O předsevzetích

/  84 komentářů

Sen předvánoční. V noci dvacátého prvního.

Ležím ve vaně.
Ležím ve vaně plné vody, čisté teplé vody bez mýdla, bublinek i koupelových solí, tak jak to mám ráda.

Ta vana není v koupelně.

Zdá se to být autobusová zastávka. Či tramvajová. Nějaká.
Kolem postávají lidi. Mladí, docela dost mladí, ženy muži tak všelijak dobře oblečení, inteligentní intoši od pohledu. Studeně mlčky se dívají, jak ležím nahá v teplé vodě s hlavou poněkud zalomenou opřením o zaoblení té vany a s rukama položenýma po jejích stranách. Nahá mezi kabáty.

Taky se dívám. Nahoru mírně za sebe, sedí tam na lavičce Liška.
Říkám jí:
„Jo, taky bych ještě mohla jít dělat vejšku, dala bych to bez problému. Ale stačí mi ta jedna a postgraduál, co už mám. Dneska už jsem jinde, už mě to netankuje.“
A slyším se, jak to říkám povzneseně, nadutě, falešně…
Jen proto, aby všichni věděli, že já už vejšku mám. Že i když jsem nahá, tak že mezi nimi, zatím nedostudovanými, jsem pořád ještě Někdo. Bylo mi hanba, že to říkám, před Liškou, před sebou, před všemi předtím i potom, ale věděla jsem, že už jsem to řekla mockrát a že to ještě mockrát řeknu, nahá mezi kabáty…

Už v tom snu, ještě před probuzením jsem věděla, že předsevzetí se správně nemají dávat na Silvestra, ale na zimní slunovrat. Předsevzetí do nového roku slunce.
Být nahá a nemít nutkání něco říkat.

Jen si pořád nejsem jistá, jestli mi není líto, že už na tu vejšku nechci. Ještě donedávna se mi zdály opojně vzrušující a svobodné sny o tom, že chci a že tam jsem…
Ale že to nezvládám.

Komentáře:

  • ratka 3.1.2014 at 6:25

    supr sen :-) teď ti stačí pro pocity svobody pořád méně – ustupuješ vlastním nárokům. chachá, fakt dobry

  • barča 3.1.2014 at 6:50

    hm, "uměle" drsná Ru. :-)

  • barča 3.1.2014 at 6:54

    k tomu poslednímu odstavci: mě se někdy zdají sny, že dělám maturitu, stále mě někdo zkouší a já nevím a už opakovaně ve snu jsem tu maturitu neudělala.

  • ratka 3.1.2014 at 6:57

    3. MOje maminka doteď hledá třídu, jde pozdě a děsí se školní inspekce :-) vyjadřuje to vnitřní úzkosti

  • barča 3.1.2014 at 7:08

    4. jo Ratko, uvědomuju si to, že to jsou strachy ze selhání, že si člověk nevěří, nedůvěřuje, má nízký sebevědomí. Ono to i v tom snu u Ru, trochu pro mě něčím takovým zavání – jsem nahá ve vaně, ale zamaskuju to a ukážu všem, že jsem Někdo.

    jen mě ještě napadá, s tou výškou. Ru a proč si nezkusíš dát jen tak přihlášku? a jít na přijímačky? no, přinejhorším neuděláš přijímačky, ale zkusilas to.

  • ratka 3.1.2014 at 7:20

    5. o to podle mě nejde. tam jde o něco jiného a Ru to ví.

  • barča 3.1.2014 at 7:24

    já jen malinko si dovolím ještě k tomu snu něco říct.
    "Jen si pořád nejsem jistá, jestli mi není líto, že už na tu vejšku nechci."
    tahle věta i ten sen mi přijde tak trochu: " přesvědčila jsem samu sebe, že tu vejšku nechci a mám to na háku"
    a "falešné" utvrzení všech okolo, včetně sebe. V tom snu je vidět – že to ale tak úplně není a to jsou ty tvé pocity a pak další pocity takové nedůvěry k sobě, ale také možná strach ze selhání apd.

  • barča 3.1.2014 at 7:27

    vyplývá mi novoroční předsevzetí: "přesvědčit sebe, že už tu školu opravdu nechci"

  • barča 3.1.2014 at 7:36

    ale fakt je ten, že kdyby Ru opravdu šla studovat – chyběla by nám :-) to už si myslím by nebyl takový čas na nás a komentování do blogů. takhle je to pohoda, škola už taková pohoda není.

  • ratka 3.1.2014 at 7:39

    7. Ale to všecko se čte z toho snu, To Ru píše. Je to tak upřimná výpověď že k tomu nemám co dodat, jen klobouk dolů a tiše zpovzdálí čekat jak se s tím popere.

