Je úžasné vědět

/  170 komentářů

…že cokoli dělám, bez ohledu na to jak, proč a s jakým výsledkem to dělám, má pro mě především úžasnou informační hodnotu.
Například teď s tím hledáním auta.

Hledám. Hlídám. Pátrám. Slídím. Čtu a studuju, porovnávám, třídím, eliminuju.
Zachytím, vylovím.

Dotud vzrušení, radost.

Provedu frontální útok, zajistím prohlídku, domluvím termín.

A je po radosti.

Místo radostného vzrušení z lovu upadnu do zděšené křeče.
Je to správná volba? Nepřehlídla jsem něco? Jakto, že se mi to povedlo, to určitě nestálo za ten boj a já to vybojovala jen proto, že nikdo jinej stejně blbej jako já už nebyl…
„Chci to vůbec???“

Pak se jedu na to auto podívat, přičemž noc předtím nespím, od večera nejím, při prohlídce a projížďce auta už téměř omdlívám. A modlím se, ať se najde něco, co mi dá jednoznačný důvod to auto nekoupit.
Jenže se nedokážu soustředit. Abych cokoli takového našla. Místo auta vnímám jen toho, s kým o něm komunikuju. Jeho napětí, jeho vlny. Strašlivě silné magnetické vlny. Jsem milá. Nehaním nic, spíš jen chválím a omlouvám vady na autě, s pochopením, je mi blbý chodit dramaticky okolo, píchat prstíčkem a ukazovat chyby, vždyť je to ojetina a já nejsem žádnej překupník, abych hrála obchodní triky, já jsem jen vyšlusovaný přijímač magnetických vln… tak ráda bych, aby to bylo příjemné a ne nepříjemné, pro všechny…

Takže se tak maximálně zmůžu ma domluvu, že se nerozhodnu o koupi hned, ale že dám vědět do… pěti, šesti, večera, zítřka…
A už cestou zpátky vím, že to auto chtít nebudu. Hned poté, co ze mě spadne vliv magnetického pole vnímání lidí a konečně se vyloupne jen pocit z auta. Konečně vydechnu. Žaludek povolí.
Takže prodejce je pak vždycky už jen ve stroze reagujícím překvapeném šoku, když dostane zprávu, že Ne, promiňte, děkuji za vstřícnost. Ta celou dobu tak milá, komunikativní, usměvavá, nic nevytýkající paní… zcela nepochopitelně (pro něj) obrátila.

A ta milá, komunikativní paní zatím přemýšlí, do jaké míry je její komunikativnost jen sebeobranná zeď (mluvím, aby nebylo vidět, že vůbec nejsem při sobě, že jsem jen uzel chaotických průběhů elektrických impulzů po nervových vláknech) a do jaké míry vlastně vůbec cokoli chce mít, vlastnit… Když nejhezčí není to mít, ale pracovat na tom…

Vlastně jsem si toho všimla už předtím, vždycky při internetových nákupech. To není jako v obchodě, kde člově jde, uvidí, zachce, tak hodí do košíku a šlus. Tohle je studium, ponoření se, slast…
Která končí okamžikem zmáčknutí tlačítka „odeslat platbu“.
Na konci každého internetového nákupu jakési zklamání. Že už je hotovo. Už se dál nebude vybírat.
Konec.

„Když ty nevíš, co chceš,“ říkají mi občas poté, co se nahlas zaujatě propadnu do zvažování všech pro a proti.
Včera, když jsem nevzala další přiorezlé Punto s vyběhaným motorem (evidentně staženým z kilometrů někdy před iks lety při předchozí změně majitele), mi došlo, že vlastně ani u toho auta opravdu nevím, co chci. Protože to, co chci, aby to auto mělo, zase ani tak důležité není, abych nemohla změnit názor a třeba to zas pro změnu nechtít… záleží na kombinaci, co se zrovna naskytne…

A potřebuju to auto vlastně? Když stejně dobře, jako si dovedu najít důvody, proč je mít musím, si dovedu najít důvody, proč se bez něj dokážu obejít…

Je to tak. Nevím co chci.
Jenomže já nevím, co chci, ne proto, že bych si neuměla vybrat, ale protože ve skutečnosti ani nic nepotřebuju. Tak proč bych to chtěla. Nějaké věci. Málokdy pro mě měly věci zvláštní význam… Natož trvalý… Nemám touhy po věcech, jen po prožitcích…
Potřebuju jen tu intenzitu ponoření se.
Ne majetek.

A nebo jen nedokážu unést děs z toho, že se rozhodnu špatně? Že koupím špatně?
Kde zůstalo moje „skáču po hlavě…“ – Tolik děsů jsem dřív neměla. Až teď, s věkem. Po špatných nákupech domu, nábytku, bot, věcí, co jsem si napřed myslela, že potřebuju, ale pak zjistila, že nepotřebuju… po špatných rozhodnutích… mnoha…
Po zjištění, jak snadno člověk sám sobě něco nalže, když zrovna v tu chvíli se mu něco zachce hodit do košíku…

A teď to všechno vysvětlit nějakýmu tomu chlapovi, co když ho vtáhnu do svojí potřeby intenzity, má nejspíš zákonitě pocit, že ho chci vlastnit.

A nebo je pro něj špatně právě to, že pochopí, že mi nejde o něj, ale jen o tu intenzitu… o sebe sama a svoje vlastní prožívání… použití…?

Že nechci vlastnit, protože nechci být vlastněna? Že začnu mít nutkání cukat se pryč od čehokoli, co se z Můžu změnilo na Musím…

Vždycky si dokážu najít důvod, proč nemusím.
Stejně jako si vždycky dokážu najít důvod, proč můžu, když necítím tlak, že musím.

Bleh.

Ani chlapa mít nakonec nebudu.
Ale neva.
I z toho vytěžím. I ze smutku a sebelítosti.
Protože už vím, že není důležité mít, ale vnímat. A vědět, že cokoli prožívám, má pro mě přinejmenším úžasnou informační hodnotu.
Tu vždycky.

—–

P.S.
Ale vím o jedné věci, která pro mě význam má a měla vždycky a v poslední době ho má čím dál větší. Každý večer si to uvědomuju, někdy i nad ránem či ráno…
Miluju svou vlastní postel.
Svou správně tuhopružnou rovnou matraci, svou akorát tak ani těžkou ani příliš lehkou přikrývku a měkkoučký polštář z dětské peřinky mých dětí, nejmilejší mi v čertvě povlečeném povlečení podle zrovna zachtěné chuti a nálady. Svou vůni v té posteli. Svoje teplo v mírném chladu mezi studenými zdmi rohového pokoje. Svoje usínání propadání se z únavně náročného světa do volnoběhu se svými sny a myšlenkami, se svým štěstím, že tohle všechno mám….

Komentáře:

  • barča 24.11.2015 at 7:40

    moc hezký článek.
    taky nemusím spoustu věcí vlastnit. ale minulý týden mi všechno chtěli sebrat – to mé, postupné pomalu lety vybudované. peníze z čtů, můj byt. tak to ne. to byl šok. (plně rozběhlá exekuce za dluhy mého bývalého manžela o které jsem nevěděla a zjistila až při použití platební karty, která „nefungovala“)musela jsem bojovat. celý týden jako zlý sen a plný zvratů. zachránila jsem si co se dalo, ano, přišla jsem o 89 tisíc. Za minulost a nevědomost se platí. snad už bude ted vše dobré. Vyčerpaná minulost.

  • barča 24.11.2015 at 7:44

    1. pro mě nové pochopení jak fungují zákony, právníci, exekuce, dluhové pasti, začarované kruhy – nebezpečný svět o kterém jsem neměla tušení. jak nejisté jsou i sychrové právní smlouvy o rozdělení majetku a pohledávek…..a pak je reál, kdy banky vymahají dluhy….je jedno, že jsme leta rozdělení, je jedno, že já platím vše co mám, je jedno, že mám všechny právní ty úřední istiny jako rozvod, majetkové vyrovnání…..ten kdo nemá nic, na něm si nikdo nic nevezme, jede se po lidech co něco mají a snaží se v tomhle světě přežít a žít „slušně“.Hodně mi ten týden dal.

  • rulisa 24.11.2015 at 7:44

    No potěš koště…
    To je ta nerozlučná zodpovědnost za manžela i po rozvodu.
    Dá se z toho napříště nějak vyvázat? Aby se to neopakovalo?
    Z tohohle má strach asi každej rozvedenej, co o tom ví…

  • barča 24.11.2015 at 7:49

    Minulost doběhla a projevila se ve své pravdě naplno. Kdo je můj bývalý manžel, co je to za člověka a jak mi vlastně stále lhal, od minulého týdne jeho volané číslo neexistuje. Nové tvrdé poznání pro mě se vším všudy. Velmi tvrdá ale dobrá lekce pro mě.

  • rulisa 24.11.2015 at 7:51

    4
    On se možná jen strašně stydí, Barčo… Je mu blbě ze sebe sama, že tě do toho dostal. Nejspíš do posledka doufal, že to tak daleko nedojde.
    Což nic nemění na tom, že ty se musíš zařídit tak, aby se to neopakovalo. Není asi přímo zlej, ale pošetilost je ještě nebezpečnější.

