Vysypat smetí

– Nestačí mi, že spolu spíme, pusť už mě aspoň do předsíně… – Nebuš tak na dveře, milý, buď ještě chvíli trpělivý. Nemusíš zblízka tolik křičet, nech mě, ať sama najdu klíče… Víš, jsou muži, co potřebují hlavně vlastnit, a nezajímá je, kde mají dveře kliku, a jsou tací, co se škvírou pozvou na byt, […]

Jsem paranoidní…

Ty bláho…, vyjekla jsem v duchu, když jsem se navečer koukla do statistik Toplistu. Uprostřed soupisu na blog vstoupivších připojení se skví cosi ve tvaru: nejakykod.nazevnasehomesta.cz… „Naše“ město zas kdovíjaký město není, i když je na svůj statut hrdo a považuje se za nejvýznamnější z několika okolních podobně záprtkovitých měst (přesvědčených o tomtéž). Naše patrioticky […]

Čtyři věci / Four Things

Vzdávám to a poddávám se, ale přísáhám, že při příští vlně multilevel-reklamingu už bouchám dveřma a du dom. :-) Jirka* Satai 4 zaměstnání: – Využití počítače při evidenci krav, litrů mlíka a vejplat dojičů, eště na tzv. gramofonový desky. Gramofonová skříň fungovala, dokud kolem nepřejel traktor a nezachvěla se podlaha. Měla jsem zákaz chodit tam […]

Víkend? Inu víkend…

Začal v pátek, příjezdem mladšího ze školy, nos odřený od smrkání. Starší dorazil dalším autobusem (páteční odpoledne jsou „jeho“, neptám se kde a jak…). A sděloval, že ho škrábe v krku a že XY a YX od nich ze třídy mají angínu. Sobota, 12:30 – Starší vyslovuje naději, že škrábání v krku postoupí do té […]

Šifrování

…aneb jak se stručně a krátce (ne)domlouvat na pracovišti, potažmo před tiše zírajícími zákazníky… On: – Tak dneska večer jo, nebo ne? Ona: – Jo. On: – A kde? Ona: – U mě doma. On: – A jak? Ona: – Dvakrát za půl hodiny. Zezadu. Překlad: (on – šofér dodávky, ona – jedna ze zaměstnankyň, […]

Vivat diskriminace! :-)

V zaujetí prvoukou jsem odsunula do pozadí myšlénky jiné, druho- a výšeukové. Ale nedá mi to, nedá, červíčci vrtaví… Už docela neaktuální aktuality z webu mi červotočí v hlavě. Tak je podám opožděně. Co mi bylo číst na Ženě. Jak se chlapi od žen liší, jak kdo lépe vidí, slyší… O mozkové činnosti, hlavně ženským […]

Kdo mě pochválí, když ne já…?

Magie společných večeří. Teplých. Teplý večeře nevařím proto, že by mě to až tak bavilo či že bych až tak dala na zásady takové nebo makové. Vařím je, když je zima, když mám náladu, když nemám rozděláno něco, co mě pohlcuje víc než povinnosti hospodyňky, a když chci, abychom si pěkně sedli všichni pohromadě. Se […]