Můj starší syn je stoprocentní muž.V neděli se nekonal plánovaný dýchánek s barvením vlasů. Z rodinných důvodů hostitelky přeloženo na někdy. Jenže "někdy" je pro moje dorůstající šediny dost vzdálenej termín, tak jsem už od neděle prostudovávala, otvírala a zase odkládala krabičky s barvičkama, že jako jestli jo, nebo ne… Představa žádoucí barvy by byla, […]

…a zejména na jaře jim odpustím úplně všechno.Dokonce i to, když se při kulečníku dvojic dostanem až do finále (za což nevděčím ani tak našemu přebornictví v oné disciplíně, jako spíš faktu, že ostatní každou partii uzavřeli jednou rundou, zatímco já jako řidič určený k závěrečnému rozvozu padlých cucala kafe a minerálku), leč mezi mou […]

…slunce v duši. Nejen.V pátek poprvní po městě v tričku s krátkým rukávem. První letošní zmrzlina v kornoutu, vychutnávaná na sluníčku před cukrárnou (s celou třídou puberťaček, lízajících tak požitkářsky smyslně, že ač padaly z přecpanýho chodníku do jízdní dráhy, žádný auto je nezajelo, protože řidiči mohli na tom výjevu už z dálky oči nechat). […]

Tak jsme si o tom povídaly s kolegyní. V rámci diskuse o morové ráně, zvané enviromentální výchova."Taky třídím odpad", pravila kolegyně. "Výsledkem je, že máme doma daleko větší bordel než kdy předtím." Ha… To je ono! Přesně! – Ta radost, že nejsem sama… – A konečně, konečně to vím! – Ta radost, že už znám […]

Mě si moji kluci nechali naposledy. (Asi proto, že když vyráželi na okruh vyzbrojení spleteným proutím a igelitkama, ještě jsem sladce spala.)Dorazili i s kamarádem, zahalekali a v trojném šustotu oprašujícím mě pentlemi odříkali Hody hody doprovody, nechcem vejce malovaný, řádí tady ptačí chřípka, možná ji má vaše slípka. Tak jsem je ujistila, že jediná […]

Kamarádka V. má byt nevelký a zrcadlo v koupelně. Zhlížely jsem se v něm jedna po druhé při zkoušení navzájem koupených triček. (A nejen těch.)Kamarádka V. je hodně hubená. Daleko hubenější než já. I ta třetí, co tam včera byla jen na chvíli, je ještě hubenější než já. Tři ovadliny ke čtyřicítce, všechny tři bez […]

„Uděláme si supr večer,“ padlo rozhodnutí po mobilu. Proč ne. Když jsou ty Velikonoce…Vlastně to začalo jen jako domlouvání návštěvy tak na hoďinku, dvě. U kamarádky veterinářky, dále jen V. Jenže pak se plány trochu rozšířily. "A musíš spěchat domů? Když přijedeš autobusem, přespíš u mě a já tě ráno hodím domů, až pojedu k […]