Vodě

/  142 komentářů

protože dneska pršelo a byla všude ve vzduchu. Protože když neprší a není všude ve vzduchu, když ve vzduchu je oheň, stejně se k ní obracíme. Tělem, myslí, bytím… nadějí…

Když nám bylo patnáct, čerstvě na gymplu, byly jsem tři kamarádky. Uzavíraly jsme společenství přírody a lesní moudrosti. Každá jsme měla mít jeden znak, měla být jeden živel. Země, vzduch, oheň, voda. Dvě chtěly oheň. Jedna pak ustoupila, že tedy bere zemi.

Já byla voda.

Nikomu bych ji nedala.

Narodila jsem se ve městě vápence, lázní a řeky. Dřív, než jsem uměla sama chodit, jsem do té řeky spadla. Dřív, než jsem uměla sama sedět, jsem po lijáku seděla hodiny v louži vody, aniž by si kdo všiml, že mám igelit na kočárku děravý. Nestěžovala jsem si prý. Líbilo se mi to. Dřív, než mi kdy kdo mohl říct, že bouřky bych se měla bát, jsem se jí bát přestala. Chodila jsem v ní ven, v létě na prázdninách utíkala babičce z domu a nastavovala ruce, tvář, vlasy a smála se, jak z nich tečou čůrky všude po obličeji i zádech, v noci v bouřce otvírala okna, nejradši ze všeho při bouřce chodila plavat…

Tam, kde jsem bydlela nejdelší kus svého života, tam předtím, jsem měla koně, zahradu, les, louky, nebe nad hlavou i všude kolem, když jsem stála s kobylou na kopci, slunce s vůněmi léta, sen i žní, zemi i vzduch i oheň.
Jen vody bylo málo. Byla daleko.
Nešuměla mi, když jsem otevřela okno. Nevoněla syrovou blízkostí za večerů.

Když jsem se stěhovala sem, napadlo mě, že se mi lomí život. Že to tušení života jako oblouku, po němž člověk napřed stoupá, aby se po něm jinak a jinačí pak zas vracel, právě v tomhle bodě začíná být realita. Že z toho mnohého, co jsem dychtivě a naplno – tak jak dělám všechno – nabrala, odteď zas pomalu ustupuju, abych se vracela k tomu, co jsem opustila…

Ale nebylo by mě ani ve snu napadlo, že se vrátím k vodě.

Když první voda, která mě tady zahltila, byla ta z vlastních očí.
Všechno něco stojí, něco za něco, změny sama sebe stojí nejvíc.

Voda mě podržela. Práce a voda. Práce a lidi v ní a voda. Voda, za kterou jsem mohla po té práci jezdit na kole, čistým vzduchem kolem vlasů jako tehdy na kopci s kobylou, a všecku práci v ní smýt, smýt a vyplavat v ní všecku špínu a pot na těle i na duši, smýt sama sebe, rozpustit, nechat tělo, aby v ní bylo lehčí, bylo v ní, hýbalo se s ní, jak hýbe ona s ním, rozpustit a povolit, a pak na břehu na slunci brečet…

Mockrát.

Když jsem brečela na tom koncertě, říkala si, Proč… proč mě mají chlapi jen na to šukání, proč jsou ze mě všichni tak okouzlení, ale nikdo se mnou nechce být, dát mi to nejcennější, čas… čas, dotyky, vlídnost, radost z bytí se mnou… hrál Redl a Hradišťan…

Včera bylo horko. Krásně horko. Měl se ozvat, kdy a kde se sejdem. Předtím v týdnu chtěl napravit ten koncert. Tak jsem mu napsala, že jsem nad tím přemýšlela a že nechci už nic řešit po sms ani mejlech, ať prostě zavolá, až bude mít čas, a řekne, kdy a kde, a že se s ním ráda sejdu. Tak se ještě po sms zeptal, jestli už chodím na houby…

Pak, včera, přišla zas jen sms, že nad tím taky přemýšlel a zjistil, že už někdy nemá sílu na filozofování.

Odepsala jsem Ok.

Sedla jsem na kolo a jela na Mysliboř, Sedlejov, Třeštici, Kratiznu a Čenkov na čenkovský lom, cestou jsem potkávala lidi, co se na mě smáli, taky jsem se na ně smála a měla vzduch ve vlasech a lesy voněly měkce hebce mechově houbově a louky hořce sladce pozdněletně rozdrcenou trávou, mateřídouškou a slzičkama panny Marie a voda v lomu byla přenádherně čistá, studená, ale čistá, smaragdově ledově čistá, kolem kámen puklinami nakrájený do kostek, břízy a borovice a písek a nebe a nikde tak krásně jako tady v tom kraji… A pak na Růženou, smál  se tam na mě hospodský a vyprávěl o T. a svých létech na střední a říkal, To už je let, už jsem starej, díval se přitom na mě, díval se rád, jak se usmívám, neřekla jsem, že je nejmíň o tři roky mladší než já, i když na to čekal, čekal, že potvrdím, že by byl ke mně akorát, jenže proč to říkat, když by to stejně nebylo k ničemu, šťastní ženáči jsou poznat bez zeptání… pak na Roštejn a na Malý Pařezák, voda tmavá do červena, ale nádherně čistá, lidí málo, už k večeru, plavat k večeru je plavat proti slunci, tělo v pohybu podle pohybu vody a v očích zlato, voda, co voní rákosím a železem a rašelinou, nikde není tak krásně jako v tomhle kraji…

A pak jsem ležela na břiše na břehu a tiše brečela, Proč, proč je možné být tak šťastná, vnímat tolik ze života, ale jen já sama… Proč je ode mě ke komukoliv tak daleko… Tak daleko, že se tak daleko za ten úsměv nikdo nedostane… nechce dostat…

Asi že všechno něco stojí, cenné věci stojí nejvíc.

Vím, proč nechci nikoho, kdo by byl ochoten kvůli mně jít třeba do pekla. Protože každý takový bude považovat za samozřejmé, že taky já půjdu do pekla za ním.

Nepůjdu. Ne napořád.

