Novoroční

/  26 komentářů

Dopoledne mi přivezl cosi, co mi slíbil. Cosi od kohosi, cosi staršího, ale kvalitního.
Dal mi pusu v kuchyni. 
Dal mi pusu v kuchyni a zářil.
Zářila jsem taky.
Celý den, celý výlet s kamarádkou a jejím přítelem. A těšila se na večer, až se vrátím domů, ozvu se mu na skajpu, až se  zeptá, jak bylo, a třeba se i zeptá, jestli večer někam jdu…

Večer nebyl na skajpu. Nepřišla esmeska.

Taky jsem žádnou nenapsala.
Vykoupala se z potu po túře a bulela do vany.

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Loni jsem se ze Silvestra do Nového roku probulela, že jsem sama. Pak jsem takhle probulela ten novej rok celej.
Letos jsem to chtěla jinak. 

Před půlnocí jsem šla radši na náměstí. S foťákem.
Už to vím, že tam se se mnou nakonec vždycky dá někdo do řeči, vždycky ženská, nikdy chlap, ale pomůže to. Pak už nebulím.

Rozdávali tam novoroční polívku. Čočkovou.

„Polívka!! Pojďte na polívku!! Polívka!!“

Fotila jsem ten stoleček s dvojřadím plastových misek na něm narovnaných, paní, co polívku nalívá, lidičky, co se tam přes stoleček natahovali, polívka kouřila  a byla horká a dělala krásný obrazce páry na černém pozadí předpůlnoční tmy.

„A pojďte si taky vzít polívku!Pak už nebude, pojďte, já vám naleju…“

„Ne, díky. Nějak nemám hlad.“

„Ta není na hlad, ta je pro štěstí, pro penízky…“

Tak jsem se pro tu v obršufánku nabízenou kouřící porci polívky taky natáhla.

„A pro lásku něco nenalejváte?“

Paní asi neslyšela. Nebo nechtěla slyšet. Ale polívka byla docela dobrá.

Ta druhá paní asi slyšela. Když zvony na kostele začly odbíjet půlnoc a náměstí se roztříštilo do prasštění rachejtlí a ohňostrojů, donesla mi skleničku  šampáňa. „Kde vás mám? Tu máte.“

Do řeči se pak se mnou daly postupně dvě další paní. Obě téměř namol, obě s duchabolem.

Vždycky to funguje. Mluvila jsem s nimi a už nebulela.

Až cestou domů. Když už jsem nemluvila. Jen myslela.
„…teda copak si někdo může myslet že se myslí schválně??? :o)) „

Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Ještě že jsem si včera vyprala a umyla nádobí. Aspoň bordel doma mít nebudu, když už ho budu mít zas celej rok v hlavě..

Komentáře:

  • ratka 1.1.2013 at 13:58

    když jsem o půlnoci připíjela na nový rok tak jsem všem přála: zdravíčko, štěstíčko
    Zní to dost blbě ale od srdce to bylo. taky pro tebe to bylo. zdravíčko, štěstíčko… pro lásku jsem si netroufla nikomu. tam jakoby to běželo po jiné koleji. jakoby přáníčko zaklínáníčko nestačilo a každý sám. jen za sebe.

  • rulisa 1.1.2013 at 14:00

    Tak ona asi je lepší varianta štěstí bez lásky než láska bez štěstí. :-)

  • ratka 1.1.2013 at 14:06

    některé věci raději moc nezkoumám. třeba v tom štěstí je láska obsažena. najednou vyskočí a spočine.

  • rulisa 1.1.2013 at 14:11

    Pro toho, kdo ji ke štěstí potřebuje, určitě. :-)

  • fousek 2.1.2013 at 13:20

    Hodně štěstí do Novoroku. Ať už, potvora, začíná jak chce :-)

  • rulisa 2.1.2013 at 14:22

    Děkuji a přeju též, návratilcům z hor, předpokládám. :-)

  • Jirka* 2.1.2013 at 16:02

    Přesto bude i ten nový rok určitě zajímavý. Dobré světlo a otevřené oči přát nemusím, tak snad jen, abys je neztratila…

    Líbila se mi PFka od aTea: "Všichni chtějí vaše dobro. Nenechte si ho vzít!" :-)

  • rulisa 2.1.2013 at 16:04

    :-)))

  • barča 2.1.2013 at 19:15

    V tom případě já jsem totálně ztracený případ :-) Půlnoc jsem díky shonu v práci prošvihla, připíjeli jsme si velmi na rychlo kolem půl jedné….a mě teda čekají zřejmě pěkné pracovní dostihy a až témeř galeje…S Novoročním přáním se připojuji k Fouskovi. Ru, přeju Ti vše dobré.

  • rulisa 2.1.2013 at 19:21

    No, upřímně, zdá se, že ta čočkovka trochu pomohla i v tom třetím směru. Nebo možná to šampáňo…?

