O pomíjivosti

Dívám se na nástěnku. Občas.

Na mou nástěnku, z drhaných provázků křížem krážem pronatahovaných mezi dvěma latěmi, kdysi pérodrážkově spojenými v obložení kolem mojí postele v dávném „doma“ bytě. Tam v tom bytě, kde jsem bráchově sbírce motýlů ulámala všechna tykadla. Provázková nástěnka unese spoustu různých drobností, fotek, vstupenek, korálků, artefaktů…
Dívám se na ni poslední dobou víc. Jinak.

Nejen já. Díval se na ni minulý týden, když se tu stavoval pro cosi pro jeho mámu. Pil čaj, hledal příčinu jisté nefunkčnosti v počítači a občas se podíval na nástěnku.
„To je vlastně geniální. Pár provázků a jakou službu udělají, máš tam všechno, fotku s tatínkem, prasata, korále…“
Taky lístky na koncert, kde jsme byli spolu, a vstupenku do muzea, kde sis mě poprvní vodil s rukou kolem ramen, všem na očích… Poprvní a naposled…
Ale o těch nic neřekneš. Nahlas neřekneš.
Ani já.
„Ty korále jsou většinou od dětí.“ A když se tam dívám… „Někdy si říkám, kam se to všechno ztratilo, některý ty věci se staly tak strašně dávno, v nějakým jiným životě, že mi přijde, že jsem to spíš viděla v nějakým filmu než sama zažila… že jsem to snad ani nebyla já, kdo to prožil,  jen si to myslím…“
Podíval se na mě a pak zas zpátky tam a pak kamsi.
„Ani nemluv, na to radši ani nemyslím.“
Jedna z těch chvil, kdy má člověk pocit, že je s tím druhým na stejné vlně. V průniku stejného čehosi. Beze slov.

Další večer jsem našla nepřijatý hovor. Z té jediné čtvrthodinky, co jsem byla dole ve sklepě obstarat kotel, někdy v čase bývalého večerníčku.
Oznámení jsem našla v deset večer.
Volající už spal. Ráno vstává do práce brzy.

První hnutí mysli, proč nezavolal znovu. Proč…
To, co chtěl říct v neděli, už v pondělí říct chtít nebude…

Druhé, že co člověk i jen o kousek mine, o to nenávratně přišel.
O to, co bylo v tu chvíli.
A že ztratit ty chvíle mě mrzí víc než přijít o věci.

Co jsem se naučila psát, trápilo mě, o kolik myšlenek, nápadů přijdu před spaním nebo na cestách, protože si je nestihnu zapsat. A zapomenu.
Tentokrát poprvé mě jako žhavým drátem bodlo, o kolik lidé přijdou, když se nestihnou vyslechnout.
Ne že by zapomněli, ale to, co cítili v té chvíli a co je přimělo chtít něco říct, se v kamenopádu jiných denních nutností a událostí přeladí. A už nikdy nevrátí.
Pomine.
Pomíjivost je věčné téma.
Nejbolavější pomíjivost myšlení.
Sebe sama v druhém.

Dívám se na tu nástěnku. I s tou chvílí, kdy se na ni díval on a řekl, Radši ani nemyslím…
Čím jsem starší, tím smutnější je to lpění na věcech. Na chvílích, co pominuly…
Lítost, že pominuly.
Strach, že pominou.

Dřív mi byla jakákoli změna impulsem k pohybu dopředu, k růstu. Impulsem, odrazovou plochou, prostředkem. Každá byla vítaná, každá zrychlovala dech a rozšiřovala zorničky, startovala k akci.
Čím jsem starší, tím víc vím, že i změna, která vypadá jako zisk, v sobě současně nese ztrátu. Opuštění něčeho, co bylo.
Čím jsem starší, tím víc po každé změně zestárnu.
Po každé ztrátě.

Komentáře:

  • barča

    nástěnku nemám, ale mám krabici se vstupenkami, s dopisy, s fotkami, obrázky, ale jsou v ní také parte, drobnosti, občas si ji prohlížím a vzpomínám. nebolí to. je to jemný – láska a jemná lítost, radost.

    ano, cítit se vzájemně – beze slov. nádhera, zázrak.

    když bude chtít, potřebu – znovu zavolá, napíše, zkusí to……..