Já miluju tenhle kraj vlídných kopců, lesů, luk, polí a vody.
Už nechci jinam.

 

Komentáře:

  • rulisa 22.8.2016 at 7:37

    Děsně monotematicko patetický. Takhle po ránu. Včera asi únava. :-)

  • pa. 22.8.2016 at 12:06

    Není. Je to dobrý. Život je i patetický. I mně to napsal, o tom filozofování, přitom já to viděla úplně jinak. Chtěla jsem s ním mluvit, komunikovat..nejde to, nerozumí ženským.

  • Saul 22.8.2016 at 12:36

    2:
    tak filozofujícího i komunikativního chlapa si představit dovedu,ale aby rozuměl ženským…???
    To je moc i na moji bohatou fantazii:-)
    Mimochodem,kdyby tak nějakej chlap o sobě prohlásil,nebo si jen myslel,že rozumí ženským…no nevím co by si o tom myslely ženský,ale tak donebevolající rouhání by mu nepochybně přivodilo tolik hrozných ran osudu,že by zřejmě s tím porozuměním našich ženských protějšků musel začít znovu zase hezky od píky:-))

  • pa. 22.8.2016 at 12:54

    No jo, ale těmto nešlo o nic, ani být kamarád, žádné otevření se v posteli.

  • rulisa 22.8.2016 at 13:02

    2,3
    Ale hlavně si myslím, že naživo zas tak moc nefilozofuju, a když, tak ani se mi nezdálo, že by při tom nějak trpěl, spíš přijemným tónem hlasu říkával, dobrý, vidíš, tohle mě nenapadlo takhle to vidět, a pak se nad něčím zamyslel a chytl se a mluvil on, naprostou většinou mluvil on, pořád mi skákal do řeči, kdykoli jsem začla myšlenku, už mě přerušil a jel svoje…

    Filozofování opovržlivě říkal tomu, co jsem vychrlila do mejlu, když jsem mu v něčem nerozuměla nebo on mně a došlo k nějakýmu lapsu, konfliktu, kdy jsem se snažila vysvětlit, že to bylo jinak, myšleno, pochopeno, a proč nejspíš, nebo jsem si dovolila napsat, že něco komplikuje on, třeba tím, že nedokáže napsat jasně ano/ne, kdy/kde/v kolik, že je mistr klikatin a výhybek, jen aby nebylo něco na něm…

    Daleko líp a rychlejc myslím při psaní než při mluvení.

    Takže na setkání naživo se právě tohohle bát nemusel. Byla to jen výmluva, opět nepřímý způsob jak sdělit, že setkání iniciovat nebude. Jak hodit na mě, že nebude.
    Takže Ok a jedem na kole.

  • rulisa 22.8.2016 at 13:06

    4
    Tak. Protože pokud má chlap ženskou jen na šukání, o nic navíc nestojí. Všecko navíc už je jen zátěž. Unavující.

  • rulisa 22.8.2016 at 13:09

    Ráda bych měla chlapa, kterýmu bych mohla vyprávět, někdy, jen tak, daleko pomalejc, než píšu, aby mi na to dal čas a nevadilo mu to. Aby mu stačil třeba jen tón hlasu a ten klid při tom, nepotřebuju, aby se mnou vedl disputace.
    Jenže takovej chlap asi není. :-) Takhle chlapi nefungujou.

  • rulisa 22.8.2016 at 13:19

    Když ležím u vody, po plavání, potřebovala bych mít zachycovač myšlenek. To mi toho letí hlavou… :-)
    Naživo s někým vnímám jeho, moje vlastní já drhne, jede na automat.
    Proto ani nejsem schopná obchodovat. Soustředit se třeba na kupování auta. Víc než to auto nebo předmět obchodního jednání vnímám prodejce a ostatní lidi okolo.

  • barča 22.8.2016 at 13:22

    Ru, nevím, jen odhaduju. Ten chlap nepřijel, aby neskončil v pavoučí síti. Ty naživo, jeho chut na sex, a zase s tím všechny ty kolotoče spojené, vysvětlování, nároky jednoho druhého….začarovaný kruh. sms, maily, otázky a pokusy proč a jak to neposunovat dál….
    jen mě to tak napadlo, proč nepřijel.

  • barča 22.8.2016 at 13:25

    9. prostě z toho vyčerpanej.

  • ratka 22.8.2016 at 13:52

    hmm, škoda. Já třeba filosofuji jen tady. Doma kdybych začala… tak narazím buď na Nevysvětluj, nechci to slyšet nebo tupý bolestný pohled jak dlouho to ještě potrvá…. Ale nedávno jsme si s mužem řekli, že nejde ani tak o to nějk živě komunikovat jelikož to je opravdu únavné, že jde o to být svědkem života druhého. být toho když se směje, pláče, něco dělá… kolikrát si lidé pořídí psa jako svědka jejích života. Aby tam někdo byl…. kdo ví že existují. Vše ostatní je možná navíc, příliš… moc.

  • pa. 22.8.2016 at 14:10

    ano, že někdo něco dělá se mnou, spolu.

  • pa. 22.8.2016 at 14:18

    Ale to asi chce i ten chlap, nejde to, nejde být spolu. Tak jak? Má někdo nějakou radu?

  • rulisa 22.8.2016 at 14:21

    9
    Odhaduješ blbě. Já ho nikdy nikam netlačila. Jen jsem předpokládala, že když něco naznačuje nebo přímo říká, že má v úmyslu, tak že to skutečně má v úmyslu. Mám ti tady udělat seznam, co všechno kdy nadnášel, že bude, udělá, podniknem spolu, příští týden příští léto příští zimu pojedem…?
    Nic jsem po něm nechtěla, nemusel nic plánovat. Slibovat.
    Ale když naplánoval, měl to splnit. A ne to používat jen pro získání toho prima natěšenýho vděčnýho šťastnýho ženskýho sexu.

    Nebudu trčet doma a doprošovat se zjišťováním, jestli co platí nebo co jak myslel, a nikam nechodit, kdyby se náhodou ozval, abych se pak za další týden dozvěděla, že neměl na rozdíl ode mě čas a protože má na rozdíl ode mě moc práce a nemá kdy se v tom dál pitvat.