  • rulisa 24.11.2015 at 7:54

    Nějak jim dneska blbne připojení na hostingu, zdá se, proto skáčou ty chyby. I mně. Zdvojená chybová odeslání pak vymažu, samo.

  • barča 24.11.2015 at 8:00

    5. ne Ru, nestydí. on věděl, že to zvládnu a vyřeším, jako vždycky, jako kdysi…..vůbec se mi o ničem nezmínil. tak jako kdysi, když jsem objevila soudní dopisy schované za neplacení jeho alimentů na děti. tady je to podobné. Ještě před týdnem mi volal jakoby se nic nedělo z lázní a zatraceně o tom věděl, co se chystá. Dozvěděla jsem se, oklikou od právníka, že žije dva roky u té nové jeho paní…..lež na lež….

  • rulisa 24.11.2015 at 8:02

    Aha. :-(

  • barča 24.11.2015 at 8:08

    vyvázat. – smlouvy o majetkovém vyrovnání a placení půl na půl – jsou iluze. zákony hovoří jinak a každou chvíli se mění. právník mi dával školení. je v tom hrozným bordel a budoucnost nejistá. počítá se s tím – že to vyrovnávání pohledávek je – solidární, když jeden nemá z manželů, automaticky to přechází na druhého….je plně jedno, co ten druhý má za své placení, novou hypotéku apd. šílený. exekutor mi šáhl na byt – na můj byt, kde jsem jen majitelem jen já a platím svou hypotéku 9 let, bez komplikací. Tady je nutná komunikace s mojí bankou – abych se díky blokacím účtů právě nedostala do dluhové pasti. zablokovaný účet znamená, že ti nemůže banka odesílat platby – žádné – sipo, hypotéka, prostě nic.

    přestože právník hodnotil zásah exekutora vůči mě jako extremistický a neadekvátní – ty zákony jsou posraný, blbě postavený, bohužel.

    mé štěstí je v tom, že tu hotovost na exekuci mám, jinak jsem v hajzlu a penále běží, pak to dojde tak daleko, že se udělá dražba na ten dluh, když nezaplatíš, vyšponuje se to hodně vysoko a přicházíš i o svůj byt, který mám zablokovaný na katastru.
    celý neuvěřitelný, celý nejistý.

    potřebuju vědět, co kde ještě bývalý manžel dluží a o čem nevím a figuruje tam i mé jméno v době manželství…..

  • barča 24.11.2015 at 8:10

    nejde o podpisy na smlouvách, jim prostě stačí, že v té době jsi byla manželkou toho člověka – a už jsi vinna s ním. to, že o ničem netušíš, že si manžel napůjčoval a nesplácí a ted to po letech vylezlo do závratných výšek – nikoho nezajímá. Jsi vinna a žalována.

    prostě šok.

  • barča 24.11.2015 at 8:13

    10 a tohle se vztahuje po rozvodu. můžete být rozvedení tři roky ale jakmile si v době těch tří let po rozvodu udělá jeden dluhy a neplatí je – přechází to na toho druhého, automaticky.

    On neměl nikdy nic, takže je v klidu, ví, že si na něm nikdo nic nevezme, další věcí je to, že má zažádáno o invalidní důchod – na ten mu nesmí podle zákona šáhnout.

  • barča 24.11.2015 at 8:19

    exekuce funguje ještě tak, že ty nesmíš ji zaplatit, kdy chceš. ani to nestojí na tom, že jsi ochotná půlku zaplatit a teda at vymahají půlku na tom druhém. – to ti nepomůže. jsi stále v registru dlužníků. exekutor hezky čeká, až to vyleze výš – u mě konkrétně v lednu a právě při tom narůstají penále, až na to nebudeš mít. v tomhle mi pomohl právník – jeho komunikace s exekutorem, komunikace se soudem a vyhledáním spisu…..měla jsem povolit zaplaceno ted, hned. kdo ví, koik by to dělalo v lednu a co všechno by se mezitím tou blokací rozesralo ostatní – platby sipo, hypotéka apd – dluhová past.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:22

    9, 10, 11 – to právě vím, o tomhle. Četla jsem ten zákon, jakmile vyšel. Proto jsem psala, že kdo tohle ví, děsí se i po rozvodu.
    Navíc je tam i nutnost živit manžela, pokud přijde o práci a dostane se do tíživé životní situace, může se stát, že místo aby dostal podporu od státu, nařídí stát druhému z bývalých manželů, aby se staral ten. Což se dá zrušit jedině tím, že ten „potřebný“ už je znovu ženatý/vdaná , tudíž spolupodíl na pomoc přechází na nového manžela. Tak nějak to bylo.
    U nás s bývalým naštěstí snad nic takového už nehrozí.

  • barča 24.11.2015 at 8:23

    asamozřejmě nemusím dodávat to, že bez právníka je člověk v hajzlu. a samozřejmě právník stojí prachy. prostě jiný svět, hra těhle lidí. provize apd.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:23

    12
    Bomba
    Takže ti obstaví majetek, aniž by tě předtím varovali, a pak ti ani nedovolí to zaplatit. Hezký. Ne vraždu. Toho exekutora.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:24

    14
    Jj. Svět vychcaných příživníků.

  • barča 24.11.2015 at 8:25

    13. jsou ještě horší zákony- bývalý manžel může po tobě chtít, abys ty jemu zajistila životní standart jako za manželství – tedy vypácet mu peníze svoje. naštěstí jsem natolik dlouho rozvedená, že se to na mě už nevztahuje.

    jeden debilní chlap a zkurví ti celej život.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:27

    17
    No ale pokud jsem pochopila, tak za manželství jste taky nic moc standard neměli, jako my. :-))

  • barča 24.11.2015 at 8:31

    nic jiného nedělám, než že celý život bojuju o svoji existenci…..dětství, manželství a dokonce i ted tolik let po rozvodu…neskutečný.

  • barča 24.11.2015 at 8:32

    takže jao ty u P.S. jsem minulý týden hluboce myslela v posteli na to, jak je fajn mít svou postel, své malé stěny svého bytu……

  • barča 24.11.2015 at 8:34

    20. uvědomila jsem si, že už žádnému chlapovi nedovolím, aby mně bral můj život. žádnému.

  • barča 24.11.2015 at 8:36

    21. žádný chap mě nikdy nebude mít celou. nikdy. po téhle tvrdé životní zkušenosti.

    to, že nám v manželství exekutor dýchal na záda je jedna věc, ale rozběhnutá plná exekuce je jiný level.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:50

    Jj., chápu.

  • rulisa 24.11.2015 at 8:51

    Tohle je asi nějaká ta karma. Že člověk celý život v podstatě bojuje furt s tím samým.

  • barča 24.11.2015 at 8:58

    24. jo, vyčerpání karmy minulé. souhlasím. ty malá buddhistko :-)

  • barča 24.11.2015 at 8:58

    24. vlastně (ne)buddhistko :-)

  • barča 24.11.2015 at 9:01

    ….všechny dobré dojmy v mysli ve formě prožitků o kterých i píšu na svém blogu mi dávají sílu, tohle všechno překonat…..bez zášti, bez msty, bez uzavření se a zoufání si….
    prostě jedno velké pochopení a sílu nést vše tohle, co se může stát…..

  • barča 24.11.2015 at 9:08

    …..minulý týden jako jedno velké krupobití z čistého nebe……netušíš….nepředvídáš….nevymyslíš…..jen to musíš ustát…..

  • rulisa 24.11.2015 at 9:11

    Jj., asi taky znám.
    Na druhou stranu… Jsou to jen peníze… Sebe jsi vybojovala.

  • barča 24.11.2015 at 9:11

    exekutor dostal své peníze…..čekám na odblokování účtů a katastru…..
    čekám, co mi právník ještě dohledá co by se mě mohlo ev. ještě týkat ohledně Petrových dluhů do budoucna, abych tomuhle už předešla a nikdy se mi tohle už nestalo….a pak zbývá zaplatit právníka……do konce roku to chci mít vyřešené, uzavřené jednou provždy.

  • barča 24.11.2015 at 9:15

    30. připravuju se na to, že ještě o nějaké peníze přijdu, ale budu čistá, volná….
    vůbec nemám tušení o jeho pohledávkách……ale tady by se dal ev. smluvit splátkový kalendář…..

  • rulisa 24.11.2015 at 9:18

    A taky by se dala napsat stížnost na exekuční postup, protože napřed po tobě měli ty peníze vymáhat „normální“ cestou. Ale oni si radši přivydělávají poplatkama za provedenou a pak rušenou exekuci.

  • barča 24.11.2015 at 9:33

    32. Ru, nejsem tak bohatá a ani odvážná, abych si mohla dovolit právníka proti exekutorovi – komerční banky. Tyhle velké banky – pojištovny apd, mají tvrdé dobré exekutory. jsem jen zdravotní sestra, co se plácá životem – nejsem Krejčíř.

