chlapa ta citová vyprahlost děsí, neví co s ní – pokud si teda vybíráš určité typy chlapů. ale tohle jeho ocenění směrem k tobě je třeba jeho jemné vyznání na které si on troufá, protože prostě tak suverénně působíš.
nevím.
jen mi prostě přijde, že ty sama máš jinou představu o tom co by si chtěla od něj slyšet a vidět (tvá citová vyprahlost).a na druhou stranu ty bys nesnesla takového, klasického prvoplánovaného chlapa cíťu – romantika. připadal by ti trapný a nedůvěryhodný….
a druhý odstavec co píšeš o sobě je taky zajímavý….chceš jí být a nejde ti to….a tak to tím pádem navenek působí na chlapa zvláštně, jako bys hrála hru sama se sebou na schovávanou…..a z toho plyne i to, jak na tebe ten chlap reaguje… snažíš se mást toho chlapa a zároveń mateš spíše sebe….je to trochu (pro mě) začarovanej kruh. ten druhý odstavec je pro mě klíčový. Omlouvám se za upřímnost, nechci zrańovat. dál a hlouběji to pitvat nechci, ani nechci nic vymýšlet a nic radit – napsala jsem jen to, co mě v tvém článku zarazilo.

Chlap cíťa romantik hehe :-)

jojo dík. našla jsem. druhé propojení všech nitek… beru to jakože poslední v pořadí. v řadě.

v posledním odstavci za slovem přepálí mi vypadl středník

17
přesně tak – sebepoznání dodává tu sebejistotu a klid, míň nečekaných provalení se něčeho ven v nevhodný čas. Už je to provalený, tak se s tím nakládá v klidu. Akorát pak se zas provalí něco jinýho :-), jak se (mně) tak pěkně stává.

Hlavně jsem ti neřekla něco ke druhému odstavci článku, co mě hned napadlo a teď znova, když jsem to četla podruhé:

Mně připadáš (naživo) jako úplná žena. Nic chlapskýho neshledávám v tvým chování. A když někdy děláš to, při čem si možná připadáš, že to děláš po mužském způsobu (pokládání dlažby, řízení auta nebo jiné činnosti?), tak to teda stejně děláš žensky. A emocionálně třeba tenhle článek mi taky připadá ženský.
Jo leda co si představuju, že děláš (ale nevím moc přesně) a co by mohlo být víc mužské – ale některé ženy to dělají, je jich taky hodně, ale v anonymních velkoměstech se moc nevyskytují, muži ještě ano :-) – otevřené hlasité vyřčení něčeho bez zábran třeba když potkáš někoho známýho v obchodě. Nebo něco jinýho udělat bez zábran? To mi připadá, že dělají častěji muži, třeba můj nový soused je takový a mně to vyhovuje. Ale to jsou nějaký moje škatulky – ono co je vlastně ženské a co mužské? To si myslí každý trochu jinak. A to taky vychází z původní rodiny. No a pak se to potká v partnerství a je z toho srážka a nedorozumění.

19
né, snaha né, já nemluvila o žádný snaze, ru přece nemá žádnou křečovitou snahu působit žensky!! Kam to zase hrneš?
já mluvila o tom, jak na mě působí ru, když ji vidím.

19
babochlapy mám v oblibě, s těma si rozumím, taky jsem v mnoha věcech babochlap – v mozku dost (v testu mi vyšlo, že můj mozek není vyhraněně ženský,že by mohl být klidně i mužský, ale vyhraněně mužský samozřejmě ne:-) . Ale v emocích jsem chlap.
… i když: o čem se bavíme, co je mužské a ženské,to není jednoznačné. Hlavně to ale nevysvětluj :-)))