    Upřímně, Barčo, jsem v reálu daleko míň nátlakovej typ než ty.

    A například maily a sms píšu děsně nerada. (Což si taky múůžeš všimnout na porovnání mejlové korespondence mezi námi dvěma. :-) Natož takovýhle. Dělala jsem to, jen pokud se mailem nebo sms ozval on a já odpovídala. A měla pocit, že musím vyjít vstříc, abych nezhatila jeho dobrou vůli na nějakou společnou chvíli nějakým organizačním nebo komunikačním zádrhelem.

    Pokud jsem psala v mejlech jemu o něm, tak proto, že jsem se bránila tomu, když mi vysvětlil , jak všecko já vidím blbě a vnímám blbě a ze všeho dělám vědu, aby jak sépie zamlžil zainkoustoval fakt, že se na mě vysral. Případně že byl namě ještě neprávem hulvát.

    A přestaňte mě tu už školit, kudla. Jediný, v čem bych potřebovala vyškolit, je zatřískat mi palicí, aby mi z ní konečně vypad.

  • rulisa 22.8.2016 at 14:22

    11
    Druhá část – jen mít svědka, jen být přítomen. Přesně. Nic víc, tohle úplně stačí a je to přesně ono.

  • barča 22.8.2016 at 14:26

    Ru, to je těžký, hodíš sem čánek a čekáš na reakce. Já nikde nepíšu o tom, že jsi ho někdě někam tlačila. Ale vím, že ten váš vztah trvá delší dobu, taky jsi sama psala v článku níže, že za tím vším tvým psaním – ve vztahu o vztahu je víc souvislostí – jasně.

    Takže jsem napsala jen to, že si prostě myslím, že vy dva se znáte nějakou dobu, máte nějaký vztah – a znáte se jak na sebe reagujete, nebo nereagujete…..a na to konto, jsem napsala domněnku, proč asi chlap nepřijel.

  • barča 22.8.2016 at 14:29

    a nikdo tě tu neškolí, tak se hned nerozčiluj, my jsme naopak dostali školení od tebe o jahodáćh :-))

  • pa. 22.8.2016 at 14:32

    Článek je moc hezký, škoda, že předmětem hovoru se zase stal ten blbej chlap.

  • rulisa 22.8.2016 at 14:33

    16
    Předpoklad reakcí neznamená nutně žádost o hledání vysvětlení a odpovědí.
    Spíš naopak.

    Vidíš, to je zvláštní. Tohle si musím promyslet, proč si myslím, že tenhle typ odpovědí bude vždycky vedle. Jestli už tím faktem, že správně být nemůže, protože má jen zprostředkované, osekané a upravené informace, navíc vnímané skrze filtry vlastních osobností a individuálních zkušeností odlišných od mých, nebo tím, že kdo má snahu takhle „fundovaně“ radit, radí velmi často proto, že si tím sám něco hojí, nejspíš totéž, co sám teď vidí jako příčinu problému a podstatu rady, nebo prostě jsem jen blbá a dycky jsem blbě snášela rady od jiných…
    Promyslím. :-)

  • rulisa 22.8.2016 at 14:37

    17
    To byla prdel, jestli sis nevšimla.
    Tvoje rady znějí bohužel vážně.
    Ale uznávám, že nejlepší smysl pro humor člověk obvykle jeví v případě humoru produkovaného sama sebou.

    18
    Jo, škoda. Dík.
    Taky mě mrzí, že se to dycky zvrhne tam.
    Chci se jen vykecnout v rámci toho všeho ostatního úžasnýho okolo, páč dycky je to tak i tak, obojí, a udělá se z toho krizovztahovej babinec. :-)
    Jak kdyby každej ten článek neměl na konci pointu, ta by přeci měla být to hlavní. Ne nějakej chlap kdesi uprostřed…

  • ratka 22.8.2016 at 14:44

    20 (17) třetí věta , taky se směji svým vtipům nejvíc :-)) a směji se třeba za chůze…mimoňsky

  • barča 22.8.2016 at 14:45

    No, nevšimla , no :-( z tvé strany. jakože, tak znova Barčo apd…..to bylo psaný z tvé strany jakože vážně – vážné téma proč jakože chlap na jahody nee. a další rozebírání toho, jak funguje reál, kdy chlap je a nebo není trotl – tvé uvahy, co ty bys jako chtěla a nechtěla, já už jsem pak k tomu nepsala nic u té Lišky. Už jsem se v tom dost ztrácela.
    tak nevím, no. ale je to jedno.

  • rulisa 22.8.2016 at 14:48

    Třeba jen věta – něco jako ukaž mi jednoho chlapa, kterej sbírá drobný ovoce – má asi stejný význam jako Ukaž mi jednoho chlapa, kterej po sobě uklízí ponožky.
    No, tak na vážno: Hafo.

  • barča 22.8.2016 at 14:51

    23. no, ale to už je v jiným kontextu ted – reagovali jsme původně na téma namlouvací a Ratčin zážitek. prostě bylo to o něčem jiném, než ted v 23.

  • barča 22.8.2016 at 14:51

    chlap si uklízí ponožky po svým :-)))

  • ratka 22.8.2016 at 14:52

    23. no jo, ale to ne vždy je zjevné…. že je to v placu pro pobavení :-)) že je to sranda. Mám to stejné a tak nestartuji…. :-) kolikrát napíšu něco a chlámu se jak jsem třeskutě vtipná a dostanu pojeb :-)))

  • rulisa 22.8.2016 at 14:54

    24
    Ratčin zážitek byl pro odlehčení, tak jsem taky reagovala v tom tónu.

  • pa. 22.8.2016 at 14:54

    Vždyť já na zmínku o tom chlápkovi hned skočila, zajímá mě to. A třeba má barča pravdu.