  • barča 24.11.2015 at 9:37

    pro představu – právník na hodinu stojí 2000 Kč plus co on sepíše – návrhy, smlouvy, zažádání do originálních spisů (civilní osoba se k tomu nemůže dostat) apd. plus výjezdy do Prahy na exekutorskou kancelář….soudy….to vše se platí.

  • rulisa 24.11.2015 at 9:39

    Stížnost nemusíš přes právníka. Třeba bys na netu našla, kudy na to, určitě nejsi první, komu se to stalo. A když tak přes média. To já zas jo, já vynadala i berňáku. Co si to dovolujou po mně něco chtít, když jsem dávno to a to ohlásila a ať si to najdou, že to tam musejí mít.
    A byl klid.
    Akorát asi za půl roku jsem zjistila, že jsem to tam vůbec nenahlásila, zapomněla jsem to odeslat. :-))

  • rulisa 24.11.2015 at 9:40

    Vím, kolik stojí právník. Exmanželova rodina jsou samí právníci. Advokáti a soudci.

  • barča 24.11.2015 at 9:40

    jediné co si přeju, být z tohodle kruhu a nebezpečné spirály pryč.

  • rulisa 24.11.2015 at 9:41

    Ta stížnost je snaha o preventivní obranu, aby ti to neudělali znovu (ten konkrétní exekutor), kdyby se náhodou ještě objevil jakejkoli důvod.

  • barča 24.11.2015 at 9:43

    dokonce ani můj známý – člověk s vystudovaným mezinárodním právem nemá tolik pravomocí – protože není v advokátní komoře. mezinárodní právo si vystudoval sám pro sebe – pro své podnikání, aby měl znalosti a věděl a orientoval se.

    advokátní komora – je to cech.
    prachy. hra.

  • rulisa 24.11.2015 at 9:43

    39
    Jj.

  • rulisa 24.11.2015 at 9:50

    Ale je to divný, ty osobně jako přímý a dotčený účastník řízení bys přístup ke všem listinám mít měla.

  • rulisa 24.11.2015 at 9:51

    Minimálně právo nahlídnutí s možností pořízení si kopií.

  • ratka 24.11.2015 at 10:18

    K článku… taky děkuji denně za svoji postel i za matračku, a že mohu v klid spát (nic mě nebolí) což samozřejmé není.

    K diskusi, hrůza co způsobí nezplacená půjčka… táhne se jako pavoučí síť.

  • ratka 24.11.2015 at 12:29

    35. Kdyby se náhodou dostala do kůže Barči, může se stát cokoliv a taky jsem toho zažila celkem dost, snažila bych se vycouvat ze situace co nejtišeji. Tedy nestěžovala bych si nikde a nastudovala bych si ten zákon, který tuto situaci popisuje. zběžně v rychlosti jsem na to koukla, tento zákon umožňuje stíhat expartnera za dluhy udělané po rozvodu. Přičemž jedinou možností parntera je odmítnout tento dluh ihned jak se o něm dozví, tedy fakticky je to většinou až u exekuce (to tam někde je napsané). Podmínkou uznání odmítnutí je, že se to udělá hned jak se to partner doví… TAkže ihned odmítnutí exekuce písemně a doporučeně a je to. Podle zákona je to tím vyřešené. Tedy mělo by být. A smířit se že zákony jsou tak nastavené jak jsou a dát si pozor kde a s kým jdu do spolku.Snažit se být neviditelný pro banky, úrady i stát.

  • barča 24.11.2015 at 12:37

    Ru, je to ode mě trochu nefér – takhle tvůj hezký článek posunout na svou aktuální situaci :-)
    takže komentář1. :
    moc hezký článek. mám to tak, že radost z dosažených či koupených věcí u mě stále trvá a dokonce se i prohlubuje. i z takových věcí jako jsou nové šaty, parfém apd.
    šatník je v poslední době také mé velké téma. v září jsem měla velikost č. 42 nyní č. 38.
    no, takže exekuce se mi v této době, kdy nemám co na sebe vůbec nehodí :-)
    ale jak vidno, koresponduje s mou zoufalou situací, kdy mě hrozillo velké nic.

  • barča 24.11.2015 at 12:40

    44. ano, lze dát odvolání proti exekuci – hned, do 15 dnů tuším. no ovšem tohle jsem prošvihla, nevěděla. exekuce nabyla právní moci a jede to – není odvolání. zjistila jsem to dvě minuty po dvanácté – jak mi bylo řečeno právníkem.

    já jsem o těch dluzích a exekuci nevěděla. dozvěděla jsem se to náhodou. minulé pondělí v 16:30 v bance u přepážky od úředníka.

  • barča 24.11.2015 at 12:43

    46. to bylo pondělí. úterý byl svátek a ve středu maraton – katastr, banka, další banka, právník. čt, pá – denní dvanáctky – zprávy a telefonáty od právníka, večer po službě schůzky, neděle schůzka a další maily. včera nástup do banky a placení exekuce.

    46. druhý odst. – nikdy neví člověk s kým člověk žije, co je to za člověka, čeho je schopen…..po tolika společných letech…..

  • rulisa 24.11.2015 at 12:46

    44
    No jasně, kouknout okamžitě, co je v zákoně, plus cokoli, co k tomu najdu na netu, tam jsou návody skoro na všecko. Včetně všech varování na možné zádrhele. To je to první. Pokud to jde takhle v podstatě jednoduše odmítnout, tak pak není potřeba si na nic a nikoho stěžovat.

    Jenže otázka je, jestli se to vztahuje i na dluhy udělané ještě v průběhu manželství, o kterých třeba ten druhý partner vůbec nevěděl.
    Jsem v práci, opravdu nemám čas to teď studovat. V tom máš, Ratko, domácí výhodu. :-)

    Joo, kdybych se v práci dozvěděla, že mám obstavenej účet, tak si ten čas udělám, páč by mě švihlo a stejnak bych nic kloudně výrobního dělat nemohla. :-)

  • barča 24.11.2015 at 12:47

    44. ano Ratko, tohle právnické miniškolení – jsem absolvovala u právníka. abych se vůbec v té své situaci zorientovala. takže i na schůzky s právníkem jsem se připravovala. to není tak, že tam přijdu a sedím zoufale a čekám jen na verdikt, jako ovce, přestože tou ovcí jsem.

  • rulisa 24.11.2015 at 12:48

    46
    Schválně s evečer podívám, jak je to s tím počítáním lhůty od okamžiku, kdy se o dluhu dozvíš, a co se za to má, že ses to dozvěděla.

  • rulisa 24.11.2015 at 12:51

    44
    Ale na neviditelnost teda nehraju. Nevidím důvod, proč bych měla. Zvlášť když mám svědomí čistý.

  • barča 24.11.2015 at 12:57

    51. svědomí je málo. potřebuješ argumenty, potřebuješ papíry…..neměla jsem v ruce nic….všechny vyzývací a informační dopisy má Vaněk….zase někde zahrabané….jako kdysi s těmi alimenty….

    ano, dluhy nové za manželství o kterých ty nevíš a bylas jeho manželkou.
    a ted po tolika lletech vymahání na něm to přejde na mě ….spousty let po rozvodu….v plné síle s drtivým dopadem.

    minulost, nevědomost – za to se platí.

  • barča 24.11.2015 at 13:02

    52. jinými slovy – ta exekuce je oprávněná. jnemuselo by k ní dojít, kdyby mi Petr nelhal, že. dalo se to řešit dříve v klidu. exekuce není ze dne na den. Exekuce nám hrozila kdysi – kdo myslíte, že jednal tehdy s úřady? a postavil mse k tomu čelem.

  • rulisa 24.11.2015 at 13:05

    52
    Jasně, přeci nejsem tak blbá, abych si myslela, že si něco hystericky vyřvu, když nebudu mít nic v ruce a krytá záda. :o) Vědět, že jsem udělala, co jsem udělat měla, ale druhá strana ne, je základní podmínka toho, že si na tu druhou stranu otevřu hubu.
    Pokud je to naopak, sklopím uši, složím krovky a jdu šlapat brázdu, jasný.

    To byla jen reakce na ratku a ten její věčnej strach, aby nebyla náhodou moc vidět. :-)

  • rulisa 24.11.2015 at 13:07

    52
    Na druhou stranu, pokud všechny papíry má v ruce Vaněk, tak na všech je jeho podpis o převzetí, na žádném tvůj. Kdo má dokazovací povinnost, oni, nebo ty? Musíš ty prokázat, žes o tom nevěděla, nebo musejí oni prokazovat, žes o tom věděla?

  • barča 24.11.2015 at 13:08

    prostě Ratce by se tohle nikdy přece nestalo, už jen tím, že si vybrala dobrýho chlapa jako manžela :-) no, barča ne, no. :-)

  • rulisa 24.11.2015 at 13:10

    56
    Ratka byla vychovaná k tomu, aby si vybrala takového manžela.

  • Anonym 24.11.2015 at 13:10

    55. Ru oni se neptají. berou nás oba jako manželé. jedou v tý době, kdy dluh se vytvořil – půjčka. na všechno jsem se ptala dopodrobna. Prostě bez šance. Zaplatím a půjdu do háje.

