(Ze starých stránek.) Zase kazím Jirkovi* jeho charakteristiku tohohle blogu jako příběhovýho, ale co se dá dělat. To jsem holt já, že furt někomu něco kazím a někam přešaltrovávám.

>Možná to souvisí s nějakým ouplňkem nebo novem, možná s nějakou ouplně jinou fází, pouze symbolicky spojovanou s tou lunární, že mě zase inspirovala četba na návštěvách, tentokrát u Persefoné a jejího rozjímání nad tím oním. Jsou tam kladeny otázky tak sugestivně a tak ze života, že to člověk prostě vidí před očima… Pány s rukou (či oběma) pod pasem nikoli při činnostech, o nichž se lze dočíst v příručkách pohlavního života pro dospívající, nýbrž při úkonech naprosto běžných, leč běžně nerozebíraných, samozřejmých až neuvědomovaných, leč dámám…
A teď nevím co. Cizích? Nepatřičných? Nedopřaných? (To je blbý slovo…)

(Tady se nedá psát, kocour mi ťape po klávesnici.)

Už je to dávno, co jsem poprvní nad něčím podobným rozjímala já. Nad tím, jak jinak vypadají chlapi, když… Močí.
To je to dobrý slovo. Normálně říkám čůrat. Protože jsem ženská a ženský čůrají. Ve více či méně skrčenecké poloze, s očima zapíchnutýma dolů nebo do dveří od WC (zejména veřejného, když se za těmi dveřmi ozývají kroky), v přírodě s pohledem utopeným v lepším případě do maliní, bezu a jinýho bejlí v lesním podrostu, v horším případě do kopřiv. V neutrálním případě do mechu a jehličí pod nohama, kudy že se to zas hergot kroutí ten potůček mezi sandály. Ve všech třech předešlých případech s divným pocitem, ze kterýho lechtavýho bejlí co přeleze…

Chlapi nečůrají. Chlapi stojí a s nadhledem močí. V mírném rozkročení co symboly neochvějnosti s nohama pevně vrostlýma do země (teda za střízliva), s rameny napřímenými, ba povytaženými výš než obvykle, snad v souhře s nutností povytažení něčeho tam níže… I brada povytažená, pohled hrdě do dálav… – A pak sklapnou podpatky a je hotovo.
Tomu prostě nejde říkat čůrání.

Jednou jsem měla s jedním sraz a jeho auto tam bylo, ale on ne. Prozváním ho mobilem. "Prosímtě kde seš?" – "Močííím!!!" – No řekněte, nezní to hrdě?

Ráda se na ně koukám, ne čelně, kvůli tomu, že bych jim chtěla obhlížet, čím myslí, ale zezadu či zpovzdálí, kvůli tomu, jak úplně jinak při tom vypadají. Mám takovej sen, vznikl pohledem na jednoho, co se mi líbil víc svlečenej než oblečenej a co si nejednou odskočil do postavení zády ke mně. Mám sen, že někdy ještě narazím na nějakýho, co se mi na něj bude chtít zase takhle koukat a co se nebude cítit v trapně ponížených rozpacích, když se k němu – zaujavšímu postavení zády ke mně – potichoučku přiblížím, až bude mít ramena povytažená a pohled upřený do dálav, obejmu ho kolem pasu a dýchnu mu za krk, aby nepřestával a neuhýbal, a pak… si sáhnu… jaký to je…

Akorát nemám dořešeno, jestli je fyziologicky reálný, aby normální chlap pak tu původně zamýšlenou činnost dotáh do konce.