  • ratka 22.8.2016 at 14:56

    Jsou to všecky hyperboly….kdy napíšu „všichni“ dělají toto… a je to z principu tak absurdní že to (v mých očích) nikdo nemůže vzít vážně) takovou krávovinu…. a pak šok! rozebírá se to jako můj názor. To je pro mě poučení z krizového vývoje :-)) že mluviti stříbro a mlžeti zlato

  • ratka 22.8.2016 at 14:57

    28. v čem?

  • rulisa 22.8.2016 at 14:58

    25
    Jak kterej. Znám chlapy, co si je rovnají pečlivějc než ženský.
    Tohle je opravdu přesně to škatulkovací myšlení, co považuju za blbost a projev spíš slepičinismu či v opačném gardu komplexomachismu. Pokud něco podobného pronesu/napíšu taky, je to pro odlehčení.
    Jako třeba i tady v tom článku. Myslím, že existují i chlapi, co by naslouchali mým kecům.
    Akorát takoví už jsou dávno zabraní a pečlivě opečovávaný jinejma, ti volně bezprizorně neběhaj. :-)

  • Saul 22.8.2016 at 14:59

    „že mluviti stříbro a mlžeti zlato“
    mělo být mlžiti ,ne? :-)

  • SV 22.8.2016 at 15:01

    Saul 32: ne. mlžiti nefér.

  • barča 22.8.2016 at 15:01

    31. ponožky: no, po svým, no :-))

  • rulisa 22.8.2016 at 15:04

    33
    Nefér, ale zlato. Nikdo tě nikdy nemůže chytit. Nic ti dokázat, žes něco doopravdy řekla nebo myslela tak, jaks to řekla, nic vymáhat, abys to splnila. :-)

  • ratka 22.8.2016 at 15:04

    32. ten překlep semi zdál býti kouzelným…. ty to zase bereš chlapsky akurátně…. kominek a seřadit. mám to raději rozostřené

  • pa. 22.8.2016 at 15:04

    30 -Barča v té devítce, jak píše.

  • ratka 22.8.2016 at 15:05

    35. stejně nic nevymůžeš ani on ne… korát hnus.

  • SV 22.8.2016 at 15:06

    zaujímavé, už mi dvakrát odmietlo komentár…asi sa nejakým vyšším mocnostiam zdal nevhodný ;-)

  • pa. 22.8.2016 at 15:06

    ale ona píše strašně časopisecky, pavoučí síť..a takové věci.

  • ratka 22.8.2016 at 15:07

    37. jojo , pavoučí síť….v tý skončí chlapi když se zamotají s kudlankou. tak to je. jen že u starší dámy nehrozí nic.

  • SV 22.8.2016 at 15:08

    Ru, ak ti máta v hlave niekto, kto ti tam podľa teba mátať nemá….neviem, nebude to tým, že ti niečo dáva?
    inak by si ho predsa už dávno poslala doniekam….

  • barča 22.8.2016 at 15:09

    40. pa. pavoučí sít jsem použila na návaznost té zamotanice v článku předešlém – s lístkama na koncert. tam jsem se nevyznala vůbec v ničem. ale něco tam furt lepí, oběma :-)

  • rulisa 22.8.2016 at 15:11

    38
    Já taky nic nevymáhám, proto mě vyvádí z konceptu, že on mlží tak důsledně preventivně.

    Ale – a to je i na tu 9 a 28 a tak – cca vím, proč co se v něm děje, proč co vůči němu ani nedělám a nikdy jsem nedělala, i vím, kdy jsem co udělala s vědomím, že to pro něj nebude únosný. Ale nechci to tu rozebírat.
    Opravdu by mi stačilo, kdybyste se nesnažily ho rozebírat vy. :-)

  • Saul 22.8.2016 at 15:11

    41:
    kudlanky se sítěma nezdržujou,ty chlapa sežerou rovnou:-)

  • barča 22.8.2016 at 15:13

    43. 40. pa. článek s lístkama „Vykydáno“

  • rulisa 22.8.2016 at 15:14

    39
    Mám dost slov daných do zakázaných kvůli spamu. Možná se tam něco z nich objevilo.

  • ratka 22.8.2016 at 15:15

    45. nechají si tělíčko :-))

  • rulisa 22.8.2016 at 15:15

    42
    Dával.
    Je mi smutno za tím, když dával.
    Podvědomí se nechce smířit s tím, že to bylo jen na tom začátku.

  • pa. 22.8.2016 at 15:44

    Je to úplně přesný popis toho, co jsem měla já. Připadá mi to jako můj příběh, když to tak rozebereš, mluvím i o těch předešlých článcích a komentářích, jako by to byl stejný člověk. Třeba je to nějaký obecný stav mužské duše, takové chování.

  • rulisa 22.8.2016 at 17:47

    Tak to vidíte. Já si říkala, jak hezky jsem vám popsala jeden možnej cyklovýlet ke koupačkám na víkend, a místo toho se to za szvrhlo do chlápka. :-)

  • ratka 22.8.2016 at 19:00

    těším se na červenou vodu, obyčejnou čistou (křišťálově čirou) máme u nás taky :-)) v lomu v Mašovicích.

  • rulisa 22.8.2016 at 19:09

    Tak to znovu pročítám z klidu doma.
    Vážně by mě zajímalo, proč ať má článek jakoukoli pointu (kterou jsem si nosila v hlavě celej den), skončí diskuse u zmínky o nějakým konkrétním chlapovi.
    Asi je to nějakej magnet.
    Zajímalo by mě, jak by se to vyvíjelo, kdyby tam ta zmínka nebyla. Asi by tu bylo jen pár vlažných reakcí, aby mi to jako nebylo líto, že nejsou žádný. :-)

