Kupuju byt

/  29 komentářů

Teda, asi.

Když jsem se před dvěma lety odstěhovala z chalupy do města v místě svého zaměstnání, byla jsem dohodnutá s pronajímatelkou paní bytnou na dlouhodobém pronájmu. Nejmíň na pět let, klidně na deset.

Pak to změnila na nájem zatím jen na rok, abychom se jako poznaly a nebyl nějaký problém, kdyby některá z nás chtěla od smlouvy odstoupit. Že po tom roce, když bude všechno v pořádku, to pak podepíšem třeba na těch pět let.
Pak, po roce, to změnila, že i když je všechno v pořádku, platby i my jako nájemníci, tak to budem radši podepisovat vždycky jen na rok, že stát se může cokoli a co kdyby…
Pak, po dalším roce, přišla s tím, že mi sice slibovala dlouhodobý pronájem, ale že si s přítelem spočítali, že se jim držet a udržovat ten byt nevyplatí. Takže ho po skončení tohtoročního mého nájmu hodlá byt prodat.

Viděla jsem do té doby hodně inzerátů na prodej bytů v tomhle pidiměstečku. I pár bytů v reálu. Ty inzeráty jsou v podstatě pořád na tytéž byty a to, co se prodává, je všecko sice komfortnější než to, kde bydlím, ale taky dražší a hlavně na úplně opačném konci města, takže zatímco teď chodím do práce pět minut, pak bych chodila pětadvacet. Kluk na nadráží na dojíždění do školy by to měl taky dál. Navíc by to bylo sídliště – ruch hlasů a lidí a pocit králíka v králíkárně…

Tak jsme to odhlasovali, že radši tady. V ne zrovna nejsušší, nejteplejší a nejkomfortnější bytovce z padesátejch. Ale úplně na konci toho města, s výhledem na pole a s klidnýma sousedama všude vedle… V bytovce, co má na rozdíl od paneláku na sídlišti duši…Zapnula jsme všecky síly a páky a posháněla peníze. Přes půlku na půjčku, nikoli od banky, pro banky jsem neúvěrovatelná. Nikoli od vydřiduchů na šílený procento. Ale splácet budu i tak jako šílená. Zaplaťbůh za mého momentálního šéfa…

Radost jsem měla, obrovskou…

Jenže mezitím dorekonstruovali tu část zdejších silnic, kvůli které byla většina dopravy, hlavně ta nákladní, odkloněná po objíždce kdesi po čertech ďáblech.
A začlo to všecko zase jezdit kolem nás.
Neb ta naše milá bytovka s duší stojí hned vedle toho snad nejhlavnějšího tahu přicházejícího do města.

Bzzzzzzuuuummm, vzzzzuuuumm, drrrrrrrrrrrrrrrrrr, vzzzuuuuummm…

Sice jsem se kdysi vylíhla ve městě a vyrostla v jiném městě na sídlišti, ale na sídlišti schovaném mezi starou zástavbou a v místě plánovaného hlavního tahu na Svitavy (který tam už dneska taky dělá vzzzummm a drrrr), byly tehdy ještě trávou a křovím zarostlé kopečky , využívané pouze k dobrodružným výpravám za účelem tajného kouření a k bojům mezi partami děcek z nových a ze starých baráků.

A pak jsem dvacet let žila v chalupě na vesnici. Kd etma byla tak tmavá, že na člověka v noci sahala, a kde ráno sice jezdily traktory s krmením do kravína a v noci štěkali psi, ale jinak tam byl klid. Ticho. Ticho, až po člověku sahalo.

A já najednou nevím, jestklis e tady v tom vysněným vytouženým bytečku 2+1 v bytovce z padesátejch nezblázním.

Jen někdy kolem půlnoci a do čtyř do rána to jde, to je ticho. Jinak před tím svištěním a hučením aut na silnici není kam utýct. Jen někam úplně jinam.

Tak jsem včera utekla do lesa. Kolem lesa bylo pole s obilím a to obilí sekl kombajn. Byl slyšet půl kilometru hluboko v tom lese.

Všude jsou auta, stroje, randál.

Začínám být jako můj otec, který už léta hodlá prchnout někam do basolutní samoty, kd enikdo jiný nebude. Aby měl klid.

Jenže takový byt nekoupím. A bydlet musíme.

Co mám dělat. Koupit už to musím.

Jen jestli se nezblázním…

Komentáře:

  • Jirka* 5.8.2012 at 11:52

    Jako optimální variantu bych označil to zbláznění se :-) Zvlášť je-li málo času…
    Nevím, o jaké cenové relace jde, na malý domek, kterých se poslední dobou prodává nějak víc, by to asi nevyšlo, nebo jo?

