Kdysi jsem absolvovala nějaká ta školení. Jak pracovat na nápravě SPU. Jak dětem tvořit cvičné texty, pomůcky, hry, čeho se vyvarovat, do čeho je nenutit. Třeba do dlouhých cizích slov a jmen. Hm…A pak můj vlastní kombinovaně dys- synáček udělá skok od komiksů se Čtyřlístkem rovnou k biblickým příběhům. Protože mu je dal brácha. 366 […]

Tisíckrát a tisíci (možná statisíci) různými autory rozebírané téma.Před časem o problematice (dvojího) záchodového prkénka psala i Dee Dee (jestli mi nehodí odkaz, v které diskusi se to probíralo, tak jsem namydlená, hledala jsem, vzdala jsem), tehdy mě to ještě netrklo. To až dneska, když jsem si přečtla zpracování téhož u Markoffa.Ne, u nás doma […]

Snad tisíckrát jsem to slyšela říct, ba i sama řekla. Že věci se nedějou ve správný čas. Že co člověk potřebuje, to není, a pak to přijde, když už se zařídil tak, že to nepotřebuje, ba když už mu to jen zkomplikuje život. Jako výsměch. Použitelné na kdeco – na prodej či koupi čehokoli, na […]

…aneb z načatého soudku vyprávění o dnešní-včerejší návštěvě díl čtvrtý, závěrečný a naprosto nic hlubokomyslného nenesoucí.I usadila se ona sousedka v kuchyni u stolu. I přikvačil zvědavej starší, cože to máme za návštěvu, tak jsem na stůl položila popelník, zaúkolovala staršího uvařením jednoho kafe a jednoho čaje a věnovala se sběru čehosi odkudsi, aby to […]

…aneb z načatého soudku vyprávění o dnešní návštěvě díl první, druhý a třetí, úvodní, k historii se vztahující a sdělně nosný. I přišla sousedka odnaproti půjčit si cibuli a česnek. „A chceš kafe?“ zeptala jsem se, protože jak si tak od sebe navzájem každou chvíli chodíme něco půjčovat, vůbec mě nenapadlo, že by si mohla […]

Vy nepanelákoví – taky máte občas po ránu ve vaně pavouka? A máte doma kocoura? Ten pavouka vyšťourá… Občas lituju, že nedržím v ruce videokameru. Byl tam. Dneska ráno, pavouk ve vaně. Opět. Přisedlý na kolmé stěně vany, kousek nad vzhůru se zdvihajícím zaoblením. Normálně bych začala tím, že bych pavouka odeslala proudem vody ze […]

Čím hnusnější počasí, tím krásnější svět a lidi v něm. Lidi se smějou, jsou vlídní, vstřícní, tolerantní… No fakt. Od tý doby, co chumelí, si pořád s někým dávám přednost ve dveřích obchodů, ba i při řazení se do fronty u pokladny, auta mi dávají přednost na přechodu, a všichni mi vracejí úsměv, kterým jindy […]

Vždycky to tak je. Někam něco napíšu („…jé, to se mi povedlo výstižně a řízně,“ tetelím se škodolibou radostí…) – a ono se mi to vrátí úplně odjinud, než udělám třikrát čelem vzad. Dneska jako by to vymaloval. Napíšu kamsi do komentářů cosi jedovatýho o směšnosti knírků, odkliknu, načež čumím jak vejr a přebírám si, […]