Koza sem, koza tam – u mě (a hádám, že ani u Rulisy :-) by si jí stejně nikdo nevšiml. Ale co se vibrátorového trapasu týče, tak těm já předcházím celkem účelně a důmyslně. Používám pro tyto účely předměty mnohem nenápadnější, dá se řící všední. Když se pak opláchnou a někde ležézně pohodí, nikoho ani nenapadne, že by mohly sloužit taky k jinému účelu. Já nevim, já bych prostě umělýho čůráka nechtěla… :-) Baví mě ty věci zkoušet a střídat a pak se kochat tím, jak je berou do rukou návštěvy a říkají: "Hmmmm, pěkná vázička. Ta je z Ikey?" :-)))

Že bych byl stařecky otrlý?

Prožil jsem jednu noc plnou trapasů, když jsme z hospody dorazili do chaty jednoho z nás. Byli jsme dost opilí a tak jsme se poskládali na několik postelí, sražených k sobě. Byli jsme hodně opilí. Moc se mi líbila, přišlo mi, že spí jak špalek, tak jsem si k ní vlezl pod deku. Nespala, jen měla zavřené oči. Byla nádherně vstřícná. Ale nějak jsem se nemohl koncentrovat -pořád mi rejdila nějaká cizí ruka po zadku a jak jsem ji pořád zaháněl, ona otevřela oči a zjistila, že nejsem ten, za koho mne měla. Ani nemohla mluvit – musel to být pro ni šok. Vyrazila jako střela za tím, co s ním přicestovala, a vsadím se, že po tomhle zážitku mu už nikdy nevěrná nebyla. Druhý den mi povídá ten, co jsem jeho ruku stále zaháněl, a zároveň týž, co ho chtěla mít tam, kde jsem byl já: "Já ti byl tak vožralej, že jsem nemoh – tak jsem jí udělal alespoň prstem". No – já ho z omylu nevyváděl. Stejně si to druhý den vynahradil s úplně jinou – co tam také přijela s někým jiným. No, některý mladý děvčata nemají moc jasno v tom, co chtějí.

Dee Dee: Některý – tj. alespoň ty, co byly s námi. Obě měly skvělý kluky – a obě se neudržely. Pro mne ponaučení – už nikdy jsem nekombinoval alkohol s …

Ru: Máma mi vždycky říkala (a ta to musela vědět), že chlapi žijí v iluzích, pokud si myslí, že jsou to oni, kdo si vybírá. Má zkušenost to potvrzuje.

Ru: Dobře, odvolávám co jsem odvolal a slibuji co jsem slíbil. Kde jsou mí moudří rádcové?

ghost [7]: Jakto obe? Ta prvni prece myslela, ze je u ni jeji kluk, takze neverna nebyla, ne? A ten jeji skvelej kluk byl nevernej ji. Co jsem z toho pribehu pochopila, byli tam dva, co nemeli jasno v tom, co chteji, a co se neudrzeli, a to jedna holka a jeden kluk. (A Ty, kterej jsi vedel, co chces – vyspat se se zadanou holkou.) Nebo jsem to cele pochopila uplne spatne?

To snad není možný, ty se snad – promiň, už to fakt napsat musím – takhle blbej jen děláš? :o)
Tvoje přemejšlení teď a tady, když z toho tvýho líčení vyplynulo, že podle tebe byla ta, co se neudržela, ta, cos ji ošahával! Jestli nebyla, tak to tak napiš a hotovo, a nekal furt vodu.

(14) A jak víš, koho (že ne toho svýho) si ona za těma zavřenýma očima představovala? :o)

A i kdyby, tak zadaná měla chuť spát s jiným, což je příznak toho, že nevěděla, co chce, zatímco v případě tebe, kterej jsi spal či žil se zadanou, a sám taky zadanej, tak u tebe to nebyl příznak toho, že nevíš, co chceš? Či snad to byl dokonce příznak toho, žes věděl, co chceš?
Nebo ta zadaná tehdy nevěděla, co chce, protože chtěla spát s konkrétním jiným jiným než's byl ty?

hatifnat: Tenkrát mi bylo jedenadvacet a těm ostatním taky tak nějak. Tenkrát jsem si připadal jako zločinec, teď je mi to k smíchu. Co se týká hodnocení: ženský maj jasno až po třicítce, a některý ani potom ne.