  • rulisa 5.8.2012 at 12:16

    Domek pro samotnou babu, co je furt v práci a bude ráda, když splatí i těch několik set tisíc půjčky za byt? A už nechce lítat kolem nemovitosti a nemoct nikam pořádně odjet? O zahrádku nestojí, plet by měla čas leda tk v lednu a pěstovat by ji lákalo akorát liebček do polívky? A má ráda teplo na záchodě i v koupelně?

    Domek v téhle cenové relaci by byl zbor.

  • ratka 5.8.2012 at 12:50

    a co varianta netlačit na pilu a rychle si najit zatím ještě prozatimní pronájem. ne že by to bylo lepší, ale je možné nechat více času naladění se na byt pro tebe.

    Jinak v dnešní době najít byt kde je ticho je fakticky nemožné. i kdyby vypadalo že tam bude úplně ticho, tak tam můžou skákat děcka a výt pes. Jsi možná citlivá na hluk. Možná si zvykneš na provoz, ale je takymožné že se zblázníš. Existuje v bytě alespoň jeden pokoj do ticha? teda mimo hlavní silnici? Kdyby bylamožnost tak to vemu do podnájmu (zatím) a odkoupím teprve ažsi budu jistá že mi z toho nejebne.

  • Jirka* 5.8.2012 at 13:10

    To je hodně mínusů, pro tuhle variantu, samozřejmě… měl jsem zato, že jste dva. V tom případě bych hlasoval pro ratčino nájemní řešení – a pak hledat podle místa, to je jasný…
    Ještěže nejsem v takové situaci, já bych vůbec nevěděl, co dělat hele :-)

  • Anonymní 5.8.2012 at 15:38

    Nikdy jsem si na hluk v domku na vesnici nezvykla. bydlely jsme vedle malé silničky, ale kolem nás projížděly nákla´dáky s řepou, s kmeny na nedalekou pilu. Také jsem pokaždé slyšela projíždějící vlak.Věčně bylo slyšet hukot sekaček,jak ousedi sekaly poctivě snad denně trávu….
    Nyní bydlím ve městě, blízko lesa, přírody. Bydlím na novodobém sídlišti. Trávu tu sekají jednou týdně. Občas běhají děti po chodbách, nebo si hrají před domem, ale proti tomu, co jsem bydlela předtím – je tu klid a ticho. nádhera, nedá se to srovnat. .
    Ru, pokud Ti vadí hluk a opravdu potřebuješ mít ticho a klid – sežeń si takové bydlení. Pokud sis na hluk nezvykla do te´d – nezvykneš si později. Naopak s věkem se ta adaptace zhoršuje. Myslím si: Vím , že potřebuješ, aby děti dobře fungovaly, ale ty jsi jejich matka – tak je dobrý, abys především fungovala dobře Ty. Když budeš v pohodě Ty – budou v pohodě i ti ostatní kolem tebe – protože ty jako žena děláš domov – jeho atmosféru. pokud budeš díky hluku podrážděná, akorát to budeš přenášet na své okolí….barča.

  • rulisa 5.8.2012 at 17:08

    Ratko, nejsem si jistá, žes ten článek četla. V nájmu jsem to měla, přeci. A taky jsem chtěla čekat a hledat si jiný byt. Lepší.
    Není.

    A klukovi jsem slibovala, když jsme se stěhovali, že se nebudem stěhovat jak vandráci každej rok někam jinam. Taky jsem to zažila, vedlo to sice k tomu, že nakonec jsme bydleli v bytě, který ostatním členům postupně se zvětšující nové rodiny vyhovoval, ale ve kterém já už vůbec nebyla doma.
    Tak jsem co nejdřív, při první příležitosti, z něj odešla úplně.

    A to si u kluka nepřeju.

    Začal tady tomu říkat "doma".

    Jirko, ano, jsme dva. Já a mladší syn.

  • rulisa 5.8.2012 at 17:10

    Brčo, napiš svoje jméno do rámečku dole. "KOmentovat jako" :-)
    Tvůj koment mi radost nedělá. Kruci, to je to, čeho se nejvíc bojím…

    Ale on tu není ani jiný vhodný nájem, to je ten problém…

  • ratka 5.8.2012 at 17:41

    5. myslela jsem nájem jinde. že třeba na půl roku se odstěhovat do jekéhokoliv bytu s nájmem a během této doby si kupovat byt. koupě bytu je záležitost alespoň na rok. není dobré to uspěchat, zjména když máš pochybnosti. a co říká syn? nebo přátelé? víc hlav víc názorů

  • ratka 5.8.2012 at 17:54

    ještě jednou to čtu. takže po celou dobu bydlení v nájmu (více než dva roky) jsi hledala a nenašla lepší bydlení než dům u hlavní silnice. pak zapomeň na radu nahoře že máš hledat alespoň rok, blbě jsem četla.
    ale to je pak fakt těžké něco poradit když jiná variante než ta u hlavní silnice není. někde musí být skulina. náhoda. je třeba čeka na náhodu.