  • barča 24.11.2015 at 13:12

    58. bance je jedno, že jste se rozvedení – papír. bance je jedno, že máte rozdělení majetku a pohledávek soudně. banka chce své peníze zpět. proto tak tvrdý postup.

  • barča 24.11.2015 at 13:13

    hodně výživný týden…..hodně tvrdá lekce reality….

  • rulisa 24.11.2015 at 13:15

    58
    Barčo, nevím, fakt nemám čas to hledat a neznám přesná specifika okolností.
    Je jedna věc, co mi nejde do hlavy:
    Proč jsi za něj hradila dluh na alimentech. Copak jeho alimenty z předchozího manželství jsou SJM?

  • ratka 24.11.2015 at 13:16

    50. podle mě je to oficiální informace, tedy kdy BArča dostala oficiální obsílku.

  • ratka 24.11.2015 at 13:17

    51. je to rychlejší a jednodušší, tedy méně vysilující

  • ratka 24.11.2015 at 13:18

    54. nemám strach že budu vidět, jen že vyřízování stovek úředních žádostí mě poučilo že v klidu a podle předpisu je to mnohem jednodušší a rychlejší.

  • ratka 24.11.2015 at 13:19

    55. oni to musí dokázat

  • barča 24.11.2015 at 13:25

    61. byi jsme manželé, hrozila exekuce. co uděláš? do toho baraák na hypotéku….
    já nevím co ti mám odpovědět, byla jsem o 14 let mladší než Vaněk…..myslela jsem si, že si beru chlapa, který ví co chce v životě a z minulých chyb poučil…..nevím co k tomu ti mám říct….spoustu věcí ve svým věku jsem řešila aniž bych na to měla věk….cizí děti apd…prostě to tak bylo…..věřila jsem, že všechno ustojíme společně, jak často hlásá Ratka….věřila jsem tomu našemu manželství…..

  • barča 24.11.2015 at 13:26

    67.dnes mi je téměř o dvacet let víc, než tehdy….

  • barča 24.11.2015 at 13:31

    66. tohle jsou tak těžko uchopitelný věci…..svýho tátu jsem taky nikdy nepotopila i přes to co mi udělal dlouhá léta…..jak se choval…..prostě už je to červená nit někde z tý mý rodinný linie…..z čeho pocházím…..

    neumím to vysvětlit…..
    taky moje rodinný zázemí, veškerý žádný…..
    snad to jako odpověd stačí.

  • barča 24.11.2015 at 13:33

    68. můžeš to nazvat jakkoliv – mou nevědomostí, blbostí, naivitou…..nevím….apd.

  • rulisa 24.11.2015 at 13:43

    62
    Pochopila jsem to tak, že Barča žádnou nedostala.

  • rulisa 24.11.2015 at 13:46

    63
    Pokud chci něčeho dosáhnout, je pro mě hlavní toho dosáhnout. Až teprve pak sleduju, nakolik je to vysilující.
    Ryhlejší a jednodušší než co? Když udělám, co je třeba, ale druhá strana hraje nefér, tak je rychlejší, když budu držet hubu a snažit se být neviditelná? Fakt? A čeho tím dosáíhnu? Že ta druhá strana na mě začne být zniočehonic hodná a fér?
    Jednodušší je to určitě, to bez debat.

  • rulisa 24.11.2015 at 13:49

    64
    Aha.
    Ale já přece nikde nepsala nic o tom, že budu v neklidu a nepojedu podle předpisů. :o)) To si zas něco dopředstavováváš podle sebe. Naopak. Jsem většinou velmi milá a pokorná. Nehádám se.
    Nikde, a to nejen na úřadech, ale vůbec nikde, nepochodíš s agresivitou ani útočností, vždycky nejlíp se slušností a vlídností. A případně ještě ze sebe trochu dělat blbku. V žádným případě nikde neukazovat, že si myslíš, že blbci jsou ti druzí.
    Což neznamená, že si nebudu stěžovat, když si budu myslet, že k tomu mám důvod.
    Ale i stěžovat si budu klidně a slušně.

  • rulisa 24.11.2015 at 13:52

    66, 67, 68
    Nepotřebuju to nijak nazývat, jen mi to nebylo jasný.
    Nevím, jak bych se zachovala před dvaceti lety v podobné situaci. Opravdu nevím.
    Taky jsem ze začátku stála za manželem na život a na smrt.

  • barča 24.11.2015 at 14:00

    73. posl. věta – ano, tak. dík za pochopení

  • barča 24.11.2015 at 14:09

    sakra Ru, ty s tím autem to je taky věc :-) četla jsem článek minulý, ted tenhle. k minulému článku se nemůžu nijak vyjádřit – jsem neřidič auta poznávám podle barvy….
    taky je to s tebou hodně zajímavý :-)

  • barča 24.11.2015 at 14:14

    lidi, bavte se dál…..já musím jít něco dělat…..minulý týden jsem nestihala vůbec nic….jen práci a právníka…..a v sobotu hezká chvíle v Praze….vypadá to u mě doma hrozně. a zítra zase šnura služeb….mějte se a zdravím.

  • ratka 24.11.2015 at 15:43

    70. já právě taky… že fakticky se dozvěděla teprve teď, takže teď to vyrozporuje a odmítne a tím to pro ni končí. tak jsem to mu porozuměla.

    Invektivám, že mě se to nemůže stát nerozumím…. může se mi stát cokoliv. Pokud podepisuji něco během manželství tak je to většinou bezpodílové. a podle mě, tady to je již vyřízeno. Tedy tak to chápu. že tam byl Barčin podpis a Barčino vědomí tedy povědomí co podepsala. a pak po rozvodu si manžel nabral další půjčiky o kterých nevěděla nic a ani nic vědět nemusí… když jsou rozvedei. Teprve s obsílkou se to dozví a od té doby běží lhůta… kdy musí odmítnout.

  • ratka 24.11.2015 at 15:44

    osobně si připadám v této džungli jako blbec… ale bojovník. tedy blbec bojovník :-)

  • rulisa 24.11.2015 at 15:47

    77
    Žádnou obsílku nedostala.

  • ratka 24.11.2015 at 15:53

    V tom případě by se o exekuci dozvěděla až se tak stalo a od té doby běží lhůta. Tedy zákonná. Mylsím že i právník ji to potvrdil (za peníze)

  • Liška 24.11.2015 at 15:55

    ááá, ne, mě znervózňoval už ten článek a pak ještě ty exekuce, to je děs, koušu si tady u čtení nehty jak nikdy (a jde to blbě, už jsem je dlouho nekousala a jsou docela pevný). Navíc mi to hned připomnělo, že mi včera přišla sms, ať se ozvu kvůli telefonu – já totiž v létě něco nezaplatila, pak to stouplo ai destaeronásobně, já to zaplatila, pak už mi odepřeli přístup do mýho online přehledu a napsali, že si mám zařídit kredit, tak jsem to udělala a myslela, že je to tím vyřízený, že mě už odepsali a dluh není. No, asi bude :(((
    Tak tam asi zejtra zavolám? Nebo mám jít na pobočku radši? Já nevim. A přitom je to vlastně prkotina proti tomu, co tady čtu :( Zatím jsem byla v klidu, ale tadytím jsem sama znervózněla, tyjo.

  • ratka 24.11.2015 at 17:09

    když jsem kdysi dělala OSVOČ, tak jsem se furt chodila ptát zda tam nemám nějaké dluhy :-) oni to naštěstí dávali i písemně.

  • rulisa 24.11.2015 at 19:13

    80
    To mi právě není jasný. Vyznělo mi, že tohle jí právník neřekl. Že jí řekl opak.
    Oni to oznámení o exekuci posílají povinnému, tedy bývalému manželovi. To je pro ně dostačující, protože pro ně jsou pořád ve společné domácnosti. Je na Barči, aby jim doložila, že už nejsou a že to, co jí obstavili, už je majetek jen a pouze její. Ale je v tom ještě pár háčků a do toho zákona jsme se ještě nekoukala, přišla jsme domů před chvílí a jsem nějaká mrtvá.

  • barča 24.11.2015 at 19:26

    na exekuci žádný papír – obsílku nemám. prostě jsem se to dozvědělla minulý pondělí v bance před zavíračkou od úředníka, když jsem si stěžovala, že mi nejde platební karta. kdybych o exekuci věděla – dá se ihned odvolat do 15 dnů. Kdybych o dluhu věděla – nemuselo dojít k exekuci, dávno bych to řešila s tou příslušnou bankou. Nyní mám úplně jiné dvě banky a na nich zablokovaný účet.

    majetkové vyrovnání, mi je k hovnu – prostě je to díky zákonům irelevantní, stejně jako rozvodový papír apd.

    o dluhu jsem nevěděla, vznikl za manželství, a nic jsem nepodepisovala.no a manžel to neplatil a vylezlo to do závratných výšek. a protože se mi Petr o ničem nezmínil ani o dluhu ani o problémech – dozvěděla jsem se to až takhle.

    ale já jsem to tu jasně napsala, výše – že jsem se to dozvěděla až na přepážce.

