Od konce

…protože začátek a chronologii právoplatně přenechám Lišce. A protože to poslední je nejživější, ještě živé. Ještě pořád mávám. A i když jsme dneska byli u vody znovu, s mladším synem a jeho kamarádkou, jíž syn přepustil v autě čestné místo v první řadě – vedle mě, tak ještě pořád cítím absenci poklidným hlasem nad automapou […]

Domů…

…se musí… Cesta domů vždycky trvá citelně kratší dobu než cesta tam. A čím víc mi srdce krvácelo, že se otáčím zády k tomu všemu a opouštím to do nenávratna, tím víc jsem šlapala na plyn. Jen na oblázkové pláži jsme zastavily. Na milníku cesty tam. Naposledy se vykoupat, protože na cestě tam jsem si […]

Civilizace

…bez identifikace Překlad: Vy, kdož čtete alternativní texty u obrázků, těm dnešním za mák nevěřte. Protože po několika opravách (názorů na vlastní fotky) a přeukládáváních (fotek pod jinými názvy) může být cosi mnou označené jako Vieste klidně Peschici a naopak, nebo něco úplně jinýho, třeba Rodi, Mattinata nebo jakákoli jiná italská Horní Dolní. Prostě jsem […]

Země a moře

Před časem jsem volala, že na té dovolené chci moře a hory. Pak padlo rozhodnutí, že Itálie. Oželela jsem hory ve jménu moře. Smířená s trudovitou rovinou. Jak jsem se mýlila… Děkuju větru za ty fotky. Za ty vlny. I když jsem pak i děkovala za to, že jsem v těch vlnách v jednu chvíli […]

Podél pobřeží

Směr jih. Noc na vinici, my shledány nevinnými, vinař ráno láká nás na hrozny vinné, napřed jednu, pak druhou, ta třetí už se v stínu vinohradu ošahávat nenechá, díra od tesaře naštěstí dost veliká. Kontrolka od ruční brzdy včera poblikávala, dneska už svítí pořád. Stejný to mám na favoritovi, už víc než rok. Ať cpu […]