    Jen pro úplnost:
    Nečekala jsem, že přijede. Spíš jsem počítala, že tenhle můj jasně stanovenej požadavek je z mojí strany jasnej alibismus, kterej odesílá možnost setkání se do věčných lovišť, protože on není ve stavu, aby nějaké kdy a kde zadal. Už vůbec ne poté, co jsem se napřímo zeptala na pozici oficiální kamarádky. A taky to tak mezi námi nikdy nefungovalo, takhle nadrsno napřímo, dycky jsem byla ta, co se opatrně lísala, snažila se ani krůčkem nezkřivit ani travičku (akorát pak v noci ulomila kliku u dvířek do baráku), nabízela, plnila přání nevyslovená a mnohdy nejspíš ani nepřaná…
    Byla to zas moje obrana, jak do toho nespadnout zpéátky, protože tohle takhle jasně napsat znamená, že už z toho pak necouvnu. Nezačnu zas vstřícně nabízet a podávat ruku a snažit se pochopit a splnit přání.
    Čekala jsem jen, jestli se vůbec ozve a čím se vykroutí. Na kolo jsem to měla v plánu tak jak tak, protože dopoledne jsem dělala na zahrádce přístřešek na nářadí a zakrejvala ho pětadvacet let starým sklolaminátem a děsně mě kousalo celý tělo, nutně jsem někam do vody potřebovala.
    Dostalo mě jen to zdůvodnění, to mistrný hození důvodu na mě, přestože/protože nesmyslný.

    A tím bych rozbor onoho pána už opravdu viděla jako ukončený a nadále nedůležitý. Mám ho pořád ráda a nedělá mi dobře ho podrážet tím, že ho tu vlastně pomlouvám a zveřejňuju jeho slabiny, když se snažím vysvětlit někomu, že vím, vocogou.

    Ad 26: Ale já nestartovala kvůli tomu, že Barča nepochopila, že to s tím sběrem jahody byla sranda. Já se tam v té diskusi pobavila a tím to pro mě skončilo. Nevím, jestli sis všimla, že jsem ti tam ani neodpovídala, kdyžs napsala, že tvůj muž drobné ovoce sbírá rád. :-) Páč mi to přišlo nepodstatný. A nechtěla jsem to tam rozpitvávat, že to neberu zas tak vážně, jak si myslíte.
    A tak trochu jsem zkoušela Saula, jestli na to nezareaguje. :-))
    Akorát když mi teď ty jahody Barča předhodila, no tak jsem se holt ozvala, aby bylo jasno. :-)

  • rulisa 22.8.2016 at 19:10

    52
    Joo, tam je to podobný jako v Čenkově, tam jsme byli před pár lety s mladším taky. Ale je tam hrozně kamenitej přístup, jestli si dobře pamatuju.

  • pa. 22.8.2016 at 19:19

    Musíš ho přestat mít ráda, jinak se ti to bude furt vracet, jako masochismus, on tě rád nemá, tak proč ty.

  • ratka 22.8.2016 at 19:20

    je tam několik přístupů, dole pozvolný… taková plážička, a pak několik bloků kamenů postupně nahoru na vyhlídku a pak možnost skočit šipku z 10 metrů :-)))

  • ratka 22.8.2016 at 19:26

    55. hehe, a jak se to dělá? tedy jak přestat mít někoho rád :-)) ten mechanismus by mě zajímal

  • pa. 22.8.2016 at 19:28

    to nevím, ale proč mít ráda někoho, kdo tě rád nemá, kdo nepřijde, nedodrží slib…za co?

  • ratka 22.8.2016 at 19:37

    59. protože láska přece není za odměnu… nedá se s ní obchodovat ve smyslu když ty tak já… a pokud někdo takto obchoduje tak to není láska nýbrž účelové (racionální) jednání. na úrovni rozumu, nedostane se to dál než do hlavy…

  • pa. 22.8.2016 at 20:10

    To ano, ale pociťovat lásku k někomu, kdo na mě sere? Snad nějakou lidskou, jako ke každému, ale mužsko – ženskou?

  • ratka 22.8.2016 at 20:11

    nooo, záleží na afinitě…vztahu, může se to překlopit do ublíženého odporu. tedy pokud to nezůstane v pozici lásky (příjemné přitažlivosti)

  • pa. 22.8.2016 at 20:16

    A co lhostejnost?

  • ratka 22.8.2016 at 20:21

    jistě… ale ta nastane přirozeně, nelze ji dosáhnout vůlí… stačí drobnost a vše se vrací pokud je tam afinita (vztah). Je to s jakoukoliv živou bytostí, copak dokážeš zahnat psa který s tebou žil a pak třeba tě kousne, vyženeš ho z dveří protože je zlý? kdepak, různě to budeš zkoušet pořešit pokud ho budeš muset utratit tak ti to bude líto protože ho máš ráda i když tě kousal. Nelze si vyrvat srdce….lze ho usměrnit, lze se dívat jinak, jinudy… jiným směrem. přesunout pozornost na jiné věci a tím ty staré jakoby posunout do stínu a ony pomalu ztratí svoji sílu, protože jiné posílí. nelze sedět na vícero židlích, z jedné sesednu a na jinou si sednu….prostě se dívám jinam, zajímám se o jiné věci a přesunu pozornost na něco jiného a to staré postupně vybledne.

  • pa. 22.8.2016 at 20:31

    Nejdříve trpělivost s tím chlápkem, který ti popletl hlavu, a nic z toho nebylo jen tvoje láska k němu, a pak trpělivost se sebou, abys zapomněla. Vlastně jsi dobře poradila.

  • rulisa 22.8.2016 at 20:41

    55
    Jak se to dělá, přestat mít rád?

  • rulisa 22.8.2016 at 20:45

    58 :-))

  • pa. 22.8.2016 at 20:46

    Tak mu napiš, zavolej, řekni mu, že ho máš ráda…a uvidíš, co udělá.

  • rulisa 22.8.2016 at 20:51

    59
    Protože mít rád není za něco.
    Za něco je vděk. Z něj láska vyrůstá hodně často. Přes okouzlení, radost, důvěru.
    Ale když už je, už je sama o sobě.
    Svoje děti taky nemáš ráda či nebudeš mít ráda za něco, ale prostě proto, že jsou, vyrostly z tebe a vrostly do tebe.