    Protože ve svém důsledku, to že lidé vidí a vědí neznamená že taky vědí co s tím. jak s tím naložit. Já chodím ve snech pořád po záchodech a čistím je třeba, a ukazuju lidem. a teď jsme dokonc enesla svoji moč v kýblu. Taky jsem nevěděla co s tím. Čistění záchodu mi nepomůže :-) Stejně někam tu moč vylit musím.

  • barča 3.1.2014 at 7:49

    a já myslela, nebo vnímám že Ru je ten typ člověka – který se musí trochu nakopnout a trochu rozčílit a pak najednou funguje jak hodinky. Vzpomněla jsem si na to, jak dělala podlahu. náký tichý čekání v koutě to je tak akorát pro ni dobrý na depku.

  • ff 3.1.2014 at 7:51

    Nejlepší na tom je, že jsem něco podobného viděl v reálu. Na lyžařském svahu byla předváděčka venkovních vířivek. Děvčata vykukovaly z teplé vody a kolem lyžaři, nabalení v zimních bundách, dojížděli k lanovce.

  • ratka 3.1.2014 at 7:53

    12. no vidíš, takže je to jasné odkud vítr fouká :-) až z teplé vany vyleze, hezky se obleče jako každá jiná.

  • ratka 3.1.2014 at 7:55

    11. jinak. jde o motivaci. co motivuje k činům. třeba heroickým to je jedno. počátek. bod nula.

  • ff 3.1.2014 at 7:58

    nevím ale, jestli konverzovaly o tom, že by se ten kárvink taky klidně naučily, ale že jim ty dva mistrovské tituly, vyhrané starým stylem stačí.
    Něco na tom je, starý lyžařský styl je o dost těžší se naučit, než ten současný. Přijde mi, že totéž platí i vysokých školách.

  • barča 3.1.2014 at 8:03

    14. hm, přemýšlím kolikrát já jsem sama byla v bodě nula a kolikrát ho jen okecala a nic…ale máš pravdu, každý to má jinak.

  • ratka 3.1.2014 at 8:05

    15 Třeba to byly fakt trojnásobné mistryně světa :-) dnes už i na předvádění berou jen ty nejlepší

  • ratka 3.1.2014 at 8:08

    16. tak jsem to nemyslela, málokdo je v bodu nula….z hlubin vycházejí motivace, podněty… ty vidíš třeba jak vylejzají nahoru ale nevíš co s tím. musíš je následovat když už se zrodily na svět.

  • barča 3.1.2014 at 8:11

    18. aha, až takhle ….

  • ratka 3.1.2014 at 8:13

    16. takže naopak Barčo než říkáš. Okecávání je okecávání. Nechuť se podívat dovnitř co z tebe leze je něco jiného, Vidět odkud to leze a kam to zase jde. Okecávat můžeš i jako slepec. to nic neznamená. Nic to neříká o tom kolik vidí. Někdo vidí a okecává a někdo nevidí a taky okecává :-)) a naopak. těch možností je. všecky kombinace.

  • barča 3.1.2014 at 8:16

    20. rozumím, ten sen je minimálně dvouúrovňový :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 8:17

    12
    :-)))))))

    Ehm, jinak, kárvink taky neumím. Musela jsem si sehnat starší lyže rovnějšího typu, abych se i na zdejší malé sjezdovce nezabíjela.
    U šlepru se mi všichni vždycky pošklebujou, hlavně mladý prknaři. Ale dycky jen tak do třetího čtvrtýho sjetí. Když jich většinu vemu.
    Pak ještě pár jízd machruju a pak odbelhám na čaj do bufetu a permanentku nechám synovi, protože už nemůžu na kolena. :-))

  • ratka 3.1.2014 at 8:21

    22. hahahah :-))) jasně, jen je sejmi namyšlence usmrakné.

  • rulisa 3.1.2014 at 8:32

    Barčo, v reálu na žádnou vejšku nechci, nenapadá mě, k čemu bych ji potřebovala. Profesně. A už by se mi ani nechtělo trávit tolik let v posluchárně, po nocích psát eseje a seminárky a pak dva měsíce drtit do hlavy cosi, co za dalšího půl roku z té hlavy vyhodím něčím jiným. Možná až v důchodu, až nebudu chodit do práce a budu mít pocit, že nevím, co s časem.

    V těch snech ta vejška byla spíš symbolem opojně svobodného mládí, bez závazků, bez zodpovědnosti za jiné lidi, s nekonečnými možnostmi před sebou.Ale právě to dycky bylo pak zkažený nějakým zjištěním, že jsem u zkoušky a nic nevím, nebo že jsem se přihlásila na obor, který absolutně nemám šanci zvládnout, s humanitním gymplem a mezerami v základech teoretické matematiky, atd.
    Prostě taková studená sprcha.