21
ad profil na seznamce:
tybrďo, tohle je přesně věc, co by mě ničila, to nezvládám. A dokonce mi připadá, že na to nenecházím řešení:
1) Když to neřeknu – ten chlap neví, že vím, že ten profil obnovil – tak se budu užírat a potajmu sledovat a je to zničující, nebo si řeknu: budu v klidu, nic to neznamená, je to asi normální, je to moje chyba, jsem na to nějaká zcitlivělá … tak se uklidním, ale vždycky jen dočasně, protože příště on udělá něco podobného toho druhu a já bych stejně trpěla a ten vztah ukončím a on se diví.
2) řeknu mu přímo okamžitě nebo naopak nějak vhodně ve vhodný čas: "Viděla jsem, že jsi zase na seznamce." Nebo se zeptám, proč tam je, když já tam nejsem nebonevímco. No a co udělá ten typ muže, na kterej já letím, bohužel? Zahraje to do autu, odvede řeč jinam, nehne brvou nebo se přišmajchluje neo něco vymyslí a okecá to.Protože je děsně chytrej a zkušenej. Nebo řekne pravdu přímo: "Ještě nejsme tak daleko, abych si zrušil profil na seznamce bojím se dlouhodobých vztahů, bojím se toho.. a vysvětlí ti dvody a příběhy ze svého dětství,proč to tak je.
A prostě to tak je.
Tak to tak je a pak se děje totéž někde na jiném poli a já si řeknu: Tohle nejde, to nemůžu.
A ukončím vztah a on se diví.

Prostě je nejsnadnější se zamilovat do takovýho typa, se kterým bude úžasné zamilování a sex atd., ale nedá se s ním dlouhodobě žít. Ten má jiný kvality a ty nevedou k žádný extra zamilovanosti, natož brzo :((
No. Takže na seznamování já se můžu akorát tak vytento. Ale že jsem holka odvážná a že jsem se už zae vzpamatovala, tak to ještě zkusím. Ale popravdě: nechce se mi už. Bylo by to snadnější.

Třeba je závislý na seznamování… že bez toho nemůže být

29
… to pak totiž CHCI bejt nudná, aby mi ten dotyčnej dal pokoj radši sám a nechal mě bejt, protože já s nim nechci nic mít. Tím nudným nezájmem mu to naznačím a on pak sám si řekne, že se k němu nehodím. A je to.

No, tak to je přesně, jak jsem si myslela – ti,co mě přitahují, nejsou na dlouhodobé soužití, a naopak.
Já se v tom ale nechci utvrzovat, já to chci proměnit, nějak odjinud. Žejo, ru? Jak na to?

30. to platí obecně… si myslím. teda je třeba s vybrat čemu dáš přednost. jestli nudě s chlapem nebo zajímavosti bez.

Tybrďo, konec, jo?
To mě teda mrzí, jestli jsi do toho šla naplno a ono nic :(
A potřebovala jsi ten zážitek z toho seznámení a té noci na co?
Ona ta otázka zní asi necitelně v situaci, kdy se rozhoduješ, jestli s někým pokračovat / nepokračovat a to všechno okolo … ale to se asi teprve uvidí, jestli tohle bylo dobré k tomu tvému super náhledu, anebo jestli sis přivyrobila nějakou novou frustraci nebo něco takovýho, něco podobnýho jako předtím. Nebo vlastně ne, už se to ukázalo, že to bylo dobrý k tomu synergickýmu bodu, jak říkáš? (já nevim totiž, co synergický znamená, jdu to najít, asi nějakej souběh energií…)

Vlastně jen jednou se mi stalo, že jsem se s někým vyspala jen jednou.
On se totiž hned ráno poté neozval a to mě překvapilo a namíchlo, tak už jsem to zkrouhla a konec.
Ale možná se jen lekl. Později mi psal, já neodpovídala, pak jen jednou jsem mu vzala telefon a on se ujišťoval, že to, co se stalo, nebyla ani jeho ani moje norma – že se nevyspím s každým hned. On by se asi dál vidět chtěl, ale nevěděl, jak to říct.
Jenže ať je to moje nebo jeho norma nebo ne, nejsem zvědavá na někoho, kdo se sám hned neozve a kdo potřebuje nějaká ujištění. Na takovýho tápajícího a nejistého prostě nemám trpělivost, šlus.
A byl pěknej a jinak sympatickej, copak o to.

To jen jako příhoda podobného druhu.
Tenhle se asi taky nějak lek, když zase hupsnul na seznamku. Možná je to pro něj virtuálně bezpečnější než reálně. No já nevim. Vůbec nevim.
Proto taky přes seznamky nechci – že se tam i dlouhodobě někdo potlouká, to je mi podezřelý. Buď je na virtuálno, nebo si chce pěstovat sebevědomí kontaktama s více ženami a nechce jen jednu ženu naplno, bojí se.