  • rulisa 22.8.2016 at 20:57

    61
    Je daleko, kdyby mě sral dennodenně, asi by ta láska taky vzala zasvé, i když nevím, i k bývalému manželovi pořád cítím náklonnost, jakousi spřízněnost, a to mě srával daleko víc a dýl, i jsem se ho svého času bála, zle mi bývalo z toho i fyzicky a není mi s ním ani teď úplně dobře, hodně z nedůvěry a nejistoty zůstalo i po letech, ale když na něj pomyslím, necítím nenávist, zlobu, lhostejnost, vzpomínám na to hezké mezi námi, na to dobré… a když s ním tu a tam mluvím po telefonu a má dobrou náladu, třeba když jsem mu přála k narozeninám, měla jsem radost, jak jeho hlas hřál…

    S tímhle to mám podobně.

  • rulisa 22.8.2016 at 20:59

    64. Přesně. Přesně tak.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:02

    69
    Neudělal nic. Napsal mi: „Já netušil, že se zamiluješ.“

    Vlastně proto jsem myslela, že když mi půl roku poté napsal, že si taky konečně kompletně vykydal, tak že to třeba má nějakou souvislost… že mi třeba sděluje, že si udělal místo…
    Ale neznamenalo.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:03

    Už ho nech. Už ho neřeš.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:09

    Jen ještě napíšu: Myslím, že není nic výjimečného mít rád někoho, s kým ale nejde žít. Pro to, jaký je.
    Pokud se to neřeší jako životní tragédie nebo jako hrana „všechno, nebo nic“, jde mít rád, i když si okolí myslí, že si to ten druhý nezaslouží.

  • pa. 22.8.2016 at 21:09

    Jsou různé druhy citů, různá intenzita, ale musí být něčím živeny, opětovány. To ne? Já třeba bych chtěla toho chlápka nesnášet, najít na něm něco nechutnýho, říct si – je to kretén,

  • rulisa 22.8.2016 at 21:10

    76
    Není kretén. Je nešťastnej.

  • pa. 22.8.2016 at 21:14

    To si myslíš ty, tvoje pýcha, že víš.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:15

    Možná. Taková jsem. :-)

  • pa. 22.8.2016 at 21:25

    Je tu krásně, když se koukneš na mapu, podle těch názvů míst, co jsou popsané.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:26

    Eště napiš, že jsi taky odsud, a začnu věřit, že je to fakt ten samej chlápek. :-)

  • pa. 22.8.2016 at 21:28

    Má vousy?

  • rulisa 22.8.2016 at 21:29

    Má.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:30

    Napadla mě tatáž otázka. :-)
    Je to dobrý, piju u toho červený, ustojím všecko. :-)

  • pa. 22.8.2016 at 21:30

    Tento taky. Tak už se raději o tom nebavme.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:38

    Nabízela jsem ti už před časem, že mi můžeš napsat mejl.
    A jestli jsi odsud, neměl by pro tebe být problém najít mě třeba v práci, pokud bys chtěla.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:42

    Neviděla bych to jako tragédii, mimochodem, s jednou bývalou blogerkou, s níž kamarádím dodnes, jsme se daly dohromady trochu podobným způsobem. :-)
    Přišlo by mi to jako docela bomba třešnička na dortu. :-)

  • pa. 22.8.2016 at 21:49

    Já vím, už jsem i chtěla napsat. Já jsem blíž k ratce.

  • rulisa 22.8.2016 at 21:50

    Napiš. Budu ráda.

  • pa. 22.8.2016 at 21:55

    Ale to není stejný chlap. Napiš zkratku jednoho jeho jména.

  • rulisa 22.8.2016 at 22:00

    Nevadí, že to není tentýž.
    Napíšu ti o něco víc do mejlu. Tady vážně nevíme, kdo všechno to čte.

  • pa. 22.8.2016 at 22:07

    Mělas obavu, že text je patetický. Nakonec je to sranda. Diskuse ho zcela zničila. Je tam K. ?

  • rulisa 22.8.2016 at 22:09

    :-))
    Je. :-)

  • ratka 22.8.2016 at 22:27

    tak to bude bomba, jestli to je ten samý :-)))

  • rulisa 22.8.2016 at 22:33

    To bychom se s pa. napřed musely domluvit, jestli vám to řeknem. :-)
    Vyloučit se to nedá, ten „můj“ hodně jezdí tak různě, nikdy jsem se od něj kloudně nedozvěděla, proč vlastně, co má za jednání nebo vedlejšku. Sedělo by to.

  • pa. 22.8.2016 at 22:47

    Necháme to už v nevědomosti i samy pro sebe. On tyhle věci určitě nečte.

  • rulisa 22.8.2016 at 22:50

    Dotáhni to.
    Ne, on tyhle věci nečte.

  • pa. 22.8.2016 at 22:55

    To nebude on, ale můžeme si to myslet. Tento je z jihu Moravy.

  • rulisa 22.8.2016 at 22:57

    Tak ok, tento z Vysočiny, i když původně z Moravy pochází a často tam jezdí.

  • barča 23.8.2016 at 6:20

    51. o půvabu tvého kraje vůbec nepochybuju :-) však jsem ti to také přímo řekla tam, když jsme byli spolu u tebe.

    Voda….když jsem přišla z Liberce do Hk, byla jsem v úžasu. Uplně jiný ráz města než v kterém jsem dosud žila. V Liberci tekla špinavá smradlavá Nisa, žádné parky, žádné procházky podél vody jako tady v HK. V Liberci a jeho okolí jsem milovala hory, tady mám ráda to samotné město, menší, malebné, poklidné až líné, procházky podél dvou řek.

  • barča 23.8.2016 at 6:31

    Tuhle sobotu bylo vedro a dusno a také jsem byla u vody – na Tylově nábřeží. Byla tu výstava skla a keramiky – pár stánků, stánek s pivem a klobásou, malé podium, kde hrála živá hudba (nejdříve county, pak taková pohodová klubová hudba -On line Session) hned dole přímo u vody jsem se opalovala na kamenné lavičce a poslouchala hudbu, na řece projížděly malé parníčky, tu a tam zahoukaly a pila ledové latté a bylo to moc fajn. Celá sobota byla moc fajn – pohodově letní.

