Cože mě to letos čeká…

Jak na Nový rok…
Nové koště dobře mete.
A nejlepší prý na konec.

Když to dám takhle dohromady, tak si říkám, co mě letos proboha čeká… Jestli teď to má být ještě dobrý, proti tomu dalšímu…

Na Nový rok jsem neprala ani prádlo nevěšela, smetí nevynášela, ale popel ano, a k tomu polykala prášky na neschopence.
Teď už peru, prádlo věším, smetí vynáší kluk a popel už nemám vynášet kam, protože naše město v rámci úspor a přechodu na nový systém odpadového hospodářství od Nového roku vyváží popelnice s domovním odpadem jen jednou za čtrnáct dní, do čehož se na vrcholu topné sezóny nemám šanci s uhlím vejít. A v tom posledním z předchozích bodů jsem si dala další kolečko. Kontrola ma plicním zítra, doufám, že snad už konečně ok.

Nicméně v týdnu jsem definitivně vzdala naději, že když beru už druhý antibiotika a jsem prakticky furt v teple, vyléčí mi to i ten zřejmě zánět v levým uchu. Každou chvíli sériově lupajícím a pocitově bobtnajícím.
V pátek, když jsem několika hodinami trpělivosti v čekárně vyseděla prohlídku v ordinaci („…ne, pane doktore, to loňský pískání už skoro není, respektive už jsem si na ně asi zvykla, už se mi z něj hlava nemotá…“), pan doktor potvrdil moje podezření a prý, že je to snížený tlak v uchu a zřejmě další vnitroušní šelesty. Abychom se nenudili a měli nějakou změnu. Psal mi kdesi cosi na recept a říká „A celý den hodně žvýkejte žvýkačky…“

„Pane doktore,“ dím na to zadrhle, „já mám asi kontraindikaci. Víte, já mám umělý zuby a už je mám dost prokousaný a paní doktorka říkala, že mám žvýkat co nejmíň, aby mi ještě chvíli vydržely, když zatím nemám na nový…“

Panu doktorovi, aniž zvedl oči od papírů na stole, poskočily svaly na čelistech a mírně i brýle. Ty brýle si poopravil a jinak nehnuv brvou mi popsal, jak si tedy mám místo toho zacpat nos i pusu a vytvořit přetlak, až v uchu lupne…

Lupu pravidelně, funguje to. I když ucho samo o sobě taky lupe vesele dál.
Nicméně ještě ten pátek večer jsem si lupla a cítím, že mám něco divně v puse. Tak jsem si šla vyčistit zuby od rohlíku.

Prd od rohlíku. Korunka. Na trojce vlevo nahoře.
V sobotu mi v lékárně, ač během inventury, s laskavě vstřícným pochopením prodali skrz okno lepidlo na protézy, aspoň něco do doby, než mě veme zubařka…

No, tak ta mě prý veme ve čtvrtek.
Super.
Jen si říkám, jestli nepřiměřeně neriskuju, jestli si cestou třeba nezlomím nohu nebo nevypíchnu oko…

Komentáře:

  • Liška

    Né, nic si nedělej!
    Já nevím, na co čekám já, co se musí stát, abych šla po 12 letech k zubaři.

  • rulisa

    1.
    Liško – :-))

    2.
    Nojo, asi následek pohnutí mysli v šestinedělí Vánoc…

  • fousek

    Cože, pohnutí v šestinedělí? … ony ti snad padají i vlasy, pane obrlajtnant?

  • rulisa

    Vidíš, ty by taky mohly!
    No tak ty zatím ne, ale dneska se chci dobarvovat, tak teda musím opatrně, aby co není, náhodou nebylo. :-))

  • rulisa

    Tak už vím co ještě, ještě se mi vyrazil opar po půl hu…ústech. :-(
    To asi abych si nemyslela, že když si nabarvím ty vlasy, tak budu vypadat líp než předtím. :-))

  • Jirka*

    Tak jestli počítám správně, měla bys už mít od doktorů klid (teda krom zubaře, to je ale spíš technická údržba:), jestli do toho nepromluvily kluzký chodníky a silnice…
    Měl jsem, tedy mám, podobnou ušní diagnózu – po půlročním rýpání se mi v nosu, lékař ukončil léčbu s tím, že si mám na to rodeo v pravém uchu zvyknout. Zprvu jsem myslel, že si dělá srandu, jenže já si už fakt zvyknul – jen občas si uvědomím, že mechanicky a poslechově, nebo spíš pocitově, se nic nevyřešilo a je to tam furt.

  • rulisa

    7
    Eště oční, kožní, alergologie, revmatologie a gynekologie. :-))
    Nee, to jsem jen vyjmenovala, kde všude mám kartu a kde jsem slibovala, že přijdu na kontrolu. Nebo kam jsem slíbila obvoďačce, že pudu.
    Ale dokud to není fakt potřeba…

    Ad uši: Od loňska mám tinnitus, jo nevyléčilo se to, ale zvykla jsem si.
    Tohle v tom jenom jednom uchu je nepříjemný i tím tlakem, co tam jakože cítím. Nutkavým pocitem, že kdybych si tam něco strčila a prošťourala to… nebo že kdybych si tam strčila trubičku na injekční stříkačce, takže by to třeba šlo odsát…

    Nešlo, já vím, ale jak se to tam občas takhle tlakuje, tak ten pocit prostě je. A když chci spát, už skoro usínám, a ono v tom začne lupat nebo pravidelně v rytmu tepu krve příbojově bouřit, tak bych zabila sama sebe. :-(

    Ale když píšeš, že se dá zvyknout i na tohle, tak je to minimálně povzbuzující. :-)

  • barča

    aspon, že to není prokázaný Menier.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A9nierova_nemoc

    kamarádka, měla něco podobného s ušima plus závratěma – bylo to na podkladě psychického vyčerpání a přepracování, sice chodila dobu na infuze do špitálu, ale nejvíce ji pomohl klid, Lexaurin a pak jak se postupně zklidnovala psychicky tak ty problémy s uchem přestaly sami. Byla asi tři měsíce doma.

