Hierarchie stáda

/  30 komentářů

Impuls: bos., Stádnění. (Omlouvám se, do perexu neumím nacpat klikací odkaz) – Směr: Kamsi jinam.

Stádo jako nestabilní stabilita souboru sil a hodnot jedinců. Vůdce, jeho oblíbenci, kteří jediní s ním smí stát u krmení, a ostatní, kteří vůdci jen uhýbají, jeho oblíbence raději ignorují a zuby i kopyty si přehodnocují či udržují stádní pozici i sebevědomí na níže postavených ostatních. Nejníže postavení, kteří tvoří stejně bídným hierarchickým údělem spojená párová spojenectví, v nichž se zdržují na okraji stáda. Postoupí-li jeden z páru výše, obvykle se zdánlivě nerozlučné spojenectví zanedlouho rozpadá.

Člověk hledající sílu, cítící se sám, nespokojený sám se sebou, hledá kolem sebe své „stádo“ – ne jako společnost, ale jako soubor jedinců, jejichž pomocí by si ověřil svou hodnotu, svou hierarchii.

Někdo hledá jen toho druhého do páru na okraji stáda, někdo hledá potřebný počet jedinců vhodných k odsunutí na žebříčku hierchie níž – lépe řečeno dělá vše pro to, aby lidi kolem sebe níž dostal. Aspoň ve svých očích. A někdo jiný hledá jedince stojící výše, jako důkaz toho, že mězi ně patří. Hledá a potřebuje jejich odezvu. Jejich přijetí. Hledá ty, co budou stát v jeho očích výše. Kam nedosáhne, tam se raděj nedívá, kam dosáhne, to si povýší.

Ale většinou se tahle hledání současně či střídavě kombinují. Obdivujeme někoho a děláme vše pro to, abychom se jeho „dokonalosti“ – respektive jeho postu ve stádě přiblížili. Získali jeho přízeň jako důkaz naší ceny. A současně šlapeme po těch, z úrovně jejichž hlav se chceme odrazit výš.V zamilování… Vidíme toho druhého jako lepšího, každého náznaku jeho kladu se chytáme a přisuzujeme mu velkou cenu, stejně jako i zřetelné zápory zlehčujeme a nacházíme důvody, proč je vidět nepodstatnými. Vidíme a chceme vidět toho druhého jako lepšího než je, než jsou jiní, než jsme my, neboť je-li on vysoko, jsme i my vysoko.Zklame-li nás ten dotyčný a zamilovanost se dopadem z nepevnosti výšin roztříští napadrť, objevíme-li na svém „vůdci stáda“ vady, s nimiž se nemůžeme srovnat do té míry, že city se vytratí a zbydou jen pochybnosti o tom, jak jsme mohli s někým takovým… – pak nechceme už s ním být spojováni. Netoužíme si přiznat, že co bylo, to mělo svůj důvod v nás, a tak křičíme do světa, sami do sebe, že to byl jen omyl, náhodné šlápnutí vedle, zapříčiněné tím, že jsme toho druhého včas neprohlédli, protože on se přetvařoval a vlastně nám lhal… Máme silnou sebeobrannou tendenci odsunovat toho dotyčného ve svých očích na žebříčku pro změnu co nejníž. Čím níž on, tím výš my. Distancujeme se od všeho, i od poklesu našeho „vůdce“.

Pokud to byl on, kdo zavrhl nás, posunujeme ho ještě níž, abychom se nemuseli vyrovnávat s tím, že pro vůdce stáda jsme nebyli dost dobří. Abychom si mohli říct „Zavrhl mě proto, že jsem pro něj byl/a až moc vysoko…“Jak málokdy umíme říct jednoduše „jsem jiný/á, on je jiný/á….“ A neléčit se žádným dokazováním si ničeho na Toplistech stáda…

Komentáře:

  • radka 3.2.2006 at 19:26

    konecne jsem pochopila, proc jsem se nedokazala nikdy slepe zamilovat. At jsem delala co jsem delala (a to jsem se snazila hodne druhe si idealizovat), tak jsem toho druheho nikdy nedokazala videt pres ruzove bryle. A zustaly mi jen oci pro plac a posleze smireni, ze muj princ na bilem koni se nekona a nikdy konat nebude.

