Tápu a pátrám a nadechuju se a rozhlížím se a soustřeďuju a zkoumám sama sebe… A ne, pořád to není ono.

Dneska ve škole poslední ze série hodin občanek, ve kterých jsme mluvili o náboženství. Nechala jsem děcka vymýšlet, proč lidé asi věří či uvěří v boha. I dneska kluci vymýšleli docela dobře… I když něco mi tam pořád chybělo. Ale i bylo fajn, že mluví víc oni a nemusím já, zvlášť dneska, když už mám […]

…když pak stejně přejde…?(Proč mi kocour žere hrozinky…? :o) – Pardon, to byla jen poznámka mimo…) Proč to příroda tak zařídila, ten záchvat horeček a nesoudnosti, křečí, bolestí a euforií k totálnímu vyčerpání, na pokraj infarktu… Proč, když k rozmnožování bohatě stačí pud pohlavní a něco málo sympatií? A k partnerství rozum… Třeba je to […]

…nejen ty, Radko, běháš. Hlavně na blogu. Na blogu je to asi nejvíc vidět, když na něj uložené věci se vyloupnou odfiltrováním šumu… Kolikrát jsem už na blogu psala třeba o kocourech, o dotycích… Tak dneska to spojím. Měli jsme psa. Velkýho, krásnýho, báječnýho, úžasnýho, milovanýho, naše první dítě. Naučila jsem se s ním hodně […]

Tak moc se mi nechce. Tak moc se mi chtělo, když mi přinesl jeden syn zkontrolovat a podepsat domácí úkol, za čtvrt hodiny druhej si přišel pro peníze na autobus, za další čtvrt hodiny mi oba ukazovali cosi, pak byla večeře, pak se pohádali… A pak jsem se komusi po mejlu podřekla, že už padám […]

Aneb, k čemu mě inspirovala Anina a záhlaví jejího blogu. Něžná a citlivá srdce ať radši nečtou. Romantická raději ani nenahlížejí.

Volně nenávazná skoro odpověď na jeden koment hluboko pod jedním starším článkem. (Protože jsem novočlánkuchtivá, no…:-)A protože mě zas a znova dostává, jak věci z různých stran zdánlivě nezávisle na sobě přicházející do sebe zaklapávají.Třeba ten komentář v diskusi. Třeba komentář odjinud v jiné diskusi. A třeba Radčina letmá poznámka u ní na blogu, o […]

Čtu si komentáře u předešlého článku a najednou mě to ťuklo. Lalalala la, lalalala li… dotyky… Ona hladí mrtvého, on se dotýká jí, s láskou, co už není… Jak to ženský bere za srdce a mužský moc nechápou…proč, co vlastně… Sladkost, kterou to zavání (a jen díky té hořkosti pod ní se mi dostala pod […]

…právě teď, už asi po tisící…Jednu z těch písniček, u kterých mi nezáleží na textu. Jednu z těch, u kterých jsem vlastně ráda, že když se strašně nesnažím, tak nerozumím zbla…Už dlouho ji mám u sebe v odkazech. Zvláštní, jak se k něčemu člověk vrací…Možná návaznost na předešlý článek. Něco jsem si přebrala. Možná ji […]

Tolikrát jsem si říkala, že napíšu o tom, jak ležím v posteli před usnutím, jak nahý tělo pod přikrývkou taje a vláční a cítí, co všechno k němu a v něm přichází… Jako by to bylo… Jako by nebylo samo… Jak není samo…Miluju to usínání. Ale už vím, o čem to je. O tom, co […]