  • rulisa

    I kdyby, už to nebude z toho, co bylo v neděli. Když jsme ještě oba byli pod vlivem soboty.
    Už nebude mluvit tak, jak by mluvil, já už budu odpovídat taky jinak. Slovy, tónem, pocity.
    Je to pryč.

    A jasně že pak napsal, že zavolá jindy, ale Barčo, jsme velký holky, kolikrát už jsme tohle slyšely, četly… :-)

  • pa.

    Zdravím tě Ru. Se ztrátami se počítá, přece.

  • rulisa

    No, počítá.
    A právě proto, že člověk s nimi počítá = ví, že patří ke každé změně, činnosti, tak čím je starší, tím víc by ty ztráty rád omezil třeba i tím, že toho radši dělá čím dál míň. Čím dál míň chce měnit.

  • barča

    5. no jasně :-) mě se tvoje nástěnka taky líbila – moc! :-)

  • ratka

    zavolali jste si od té doby?

  • rulisa

    Chceš se zeptat, jestli volal on.
    Já mužům, u nichž nevím, jak to mají doma nebo koho mají doma vedle sebe, nevolám.
    Ne, nezavolal.

  • rulisa

    Ale to nemá cenu řešit. Byl to prostě popis situace jako výchozí bod k pointě. Ne stěžejní sdělení.

  • ratka

    no, napadlo mě že jsi mohla zavolat… když jsi viděla že ti volal. Kdysi to bylo tak, že se člověk ani nedověděl… že nějaká jeho šance byla právě zmařena. Dnes je výhoda v tom, že lze zavolat zpět: Našla jsme Tvoje číslo na mobilu, potřeboval jsi něco?

  • ratka

    9. napsala jsem co mě napadlo spontánně …k článku.

  • rulisa

    11
    Jasně, v pořádku,

    10
    A jako jak si myslíš, že jsem se od něj dozvěděla, že zavolá jindy? Asi tak, že jsem mu poslala sms, že jsem našla nepřijatý hovor a jestli se něco děje a jestli si můžem zavolat, že…

    Ratko, neměj furt ostatní za malý děti nebo za sebestředný namyšlený pitomce, co si kvůli egu nevidí na špičku nosu a neudělají věci rozumně. Prostě jsem jen předpokládala, že sdělení stačí tak, jak je, a že každý pochopí, že jsem udělala totéž, co by udělal on či jakýkoli jiný normální člověk, tudíž že není nutno do článku cpát všecky detaily.

  • rulisa

    11
    A jinak spontánně, k článku… jsi napsala něco teď večer poté, co jsi tu od včerejška od rána několikrát byla jen tak mlčky. To je spontaneita jaxviňa. :-))

    Jdu si koupit cidera, maj zas v akci, Barčo, na zdraví! ;-)

  • ratka

    no nechtěla jsem se tě dotknout, když mě to napadlo. já vím, že mě vidíš. nakonec jsem si řekla, že jsem velká holka a nemusím se bát napsat co mě nappadlo :-) SMS nepíšu, nepovažuji to za komunikaci. SMS je paskvil.

  • ratka

    cidera jako mrkev? tedy vygooglila jsem si to abych byla v obraze. Jdeš si koupit mrkev?

  • barča

    13. Ru, Na zdraví! a na jaro, ju ;-)
    zrovna ho piju :-))

  • rulisa

    14
    A jak chceš pořešit situaci, kdy je pravděpodobné, že není vhod, aby zvonil telefon a/nebo aby druhý musel mluvit?
    Jasně, že se zákazníky vždycky telefonuju. Ale třeba synovi do školy taky posílám sms.