  • rulisa 5.8.2012 at 17:54

    Syn říká, že si zavře okno a je mu silnice fuk. Přátelé – tedy kolegové z práce – říkají, že to nesmím tak moc řešit.
    Po bytu se už koukám přes spůl roku. Nájem jinde není. Jen byty maličké.
    Já pochybnosti neměla, dokud jsem dělala v práci až do večera a dokud byla ta objížďka.
    Stav hluku mě zaskočil teprve nedávno. Když už jsme měla všecko kolem koupě bytu vyřízeno, půjčky na něj…
    Dneska tu sedím u PC a upravuju fotky a je mi do breku.

  • rulisa 5.8.2012 at 17:56

    Jj., náhoda. Celou dobu si tak různě dávám inzeráty, byty, co se nabídly nestály za to.
    První rok mi bylo tak blbě, po odstěhování že jsme nevnímala vůbec nic. Ani hluk.
    Třeba to opravdu jen moc řeším a moc na to myslím.
    Třeba mám v povaze se pořád něčím trápit a z něčeho hroutit. :-)

  • ratka 5.8.2012 at 18:07

    možná tě trápí ta nevyhnutelnost rozhodnutí. že když ho uděláš tak není cesty zpět. a musíš tam. takhle jsem brečívala, z definitivy

  • rulisa 5.8.2012 at 18:24

    Jo, asi jo.

  • fousek 5.8.2012 at 20:04

    Náklaďáky jsou sviňa. Ale na druhé straně na podzim zavřeš okna a bude ticho.
    A až někdy za dlouho budeš neurotická stařena, která by se z toho opravdu zbláznila, tak budeš hluchá a vůbec ti to nepřijde jako randál :-)
    Ale vážně, na určitou zvukovou stránku místa člověk přivykne. Samo nevim jak moc nahlas to je. Bydlel jsem dlouho u silnice. Nejezdilo tam až tolik náklaďáků, ovšem od projíždějícího autobusu drnčely tabulky v oknech. A na nedělní rána, kdy mě pomalu budil zvuk škodovek, trabantů a wartburgů vzpomínám docela rád.

  • rulisa 5.8.2012 at 20:56

    Adam, když jsem mu řekla, že to furt eště řeším, řek: To je špatně.
    Ptám se, co je špatně.
    "No že tzo furt řešíš. Čím vícv to budeš řešit, tím víc ti to bude vadit."

    Díky za podporu, on tu taky jezdí vlak a já nedávno, když jsem si prohlížela jinej byty, taky zjistila, že ten vlak by mi asi už chyběl. :-) I když ten novej způsob klinkání na přejezdu je oproti starýmu ukrutně neurotickej…

  • barča 6.8.2012 at 7:32

    Tak jsem si to celé pročetla ještě jednou. Jsi v situaci, kdy tento byt, kde bydlíš už musíš koupit – vyřídila sis na to půjčku apd. Je to tak? Takže ses vlastně už rozhodla. Měla jsem pocit, že teprve uvažuješ o koupi toho bytu. Není důvod k panice.Takže si najdi jen způsob – jak si doma udělat to ticho, alespoń v jedné místnosti, v nějakém útulném koutku.Nebo, kde to máš z domu nejblíže za tichem. Nebo jak se naučit vnímat hluk, aby to nebyl zas až takový hluk. Všimla jsem si, jak hodnotíš zvuk přejezdu. :-)

  • barča 6.8.2012 at 7:42

    Jak jsem psala o tom svém hlučném bydlení na vesnici- tam byl opravdu hluk pořádný. Jak projížděli často ty nákla´dáky strašně drnčela okna, popraskal dům těmi otřesy a nakonec se sesula zídka kolem domu. Druhou věcí bylo to sekání trávy odevšad – měla jsem pocit, že se to tak nějak neskutečně rozléhá. Tím, že pracuji na tři směny – nikdy se nedalo chvíli v tom kraválu spát přes den, bylo to šílený – řešila jsem to žlutými špunty do uší….

  • rulisa 6.8.2012 at 8:21

    Jo, vesnice je na hluk někd yhorší jak město, u nás to byly jen ty traktory z a na ZD, ale sekačky taky, sirkulárky čili krajzky, drtičky klestí, v létě všecky možý sklízecí stroje, fukary na seno… A v noci ti psi a v létě o sobotách tancovačky v přístřešku na návsi, to hrála muzika do dvou do tří do rána.

    Taky to bylo docela šílený.
    Tady je ticho aspoň v noci. To už přejede jen tak sem tam něco. :-)

    Je fakt, že jsem na randál byla vždycky háklá, něco jako neustále běžící televizi u nás nenajdeš.