    Věřili byste, že někdo může na Silvestra spravovat doma oba svoje satelity a pak u toho v mezičase při chvilce odpočinku usnout?
    Mno, já jo, protože ho znám.
    Barčo, tvoje slova o Vodnáři v descendentu…
    :-))

  • barča 2.1.2013 at 19:31

    A ještě je potřeba vzít také v úvahu to, že se tyhle věci s věkem zhoršují. Lepší už to nebude. Nejsem pesimista, spíše připravený realista, takže vlastně takový optimista. :-)

  • rulisa 2.1.2013 at 20:14

    No jo, no. S věkem se všecko zhoršuje. :-)

  • fousek 2.1.2013 at 21:52

    Se sněhem je to celkem bídné, ale místy lyžovat jde.
    10. věřil, ke spravování čehokoli i k usnutí je vždycky vhodná doba :-)
    co to je ten descendent?

  • rulisa 2.1.2013 at 22:06

    Protiklad ascendentu. :-)
    Pak jsou tam ještě planety a domy a každej znamená nějakej jinej díl osobnosti a interakce člověka s okolím a navzájem taky souvisejí i se ovlivňují a dohromady je to takovej hokej, že je lepší si z toho vybrat jen to, čemu člověk rozumí, protože to u sebe opravdu tak vidí. Eventutelně by si přál, aby to tak opravdu bylo. :-)

  • fousek 2.1.2013 at 22:28

    jo, já už jsem o tom něco našel. Ale hokej, možná skoro až florbal v tom mám furt. Jen o sobě můžu říct s jistotou, že jsem ovlivněný Merkurem, protože to bývala moje nejoblíbenější stavebnice :-)

  • rulisa 2.1.2013 at 23:10

    :-)))
    Marně se snažím najít v horoskopu Lego… Maj to ty dnešní děcka těžký…

  • Saul 3.1.2013 at 8:27

    Já Nový rok ve vaně neprobulil.
    Já v ní usnul:-)

  • barča 3.1.2013 at 15:30

    14. Ano. :-)pak tu jsou ještě vzájemné aspekty,je to vícevrstevné a navíc se to celé točí a pohybuje jako na divadle.

    1O. Vodnář a satelit, (technika, komunikativní zařízení) – krásně to pasuje.:-)

  • rulisa 3.1.2013 at 16:14

    Vodnář je Fous. (Proto má asi takový pochopení. :-)
    Tamten je blíženec, jako já. Ale co má v ascendentu, nevím. Dycky se zapomenu zeptat na čas.

    Saule, to usínání maj asi všichni chlapi společný. Ve vaně zejména. :-)

  • ratka Novakova 5.1.2013 at 13:37

    zkouška komentáře, zkouším zda funguju

  • rulisa 5.1.2013 at 17:34

    :-))

  • anina 6.1.2013 at 21:17

    Ru, přeji vše dobré..a víme vůbec jistě, co je pro nás kdy dobré,nebo špatné..i když se nám to tak či onak může zrovna jevit ?

  • Eliška Líznerová 8.1.2013 at 23:02

    S věkem se vše zlepšuje!! Nechce to hledat urputně lásku, ale hledat lidi, se kterými je ti dobře. Když jsi s nima, zapomeneš na bolest, na rány jak zdravotní, tak osudu. Nechce to, se jenom soustředit na to políbil, pohladil… Radost z přítomnosti někoho na stejné vlně, souznění, dobrá nálada, vydají mnohdy za to fyzično. To se vyvine třeba až potom. Nechce to tlačit na pilu. Až začneš počítat dny, které ti tu ještě mohou dovolit koukat jak na jaře vyroste nová tráva, jak je krásně bílý čerstvě napadaný sníh, a začneš se bát, že těch dnů nějak rychle ubývá, tak to snad pochopíš. Teď jsi na to asi ještě stále moc mladá!! A proto vzlykáš. Až přestaneš brečet, tak to už bude úplně jiná doba. Doba předposlední. A tak to teď neprobreč a raduj se. Máš stále z čeho!

  • rulisa 9.1.2013 at 10:06

    Až začnu počítat dny, které mi ještě zbývají – doufám, že to bude věkem, a ne nemocí – tak už budu dávno po přechodu a nebude mě srát, že ten poslední zbyteček posledních pár let, kdy ji mám ještě vlhkou a natěšenou, mi utíká bez využití. :-)

    Já vím, zní to drsně, ale je to tak.

    To ostatní, co píšeš, je mi jasné dávno, to je v pohodě. Nejsem nešťastná. Jen mi občas přijde něco líto, protože mě štve to utíkání posledních možností dobré funkce. :-)

    A nakonec – potřeba s někým jen tak být, to pohlazení a těšení se z těsné fyzické přítomnosti někoho, z doteků a pachů, to asi bude i tak pořád. I po přechodu a eventuelně i bez toho sexu, když by to třeba už nešlo. Ale to je už spíš o nastavení konkrétního člověka. A u mě tyhle potřeby byly hodně silný dycky. (Nynější vztah nevztah se mi dycky směje, když se obejmem a já si ho očuchávám. Jak kdybych si ho chtěla vyluxovat nosem do sebe na památku.)

  • ratka Novakova 9.1.2013 at 19:15

    Jestli se dožiješ devadesátky jako většina zdravých starých ženských tak budeš žít po přechodu ještě cca 40 let. Je ale pravda, že funkce zůstává zachována do vysokého věku. teda sice mi ještě není devadesát ale v 53 letech je to úplně skvěle fungující a předpokládám alespoň dalších 15 let optimálního funkčního stavu.

  • rulisa 9.1.2013 at 19:24

    Děkuji za uklidnění. Těším se. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.