    I když vlastně nechápu, proč tady něco obhajuju. Ty víš svoje, tak si to tak dělej, tvoje rodina je na to určitě zvyklá a jde voho. Jsi jako můj tatínek. Vypne si mobil, a když ho pak zapne, nezajímá ho, kdo mu volal nebo co mu napsal do sms, to nečte. Prostě když s ním někdo bude chtít mluvit, tak mu zavolá znova (po třech až pěti dnech, někdy) nebo si ho časem sežene nějak jinak. Že ale třeba někdo mohl volat kvůli něčemu, co bylo potřeba pořešit co nejdřív, to tatínka nezajímá. Ohrne ret a sdělí, že pokud ho někdo potřebuje, tak že to není jeho (tatínkův) problém. A že on když někoho potřebuje, tak si ten telefon přece zapne.
    Taky jsme s tím smíření, vrtochy technikou zpruzeného starce. :-)

  • rulisa

    15
    Cider. Ochucený něco mezi pivo-víno-mošt.

  • rulisa

    16
    A máš mrkvovýho? :-))

  • barča

    16, přesněji, jsem po sprše z práce, popíjím si cidera, nakládám vepřovou panenku a doufám, že se Saul v hk neztratí :-) šel si na svoje na pivko, no ale to víš, tady je to maloměsto, místní hospody mají zavřeno, tak asi ještě hledá…. kde je co otevřenýho….

  • rulisa

    Neztratí, psal, že prý tě nemám rozptylovat, že už jde z hospody domů. :-))

  • barča

    :-) a já mu psala, před chvílí, že si tu my spolu pijeme cidera :-)

  • rulisa

    Akorát Ratka zas musí mít něco extra a chroupe mrkev. :-D

    Koukala jsem, ona ta odrůda Cidera fakt existuje. :-)

  • barča

    aple sider – výborný!!! objevila jsem ameriku :-))) představ si Ru, někde po hk ho mají i točenýho – no, žůžo!

  • rulisa

    Já teď zrovna dopíjím ostružinovýho, ale mrzelo mě, že za celou dobu trvání akce nedodali vyprodanýho hruškovýho.

  • rulisa

    Ten točenej musí být fajn v létě.

  • barča

    ….tak mám co dohánět….jsem se zasekla na jabku :-) no, ještě mě neomrzelo, naopak.

  • rulisa

    Všecko stihneš. :-)

  • barča

    Ru a ten tvuj dry – je moc dobrej, není tak sladkej, je fakt supr! :-)

  • rulisa

    Jojo, ale když není v akci, tak je drahej.
    Ale ony se ty akce na jednotlivý značky střídají, tak věřím, že časem zas v akci bude, pak nakoupím do zásoby. :-)

  • barča

    30. přesně. čteš mi myšlenky :-)

  • ratka

    není to mrkev, je to pití :-)))

  • rulisa

    32
    Jojo. :-)

  • ratka

    kdyby se řeklo jabčák či ribizák, byla bych v obraze rychleji :-)) cizí názvy mě matou :-)

  • rulisa

    Ale to není ani jabčák, ani rybízák.
    To sis to zas po svojsku přiupravila.:-)

  • barča

    32. bingo! :-) jo a dobrý pití.

  • rulisa

    34
    Kup si nějakej, ať víš, a nevymejšlej koniny. :-)

  • Saul

    Task dobrou holky:-o)

  • rulisa

    Áá, kohout je doma, konec kdákání. :-))
    Tak dobrou. :-)

  • ratka

    v každém případě cider není můj šálek kávy :-) dala jsem si dnes jednoho Budvara a jednoho domácího Šneka, vaří ho u nás na Vídeňce a chutná obstojně..

  • ratka

    39. :-))

  • rulisa

    40
    No dobře, takže aniž bys to potřebovala ochutnávat, víš, že je to jabčák a rybízákze tvého mládí a není to tvůj šálek kávy, a my ostatní jsme holt blbý, protože nám nestačí pít budvara.
    A zítra si ratko v tom kostele dej nějakýho toho otčenáša navíc zas za nafrněnou pejchu, jo? :-)
    Jo a zkus někdy Radegasta ryze hořkou dvanáctinu. Kam se hrabe budvárek. A nebo Chotěboř jednáctku.Taky třída.