    A zajímavý je, že teď přes den sice ty auta a nákalďáky taky jezdí, ale nevnímám je tak intenzívně jako o víkendu, protože současně tu kousek vedle měkce hučí odtah z tesárny a v pozadí jsou ostatní pracovní ruchy z města, práce na silnici a tak. Takže ty auta z toho tzak nelezou jako o víkendu, kdy je jinak krom té silnice všude docela klid.

    A taky ve všední den nejezdí tolik motorky. :-)

  • ratka 6.8.2012 at 9:56

    můj muž má přecitlivělé uši a tak kdykoliv někam jedeme tak kontroluje zda to není u hlavní cesty a furt zavírá okna a když kolem jede motorka tak se hroutí. nesnese ten řev.

    v noci se budí a naslouchá do noci protože se mu zdá že někde neco bzučí. a skutečně asi deset kiláků od nás je fabrička která bzučí (já to neslyším) a kterou slyší i ti na kopečku v paneláku. když zjistil co to bzučí tak opět mohl spát. ale do té doby to byl horor, každou noc naslouchání. Slyšíš to? Co to je?

    a když jsme kdysi bydleli v nájemném domě tak za několika zdmi byla kotelna a jeho v noci rušilo bzučení kotle. a tak seplížil v noci a vypínal kotel a ráno ho opět nahazoval.

    dnes máme kotel v domě. když jsme poprvé zjistili že ten kotel bude v noci jemně slyšet tak jsem se orosila hrůzou. to budou nervy. muž zavíral oboje dveře (do koupelny a do ložnice) a furt něco reguloval aby to nezapínalo. a v noci pobíhal sem tam a vypínal. a dnes po pár letech mohou být otevřené všecky dveře a muž spí. přestalo mu to vadit.
    proto si myslím že hodně záleží na tom, jak zvuky dotyčný přijme.
    řev motorky je ale katastrofa pořád. Motorka řve jak kráva a smrdí :o)
    když jsou v bytě plastová okna tak se většinou zavře a je ticho. pokud to nejde zdmi.

  • rulisa 6.8.2012 at 13:28

    Mám to podopbně, budím se na změnu dechu mých dětí za zdí. Ruší mě cokoli, všechno slyším. :-)
    Ano, zavřená okna to hodně utiší.

  • or 7.8.2012 at 11:29

    ja jsem zas citlivej na misto. nekdo by asi rek geopatogenni zony.
    takze ja bych znamej vyzkousenej byt kde kdyz se vyspim tak jsem vyspanej a ne ze mne tresti hlava, videl pri koupi jako vyhodu.

  • ratka 7.8.2012 at 13:47

    Ru píše, že takový není. že z toho kde bydlí musí odejít a žádný jiný kromě toho co chce koupit není.

    jasně, byt je na to aby se v něm človkě mohl vyspat. to podepíšu všemi deseti. to není výhoda, to je jaksi ehm podmínka. jinak by člověka brzy odvezli

  • rulisa 12.8.2012 at 10:09

    Nene, píšu, že chci koupit byt, kde teď bydlím. Odkoupit byt, kde jsem teď v nájmu.
    Ano, spí se mi tu dobře. I přes ty auta. Respektive ty auta jsou jediný, co mě budí, abych nespala kdoví do kdy, protože se mi tu spí jinak dobře.
    O hodně líp než předtím v chalupě.
    Je to byt ve dne světlej a náslunnej. Poslední u pole. Pocit je v něm dobrej.

  • Liška 12.8.2012 at 15:39

    Když se ti spí dobře, tak to je základ.

    To pole tam je taky dobrý. A byt je to docela velkej. Tam se toho dá dělat :-)

  • rulisa 12.8.2012 at 15:51

    Ano, i tak se dá si komplikovat život, viď? :-)
    Dnes tu sedím, po dovolené upravuju fotky, a celej den ty auta slyším. Slyším je, al ena nervy mi nelezou.

    Třeba to budu mít jako indikátor potřeby vzít si dovolenou…

  • ratka 12.8.2012 at 18:31

    jsem úplně vygumované pako :o)))) hlavně že se domluvíte, se mnou se nedomluví nikdo protože jsem trvale mimo.

  • rulisa 12.8.2012 at 18:34

    :-)))

  • anina 12.8.2012 at 20:04

    Jak jsme se bavily o chlapech u lišky, tak jsem si vzpoměla, že hodně rozumně reagoval tvůj chlap Ru. Zatímco my řešily klady a zápory, on řekl něco jako neřešit a nacházel ty klady bytu :)

  • rulisa 12.8.2012 at 20:49

    Jj., můj chlap Adam. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.