Ru: Ty máš potřebu porád všechno analyzovat a rozebírat. Uděláš z toho šmodrchanec a kdo to má rozplétat. Prostě to byl takový příběh ze studentských let.
1. Ta dotyčná se rozvedla a s dítětem odešla k tomu, co s ním na tu chalupu přijela, a to s ním byla už asi jeden a půl roku. Asi zase chtěla změnu, co já vím. Jediný, co vím je, že od té doby nejezdí se žádnýma partama ale jen ve dvou. A tak je to už třicet let. Čili – asi si potřebovala ujasnit, co vlastně chce. Nebo ne, to je jedno.
2. Já byl tenkrát student a nebyl jsem zadaný – vždyť jsem psal "dva sólo kluci".
3. Potom jsem sice žil se zadanou a jejíma dvěma dětma, a ta se pak rozvedla, ale když jsem odešel na vojnu, tak přes všechno "věrný naše milování" si do čtrnácti dnů s někým uhnala na zábavě kapavku – ale to už se toho příběhu vůbec netýká.
4. Nebo ta zadaná … atd. – že se Ti chce :-)))

Ghost: Končím.
Mistr: Nevím, uviodíme, jestli zase po nějakým naťuknutí něco naskočí do hlavy v podánívhodný verzi. :-)
Fousek: No, ono je to spíš nějakejch sedmnáct, osmnáct, úplně přesně nevím. Ale jestli tě to utěší – zvukově je to furt těžce společnej prostor. :-)))

(25) Tušila jsem. :-)
Já bych potřebovala hlavně opačným směrem. I když tím tvým by se taky občas hodilo. :-)

Bingo. :-)
Jdi už spát, přetahuješ, zítra je taky den (noc). :-)))

Tak jsem skoro ráda, že jsem se včera tohohle šmodrchance nedočkala. Ale jinak – Fousek mi vzal zase vítr z plachet. Ehm – dvacet, sedmnáct, nebo osmnáct – stejně krutá závist. Su děvče z velkostatku a přesto mě tenhle luxus zatím míjí. Jestli má trucovna nějakejch šest, sedm, tak je to moc – a stejně mi tam leze!!! :-( Jako by mě snad zajímala jeho dílna, či co! :-(( Přenýšlím o klíči zevnitř, ale už slyším ty kecy…

mam taky zazitek s cizi rukou:o) Dokonce velice vesely.
Byla jsem na chate s nekolika kamarady a s dvemi z nich jsem lezela na velke posteli. V noci najednou citim ruku, jak na me saha a za chvilu druhou ruku jak saha na tu prvni ruku. Tak se hezky osahavali a najednou rev: Vole to jsi ty!! A vyleteli jako z divych vajec. Dlouho jsme se tak nenasmala :o)
Musim se priznat, ze si neumim predstavit nejake hromadne opilecke orgie na chatovych akcich. I kdyz jsem toho hrozne moc pochodila a silne holdovala alkoholu. Nevim co to je za typ spolecnosti, co se ozere az nevi co dela :o) Ja i kdyz jsem se ozrala do bezvedomi, tak jsem vzdycky vedela co delam :o)

Ru:presne to jsem mela na mysli:o) Vsechny detaily si nevzpomina, ale akce s kybly, cistenim perin, vzajemne podpirani ci utesovani, breceni na rameni ci silene revy a srandy, mackanice v telefonnich budkach a ostudy na pamatnicich. to vsechno bylo krasne a vesele. Asi by mi to sex pokazil. Anebo jsem jen byla moc naivni husa, ktere ani kyble alkoholu nepomohly aby se uvolnila spravnym smerem :o)

haftinat: a zmínka o generalizaci – tak asi generalizuju.

taky jsem vyzkousela vsechno, i sex s alkoholem. A pochopila ze je nanic. Co me mrzelo, ze jsem nezkusila ten grupac. Zadna spolecnost me na nejaky na urovni nepozvala :o)

Já to ve více lidech nikdy ani neměl chuť zkoušet. Tak nějak jsem vždycky chtěl být v ten okamžik jen s tou jednou, a jakákoli jiná varianta mne zase až tak nelákala.