  • barča 24.11.2015 at 19:28

    předmanželské smlouvy co se týče majetku, peněz, porozvodové majetkové vypořádání je k hovnu. jakmile se manželé zadluží třeba kvůli podnikání, či hypotéce – jde to na oba.
    jak jsem psala výše – cech, prachy provize, iluze.
    notáři vytáhnou prachy za smlouvu o které si lidí myslí jak je platná a pak se stane tohle a je to k hovnu – neplatí vůbec nic.

  • ratka 24.11.2015 at 19:33

    čerpala jsem odsud: http://www.praha12.cz/spolecne-jmeni-manzelu-a-odpovednost-manzelu-za-dluhy/d-35814

    nevím zda to k něčemu bude:
    Alespoň částečnou ochranu manželů, jejichž protějšek je zadlužený, by podle občanského zákoníku měla představovat možnost projevení nesouhlasu takto dotčeného manžela vůči věřiteli. § 732 NOZ říká: „Vznikl-li dluh jen jednoho z manželů proti vůli druhého manžela, který nesouhlas projevil vůči věřiteli bez zbytečného odkladu poté, co se o dluhu dozvěděl, může být společné jmění postiženo jen do výše, již by představoval podíl dlužníka, kdyby bylo společné jmění zrušeno a vypořádáno (…).“
    Jakmile se tedy dotyčný o dluhu dozví, což bývá často až po nařízení exekuce, měl by věřiteli dát bez zbytečného odkladu najevo, že o závazku vůbec nevěděl a nemohl s ním tedy dát souhlas. Poté by měla být exekuce vedena jen na tu část společného jmění manželů, jakoby došlo k vypořádání SJM, tedy zhruba na jeho polovinu. Do stejné výše lze SJM postihnout i pro dluh jednoho manžela vzniklý před uzavřením manželství, v případě povinnosti platit výživné nebo pro dluh z protiprávního činu jednoho z manželů.

  • barča 24.11.2015 at 19:34

    díky právníkovi jsem se dozvěděla konečnou sumu exekuce – z účtu to nezjistíš, to se vyčísluje ke každému dni extra. dozvěděla jsem se odkud to pochází a on mi dodal číslo a jméno exekutora a dodal účet na který je to potřeba zaplatit. což jsem udělala a ted čekám, až mi to odblokují.

  • barča 24.11.2015 at 19:36

    tohle právní jednání se vztahuje na banky, pojištovny…..takové ty rychlolichvy cofidis, era apd se tento právní úkon naštěstí nevztahuje. tam už na mě nikdo nemůže i kdyby si ten peztr půjčil milion.

  • ratka 24.11.2015 at 19:36

    je mi to opravdu líto… tolik starostí navíc.

  • barča 24.11.2015 at 19:41

    a nejsem rozhodně jediná, kdo se rozvedl a tohle ho postihlo. dnes se idi rozvádějí a nemají doplacené hypotéky .mysli si, že mají notářský papír že zaplatí půlku hypotéky a hotovo. omyl – zase tahák na peníze. když druhý půlku nezaplatí – exekuce a postihy se vztahují i na toho druhého, co zaplatil. Jojo, minulý týdem mi právník otevřel oči – jak funguje náš právní systém. a když to nezaplatí ani ten druhý, jde to na rodinu jednoho i druhého a vesele se zabavují baráky rodičům.

  • barča 24.11.2015 at 19:43

    cech – notáři, exekutoři, právníci všechno jedna banda. smlouvy pro sychr na nic. dojde na reál a jede to. prachy na všech stranách. z toho se chce blít – ale nic se s tím nedá dělat – takhle jsou postavené naše zákony.

  • rulisa 24.11.2015 at 19:45

    http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/7450-navrh-na-zastaveni-exekuce-informace.html

    http://zakony-online.cz/?s22&q22=268
    asi odst. 1) písm. d), příp h)

    http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/187-exekuce-na-plat-platu-mzdy-neopravnene-exekuce-srazkami-ze-mzdy-jak-postupovat.html

    http://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/exekuce/8463-stiznost-na-exekutora-na-exekutorskou-komoru.html

    http://www.investia.cz/dluhy-manzelu-po-roce-2014

    Jen namátkou. Ale je potřeba to dát správně dohromady a nejspíš to stejně nevystihuje úplně přesně Barčin případ.

    Navrhnout zastavení exekuce na základě její neoprávněnosti může účastník do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu k zastavení. Nikoli o exekuci.
    Zvláštní.

  • barča 24.11.2015 at 19:46

    prostě jedno nevydařené manželství – a táhne se to spousty let. je úplně jedno, že třeba chlap neplatí na děti, ani hypotéku a všechno jde na tu ženskou. kolegyně z práce tohle kdysi řešila – tři roky se to táhlo a z toho všeho ji teporve pomohl až movitý nový přítel.

  • barča 24.11.2015 at 19:46

    sama bych tomu nikdy nevěřila, kdyby se mi to minulé pondělí nestalo. neskutečný, zlej sen.

  • barča 24.11.2015 at 19:49

    nikdy by mě nenapadlo, že mi obestaví byt na katastru – je to můj byt, já jsem majitel, platím své bance splátky 9 let bez jediného problému…..prostě neskutečný.

  • rulisa 24.11.2015 at 19:49

    86
    Jo, to je dobrý, na to se mělo zkusit hrát.
    ad 87 k 89:
    Celkovou sumu nejspíš vůbec Barča vědět nemusela, bylo by stačilo, kdyby podala tohle odmítnutí, oni by jí tu půlku už vypočítali sami.

  • barča 24.11.2015 at 19:52

    s tím souvisí ten další hnusný zákon – dva se rozvedou, žena má děti v péči, chlap neplatí alimenty a ještě si zažádá o to, aby mu manželka přispívala a dorovnávala jeho životní standart. – neskutečný, nepochopitelný, ale tohle se prostě děje v tomhle státě. ten kdo něco má, něco si buduje – má prostě smůlu.

  • rulisa 24.11.2015 at 19:53

    Barčo, chtěla jsem ti napsat cosi jako povzbuzení, ale jak tě znám, tak beztak víš, že furt eště to není nejhorší, šok a hnus jo, ale furt jsi zdravá a rozhoduješ sama za sebe…
    Věřím, že to pomine. Jednou to skončí a už nic dalšího z manželství nevyskočí.

  • barča 24.11.2015 at 19:59

    98. Ru, nehroutím se. nikdy :-) a když jo, tak opravdu k zemi – vypadená ploténka, zkolabování a tiché sesunutí k zemi. přišla jsem o spoustu peněz. zase nějaké vydělám.
    a ano, ted mám výpis všech dluhů petra co by se mě mohlo týkat – už tam nic jiného není. jen tahle komerční banka. věřím, že to bude ok. přežiju to, jako vždycky, všechno, nějak :-) a děkuju za povzbuzení. :-)
    minulý týden jsem udělal maximum, víc nemůžu. zaplaceno a už jen čekám. dál se uvidí, snad to bude vše už bez komplikací.

  • barča 24.11.2015 at 20:00

    jedno vím jistě. už se nikdy nevdám. nikdy.

  • rulisa 24.11.2015 at 20:05

    Jo, v dnešní naší společnosti není manželství instituce skýtající bezpečí, ale nebezpečí.

  • ratka 24.11.2015 at 20:12

    101. nebylo to tak vždycky?

  • rulisa 24.11.2015 at 20:16

    Vlastně jo. Akorát k tomu nebyla ta druhá varianta. :-D

  • barča 24.11.2015 at 20:17

    a co víc, každý ten půl rok se zákony mění – novely. prostě bordel nad bordel. samé kličky. asi je to tím, že se lidé stále více kvůli vlastní existenci zadlužují.

  • mischka 24.11.2015 at 22:13

    barčo, přesně ve stejné situaci byla před lety moje švagrová. Akorát v jejím případě se to táhlo několik let a chodila jedna exekuce za druhou… Bylo to horší ještě o to, že si bývalý švagr neodhlásil trvalé bydliště a když mu ho pak odhlásila ona sama, po nějaké době, stejně používal svoji občanku, kterou si samozřejmě nevyměnil (protože bydliště už neměl u bývalé ženy, ale jako bezdomovec na magistrátu) se starou adresou a půjčoval si na ni další a další peníze… Zmizel na Jižní Moravu, nebyl nikde hlášenej k pobytu a dělal na černo. Naše úřady nehledaly, kde je, přestože švagrová to věděla a pokaždé to sdělila policajtům i exekutorům. Prostě nikdo neověřuje, jestli je ta občanka platná nebo ne… A exekuce chodily i na ty dluhy, které vlastně už nebyly za dobu trvání manželství, tudíž za ně ona žádnou zodpovědnost už nenesla. Ale pokaždé musela vyřizovat a dokazovat znova a znova, že on tam nebydlí, že jsou rozvedení a že věci, které má v bytě, jsou její… Nekonečný martýrium. Myslím, že to odnesla svým zdravím… O tom, že jí samozřejmě téměř nic celý roky neplatil na děti, ani nemluvě…

  • mischka 24.11.2015 at 22:17

    a jejda, tak mě napadá, jestli ty tu moji švagrovou neznáš :-) Píšeš výš o nějaké kolegyni, co to řešila…

  • rulisa 24.11.2015 at 22:45

    Mischko, podle toho, co jsem prolítla na netu, je podobných případů spousta.
    Spíš mi přijde, že z případů exekucí snad i většina. Protože na skutečných dlužnících si málokdy co jde vzít, ti buď už sami nic nemají, jinsak by jaksi ty dluhy nedělali, a nebo si to dovedou sakra dobře zařídit, aby nic neměli z pohledu státu.
    Takže tak jak tak na to zřejmě většinou dojíždějí nevinní.
    Což státu nevadí, peníze nesmrdí.

