Moje milá klávesnice…

Jsem si vědoma všech hříchů, jimiž jsem se na tobě provinila… Všech drobečků, chlupečků, popílku z cigaret…Zlobila už delší dobu. Tu vynechávala tahle písmenka, tu tamhleta. Poslední dobou stávkovalo hlavně Gé. Při psaní článků a komentářů jsem občas strávila pár minut, než jsem vzdala pokusy oživit zarputilé Gé a vymyslela slovo, které by Gé neobsahovalo. […]

Možná

Možná byl marod. Nebo někde na nějaké té externí praxi. Ale všimla jsem si ho až začátkem tohohle týdne.Při dozoru. V hloučku omladiny. Trochu narušoval téměř dokonalý půlkruh kolem dvou holek. Tak trochu jinak stál, jako někdo, kdo chce mít přehled i do stran. Taky měl. Pohledu paní učitelky, upřenýho dýl, než by příslušelo lhostejnosti, […]

Sinusoida

Až najdu nůžky, udělám Šmyk…Předevčírem jsem dorazila z práce a nákupů pozdě. Zvětřila jsem děti, že je doma neskutečnej bordel, všude papírky, misky, opatlaný lžičky, oblečení kde co z nich zrovna spadne. Už několik dní ani jedny nůžky k nalezení, nemám si čím zarovnat vlasy, už se ztratily i nůžky na nehty. Pět minut poté, […]

Už je to tady

Můj starší syn je stoprocentní muž.V neděli se nekonal plánovaný dýchánek s barvením vlasů. Z rodinných důvodů hostitelky přeloženo na někdy. Jenže "někdy" je pro moje dorůstající šediny dost vzdálenej termín, tak jsem už od neděle prostudovávala, otvírala a zase odkládala krabičky s barvičkama, že jako jestli jo, nebo ne… Představa žádoucí barvy by byla, […]

Pochopila jsem, že mám skutečně ráda lidi…

…a zejména na jaře jim odpustím úplně všechno.Dokonce i to, když se při kulečníku dvojic dostanem až do finále (za což nevděčím ani tak našemu přebornictví v oné disciplíně, jako spíš faktu, že ostatní každou partii uzavřeli jednou rundou, zatímco já jako řidič určený k závěrečnému rozvozu padlých cucala kafe a minerálku), leč mezi mou […]

Jaro…

…slunce v duši. Nejen.V pátek poprvní po městě v tričku s krátkým rukávem. První letošní zmrzlina v kornoutu, vychutnávaná na sluníčku před cukrárnou (s celou třídou puberťaček, lízajících tak požitkářsky smyslně, že ač padaly z přecpanýho chodníku do jízdní dráhy, žádný auto je nezajelo, protože řidiči mohli na tom výjevu už z dálky oči nechat). […]

Třídím odpad

Tak jsme si o tom povídaly s kolegyní. V rámci diskuse o morové ráně, zvané enviromentální výchova."Taky třídím odpad", pravila kolegyně. "Výsledkem je, že máme doma daleko větší bordel než kdy předtím." Ha… To je ono! Přesně! – Ta radost, že nejsem sama… – A konečně, konečně to vím! – Ta radost, že už znám […]

Generační problém

Mě si moji kluci nechali naposledy. (Asi proto, že když vyráželi na okruh vyzbrojení spleteným proutím a igelitkama, ještě jsem sladce spala.)Dorazili i s kamarádem, zahalekali a v trojném šustotu oprašujícím mě pentlemi odříkali Hody hody doprovody, nechcem vejce malovaný, řádí tady ptačí chřípka, možná ji má vaše slípka. Tak jsem je ujistila, že jediná […]

Zrcadlo, zrcadlo, řekni…

Kamarádka V. má byt nevelký a zrcadlo v koupelně. Zhlížely jsem se v něm jedna po druhé při zkoušení navzájem koupených triček. (A nejen těch.)Kamarádka V. je hodně hubená. Daleko hubenější než já. I ta třetí, co tam včera byla jen na chvíli, je ještě hubenější než já. Tři ovadliny ke čtyřicítce, všechny tři bez […]

Člověk míní… Aneb i ten nejdokonalejší plán vyžaduje flexibilitu

„Uděláme si supr večer,“ padlo rozhodnutí po mobilu. Proč ne. Když jsou ty Velikonoce…Vlastně to začalo jen jako domlouvání návštěvy tak na hoďinku, dvě. U kamarádky veterinářky, dále jen V. Jenže pak se plány trochu rozšířily. "A musíš spěchat domů? Když přijedeš autobusem, přespíš u mě a já tě ráno hodím domů, až pojedu k […]