– Tak co po utracenem vikendu?

– Zas tak hrozná útrata nebyla. Spíš hlavně hezkej den se synkem spolu. Koupila jsem si ve slevě nový žabky. A je mi v nich tak fajn, že je nosím na doma.
A malou peněženku ve výprodeji za stovku, láska na první pohled, tu
zatím jen mazlím a očichávám. Mládě filmy, muziku, kšiltovku a taky peněženku, jinou. A hlavně mohl řídit tam i zpátky a ještě se zajížďkou k rybníku.

– Šťastní lidé ve skromnosti.

– – –

Na jednu stranu si říkám, že je škoda, že starýho psa na nový kousky
nepředěláš, těšilo by mě dávat štěstí tak lacino, jak by to bylo jen
přiučením se skromnosti.Na druhou stranu něco jako vina –
kdybych svým dětem nemátla hlavu skromností a pokorou, třeba by něčeho v
životě dosáhli, hnaní touhou po penězích a pocitem, že na ně mají nárok
a že bez nich to nejde. Takhle budou tytéž nuly jako maminka – akorát asi ne tak šťastní, protože to nebude tak úplně jejich volba.Ale zase aspoň vědí, jaký to je, když je máma pohladí. A když pohladí oni ji.