  • rulisa 3.2.2006 at 19:29

    No to jsi celá ty… :-)
    Furt si nějak nemůžu porovnat tvoje tvrzení, jakáže jsi liána na krku svýho muže, a svůj pocit z tebe a z vtcýh jiných kusých poznámek, že jsi pěkně tvrdej (v dobrým slova smyslu) samorost. :-)

  • radka 3.2.2006 at 20:04

    jojo, jsem clovek ktery velmi brzy pochopil ze "svoboda je poznana nutnost". Delam si prakticky co chci, a mam co chci. Kdybych zila sama, bez rodiny a bez deti, uz bych si hodila masli. S rodinou mam podstatne vic svobody nez bez ni. Kdyz jdu za urcitym cilem, tak jsem schopna udelat spoustu kompromisu, kroku na vsechny strany, klidne i na opacnou stranu, ale k tomu cili se stejne dohrabu.

  • rulisa 3.2.2006 at 20:16

    Aha, asi jsem už taky pochopila. :-)

  • radka 3.2.2006 at 21:33

    ja tomu vsemu moc nerozumim, akorat citim ze je to dobre tak jak to je. Nikdy jsem nebyla tak stastna jako ted. A pokud se to zase pokadi, tak se s tim smirim taky :o)

  • fousek 4.2.2006 at 1:39

    Evidentně máš k těm stádům odborný podklad :-)

    Když jsem to četl poprvé, tak jsem zkoušel do toho napasovat různé situace, zažité, viděné, slyšené – s úspěchem, většinu běžných i neběžných životních příhod lze takto vysvětlit. Rulisa taky není blbá, když něco takového napíše, nemívá to žádné jednoduché logické trhliny. Radost jsem z toho ale neměl, protože připustit, že celý můj život je nakonec řízen touhou, být co nejblíže vůdci je pro mně jako … kdyby mi byl bolestivě odňat kus těla (jakýkoli – nemyslete zas na ten jeden). Nic společněho s rozumem, toliko emoce a asi něco, co se možná dá nazvat vírou, mi velí nenávidět myšlenku podvůdcovské hierarchie.

    Víra, ani emocionální pocit není argumentem, ale dodá energii k dalšímu hledání, takže dál.

    U té zamilovanosti mi to nesedí. To co píšeš o prvotním "zbožštění" a následné "kanalizaci" to jo. Píšeš, že dotyčný, do kterého jsme zamilováni je napřed na našem osobním žebříčku nejvýš a pak nejníž. Jenomže, kde je to stádo? Podle mě nejde prohlásit objekt zamilovanosti za "vůdce stáda". Pak by, v případě zamilovanosti opětované, byli vůdci dva a vůdcovali by si navzájem!
    A v přírodě divoké je stádo taky jenom jeden z typů společenského uspořádání,
    praktikovaný jenom u zvířat, která nejsou schopna se samostatně bránit (nebo jenom omezeně). Přece jsou i zvířata, která žijí v rodinkách, samotářsky a taky třeba časově proměnlivě – vlci, v zimě ve smečce, na jaře a v létě se smečka rozejde a žijí párově a vychovávají mláďata.

    Co se týče Toplistů, tak nevím. Že na blozích bývají taková ta počítací okýnka jsem si všiml, ale většinou si jich nevšímám. Spíš si všímám komentářů.

  • Ondra 4.2.2006 at 6:09

    Ahoj, nezlob se, ale myslím si že jsi zamotala dohromady dvě věci, které k sobě nepatří – zamilovat se člověk může klidně do někoho, kdo není "vůdce stáda" a naopak být vůdcem stáda člověka vůbec nedeterminuje k tomu, aby byl vyhledávaný býček (myšleno v tom stádním smylu, pochopitelně:) … Každopádně s tím roztříštěním zamilovanosti kvůli vlastním růžovým brýlím a konfrontaci s realitou máš určitě pravdu. Jenom nevím, jestli to mám zakončit :) nebo :(

  • rulisa 4.2.2006 at 11:08

    Fousek: Ten Toplist byl jen nadsázka. :-) Jedno jsem si na blozích ověřila – je spousta těch, co jsou hojně navštěvovaný, a člověk přitom na nich přemýšlí, proč, a naopak.