  • ratka

    nemyslím si že jste blbý, a nemyslím si že vám nestačí pít budvara. normálně se účastním diskuse … co teda jsem pila a co mi chutná, ani mě nenapadlo že to bude vyhodnoceno jako něco „lepšího“ a dokonce nafrněná pejcha… no ty jsi mi to teda nandala opět. jako vždycky.

  • rulisa

    No a co jako mám napsat, když dopředu víš, aniž bys ochutnala? A ještě motáš dohromady cidery a vína.
    Jo, kdybys napsala, že to dělala doma babička a měla na to spešl recept, tak jsem ochotná tomu i uvěřit (i když nevím, jak by babička kalibrovala ten obsah alkoholu, ale budiž). Ale totalitní jabčák a rybízák… tfuj.
    Jasně, šampaňské se taky říká všemu, co šumí, že jo. I kdyby to z bezinek bylo.

    Přijde mi to silně povýšený, ta nedbalost, s kterou všecko shrneš do jednoho pytle, všecky detaily a radosti odlišností, práci, co si s tím kteří výrobci a jejich degustátoři dávají. „Pche, dyk je to jen jabčák, takovej jsme pili už v mládí…“ – Copak to fakt sama necítíš?
    Přesně jako s těma sms. Šmahem uděláš nad tím opovržlivé gesto z výše svojí vznešenosti: „SMS nepíšu, nepovažuji to za komunikaci. SMS je paskvil.“
    Je to totéž. Jako by ses nad to chtěla povznést tím, že to zadupneš do země.
    Proč, vždyť je to všecko radost, může být.

  • ratka

    44. teď se ti nad hlavou objevila svatozář :-)) vidím ji i přes obrazovku…. povznášet, nedupat, jen tak lehce… našlapovat. žádné blbé vtípky, žádné utahování… a nikdy jinak.

  • rulisa

    45
    Víš co, jdi už do toho kostela.

  • rulisa

    Jestli to tvoje sdělení o sms byl vtípek, tak se omlouvám a pokorně přiznávám, že opravdu nemám smysl pro humor.

  • rulisa

    A ještě doporučím měřit stejným metrem, pokud mi vytýkáš nedostatek smyslu pro vtípky – když už ty vtípky začneš a já je vemu a jedu v nich, tak to pak unes a neobracej zas jinak proti druhýmu, až pro změnu začneš mít svatozář ty, jako u Barči.

  • Saul

    Tak včera vstal z mrtvých Ježíš,já jen pár minut po něm a nic novýho tady na zemi.
    Bože,já už to tady nějak vydržím,ale snad tady kvůli vám nebude zas nějaká nová křižovačka:-)

  • Saul

    Ale konec světa se blíží,už i Barča si doma popisuje skleničky,jak šampusky ve špitále.
    Jak prej to není jasně daný čí která je,tak to někdo hned vypije.
    Ďábel je všude!-o)

  • rulisa

    :-))

  • rulisa

    Ne, to shazování věcí s demonstrativním oznamováním, co dotyčná zásadně nedělá a co považuje za podúroveň, a co nestojí za řeč, natož za nic, co z toho ostatní nadělají – opravdu špatně snáším. A vím i proč – typicky to dělá maminka. Takže když to udělá Ratka, vidím/vnímám maminku – včetně jejího výrazu, tónu hlasu, jejích motivů. Jak s tím spolehlivě smete každýho v čemkoli, jen aby ukázala, jak ona sama je dobrá. A nejspolehlivějc to udělá okamžitě poté, co se ukázalo, že něco nevěděla nebo něco popletla – shodí to včetně všech, co jsou z toho jakkoli nadšení nebo potěšení – a spolehlivě se tím zahojí. A pak samozřejmě z výše svého oklepání se, že není pitomá, nýbrž opět vítěz, taky ještě udělá pitomce z těch druhých, že to berou tak smrtelně vážně a že přece si jen dovolila říct svůj názor a oni nemají smysl pro humor…

    Je to totéž. Nemůžu za to, že to nesnáším, omlouvám se, měla jsem to celý dětství bez možnosti před tím utýct a zbytek života s tím, že před tím utíkám a bráním se tomu, jak to jen jde.
    A možná nemám smysl pro humor, ale mám sakra respekt k ostatním, abych jim to taky nedělala.

