V nakopnutí jemně ostnitou poznámkou o psaní knih rozeběhly se mi myšlenky směrem nikoli uměleckým, leč spíše analytickým. Zatrachtilé vlohy zděděné po otci, takhle mi zkomplikovat včerejší plánované usínání s vidinou slávy, kterou podle všeho zřejmě budu muset odložit až na důchod.Kdybychom postříleli všechny lidi, co někdy napsali, chtějí či alespoň jednou za život je […]

Ty bláho…, vyjekla jsem v duchu, když jsem se navečer koukla do statistik Toplistu. Uprostřed soupisu na blog vstoupivších připojení se skví cosi ve tvaru: nejakykod.nazevnasehomesta.cz… „Naše“ město zas kdovíjaký město není, i když je na svůj statut hrdo a považuje se za nejvýznamnější z několika okolních podobně záprtkovitých měst (přesvědčených o tomtéž). Naše patrioticky […]

Začal v pátek, příjezdem mladšího ze školy, nos odřený od smrkání. Starší dorazil dalším autobusem (páteční odpoledne jsou „jeho“, neptám se kde a jak…). A sděloval, že ho škrábe v krku a že XY a YX od nich ze třídy mají angínu. Sobota, 12:30 – Starší vyslovuje naději, že škrábání v krku postoupí do té […]

Magie společných večeří. Teplých. Teplý večeře nevařím proto, že by mě to až tak bavilo či že bych až tak dala na zásady takové nebo makové. Vařím je, když je zima, když mám náladu, když nemám rozděláno něco, co mě pohlcuje víc než povinnosti hospodyňky, a když chci, abychom si pěkně sedli všichni pohromadě. Se […]

To ne já. Ne o mně. To přišlo poštou, minulý týden. Vyráběli jsme mu přání ke kulatinám, smolili veršovaný říkání a prolízali asi tak stopadesát stránek s obrázkama na netu, aby to mělo styl a šmrnc… Zařekla jsem se, že už nebudu. Sešli jsme se s malým zpožděním po jeho narozeninách, vespolek u stolů plných […]

(Ze starých stránek.) Napíšu třeba o tom, jak jsme jeli po dálnici. V mlze. Jak mě mohl trefit šlak, když mě napřed předjel super bourák nejmíň stopadesátkou (odhaduju podle své rychlosti, páč míň než sto třicet jezdím po dálnici akorát do kopce, když to jaksi víc nejede), a vzápětí těsně přede mnou zabrzdil, páč vjel […]

(Ze starých stránek) Cachtáním ve vaně řeším všechno, co nelze vyřešit přímou akcí ani zaspáním. Hodina věnovaná jen sobě – tichá relaxace v tichém hučení sprchy pod hladinou (páč nesnáším mlácení vody dopadající na hladinu z kohoutku), poklidně soustředěný rituál celkové hygienické i estetické údržby za mokra a další chvilka relaxace při prožitku „jsem čistá, […]