…ani za nic… :-)

Já mám opačný problém. Nemůžu se opít. Myslím tak, abych o sobě nevěděl. Dostat se do té první fáze, kdy je člověk spíš jen "pod vlivem", ale ne koženej. Piju alkohol, jsem schopný a ochotný vypít dost, ale nikdy ne přes tu obroučku, kterou neumím definovat a přes kterou nejdu. Nejspíš je to tím, že právě tu broučku nejsem ochotný tolerovat u nikoho, natož u sebe. Už jsem se několikrát přistihnul, že stav "umrtvení" dávám těm, na kterých mi záleží, náležitě "sežrat" a jsem při tom nepříjemný. Vím, že se to může komukoliv stát, ale neznám žádný důvod, který by za to umrtvování stál….

40: jo burčák … pije se jak limonádka a spadne se až při vstávání od stolu … :-)

ad 40, 47: Jo, po tom nedokvašenym sladkym lepohubu jsem se taky párkrát parádně zbořila… :-))) A jak mi pak bylo ráno blbě, panečku…

40: i z počínající "třetí fáze" se dá vzpamatovat. nejhorší je jít spát při pocitu, že nastává totální kolaps – to dopadne hrozně – dá se ale kolaps protrpět, chvíli se potácet na čerstvém vzduchu a po odeznění nejhoršího nastoupí "čtvrtá fáze", ve které se dá propít k ránu …

za to řízení "v jiným stavu" ti posílám pětadvacet na holou!!!

dobře…..tak jen třiadvacet 8^)

Poté, co jsem málem zabila v kocovině (naštěstí jen) sebe, už bych si podobný artistický kousek za volantem nikdy nedovolila… Brrrrrrrrrr, bylo to fakt hodně hnusný… I když se vůbec nic nestalo (auto bylo chytřejší než já, díkybohu).

(57) To víno tehdy – probuzena v kanclu v práci – jsem neutralizovala mlíkem od jedný z mých svěřenek, co jsem o ní podle její karty věděla, že produkuje eště tak trvale nejčistší. :-)
Obvykle ale temto produkt v sureovým stavu není k dispozici, tak pomáhá i čistá voda. ředit krev. :-)

Hm, tak obcházení a seznamování se… Bydleli jsme v té naší chalupě asi dva, tři měsíce, teda spíš já, manžel odjížděl i na několik týdnů (tehdy též šofér). I bylo kácení máje, večer zábava. Já tam sama, všichni ze vsi se se ke mně měli, chlapi samozřejmě měli bájwečnej důvod k frťanu a opusinkování. Kdybych tušila, jaká fronta se jich vytvoří, tak bych aspoň t frťany odmítla hned v začátku, ale zkus odmítnout uprostřed – "S Pepou jste si připila a se mnou ne?" – No, pak mě jeden doprovodil aspoň do průjezdu, ten kýbl jsem fakt už zvládla sama. Bylo mi blbě den, dva, tři… a pak už mi to bylo divný, takhle dlouhá opice. Tak jsem šla k doktorovi a ten mi sdělil, že jsem v jiným stavu. :-)))
(Pak nemám mít střelený děti. :-)

A zjistit těhotenství už čtvrtej den, viď! :-)))

No jo, no… :-)
Vzhledem ke sporadicitě a letmosti tehdejších manželových pobytů doma jsem měla naprosto přesně jasno v datu (ba i přesným čase) početí, moje tehdejší schopnosti stačily na jeden pokus. :-)))

Manžel na to má papír, tak jaký jasno? :-)))