  • rulisa

    A pro ty, co to čtou jen tady a co čumí, jak málo mi stačilo k našlápnutí, tak poznámka, že paralelně probíhala debata o ciderech i u Ratky.

  • ratka

    takže vlastně kvůli mamince nesnášíš to co píšu (nebo mě nebo komunikaci se mnou). Nenapadlo mi to co píšeš spojovat s úrovní, spíše je to takové vtipkování. Někdo řekne, že nejlepší je jejich xx a ten druhý řekne, nekecej to je jen taková břečka a ještě z ameriky :-) a co piješ ty? no to a to , no to je teda naslazený humus. a mají pravdu a do toho si pijou to svoje a jede se dál… to s SMS, jsme vůbec nepobrala. nepíšu SMS protože jednak to neumím, něco mi tam vždycky spadne nebo to zrratím a neumím tukat … jen s chybama. takže raději zavolám, je to jednodušší. dohadujeme se s klukem ten jen tuká SMS a nezvedá telefon. …nechci furt dostávat nakopáno. nebaví mě to. a přímé urážky pod pás. taky mám nějakou hrdost… i když třeba jsem za vola.

  • rulisa

    54
    „takže vlastně kvůli mamince nesnášíš to co píšu…“
    Ano, protože kvůli mamince vidím to schéma, pod jakým to lidi dělají, a je mi z něj zle.

    „Nenapadlo mi to co píšeš spojovat s úrovní“
    Ne to, co píšu já, ale to, co píšeš ty. Třeba to povznesení se nad všechny lidi, co píšou sms, paskvil komunikace, k čemu ty by ses nikdy nesnížila. Čili ty jsi na úrovni, výš, ty víš a chováš se, na rozdíl od ostatního plebsu, co esemeskuje jak divokej.

    Ty příklady, co uvádíš, samozřejmě fungujou a jedu v nich taky, ale jen pokud to cítím, že to k tomu je z obou/ze všech stran, ne stylem „dva si povídají o něčem, v čem mám pocit že stojím mimo, tak do toho vpadnu a začnu si z nich dělat tyhle fórky, abych se zapojila.“ Ta hranice tam je, Ratko, a pokud takhle vpadáváš opakovaně, snižuje se.
    A ujišťuju tě, že kdybys udělala tohle i naživo třeba mým kolegům z práce, tak tě někteří utřou stejně jako já (nebo hůř, dozvěděla by ses něco o namyšlených vysokoškolácích a inženýrech) a někteří sice neutřou, ale docela rychle si tě „zařadí“.

    Například včera: My jsme si s Barčou nepovídaly o tom, co která ráda pijem (toho je samozřejmě daleko víc), ale o tom, že jsme opět naladěný na stejnú notečku obě u cidera. Jako tehdy u ní. Nevím, jestli ten rozdíl jsi schopná pochopit, ucítit, aspoň teď, když už ne z předchozího kontextu, ale jestli nejsi, nepřekvapí mě to. Ale když do tohoto kontextu/naladění rozhovoru vložíš svoje oznámení, jak tohle je jabčák z totality a není to tvůj šálek kávy, protože ty piješ něco jinýho, tak to vyzní hodně podobně jako to sdělení o sms.

