…a nebo Opaky se přitahují?

Jak moc je náš cit k někomu ovlivňován tím, jak toho člověka vidíme? Jak moc je naše vidění někoho ovlivňováno naším citem k němu?A jak moc tyhle dvě předchozí věty platí, když "cit k ně(ko)mu" nahradíme souslovím "vysněný cit"? Jak moc se o svůj vysněný cit bojíme… Jak moc nám ten strach mění podobu člověka, […]

Nedělám nic. Celý dva dny jsem proseděla, prospala, probloumala v zírání. Dvacetkrát, padesátkrát vstala, že půjdu dělat to a to. Udělala něco jinýho, menšího, jednoduššího… málo, maličko… – a zas jakoukoli činnost odložila. Se žaludkem staženým nechutí. Ruce nohy jak z kamene, hlava prázdná. Únava.Spím s otevřenýma očima. Něco mě vždycky přinutí se probudit, v […]

Vzbudilo mě déja vu. Déja entendu. Oči ještě spaly. Tělo nefungovalo. Má chřipku a nechce fungovat.Nestůj a pojďJak dlouho to je, co jsem psala tohle? Rok? Víc?Jestli si dobře pamatuju, když si televizní stanice koupí vysílací práva na film, kupuje si jedno uvedení a jednu reprízu. Během určité doby. Asi se ta doba chýlí ke […]

Když už dlouho jde všechno moc dobře, jedním směrem, hladkou jízdou, čím dál jistější si, že všechno jde ustát, čím dál víc podobnou sérii piruet, i za minutu dvanáct všechno vychází… Jen v kostech pomalu sílí pocit, že někde se něco střádá, že ta jízda začíná být na dluh, že až to přijde… praskne… musí… […]

…emoce, nervy, nutkání říct, sebe… Udržet ty koně na uzdě……čtu poslední dobou víckrát za sebou na různých místech… A pokaždý se mi vybaví kůň s hlavou přiraženou k hrudi, s hubou pootevřenou pod řezavým tlakem železa v ní, pod silou obou ramen páky, co se lomí od udidla v hubě a zesilují účinek otěží, podepnutá […]

Protože mi nedá spát diskuse s Radkou (a jinými) o originálech a předělávkách písniček. Protože tahle je pro mě v obou podobách originál.(Kdo si nepamatuje, tak šlo o tuhle diskuzi.)I když právoplatný originál jsem slyšela až jako druhý, za hodně dlouho po jeho mladším bratříčkovi, na začátek patří on. Dire Straits: Telegraph Road. Nemám tu […]

Někteří lidi se mi natrvalo uložili dík muzice, kterou jsem od nich dostala. Někteří lidi mi natrvalo uložili muziku. Sebe do muziky. I když někteří z některých by se asi divili, že právě do téhle.Aneb jedna srdcovka.Tak trochu Áríem, tak trochu Balada pro banditu. [mp3 src="http://ru.webgarden.cz/file/371863"/](V MSIE nejde, můžete přímo tady.)

Už nikam nejít. Jen tak sklouznout, zasunout se, skrčit nohy, vmáčknout hlavu, zakotvit se ramenem…Povídat si, odpovídat, nad čím už se nepřemýšlí, trochu krátce, trochu vratce, pomaličku rozpadat se, urazit se naoko, A už s tebou nemluvím… Zavřít obě. Naráz, vprostřed… Vědět, že se pousměje. Až v tom tichu shlídne dolů, až se podívá… Že […]

Když padá list, bolí to strom?Nebo nebolí – už…?Možná už jen ten list.Možná až když dopadne na zem…