    To váhání, jestli mi není líto…
    Možná tam mohlo být napsáno i líto, že vlastně si nejsem jistá, PROČ už nechci na vejšku. Jestli proto, že jsem se proti té touze opouzdřila jako vůči bolavé, nebo proto, že klid a vyrovnanost s sebou nese právě i to placení něčím, co je nám pak líto, že jsme se toho vzdali, o to přišli, tedy třeba touhy po něčem, hoření pro něco… A nebo jestli to třeba jen není znak toho, že stárnu a smiřuju se a začínám trouchnivět…

    Kdoví. :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 8:38

    Kdysi v adolescenci jsem napsala jakousi básničku, že "všeho je vždycky čas", a to sousloví se mi vrací celej život. I čas té vejšky je podle mě v tom věku mládí, tam je nejefektivnější a nejsmysluplnější, funguje se vším okolo, nejen s tím studiem.
    Pak už je to podle mě jen snaha lízt zpátky do vody, která už dávno teče jinudy.
    Už je to čas něčeho jiného.

  • ratka 3.1.2014 at 8:44

    Vnímala jsem v otm snu VS jako symbol něčeho… trochu odlišného než svobodné mládí bez odpovědnosti. víc současně. Ale sen si stejně nejlépe vyloží snící sám.

    sama jsem chtěla v dospělosti studovat. nikoliv ve snu. a nakonec jsem ráda že mě ta touha opustila. že je to pryč. teda pryč jako výzva. kdyby musela studovat teď, už bych to brala jako službu.

  • barča 3.1.2014 at 8:44

    24. Ru, vnímám v tvým komentáři to – že máš spoustu energie, ale nevíš kam a jak to nasměrovat a do čeho to "vrazit" – a vlastně tohle je i vidět, když komentuješ všude možně s námi po blogách – tvůj obrovský nevyužitý potenciál ale lítá jen vzduchem. Vlastně si tě umím právě představit zažranou studující biflující – ale právě v tom co tě bude bavit. jen prostě jako třeba nevíš – co by to mělo konkrétně být a pak malinko ten strach, spíše nejistota, ze selhání. je to jen můj subjektivní pocit, to jen Ty sama víš jak to doopravdy s tebou je, nebo není. :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 8:47

    26
    Jo, u té vany to tak bylo. Přesně. Tam to bylo jasný. Tam o žádnou svobodu bez zodpovědnosti nešlo.
    Ale víš, jak je to s emnou. Jak se mi ty významy symbolů hned asociujou s něčím dalším.

  • rulisa 3.1.2014 at 8:48

    27
    Jo, to je můj problém.
    Celoživotně. :-)

  • barča 3.1.2014 at 8:51

    no ale, když tě to fakt rafne, pak to lítá hlava nehlava – viz. podlaha a kuchyň apd.

  • rulisa 3.1.2014 at 8:52

    Jo. A pak padnu.

  • rulisa 3.1.2014 at 8:59

    Vlastěn je zajímavý, že s tím souvisí i (zatím) závěr diskuze u předchozího článku.
    Fyziognomie jako odraz.
    Mám širokou tvář ve spáncích a v lícních kostech (s věkem je čím dál víc vidět podoba s babičkou s otcovy strany) a vysoký čelo, ale úplně dozadu sutupující a nevýraznej chabej spodek obličeje.
    Nahoře hodně, ale dole málo.
    Nadání, rozlet, záběr, schopnosti velký, vůle, výdrž a pevnost osobnosti malý.

  • ratka 3.1.2014 at 9:06

    podoba a povaha spolu nemusejí souviset. můžeš být i na maminku :-) (vtip) Lidé velkých schopností, záběru a nadání potřebují nutně k sobě někoho kdo jim pomáhá jejich ideje uskutečnovat. Jinak ideje padají do písku, planí a odumírají. Potřebují manšaft.Věrné pomocníky které oceňují a povzbuzují a kteří jejich ideje dotahují do konce. Bez spolupráce s ostatními to nejde. Pro myslitele a intelektuála není nic cennějšího než poctivý a pracovitý přítel, který hodně snese

  • barča 3.1.2014 at 9:12

    33. no jo jenže, ten se většinou zdá pro lidi myslitele, volnomyšlenkáře – komandující, nesnesitelně plánovaný, precizní, až puntičkářský, kritizující, suchar apd. sama jako znamení vzduchu vím jak to mám s lidmi v zemských znameních. :-) a také vím, jaké to je, když jsou dva volnomyšlenkáři vedle sebe :-) to byl můj bývalý manžel.