  • rulisa 23.8.2016 at 7:25

    101
    Dá se v HK někde koupat venku, mimo ten váš akvapark?

  • barča 23.8.2016 at 7:34

    Dá. tady kousek od domu přímo u mě na řece (slepé rameno Labe) pak na kole se dá dojet na Opatovický písák, nebo na Stříbrný rybník, nebo na Byřičku, nebo do Smiřic na písák….a někteří lidi se koupou přímo na tom zmíněném nábřeží, je tam i vstup do vody.

  • rulisa 23.8.2016 at 7:36

    No tak to je super výběr.

  • barča 23.8.2016 at 7:52

    Za svobodna v kh na ubytovně jsem měla steré kolo od kamarádky. a taky jsem měla milence.:-) O 20 let staršího ženatého rodilého hradečáka – s tím jsme jezdili všude možně po okolí i do broumovských stěn a bylo to super. Pak se mi jednoho dne, ztratilo kolo, no prostě mi ho ukradli. Skončila jsem i vztah po 2,5 letech s milencem. Potkala jsem Petra, sehnal mi kolo a jezdilo se znova. Pak jsme se přestěhovali do Smiřic, kola se zavřely do kůllny a bylo s ježděním konec. Byly jiné věci a to už víš. Moje kolo zůstalo ve Smiřicích nepojízdné, taky to byla stará plečka. Takže kolo si hubou pořizuju už asi 10 let.
    A přibyly tady nové cyklostezky a cyklotrasy – jen to kolo, lidi by byli.

  • barča 23.8.2016 at 7:54

    Prostě to kolo, vždycky mě to chytá na jaře, pak je najednou léto a konec léta a řeknu si, že na zimu to nemá cenu :-) odložím to na další jaro a zase znova. Jsem hrozná. Takže kolo a rozjezdit se.

  • barča 23.8.2016 at 7:58

    Za svobodna ještě dřív jsem chodila s klukem ze Sendražic a jezdila jsem od něj do práce na kole. Na pánském favoritu. Největší hrůza byla, když mě spadl řetěz :-) – pro mě velký problém. Měla jsem takový ohnutý drát a tím to nahazovala, no někdy se to povedlo, jindy ne a musela jsem si někdy říkat o pomoc cyklistům, které jsem potkala.

  • barča 23.8.2016 at 8:07

    prostě taková moje cyklistická minulost :-)

  • rulisa 23.8.2016 at 8:15

    Kup kolo kdykoli, když jsou výprodeje. :-)
    Třeba kdyby se někdy stalo a já fakt něco zdědila a poplatila všecky dluhy a pospravila všecko na bytečku a ještě mi zbylo, tak si třeba k tomu digi fullframe foťáku taky koupím ještě i nějaký nový, odpružený kolo, aby mi tak nedrncalo. :-)

  • ratka 23.8.2016 at 9:24

    107. pamatuji si ještě Favorita s berany a přehazovačkou :-) poprvé jsem se dozvěděla že existuje něco jako přehaazování a dvoutalíř… taky když jsme přehodila moc, tedy dál než sahalo kolečko tak mi řetěz spadl. musela jsem to mít přesně naapočítáno… muž po mě pokřikoval, tak se dívej, musíš to mít v zákrytu…. tam byla páčka a tou se rumplovalo by to přeskočilo a když se zatlačilo moc… vyhodilo to řetěz a když málo tak prokluzoval …. to byly doby. nepovedlo se mi přehodit a pak se šlapalo jak Bulhar n ukrajině :-)))

  • ratka 23.8.2016 at 9:25

    Teď mám dokonalé kolo, koupené v akci… s hydraulickými brzdami, odpružené a jede samo :-))))

  • rulisa 23.8.2016 at 9:27

    Brácha měl taky faveca, vozil mě na něm na štangli, moc jsme mu ho záviděla, moc jsem si ho přála, ale nikdy mi ho naši nekoupili. A pak, když jsem na něj měla já, už se nevyráběl. Jen růžový „treky“ se štanglí.
    Po letech jsem se bráchy ptala, kde ho má, když mi řekl, že ho prodal komusi v paneláku za dvě stovky, málem jsem omdlela – říkám, Já bych ti dala tisícovku!! :-)

  • barča 23.8.2016 at 9:29

    107. to je přesně on :-) a já ze svých pleček byla taky zvyklá brzdit klasicky zadní brzdou – šlápneš dozadu. no a tady to nešlo, pletly se mi i ty brzdy a taky jsem občas zapanikařila na křižovatkách a ještě bonus, tenhle favorit co mi půjčoval ten kluk – měl klipsny, takže vůbec jsem někdy při tom všem měla problém vůbec držet nohy na těch pedálech – šlapkách. no prostě pánský favorit a jízda na něm – adrenalin pro mě a to jestli včas dojedu do práce a ve zdraví. :-) přehazovat neee- to byla vždycky jistota, že mi spadne řetěz. :-) a i když jsem dostala x krát vysvětlení – malé kolo velké kolo, nic platné.

  • barča 23.8.2016 at 9:32

    113 na 110.

  • rulisa 23.8.2016 at 9:37

    Jeden kolega tady v práci jezdí na favoritovi do práce. Přestože má doma odpružený horský asi za dvacet tisíc. Tvrdí, že tenhle jeho prastarej favorit je nejlepší kolo na silnici, jaký kdy měl, a řetěz mu nepadá. :-)
    Bráchovi taky nepadal.
    A klipsny byly dobrý. Držely špičku.