  • mischka 24.11.2015 at 23:15

    Jo. Smutná skutečnost vypovídající o tom, že v týhle společnosti je zodpovědný a svědomitý jedinec trestán tím, že je nucen platit a zodpovídat za skutky těch, kteří tu zodpovědnost ani sebereflexi prostě nemají a je jim jedno, že dostanou do sraček někoho jinýho…

  • ratka 25.11.2015 at 7:36

    vím že mě asi ukamenujete, ale i dřív toto neřešil stát. řešila to rodina. dluhy za dlužníka (pokud nebyl způsobilý) přebírali příbuzní, o dítě se starali prarodič či na něj posílali peníze nebo sourozenci. Tedy tak to znám z domu. Dva bratranci se rozvedli, u jednoho celý život platili prarodiče… u sestřenice vlastně taky.

    pokud by se stalo rodině to co vám, hanbou by se propadla… tedy něco takového je ostudné, není to věcí státu. je to věcí rodiny. tedy domnívám se.

  • ratka 25.11.2015 at 7:37

    nám ukradl prodejce peníze za kuchyň, prostě peníze převzal, napsal potvrzení a utekl. Zaplatili to za něj rodiče.

  • ratka 25.11.2015 at 7:39

    i sourozenci drží u sebe, tedy … sice třeba moc nekamarádí ale finančně si vypomohou. Dorovnávají … a pokud by se někdo řítil do průseru, tak mu rodina domlouvá. Vím že to vypadá asi hnusně, že se vůbec někdo do jedince plete ale tak to je. Jedinec si samozřejmě mže dělat co chce…. ale odpovědnost si taky nese sám.

  • rulisa 25.11.2015 at 8:31

    109
    No, tak to mám evidentně velmi rozdílné rodiny.
    Stran ostudy asi ne, ale nikdo by za nikoho nic neplatil.
    Průserář by byl prostě z rodiny vyobcován a hotovo.
    To, že vám dali za někoho peníze jeho rodiče, bylo spíš vaše štěstí, a popravdě, mně peníze za dlužného syna nedala ani jeho matka, přestože se s ní znám osobně.

    Ratko, ale nikdo nepíše, že stát má něco platit. Jen tvrdím, že stát to má nastaveno tak, aby se vydělávalo na poplatcích okolo vymáhání a aby se na tom mohlo přiživovat hafo lidí, což se mu hodí, protože na tom má zase daně a pěknou mašinérii. Z ní peníze. Že jsou zákony kolem vymáhání dluhů postaveny tak, že ti skutečně potřební na to dojedou dycky, ať v roli věřitelú či ručitelů, je mu jedno. Kdyby to fungovalo, ta mašinérie okolo by nebyla potřeba.

  • rulisa 25.11.2015 at 8:32

    111
    Opět – v jak které rodině.

  • rulisa 25.11.2015 at 8:35

    No, a o metodách exekutorů, o tlacích, aby jednali tvrdě a až téměř na hranici zákona, o etice nemluvě, ta je tam mrtvá, vím od bráchy, jeden čas se tím zkoušel živit. Jen zkusil a nechal nechal toho.
    Neměl na to žaludek. Nevydělal by si nic.

  • rulisa 25.11.2015 at 8:41

    Matce dluží jeden podomní prodejce přes deset tisíc a zlodějka doručovatelka od pošty osm.
    Nikdo jí nic nedá, hajzli vědí, jak to udělat, aby jim nebylo co vzít, a zákony jsou postavené tak, že si nepomůžeš Exekuci už máme zažádánu na oba dluhy dávno – naprosto ztráta času i peněz.

    V tomto kontextu vcelku chápu jako velmi užitečnou instituci ukrajinskou sekci vymáhání dluhů. I když mi nedají zpátky celou částku, tak s jejich průvodními jednacími technikami mi to udělá aspoň dobře na duši, že hajzli vychcaný si aspoň taky užili, aby věděli, že nic není zadarmo.

  • Saul 25.11.2015 at 9:33

    109:
    „pokud by se stalo rodině to co vám, hanbou by se propadla… tedy něco takového je ostudné, není to věcí státu. je to věcí rodiny. tedy domnívám se.“

    To je zase perla Ratko,to by ti měla Ru vytesat do kamene!
    Takže pokud stát pošle na ulici a tím existenčně a defacto i fysicky zničí člověka,kterej ani žádný dluhy neudělal,tak to není věc a ostuda státu,ale toho člověka a jeho rodiny,že nejsou schopni splácet cizí dluhy.

  • ratka 25.11.2015 at 10:09

    to že stát vytváří podmínky aby se různí přiživovali a ještě se arogantně nafukovali jak jsou dobří legálně… je jiná věc. o tom byla taky řeč, děje se to… stát si to vytváří sám pro sebe a přátele podmínky – viz. Tolstoj Vzkříšení, ať se podíváme kamkoliv vždycky to tak bylo a je třeba to vědět. snažit se vyhnout se situacím, kdy mě někdo veme do kleští… třeba půjčky . ale to jsem taky již dostala na budku…. že přece každý si bere půjčky, ale pak řeší takové šílené věci a padá nevinně do různých pastí léček. samozřejmě že s tím nesouhlasím, vidím to… je mi to líto.

  • ratka 25.11.2015 at 10:13

    ideální by bylo kdyby všichni tito exekutoři prostě neexistovali a pokud někdo někomu půjčí tak at si nese sám odpovědnost za to jak to bude vymáhat. když mu to nevrátí, tak jeho vina. špatně investoval.

    teď je to nastavené tak, že půjčí i tomu kde nemůže splácet… a kdo třeba nerozumí tomu kolik peněz ho to bude stát a že si to nemůže dovolit. pak když opravdu nesplácí…. přijde exekuce. Banky si to pojišštuji ručiteli… tak přijdou na ručitele.

  • ratka 25.11.2015 at 10:13

    115. ano, je to tak.

  • ratka 25.11.2015 at 10:14

    116. je to ostuda státu. ale dříve se to nedělo protože se styděl i člověk. stud člověka se ztratil

  • ratka 25.11.2015 at 11:43

    120. tedy dříve se to dělo taky, ale třeba trochu jinak… pravotilo se různě, kdo se pravotil přišel většinou na mizinu. lepší bylo zezadu praštit.

  • rulisa 25.11.2015 at 14:12

    pravotilo… ty tvoje slovenskoukrajinský slova… :-))

  • Saul 25.11.2015 at 14:15

    a já to považoval za nějaký jihomoravský dialekt:-)

  • Saul 25.11.2015 at 14:20

    118:
    „Banky si to pojišštuji ručiteli… tak přijdou na ručitele.“

    s tím bych neměl problém,když někdo vezme na sebe riziko ručení,tak ať cáluje.
    Problém je v tom,že cálují příbuzní,nebo í úplně cizí lidé,kteří o těch dluzích třeba ani nevědeli.
    A když je v průseru banka,tak to sanuje stát,tedy přesněji daňoví poplatníci.

  • rulisa 25.11.2015 at 14:30

    No a pak mě ještě štve to, že když tedy banka má za automatické, že někdo ručí, přestože na smlouvě není podepsán, a umí mu nechat obstavit majetek i účet, tak že mu neumí/nemůže/nemá zájem poslat upomínku o placení stejně jako dlužníkovi.

    Ono totiž nejde o to zaplacení, ale o to, aby co nejvíc naskákaly úroky a nesmyslné poplatky okolo, čili aby banka na tom, že někdo nezaplatil, vydělala co nejvíc.

    Což by se jí nepovedlo, kdyby upomínky a exekuční oznámení posílala všem dotčeným, kterým ta exekuce hrozí, a ne jen alibisticky tomu, u koho je jako chronického dlužníka jasné, že nezaplatí a neudělá ani nic jiného, zalezlý hlavou v písku.

    Nejde o zaplacení dluhu, ale o výdělek na něm.

    A tohle by měl ošetřit stát, třeba zákonem o povinnosti informovat upomínkami o nezaplacení dluhu od začátku všechny, jimž z titulu toho dluhu hrozí pozdější možná exekuce. A bez milosti bych do toho zákona zakotvila, že pokud tuto včasnou oznamovací povinnost věřitel nedodrží, nemá nárok na vymáhání jiné částky, než té základní, ve výši půjčené částky, bez jakýchkoli poplatků či úroků navíc.