    Ru, klidně tam může být i ušní zátka.

  • rulisa

    9
    Vím, to podezření na Meniera ze začátku bylo, už dva gada tamu nazad, páč když to začlo, tak jsem sebou docela šlehala, pak mi nechtěl dát firemní doktor málem ani razítko při pravidelný prohlídce, prý že nesmím dělat ve výškách a žádný rizikový práce, mákem ani referentskej řidičák, ale nakonec jsem to uhrála. Závratě přešly. Taky jsem tehdy ještě neměla na pískování automat a všecko jsem tahala rukama, zádama, bolesti v zádech a zablokování hrudní páteře býval taky můj důvěrný postdušičkový parťák. Možná to souviselo s tím, nevím. Ale od té doby, co většinu nápisů pískuju na automatu, mám záda v poho a závratě s návaly silnýho pískání v uších taky zmizely. Jen tinnitus zůstal.

    Zátka asi ne, to by snad ušař poznal. Přepracování možná.

    Ale prostě si myslím, že tělo i mysl už si chtěly odpočnout, přepnout a vyčistit, tak si o to řekly méně vybíravým způsobem (když na ten vybíravější jsem nereagovala).
    A teď mám podezření, že se jim na tom neschopenkovým válení se po popsteli tak zalíbilo, že se jim už akorát nechce do režimu pravidelné práce. :-))

  • barča

    ta moje kamarádka, co vyprávěla co zažila s ušima – nepředstavitelný, ale pochopitelný.
    bolest jakákoliv se dá vydržet, přežít, vypozorovat jak a kdy nastupuje, ulevový polohy, brát aqnalgetika a ulevit si….ale uši – pískání, šelesty, lupání, šumění, pocit vody v uchu, pocit talaku, hučení……stále přítomné – neuděláš s tím nic – k zešílení samo o sobě – nejde na to nemyslet a tím pádem nejde najít klid …..dlouho dlouho se s tím natrápila plus někdy ty závratě a hluboké nevolnosti až do žaludku …..v podstatě neovlivnitelné a nečekané….

  • rulisa

    11
    Jde na to nemyslet. Fakt si zvykneš. Jen to nesmí být moc hlasitý. A nesmí to bolet moc.

    Na spoustu věcí si jde zvyknout. Člověk nejvíc trpí tím, že se proti nim snaží bojovat. Že je nechce, brání se jim a pořád myslí na to, jaký to bylo bez nich. Pak je vnímá kolikrát silnější, než jsou.

    Dokud budu slyšet, tak to bude dobrý.
    A slyším zatím dobře, po pár týdnech bez pískovačky (a to nosím sluchátka) dokonce líp jak během sezóny. :-)

  • Liška

    Takže dobrý?
    Ať je ti dobře a ještě lépe!

  • rulisa

    Joo, jen jsem potřebovala nějak odpíchnout ten novej rok i psaní v něm… :-)

  • Liška

    Jó, poradila sis!

  • ratka

    Tak jo, nemoci přicházejí :-) je třeba je opečovat. Ucho znám… pořídila jsem si obří plastovou stříkačku a ucho si vystříkám horkou vodou, nejlépe hodně horkou. Funguje to … sice ideální to nebude, jelikož jsem lehce nahluchlá, ale zjistila jsem že nikoliv jediná. Potřebuji vše zopakovat dvakrát. a je to :-) Od doby co si stříkám do uší vodu, nelupe mi nic jelikož vše potenciálně rušivé je hezky vyplaveno. snad i s bubínkem :-))

  • rulisa

    16
    Tuto radu promyslím. Jestli radši lupat, nebo neslyšet… :-)

  • rulisa

    No, například teď jsem 2x přeinstalovávala ovladače od zvukovky a restartovala počítač, zavírala a zas pak otvírala prohlížeč se všema panelama i Word s korekturama a origo předlohama, přesvědčená, že mi ta zvukovka zas blbne, protože sluchátka nejedou stereo (bedýnkovou sestavu 2.1 jsem na téhle zvukovce zatím nerozchodila, jede jen jeden satelit a subwoofer), pak jsem si pustila audio test left-right, sluchátka ok, tak jsem dospěla k názoru, že už mám to ucho fakt hluchý, ale to druhý, ne to lupací – a mezitím se mi na youtube posunula písnička na další a já zjistila, že ta předtím zřejmě nebyla nahraná stereo…

  • ratka

    17. tato rada je bez záruky :-)

  • rulisa

    To všechny z internetu. :-)

  • rulisa

    Komentáře uzavřeny kvůli koncentraci spamu.