  • Saul 23.8.2016 at 9:45

    co furt máte s tím padajícím řetězem?
    Když je seřízený přehazování,tak řetěz spadnout nemůže(pokud není vytahanej)
    Ale seřídit to bez stojanu atd. není zas tak jednoduchý,já si to vždycky rozjebal ještě víc:-),tak to dám radši do servisu a tam mi to za pár korun udělají.
    Takže když padá řetěz,nenechte se buzerovat a sveďte to na chlapa,že ani neumí seřídit přehazovačku:-)

  • ratka 23.8.2016 at 9:54

    116. hahahaa, my si dáváme seřizovat kolo… (to nové) a stojí to přes dva tisíce….pokaždé se naseru. tam seřizují hydrauliku… a čistí ložiska a nevím co za ptákoviny. Favorita taky nemáme… dali jsme je synovi, (nejstaršímu) a ten je postupně poztrácel. ale jezdil na nich postupně dlouho

  • rulisa 23.8.2016 at 9:59

    117
    Změňte servis.

  • Saul 23.8.2016 at 10:00

    117:
    ty voe ratko,vem si na R. dvacet tisíc cash a já ti ho seřídím na deset let dopředu:-)

  • rulisa 23.8.2016 at 10:01

    118
    A to píšu s vědomím debaty, kterou jsme vedli u bráchy. Jeho zkušenosti s rozdílnými přístupy servisů, jak v jednom ti seřídí to, oč si řekneš, případně ti dají vědět, když najdou fakt nějakej další problém, a vejdeš se do stokorun, v jiným to seštelujou a překopou všecko, i tvoje vlastní nastavení řídítek, a napálkujou ti kompletku servis, jen aby si vydělali.

  • rulisa 23.8.2016 at 10:03

    119
    To já doufám, že mi seřídíš dlouhej chod přehazování předních koleček zadarmiko. ;-)

  • fousek 23.8.2016 at 10:04

    116: přesně. Na favíkovi se prostě poštelovaly dorazy přehazovaček.

  • ratka 23.8.2016 at 10:07

    120. bohužel… zatím se nepovedlo najít něco levnějšího, u obyč. kola to problém nebyl… na druhé straně nám kola dobře jezdí. Uvidíme, zda to prostě nevynecháme jednou… pokud vše funguje, servis nebude. Tak právě koukáme že je krásně, vyrazíme… plavky sebou.

  • ratka 23.8.2016 at 10:13

    ale třeba to stálo jen 1500 :-)) koukám že seřízení hydraulické brzdy stojí všude 500 korun (včetně výměny média), teď máš dvě… do toho odpružení, přehazovačka je drobnost.

  • Saul 23.8.2016 at 10:30

    124:
    a na co máš prosímtě hydraulický brzdy???
    Ty jezdíš krosový závody,či co?:-)

  • rulisa 23.8.2016 at 10:53

    125
    Mají je, protože na to mají. :-)
    To píšu bez ironie. Takových lidí je většina. Když už něco kupují, pořizují, tak ať je to dobrý, tudíž ať to má všecky možný vymoženosti.
    Že ty vymoženosti nepotřebujou a že jim akorát zvyšujou náklady na provoz, už neřeší.
    My, co máme hluboko do kapsy na pořízení i provoz, to máme po čertech jednodušší. :-)

  • SV 23.8.2016 at 11:16

    ja mám krásny adoptívny červený bike, heč! ;-)
    volá sa Thor a je wellmi multifunkčný.
    napr. sa s ním dobre posiluje, keď ho treba pretrepať cez padlé stromy.

  • SV 23.8.2016 at 11:31

    díky za odkazy aj za krásny poetický opis v(h)odných krás v tvojom kraji, Rulisa.
    Modlitba za vodu je jedna z mojich obľúbených piesní, tiež som vodomilka ;-)
    Roštejn, Malý Pařezák, Čenkovský a Mašovský lom wellmi rada uvidím!

  • SV 23.8.2016 at 11:34

    ja sa vôbec rada posielam k vode ;-)

  • SV 23.8.2016 at 11:35

    a ešte by som hrozne moc chcela vedieť, ako sa ide do dedinky Praskolesy – žiadne rozumné spojenie som na nete nenašla…..

  • rulisa 23.8.2016 at 11:46

    130
    Do Mrákotína a odsud pěšky.

    Mašovský Lom je u Bítova, blíž Ratce. Tady ještě tak do Horní Cerekve, pěknej lom, ale hafo lidí a za auto tam chtějí parkovný.

  • rulisa 23.8.2016 at 11:47

    127
    Ano, to je kolo z ranku těch sympatických. :-))

  • ratka 23.8.2016 at 12:13

    126. no akce, speciální balíček… nekup to :-))

  • SV 23.8.2016 at 12:15

    Ru 131: dík, ale ja som bezautovec. vlakom busom je to na dlhé lakte a kopu prestupov.

  • SV 23.8.2016 at 12:19

    ešte k tým Favoritom – máme doma jeden 50 ročný, po tatíčkovi. keď som ho niesla na opravu, tak pleštili oči, že krásny bike, ale že oprava bude stáť viacej ako nový. zaplatila som zálohu asi 200 euro, chalani sa wellmi potešili a krásne ho opravili. funguje dodnes.

  • rulisa 23.8.2016 at 12:21

    134
    Do Mrákotína jede autobus i v sobotu.
    9:51, 10:53
    Z Praskoles se dá dojít zpátky pěšky přes Dobrou Vodu (pěknej kostelík na kopci) a Borovnou (pěknej výhled na rybníky), hezká cesta, nebo zas autobusem z Mrákotína v 17:04.
    Idos.cz a mapy.cz.

  • SV 23.8.2016 at 12:33

    Rulisa 136: šmarjá, ja som fakt civilizačný pablb! oni sú tie Mrákotíny dva! okres Jihlava a okres Chrudim! no bolo mi to dákô divnô, že to trvá 5 hodín a treba na to min. 6 prestupov ;-)
    Ďakujem Ru. pôjdem cez Borovnou. možno sa niekto pridáte ;-)

  • rulisa 23.8.2016 at 13:04

    137
    :-)))
    V poho, všecko pořešíme, zrovna jsem se rozhodla, že pro jistotu vemu z práce firemní noťas, abychom mohli tyhle věci ladit na místě.

  • SV 23.8.2016 at 14:24

    138 Ru: dík, dobrý nápad!

  • barča 23.8.2016 at 15:32

    Jo, Praskolesy a Dobrá Voda je to tam moc hezký, vůbec celá ta krajina kolem T. je moc malebná vším. :-)
    137. :-)))

  • Liška 29.8.2016 at 0:45

    Jóó a v sobotu jsme tam společně byli, sláva.

  • SV 31.8.2016 at 13:55

    :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.