    Fousek + Ondra: Na úvod je psáno, že si nehledáme stádo jako společnost (společenství), ale jako soubor jedinců, tedy se snažíme obklopit třeba navzájem "nesouvisejícími" jedinci, ale podle nějakého kódu. Z tohohle hlediska jsem měla pocit, že to zamilování se tam lze uvažovat. Jako nalezení dalšího jedince do naší sbírky.

    Mohlo by totéž být i o kamarádství – jsou lidi, co tíhnou ke kamarádům, ke kterým by mohli shovívavě shlížet o maličko níž, a jsou lidi, co tíhnou ke kamarádům, ke kterým by vzhlíželi o něco výš. Pak je samozřejmě část "vlků samotářů", kteří tímhle netrpí, ba ani jako děti tím nikdy neprošli, ale je jich málo. Na dvacet "tíhnoucích" jeden až dva samotáři, odhaduju v průměru.

    V tom odstavci o zamilovanosti mělo být "někdo" nebo "někdy" a "častějc ženský". Mea culpa, psáno rychle a necháno se unýst tokem myšlenek z pohledu baby. :-)

    Pro Ondru:
    V zamilovanosti nejde o to, zamilovat se do skutečného "býčka", či "vůdce", ale vidět ho takového pro sebe. (Třeba i pro jeho klad, že není a nechová se jako skutečný tvrdý "vůdce" – složitý, což?) Tak jsem to myslela. Ale je to fakt v drtivé většině případů ženský rys vidění partnera (i když jsem za život poznala takový i asi tři chlapy), a to je asi ten hlavní zádrhel článku.

  • rulisa 4.2.2006 at 11:18

    A ještě Fousek : Opětovaná zamilovanost – opětované vůdcovství. Děje se. Proč ne. Každý z těch dvou to vidí tak, jak jemu vyhovuje. Časem ale zamilovanost vyprchá a buď dojde k přechodu na vztah dvou rovnocenných vlků samotářů :-)(a opět, proč ne dvou vůdců, ve svých očích navzájem se respektujících, když každý je vůdcem trochu jinak a v něčem jiném?), a nebo ke zklamání, když bublina partnera jako "vůdce" splaskne. Nebo dojde k tomu, že – poněvadž (opakuju se) je to hlavně ženský rys – tenhle pohled ztratí jen ženská a chlap ne. Vůbec nejhorší varianta.

  • fousek 5.2.2006 at 21:54

    Na toplisty, přestože's je myslela nadsázkou, to ale platí. Nešlo si nevšimnout, jak se mi zvedla návštěvnost a komentovanost po tom, co's u mě začala komentovat, odpovídat na moje komentáře, citovat mne, někdy i zastupovat :-))))
    Takže tím, že jsem se Ti plíživě, přes formulář "Přidání komentáře" vnutil do přízně, velmi stouplo moje postavení v hierarchii blogerského stáda. Třeba si první textový fragment, kterým jsi se obracela přímo ke mně, nechám zarámovat. Tuším, že to bylo něco o indiánech.

  • fousek 5.2.2006 at 22:14

    Asi to nakonec přijmu i s tou zamilovaností. Jenom se vždycky s velkým rozběhem musím přenést přes to slovo "vůdce" – z mého pohledu termín tak zprofanovaný různými diktátorskými režimy, že pozbyl smysl tak dalece, že principem "černé díry" vysává obsah i ze slov, které se mu jen přiblíží.