    O sms ses vyjádřila tak, jak ses vyjádřila, takže pokud kdo má právo něco nechápat, jsem to já nebo jiní, co to tu četli, a ne ty, když teď píšeš něco úplně jiného. Nenapsalas nahoře, že nepíšeš sms proto, že je neumíš ťukat, proti tomu bych neměla ani popel, takových lidí znám spoustu, včetně svého šéfa, na tom nevidím nic, za co bys měla dostat nakopáno. Ale za to ofrňování se „SMS nepíšu, nepovažuji to za komunikaci. SMS je paskvil“ ano. A za to, jak po bouchnutí do nosu otočíš o stoosmdesát a začneš kličkovat, taky. :-)

    Mimochodem, zajímalo by mě, v jakým vyhledávači hledáš, protože když do googlu hodím „cider“, tak nic o mrkvi nevyskočí (resp. musela jsem si ji zadat do googlu extra opravdu jako cideru, abych zjistila, jak jsi přišla na mrkev), naopak hned z prvních dvou výsledků je jednoduché zjistit, že cider je nízkoalkoholické pití na bázi moštu, případně s přídavkem ječného sladu. Takže i z tohohle pohledu mi přišlo, že prudíš jen proto, abys prudila, že kdybys chtěla vědět, vocogou, prostě by sis to přečtla a nehledala bys mermomocí něco, v čem se do toho může navízt, v čem to shodit. Viz ty odkazy vkládané tebou u tebe.

    Když se chceš zapojit do debaty, proč vymýšlíš popichování a předvádění sebe a svých odlišností, místo normálního zájmu o věc a ochoty zkusit, o co jde?
    Tomu nerozumím.

  • rulisa

    A už radši chvíli nic psát nebudu, teď mi odešel kolega z práce velikonoční mrskač a trošku jsme se zmrskali z merunkovice, tak by moje proslovy nemusely být relevantní. :-))

  • ratka

    taky již nebudu psát… že je to cidera jsem odvodila odsud: Jdu si koupit cidera

    takže jsem nakopírovala cidera, jelikož to slovo jsme slyšela poprvé a než bych si ho zapamatovala tak jsem ho dala do vyhledávače. A vidíš… co vše jsi z toho odvodila. Je mi z toho nanic. přičemž rozumím tomu co píšeš, i to že by mě tvoji kolegové utřeli a plným právem protože…jsem namyšlený vysokoškolák a nikdy nebudu jako oni. To je daň kterou platím za to co jsem. Takže někdy jindy, v lepších časech.

  • rulisa

    Aha.
    Ale to je pád, sice hovorově, tudíž blbě použitej (páč podle vzoru pán místo hrad), ale čtvrtej nikoli první. Jdu si koupit koho co. Takže kdybych si kupovala tu mrkev, bylo by tam „Jdu si koupit cideru.“ :-))

    Mě kolegové utírají taky. Takže mě to vycvičilo.

    Když vaříš zelňačku se zeleninou, tak tu zeleninu nakrájíš na kousíčky a necháváš, nebo ji tam dáš jen v kusech a pak vyhodíš?

  • ratka

    do zelňačky mrkev a petřžel nastrouhám. Dám cibulku na olivový olej, na to nastrouhanou zeleninu, pak nakrájené brambory a nasekaný česnek, zasypu hladkou moukou a popráším (trochu červenou paprikou) Posmažím do voňava, zaleju vodou a nechám uvěřit doměkka. Mezitím se mi uvařilo zelí (jen ve vodě) a naposled vše smíchám dohromady. Přidám dle libosti kyselou smetanu, nebo si každý dá na talíři kolik chce. Toto jídlo chce rodina co nejčastěji )i syn, nejlépe jednou týdně.

  • rulisa

    Kuju, už jedu.
    Noční proud, tak vařím i na zítra. :-)

  • rulisa

    Už skoro bude hotovo, ještě jsem k tomu stihla i kvasnicovou pomazánku, páč jsem měla jen moc velký cibule.

    No a vidíš, jak si u tebe už pěkně povídáme o tom, co kdo pije. :-))

    Jinak musím poreferovat, že tvůj návod ze základky, že prostě někomu, kdo nechápe, sdělíš „takhle to je a hotovo“, jsem zkusila, ale opravdu už to nefunguje. Taky jsem se právěže dozvěděla, že „to jsou ti vysokoškoláci, co si myslí, že vždycky mají pravdu.“ :-)
    No, pak se sice ukázalo, že ji i měli, ale to už se slovně neřešilo. :-)

  • ratka

    61. nefunguje spousta věcí… z různých důvodů. a některé zase fungují, ale střídá se to jedno tak a jindy naopak, jak fouká vítr. Nejde o to kdo je z VŠ nebo není, tedy u mě nejde o to a jeslti o to jde někomu jinému, nemůžu s tím nic udělat. Mě jde o nejzákladnější věci a to zda udržím moč, když se na mě houkne nebo se poseru. nezávisle na tom, jestli je to oprávněné nebo není a co jsem udělala špatně. udržet se rovně i když bych nejraději padla a schovala se do křoví. ale většinou se schovám.. protože jsem bojácná.