————————————————————————

Komentáře:03.12.05 03:27:02 rulisa
Kam jsme se to dostali… :-O Teď už nám zbejvá jen rozdělit se na "šahací" a "nešahací". (Pošahaný a nepošahaný.:-)
03.12.05 02:54:23 ghost
Tak to já jsem si sáhnul, ale to bylo v dobách ještě velmi dětských. Měl jsem sousedku přítelku, s níž jsme se tak v pěti letech vzájemně poznávali. I v dobách dospělých chtěl jsem si sáhnout, leč nebyl jsem dost rychlý a nesetkal jsem se s pochopením.
02.12.05 19:46:24 rulisa
Tak jo, já to vzdávám! :-)
02.12.05 19:26:56 radka
hm, to by me zajimalo jake. Ja tu nasu cicu vyuzivam ke vsem moznym i nemoznym praktikam. Nevim co by mohlo byt s chlapem lepsi nez s ni I cumacek ma ruzovejsi a neznejsi nez ten muj chlap. A ta sametova srst a ty tlapky. I sezere co ji dam a nebrble. a hlavne je rada na kline a prede. Nebo me vylize diru do krku.
02.12.05 19:18:10 rulisa
Když já furt naivně doufám, že se s chlapem dají podnikat i jiný věci než s kočkou! :-)))
02.12.05 19:06:10 radka
kocka taky nema rada, kdyz ji nekdo rusi u curani. To ma takovy ten zasneny a soustredeny pohled v dal. Kdyz na ni sahnu, tak vetsinou curat prestane :o)
02.12.05 18:41:24 rulisa
No, jak to říct… Ty mi teď taky saháš docela… Jsou představy, který by mi ani v reálu nevadily. Asi tak. Někomu by vadilo i jen koukání na crčící potůček a taky by říkal, že se to nemá. Co se má a nemá je jen mezi těmi dvěma. :-)
02.12.05 18:19:04 radka
ruliso, predstav si ze by ti tam sahal chlap kdyz curas:o) Muj muz se hrozne rad diva, kdyz si cupnu a ten potucek crci. Je fascinovan a vim ze by si rad sahl. Ale taky to neudela, protoze rusit u curani se nema!
02.12.05 13:16:12 bos.
rulisa ve mně zasila novou touhu, tak se nechme překvapit, do jakého tvaru vyraší.
02.12.05 03:42:48 ghost
Radka: Zdá se, že jste se životem proklopýtali k hezkému vztahu.
01.12.05 22:49:41 rulisa
Radko, já věděla, že ty mě nezklameš! Tak budem čekat do toho důchodu? A doufat, že ta prostata počká taky…? :-) Ehm, přes všechny dobrý rady, stejně si myslím, že jestli…atd., tak to někdy zkusím, já jemu mrtvicu, on mně šupku (třeba napřed, pak cokoli), a budem srovnaný, ale aspoň jednou, jednou jedinkrát… :-)
01.12.05 20:24:18 radka
mate dobre tema :o) My si s muzem duverujeme a tak vim, ze nejde najednou curat a zaroven neco jineho… Pod tim jinym myslim to ze staci abych se na neho divala nebo naopak on dival na me a na nejake curani muze zapomenout. Casto trva dloouhe minuty nez "zaklopka" povoli a curani opet funguje. Myslim ze se neda srovnavat pridrzovani lulanka maminkou s pridrzovanim "tamtoho" zenou. Az bude stary nemohouci dedecek tak mu asi nejake pridrzeni u curani vadit nebude. Ale ted je to tak na mrtvicu a tu mu samozrejme privodit nechcu!
01.12.05 17:21:07 rulisa
Hm, většinou třeba jo, někdy i ne. Já to mám spíš tak, že když něco veme kus důvěry, změní se "máme spolu" v "měli jsme".
01.12.05 15:32:15 ghost
Pokaždé, když se změnilo "máme spolu" v "měli jsme", vzalo to s sebou i kus důvěry. Myslím, že to není až tak nepřirozené :-)
01.12.05 13:37:41 rulisa
Akorát teď dumám, jestli je ten recept tak výjimečnej… :-(
01.12.05 13:35:01 rulisa
Takže recept na zachování si tvé důvěry je prostý – Nic s tebou nemít. :-)))
01.12.05 13:12:54 ghost