  • fousek 5.2.2006 at 22:45

    … sám jsem byl donedávna admin. Takže by to nakonec někdo mohl vzít, jako že jsem kvůli ženské zradil stavovskou čest :-))) (nadsázka)

  • rulisa 5.2.2006 at 22:48

    Indiáni… Hrajou rozechvívajícně… :-)
    Tvá rada "jak na adminy" – tu jsem měla chuť si dát zarámovat já. Přeci jsem musela zjistit, s kým mám tu čest.:-))) No a když to ke komentáři bylo…

    Toho "vůdce" napříč krkem – chápu. (A zvlášť u chlapů, pochopila jsem i dík Ondrovi.:-) Pro mě je to v tomhle případě jen slovo z kategorie zootechniky, či spíš etologie.

    Zastupovat už nebudu, slibuju. (Provinilocudně uzardělý úsměv k podlaze.) Sem neodolala to vyzkoušet, když jsem věděla, že lííížuješ bezpečně daleko,nó… :-)

  • rulisa 5.2.2006 at 22:49

    Ha, te´d se provalilo, že jsem smázla apřepsala komentář… Musíš bejt tak rychlej?

  • fousek 5.2.2006 at 22:58

    k zastupování – ten pocit, že to tam není úplně bezprizorní ani když hážu kotrmelce na sjezdovce byl docela příjemný … třeba bysme si mohli, v nějaké větší skupince, rozdělit suplování :-)

  • rulisa 5.2.2006 at 23:11

    Bereš-li to takhle, tak jo. Když tak dám vědět začátkem jarních prázdnin. :-)

  • fousek 5.2.2006 at 23:22

    Tak jo, hned si připravím pár senzačních odhalení, která tvým jménem zveřejním. :-)

  • rulisa 5.2.2006 at 23:41

    Tak to se těším, mystifikátore. :-)))
    Jdu si radši vymazat blog.lidovou schránku. Před chvilkou jsem četla na dyx.bloguje, jak zjistit heslo na Seznamáckej mejl. :-)

  • fousek 5.2.2006 at 23:50

    Já jdu zase zkusit tu metodu – na sobě, mám u seznamu těch schránek víc …

  • fousek 5.2.2006 at 23:57

    To bude asi finta na vylákání hesel od lidí – protože tam musíš zadat jméno svojí schránky a svoje heslo a poslat to na nějaký divný mail … NEZKOUŠET !

    Někdo si prostě na seznamu založil schránku s názvem igetpassw a teď mu budou chodit maily s kombinacemi jméno, heslo …

  • rulisa 6.2.2006 at 0:02

    Zkoušet rozhodně nehodlám, na to, že dotyčný tvrdí, že to odhalil náhodou při sledování práce admina, je tam moc podtržítek a písmenných kódů na letmé zapamatování, ale pro jistotu jsem si "uklidila". :-)

  • fousek 6.2.2006 at 0:21

    Podle počtu přístupů na stránky jsi snad první, kdo to našel … když to hned rozešleš novinám, třeba budeš slavná :-) … a pokud na helpdesk seznamu, tak Ti možná konečně odpoví na imejl :-))))

  • rulisa 6.2.2006 at 0:29

    Že by? Já hodlám bejt jednou slavná i bez Seznamu… A vůbec, jak víš, že mi ještě neodpověděli??? :-(
    :-)))

  • fousek 6.2.2006 at 0:34

    Psala jsi, že neodpověděli, ještě na starém místě.
    A slavná už jsi. V rámci stáda … :-)))

  • rulisa 6.2.2006 at 0:37

    :-)))
    Ale jestli budu furt sedět u blogu, slavnější už nebudu. Tak ti popřeju dobrou noc, jo? :-)

  • Anonymous 6.2.2006 at 0:53

    Tak jo, dobrou noc … piš teda knihu, nebo čím se to proslavíš …

  • dyx 25.6.2006 at 14:32

    heh:)

  • dyx 25.6.2006 at 14:34

    Většinou stratí email ti kteří se pokouší dostat na cizí mail..to je trestný..sem takovej černej zákon:))

  • rulisa 25.6.2006 at 19:41

    Seš tak maximálně škodolibej puberťák. Ani tu fintu jsi nevymyslel sám, ta běžela po netu už před rokem.

  • dyx 18.11.2006 at 12:42

    no a? ale chytlo se asi 50 lidí-muhahaha

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.