vzájemném ujišťování se, že bordel ve věcech a zejména na pracovním stole je normální, ba po výtce spřízňující záležitostí. Přestože oficiální návštěvy […]
A nedala jsem!
Sice by bylo jako čtenářolapka zaručenější téma „Jak jsem komu dala“, leč mně víc straší v hlavě „Komu jsem jak nedala“.Nepočítám ty, co jsem je smetla z hradeb při zteči slovní. Bavím se vzpomínkama na to, jak jsem utíkala z postele. Nebo ze situací, který by patřily do postele, kdyby tam nějaká byla. První – […]
Je mi líto…
…ale nelituju.Málokdy ubližujeme proto, že chceme ublížit. Málokdy nám někdo ubližuje, protože záměrně chce ublížit. Koneckonců, proti tomu se dá bránit, je snadné tohle necítit jako ubližování, ale jako ubohost toho druhého. Daleko citelněji ublížíme, když se ukážeme jiní, než si o nás ti druzí mysleli. Ztratíme-li kvůli tomu někoho, přijde to líto. Člověka to […]
Něco za něco
Za Jak to máš ráda.Našlápla jsem kuří oka. Našlápla a ještě se na nich patou otočila kolem dokola, bez pardonu. Ne že by někdo dal zrovna aktuální důvod, prostě se jen něco zahnitýho střádalo, až se nastřádalo a prasklo. Jako vřídek, co uzrál. Stačí se ho pak jen dotknout, mimochodem, ani o tom člověk neví, […]
Narozen 13.3. 2006
Hřebeček, ryzáček. Cca 01:30 hod:(Omluvte sníženou kvalitu – noční světlo v maštali pouze sporé.) O 10 hodin později: Dobrý den. Jmenuju se možná Amigo, možná Tymián. Ale hlavně že jsem zdravej. :-)
Jak to máš ráda?
Takový pěkný dotaz. Dobře to zní, vstřícně, nesobecky… „Nejde mi jen o sebe,“ říká se jím. Dušička se zatetelí blahem, roztaje pod projeveným zájmem…Takový pěkný dotaz. A tak zrádný. Na rozdíl od výzkumů srovnávajících písemnou a reálnou podobu respondentů, nemám v tomhle případě nasbíráno tolik podkladů, abych mohla svoje závěry podat jakožto statisticky průkazné. A […]
Protáhne se škvírou…
…v otevřených dveřích, hadovitě chvatné proklouznutí, co se o pár kroků dál zarazí a podívá vzhůru: Vnímáš mě? Já tebe jo…O něco později tiše připluje do pokoje a vznese se na opěradlo křesla. Mírně páchnoucí sennou zatuchlinou vesnických půd, uši prostydlé mrazem venku. Vrnící spokojenost, co musí to svoje sdělit tváří v tvář. Do tváře. […]
Kterak na rantl
Rozhodla jsem se vyhovět četným přáním (teda jednomu) a zdokumentovat postup, jakým se lze dostat do kýžené pozice, aniž by přitom došlo k vyrvání mísy či pádu do záchoda. Dovolím si upozornit, že: a) obě ruce jsem používala výhradně k držení mobilu (z pořízených 13 fotek bylo i tak k použití dost ostrých jen šest). […]
Lžu – a v tom nelžu.
(A taky miluju škatulkování.)Není lež jako lež. Když lžu s nechutí, úplně se vidím, jak je to na mně vidět. Když lžu s chutí, bavím se tím, jak mi všichni mi věří. Když nelžu a říkám – dávám něco, co člověk dává z ruky opatrně jako poslední vajíčko ve střední Evropě po pandemii ptačí chřipky, […]
366 příběhů pro dyslektika
Kdysi jsem absolvovala nějaká ta školení. Jak pracovat na nápravě SPU. Jak dětem tvořit cvičné texty, pomůcky, hry, čeho se vyvarovat, do čeho je nenutit. Třeba do dlouhých cizích slov a jmen. Hm…A pak můj vlastní kombinovaně dys- synáček udělá skok od komiksů se Čtyřlístkem rovnou k biblickým příběhům. Protože mu je dal brácha. 366 […]