  • ratka 25.11.2015 at 14:30

    124. tomu taky nerozumím… když jsem rozvedená, tak snad se mě žádné další dluhy partnera netýkají. je tam nějaká vyjebávka proč tedy ano.

  • ratka 25.11.2015 at 14:37

    125. je to podobné jako u šmejdů a prodejců pojistek ale mnohem nebezpečnější. Chytnou tě za černou jízdu v tramvaji (nebo tvého partnera či rodiče) a za 20 let dostaneš obsílku na 120 tis. CZk.

    Výdělek vyroste pokaždé tam, kde nějaká zlodějina není dána pod zákon. Jakmile není výslovně zakázána, hned se rýžuje dokud to sype. Třeba i fotovoltové pole… no to je zlodějina a ještě hnusná k tomu.

  • ratka 25.11.2015 at 14:39

    pamatuji si po roce 1989 když se začali rojit životní pojištění. zdálo se mi že je to snad vtip… že si z mě dělají prdel. nikoliv… teď je to již normální a vydává se to za normální

  • barča 25.11.2015 at 15:13

    zdravím z práce. aktuality krátce:

    volal mi do práce exekutor, peníze dorazily v pořádku. nutno ještě doplatit manipulační poplatek 1492,0 Kč.
    hned po telefonátu jsem to zaplatila bankingem z účtu – naštěstí mi to dalo, zbyly mi tam 2000 kč. ostatní je zablokované. naštěstí mám u sebe i nějakou hotovost. příští týden by mi měl přijít doporučený dopis – s vyjádřením, že exekuce je vyřízená, odblokují mi účty a katastr. příští měcíc už jen zaplatím za právnické služby…. nevím vůbec, co to bude celkově stát. a dozvěděla jsem se, že Petr už má několik měsíců exekuci na plat.
    tak a to je vše. zase jdu pracovat. mějte se.

  • barča 25.11.2015 at 15:15

    zase budu příští týden snad normální člověk :-)

  • Saul 25.11.2015 at 15:22

    130:
    ovšem stále v nenormálním systému:-)

  • ratka 25.11.2015 at 15:55

    129. hlava mi to nebere, když teda má Petr exekuci na plat, proč ještě (navíc) otravují tebe… to teď Petr už nebude mít exekuci na plat když je to zaplaceno?

  • barča 25.11.2015 at 16:07

    132. Ratko nevím, já tomu také nerozumím. a je mi to vlastně popravdě jedno, jestli ji mít bude, nebo nebude. To jsou ty typy lidí, kdy jednou nebo i vícekrát je vytáhne z průšvihu druhý člověk, ale to taky nejde do nekonečna a pak prostě spadne klec.

  • rulisa 25.11.2015 at 16:28

    Třeba měl těch půjček/exekucí víc.

  • ratka 25.11.2015 at 16:33

    133. mě by to celkem vrtalo v hlavě… ty jsi to nedělala dobrovolně a z lásky k němu. donutili tě. Pokud má půjček víc… se to může opakovat.

  • rulisa 25.11.2015 at 16:38

    Ratko, o něco výše Barča psala, že si to zjišťovala a už by to mělo být všechno.

  • barča 25.11.2015 at 17:32

    135 dobrovolně, z lásky, ale i z donucení okolnostmi – to bylo kdysi. držela jsem nás oba.
    ano, ted už to bylo na mě příliš – zase s těmi okolnostmi, kdy měl kdykoliv možnost přijít a říct, mám problém….neudělal to…..vykašlal se na to….nechal to dojít takhle daleko a tím mi ohrozil mou existenci.
    a zase věděl, že si s tím poradím, jako vždycky nějak….

    pro mě Petr minulé pondělí skončil, prostě to umřelo ve mě.
    i důvěra má své hranice.
    byl v lázních volali jsme si….pohoda….to bylo v pátek….měl se stavit u mě ve středu….v pondělí navečer jsem zjistila to co jsem zjistila….od té doby ….jeho volané číslo neexistuje….nezavolal mi nic…nepřišel…
    prostě to věděl co se stalo.
    nechci mu ubližovat, nechci se mstít…..jistě prvotní vztek byl ….kdyby byl v tu chvíli vedle mě – praštím ho, popadnu….byla bych hodně sprostá…..
    jenže v krizových chvílích jsem podivuhodně klidná a dělám rázná rozhodnutí….takže v úterý byl svátek….strávit to ….vymyslet na středu plán….středa plán – právník vyhledaný z netu, katastr…..a už to jelo naplno.

  • barča 25.11.2015 at 17:46

    nevim. logicky – pokud je v exekuci – už mu žádná baka nepůjčí. půjčí mu cofidis a era, ale to už mě nikdo kvůli tomu potahovat nebude. a pokud si znovu napůjčuje po splacení dluhů – v budoucí době…..nemůžou na mě….to už je spousta let po rozvodu.
    v každým případě je dobrý mít rezervy na účtu, pro tyhle nenádálý případy.
    ale znovu říkám – jiné dluhy jsem nezjistila, ale i tohle není směrodatné…..mám výpis celé exekuce….jeden exekutor to předával druhému, dalšímu…..pět exekutorů….. v komerční bance už jiný dluh není…..jiné banky – těžko, protože exekuce v jedné bance a registr. takže max. dluhy na cofidis, eře apd. a to už se mě opravdu netýká – tam na to vymáhání neplatí právní systém jako je na banky.

  • barča 25.11.2015 at 17:59

    klidná – mrazivě, neustupně, bez emocí a rozhodná, věcná, tvrdá na sebe i na tu situaci……i tím své okolí matu, které mě zná vstřícnou, pohodovou, velmi mírnou, empatickou.

  • barča 25.11.2015 at 18:01

    139. to se týká i mé práce. lidi mě nepoznávají…..pak to hutný povolí…..a pak slyším….tyjo, já jsem se vás Báro, úplně bál…:-)

  • rulisa 25.11.2015 at 18:45

    Barčo, velmi mírná mi nepřijdeš! :-))
    Jsi hodná, milá a radostná, upřímně srdečná, ale ne ovečkovsky mírná, spíš intenzívní, temperamentní a v radosti až živelná, plná energie…
    A docela rozhodná, rázná.
    Bane, žádný vořezávátko. Náhodou si tě dovedu docela dobře představit nekompromisně jednající. :-)

  • barča 26.11.2015 at 5:55

    141. RU, je velmi těžké popsat člověka jaký je a nebo není jako celého člověka. jde vystihnout částečně jeho chování a jednání v určitých chvílích…..ale nikdy to neobsáhne člověka celého.
    jsme v situacích proměnliví…..každý člověk ví sám o sobě, o chvílích kdy tak jedná a proč….a pak jsou chvíle, kdy neví proč tak jednal a choval se tak, jak se choval….

    když jsem četla 141. vzpomněla jsem si na to, jak jsme spolu jeli tvým autem a řešili kolo…..a také na to, jaký jsem měla strach projít ve stáji mezi hlavami koní a tys mě chytla za ruku….tam jsem to moc potřebovala….a taky mi naskočili i jiné chvíle s tebou….v lese….u kostelíku Sv. Jáchyma apd….

  • barča 26.11.2015 at 6:08

    ….asi jako každý člověk si umím (romanticky) snít, idealizovat…..ale pak je real….odděluju to.
    snít si o někom, představovat si to hezké koho mám ráda je v pořádku……ale nezapomínat na real…..oddělovat to a zároven díky realu nepadat do černého vidění a nepřehodnocovat člověka, že se choval jak se choval (ne podle mých očekávání) a nevidět na něm pro změnu jen to špatné……

    z tadyhle těch důvodů, je i pro mě těžké říct pevně o sobě jaká jsem a jaká nejsem.
    jsem cokoliv :-) jsem bojácná i statečná, jsem rozhodnutá i váhavá…..jsem citlivá a přecitlivělá a zároven tvrdá a někdy ještě tvrdší, než okolí čeká…..
    …. myslím, že to tak nějak podobně mají sami se sebou všichni lidé.

  • barča 26.11.2015 at 6:13

    lekce s exekucí mi kromě jiného ukázala i to, jak je nesmírně důležitá komunikace na všech úrovních. na úrovni dvou lidí – já a Petr, tam to evidentně selhalo. komunikace já a právník, komunikace já a moje banka s pozastaveným účtem….

  • barča 26.11.2015 at 6:18

    samozřejmě o mé kauze se dověděli i v práci, zažila jsem nečekanou podporu a povzbuzení a nabídnutou pomocnou ruku- dokonce i od lidí, od ktreých bych to nečekala….každý jak mohl v rámci svých možností…..byla mi i nabídnuta finanční pomoc….nesmírně si toho vážím, dodávalo mi to sílu, odvahu…..

  • rulisa 26.11.2015 at 7:26

    142
    Barčo, dík.
    Každý jsme ode všeho, a každý máme asi trochu pocit, že ostatní úplně nevidí, jací doopravdy jsme. Vidíme v sobě mnohé to, co ostatní skrze to první viditelné nedohlédnou…
    A každý se občas bojí a potřebuje vzít za ruku. I ten nejráznější a nejrozhodnější.
    Ten možná o to víc, protože ostatním nesedí do pohledu na něj, že by to taky potřeboval. O to stál. Tak mu to ani nenabízejí.