Vždycky jde jen o to překonat ten strach z toho, že je to poprvé. Když jsem dával svojí první injekci, byl jsem nervozní. Druhá už mi šla sama. Když jsem kamaráda poprvé cévkoval, připadal jsem si jak idiot. Dneska už z cizích ptáků žádný trauma nemám. Ostatně – možná mnohem víc důvěřuju ženskejm, se kterejma jsem nikdy nic neměl :-)))
01.12.05 11:09:45 rulisa
Taky si myslím, že devadesát devět procent chlapů by se u toho smálo. Ale jsou různý druhy smíchu, tenhle je trochu jinej než smích z (vlastního) dobrýho vtipu. :-) Já se taky směju, když se mi při sexu přihodí určitý… ehm… zvuk…, ale pokračovat jaksi už nejde. Aspoň ne hned. :-)
01.12.05 10:21:14 Jirka*
ghost: patří to mezi věci, které člověk nedokáže udělat, když druhému nevěří. Je to něco jako padat poslepu dozadu ujišťován, že mě nenechá dopadnout na zem. Mimochodem, já jsem to nedokázal právě proto, že jsem se musel smát…
01.12.05 08:17:50 ghost
Ježišmarjá, vždyť jde jen o veselý žertík. Mně se to stát, asi bych se tomu musel (přes nepříjemný pocit) strašně smát, protože by mi to přišlo jako docela milá jedovatost :-))) A jestli je to nějakej test, tak jen test na to, jestli dotyčnej nemá náhodou veškerou důstojnost jen v kalhotech :-)
01.12.05 01:47:29 rulisa
Jirka: Ženský jsou slepičí mozečky a chlapi maj mozek o patro níž – to máš fuk, někdy platí obojí a někdy i křížem. Ale s tou důvěrou – jo, v tom to je. Hlavně asi ze strany chlapa. Proto jsem to taky tehdy, když mě to napadlo poprvní, neudělala. Ale možná udělat to… Mít důvěru v jeho důvěru… – Hm, takže asi fakt nejen test chlapa. :-(
01.12.05 01:34:41 rulisa
Když bude stát za to, tak tu jednu šupku risknu. :-))) (Na víc jich nedojde, páč ego mu bude velet zapnout kalhoty.)
01.12.05 01:33:21 Jirka*
Ani nevíš, jak jsem se přemáhal, abych se v komentáři nezmínil u Persefone o názvu článku. Je pravda, že je (nejen pro nás) tahle součást důležitá a pokud se podobně někdo vyjádří na jeho adresu (toho tam dole), tak by se spousta chlapů z fleku mohla jmenovat Hugo Ješita. Ale přemýšlet jím, to ne…Vlastně někteří ne…hmm, tak nevím, kde je pravda….Tohle přání (o kterém je řeč tady) jsem už párkrát slyšel a jednou se dokonce snažil vyplnit. Nešlo to. Nevím, čím to je. Důvěra především, ale i ta samotná nestačí, je to hodně těžké, ale myslím, že možné to je. Od té doby jsem přesvědčený o tom, že to jde použít jako ten nejlepší test na soužití dvou lidí. Po jeho úspěšném absolvování jsou další otázky zbytečné…
30.11.05 23:36:58 ghost
Jestli to někdy budeš zkoušet – pro chlapa je to dost nepříjemný pocit, když to má na půl cesty a nejde to ven – patrně to bude pocitově stejně nepříjemný problém jako ranní erekce s plným močový měchýřem :-) Slabší povaha by Tě asi udeřila :-)))
30.11.05 23:20:38 rulisa
No jo, je mi jasný, že u prostatika bych nestíhala. :-)
30.11.05 23:17:53 ghost
Trpěl jsem tímtéž. Myslím, že to skončilo zároveň se spontánními ranními polucemi. Pokud by normální chlap ze sebe potřeboval dostat alespoň půl litru a Ty by ses rozhodla záměrně to překazit to hned po startu, pak bys měla úspěch :-)
30.11.05 22:42:58 rulisa
No, snad… Když byli kluci prťaví a učili jsme se čůrat ve stoje, tak ruka maminčina (korigující občas směr nebezpečně mířící všude jinde než do mísy) fungovala na ten kýžený pramínek jak svěcená voda na čerta. :-) Ale tobě teda budu věřit. :-)))
30.11.05 22:32:17 ghost
Původně zamýšlená zmíněná činnost jakmile se rozeběhne, je obtížné ji zarazit. V tom okamžiku, kdy mozek uvolní příslušný svěrač, je dost obtížné zablokovat to na výstupu :-)