  • rulisa

    62
    U mě taky nejde o to, ale jde o to těm, co tu VŠ nemají a vědí, že ty (nebo já) ji máš. Tak to prostě je, žiju s tím jako s cejchem celej dospělej život. Kdybych někdy dřív šlapala chodník nebo fotila porno, možná bych měla společenskej status mezi nevysokoškolákama lepší než jako (relativně, co kdo ví) mravná vysokoškolačka.

  • ratka

    63. hmm, to je oříšek. těžký

  • Liška

    na komentáře reagovat nemusím…

    k článku ad
    „lístky na koncert, kde jsme byli spolu, a vstupenku do muzea, kde sis mě poprvní vodil s rukou kolem ramen, “
    – mi hned vylítlo: co to tam má co dělat??!!
    jaký jestli zavolá? kdyby to bylo o mně, tak si říkám HLAVNĚ ať už nevolá!

  • barča

    61. poslední dvě věty. :-)))

  • rulisa

    65
    Bingo, všímavá. :-)
    Ale mám je tam všechny, má tam co dělat.

  • rulisa

    A jedněma nůžkama od jednoho k narozeninám ještě dneska stříhám. :-))

  • Liška

    68
    jo OK, to jsou přesně ty předměty, u kterých si řeknu:
    Je to od něj, je to z tý doby, dělali jsem něco společně, ale je to MOJE, není to jen JEHO, je to stejně tak i moje a jako moje to teď mám a používám a hotovo.

    Jenže si právě už nikdy nikdy neřeknu, že to jsou nůžky od jednoho k narozeninám. Prostě jsou moje. Už nezdůraznuju že jsou i od něj nebo i jeho. Jo, jde to i jnak, jde to vnímat jako spíš jeho od něj,jo, v pohodě (pokud v pohodě), ale já to nechci.

  • rulisa

    Já to tak chci. :-)

  • Liška

    sneseš větší dramata než já :)

  • rulisa

    To nejsou dramata, to jsou pěkný vzpomínky na to, co bylo, co patří do mýho života a čeho se nechci zbavovat, vytěsňovat z hlavy, jsem za to ráda, ať to nakonec dopadlo jakkoli. Dalo mi to, nevzalo.

  • Liška

    Tojo. Přičemž následujícímu partnerovi nebudu říkat, když ty nůžky vemu do ruky: Tyhle nůžky mi dal ten a ten…
    Mně v tom nejde lhát a kdyby se mě dotyčný zeptal (jakkoli to není pravděpodobné), odkud mám ty nůžky, tak bych mu řekla Dal mi je ten a ten. Ale když si sama pro sebe přeznačkuju, že ty nůžky jsou sice od toho a toho, ale jsou moje a ne jakoby jeho, tak pak nelžu.
    Komplikované.
    Ale aplikováno např. na nějakou erotickou pomůcku nebo obleček, je to pro mě jediná cesta, jak erotický obleček (OK, mám jen jeden, a co :-)) nemuset vyhodit do popelnice.

  • rulisa

    No tak já jsem v tomhle asi případ, protože třeba jistou erotickou pomůcku, co mám, (už jí ale nefunguje pohon na baterky) jsem oběma následujícím zájemcům o použití nepokrytě přiznala, že je to dar od bývalého manžela. A hele, víš, že jim to ani nevadilo? :-))

    Ale ty nůžky nepřiznávám, to mi přijde intimnější. Navíc blbější sdělovat, vnucovat to sdělení, když nikoho nenapadne přemýšlet, jak jsem k nim přišla, že. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.