  • rulisa 26.11.2015 at 7:29

    146
    A on už to pak třeba ani neumí přijmout… než se k tomu odhodlá, je nabídka pryč…

  • fousek 26.11.2015 at 12:18

    si představ, že když ještě tak rok, dva budeš vybírat, budeš mít za stejné prachy novější auto (o rok, dva). No neber to :-)
    Ale jinak bych od příjemného člověka byl schopen koupit i totální šmejd. Tím spíš, že narozdíl od tebe nemám až tak moc rád to vybírání, porovnávání, prohlížení, vyptávání.

  • Saul 26.11.2015 at 12:31

    Já myslím,že Ru se ještě dočká s tím autem happyendu a nechá tu komentář tohoto znění:
    „Tak si to představte,zrovna mi volal z hospody Saul,že vyhrál jackpot,koupil si Hummera a tu svoji krásnou modrou 18let starou,ale jako novou Feldu mi nechá ouplně zadarmo.
    Zlatej člověk ten Saul,já su tak šťastná“
    :-))

  • rulisa 26.11.2015 at 12:36

    148
    No, já dospěla k tomu, že asi fakt nakonec koupím zatím nějakou tu felcku, a než se mi rozpadne, budu mít tak ty dva až čtyři roky na to se rozmyslet, co vlastně chci.
    Akorát se obávám, že to, co chci, se nevyrábí. :-)

    Jo, ale tebe si umím představit, jak šťasten a zářící z příjemného jednání (a z vědomí, že už to budeš mít za sebou a budeš se moct věnovat něčemu pro duši i tělo přínosnějšímu) odkývneš totální křáp. :-))

  • rulisa 26.11.2015 at 12:37

    149
    No, skoro, jak vidíš, skoro jo.:-)))

  • fousek 26.11.2015 at 13:02

    149: jen nevím, jestli sázíš nebo ti R. bude muset koupit los Červeného kříže.
    150: pokud chceš bílý Citroen DS s vysunovacími křídly, jako měl Fantomas, tak ten asi opravdu nebude :-)

  • rulisa 26.11.2015 at 13:17

    Stačilo by malý kombi nebo MPV s dělenýma zadníma sedačkama sklopitelnýma do roviny, hagusama, mlhovkama, případně i tažným zařízením, co netrpí na rez (jako Mazda nebo Kia) a nutnost nákladných oprav (celá náprava jako Peugeot 206 sw nebo celá převodovka jako Polo Variant/Seat Vario), jezdí kolem šesti litrů v průměru, ale není úplně chcíplý, aby se s tím dal přejet aspoň traktor nebo trabant beze strachu, a stojí jako ojetina kolem deseti let věku do 40 tisíc. :-)

    Jo, a ideálně by mohl mít vepředu na tunýlku odkládací kolečko na kelímek s kafem. :-))

  • fousek 26.11.2015 at 19:59

    ten první odstavec zní jako rozumné požadavky. Ale odkládací kolečko na kafe jsem experimentálně ověřil, že je k ničemu. Kafe v něm umístěné za jízdy cáká :-))

  • rulisa 26.11.2015 at 20:46

    To není na zajízdy, ale při stání za pumpou, to je přeci jasný. Odjinud zas spadne, sotva se ho dotkneš, taky experimentálně ověřeno. :-))

  • rulisa 26.11.2015 at 20:47

    A nebo si musíš kupovat coffee to go, to má dekl a necáká.

  • fousek 26.11.2015 at 20:55

    a jo, to mě nenapadlo. Stejně kafe většinou hned vypiju :-)

  • rulisa 26.11.2015 at 21:10

    Mně se líbí, když někam jedu s někým, ve dvou, cucat to kafe za benzínkou a sedět u toho v autě, koukat okolo a užívat si to…

  • fousek 26.11.2015 at 21:20

    To je fakt, to kafe v ruce kolikrát zavazí :-)

  • rulisa 26.11.2015 at 21:25

    Jj. :-)))

  • barča 30.11.2015 at 6:01

    99. fakticky jsem se nebezpečně zhroutila jen jednou, a vlastně ani nevím přesně tehdy, co se stalo. Několik dní jsem byla slabá a jednoho deštivého rána jsem jela do práce na kole. Pamatuju si jen, že v jedné chvíli jsem ležela na silnici a nade mnou stál cizí chlap – řidič a něco mi říkal. Zvedla jsem se, sebrala kolo a dojela do práce …..jak ve snách. Teprve v práci v šatně při převlekání jsem si všimla, že mám levou stranu sedřenou a krev – ruka, bok, část nohy. Převlíkla jsem se do pracovních šatů a šla pracovat do směny. no, prostě takový trochu robot-mimoń. :-)

  • rulisa 30.11.2015 at 7:39

    Asi nějak mimoň ani ne, ono je to asi správně. Práce v jejím povinném řádu až stereotypu člověka drží, když je mu nejhůř.

  • barča 30.11.2015 at 11:11

    Ru, jo, souhlasím. Navíc ten letitý hluboko zažraný pracovní návyk pro plnění povinností.

  • Liška 8.12.2015 at 23:30

    125 jo, to je příšerný.

    Až tak, že jsem to ani nechtěla všechno číst, chtěla jsem předstírat, že to neexistuje. Že takový poměry tady u nás nemáme. Utéct a nevidět.
    A ještě ke všemu že to dopadne zrovna na Barču!
    To je odporný, nesmyslný.

    141 Barčo, taky mi tak přijdeš – i z jen písemného dojmu. S tebou nezatočej. Neprojdou! Navíc to asi dokážeš vyrovnaně (budhisticky?) ustát a nezačít nakonec lamentovat, vyčítat světu, lomit rukama apod. Takový prachy vysolíš (!!) a jdeš dál. Projdeš dál. Doufám, že ještě něco dalšího posilujícího, ještě jinýho se z toho vyvrbí. A když ne, tak vem vidle a – :-))

  • Liška 8.12.2015 at 23:37

    142-146
    Super! Krásný, holky.

    – Ježkovy zraky, hlavně ať na mě nepadnou žádný dluhy, ani moje ani cizí, jen proto, aby se ukázaly moje kvality. Protože já bych na placení neměla a možná by se ukázaly naopak ty srabárny a patologie a útěky. Fuuuj. No asi ne, ale dalo by mi hodně práce a úsilí vyjít pevně,čestně, komunikativně :-))

  • rulisa 9.12.2015 at 8:17

    Bane, já myslím, že když bys pak už fakt musela, tak by tě to postavilo do boje. Ono to tak funguje. Když víš, že v podstatě úplně nemusíš, tak prostě nemusíš. Ale když tě to namáčkne na zeď, tak je to aktivizace jak rána elektrickým proudem. :-)

  • ratka 9.12.2015 at 8:28

    166. mám stejnou zkušenost. aktivizovat se bez namáčknutí na zeď … je dost těžké :-) ne li nemožné? tedy nevím jaké kdo má zkušenosti

  • barča 9.12.2015 at 9:11

    166. aktivizace sebe samé, když nemusíš – je těžší, je to o sebedisciplíně…..hodně na tom pracuju…..snažím se mezi těmi hafo službami lépe si organizovat čas, šetřit energii a dávat ji tak kam chci….je to náročné……a do toho samozřejmě v poklidu stíhat věci, které musím…..někdy to jde a někdy to nejde a někdy to jsou právě zářezy, jako ta exekuce…zaříznutí všeho a nezbývá než řešit než to a jen to jedno….

    ale tím jak stárnu, si uvědomuju, že je to pro mě právě hodně důležité – selekce toho čemu se chci věnovat a co chci stíhat…..čím si život naplnit.

  • barča 9.12.2015 at 9:16

    168 ….u Lišky padlo FB a hodně kamarádů….tohle v podstatě už taky jde mimo mě….neudržím velké okruhy přátel být s nimi v kontaktu a věnovat se jim naplno stále…..spíše se soustředím na své podstatné vnitřní osobní věci…..a samozřejmě pár skalních letitých stálých přátel mám a udržuju s nimi intenzivní kontakt i přes to, že to někdy přeruším, kvůli osobním věcem, ale nic se neděje….pak, když se setkáme….je to stejné, jako by jsme se viděli před pár dny….navážeme na posledně….a to je moc fajn…

  • barča 9.12.2015 at 9:25

    168. v tomhle mě inspirují kolegyně z práce, které mají tři i čtyři děti. chodí do práce na plný úvazek do směn, stejně jako já, do toho se věnují dětem, rodině a ještě sobě :-)
    neskutečné, co všechno zvládají, musí a také chtějí, nelomí rukama, nestěžují si a jen žijí tak jak umí…..a klobouk dolů, ještě vypadají dobře :-) samozřejmě se to prolíná s občasnými krizemi, ale kdo je nemá, že? :-)

    bohužel, všechno nejde hladce, mírně, v poklidu, ale když tohle období pak je, stojí to za to. klid nikoliv jako nuda ani šed, ale takové intenzivní spokolené období.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.