  • ratka 3.1.2014 at 9:14

    no nic…každá scohpnost je omezená možnostmi. a tyto možnosti se zmenšují a zmenšují a tím i to co se zdálo na nás cenné fakticky ztrácí "na hodnotě" protože je to k ničemu. takže i to co jsme na sobě oceňovali, ať krása, ať chytrost, inteligence, schopnost se něco naučit, porozumět věcem a dějům, blednou a jsou k ničemu. vše na čem jsme stavěli hodnocení je k ničemu. marnost nad marnost. čím rychleji to člověk dokažé zpracovat, ztrávit, přežvýkat tím rychleji se doopravdy osvobodí od sama sebe. vlastních iluzí o sobě
    uff… a utíkám :-) konec.

  • barča 3.1.2014 at 9:16

    33. 34. tohle jsou totiž vztahy pro oba dva velké výzvy – aby se navzájem pochopili, tolerovali a pak tedy i docenili a měli se kvůli tomu (té rozdílnosti) vlastně rádi. vůbec to není jednoduchý – ten vztah nevzdat.

  • rulisa 3.1.2014 at 9:17

    35
    Nevidím to tak tragicky. Spší bych řekla, že něco mizí, ale něco jiného člověk během života získává. Něco az něco.
    Za méně rozletu více vytrvalosti, třeba. :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 9:21

    33,34,36
    To je všecko pravda, akorát stejně nemám nikoho, tak je to fuk. :-)
    Mám syna a za chvilku jedem koukat po matracích do jeho postele. Třeba mu vyházení těch přes dvacet let starých a z bývalé chalupy ještě zřejmě i plesnivých pomůže zbavit se té dvouleté alergické rýmy. Povánoční slevy.

  • rulisa 3.1.2014 at 9:22

    (P.S. ad 33 – Na maminku taky, bezpochyby. :-)

  • ratka 3.1.2014 at 9:26

    36. ano Barčo. přesně. najednou je to jasné jako facka. když uberu z vyzvedávání mých úžasných vlastností tak najednou jsem schopna vidět a oceňovat úžasné vlastnosti "těch druhých". je to zázrak. je to opravdu zázrak. mysl se uvolní. není víc a není míň. není lepší a horší. všecko zapadá jedno k druhému. tak nějak samo od sebe.

  • rulisa 3.1.2014 at 9:32

    40
    Celej život jsem mě přitahují muži, kteří ve mně v jistých znacích vzbuzují pocit mého opaku – vyrovnaní, pragmatičtí, zemití, pevní ve svém klidu, buď středoškoláci nebo ten poslední dokonce jen s vyučenej, a nebo když VŠ, tak technicky zaměření, nejlíp strojaři.
    Akorát v tom nadšení těmihle jejich znaky obvykle velkoryse přehlídnu nějaké jiné. :-)

  • ratka 3.1.2014 at 9:35

    Netuším jak dosáhnout toho aby člověk "ubral ze sebe" a nebral se tak důležitě. Ale tam ten klíč je. Podle mě přesně v tomhle. Odvrátit pozornost od sebe a tím se uvolnit. Jakoby rozpustit. Ale to nejde udělat dřív než je to možné. teprve až dozraje čas. až se člověk zbaví závazků, až opravdu nemusí a není zodpovědný … za nikoho. až je opravdu svobodný.

  • ratka 3.1.2014 at 9:40

    teda svobodný v hlavě myslím. nepodmíněný představami a názory jak má co být, jak mají být jeho děti a co s rodiči a jaký má být on, a jak to má vypadat doma a jaký má být partner. prostě na ničem nelpět. uvolnit se vnitřně. přijímat to co je a zase to pustit. nebabrat se s tím.

  • barča 3.1.2014 at 9:59

    40,43. učím se to, vůbec to není jednoduché- "ulítávám" právě na svých očekáváních, přáních, představách – pak přijde ten co popisuje Ru ve 41 a celé mi to shodí. :-) ukáže mi realitu – co to skutečně je a mě se to samozřejmě nelíbí. :-) to jsou ti "arogantní přízemní kreténi" od kterých dostanu ránu palicí do hlavy, takže po nějaké době se mi malinko rozsvítí, pak už je jen arogantní přízemní kretén částečně a postupem času se z kreténa částečného stává docela fajn muž a pak je stadium kdy sedím a čumím a říkám si – ježiš ale já jsem kráva a vidím jeho a jeho přednosti a trpělivost se mnou, a dochází mi, jak mám svoje myšlení pokřivený.

  • barča 3.1.2014 at 10:19

    43. těžké je to i proto, protože společnost nám ukazuje nejen v mediích "jak to má správně všechno být" a i naše okolí nás utvrzuje o tom – "jasně, když si tohle pro sebe nevybojuješ – jsi nula"nebo "nenech s sebou manipulovat, neslevuj apd. " takže je to takový začarovaný kruh. pak jsou z toho pocity selhání, méněcenosti apd. velká očekávání, lítání vysoko a také tím pádem velké pády.

  • ratka 3.1.2014 at 10:35

    Včera dávali v televizi na Nove americký film. chvíli jsem se na něj dívala ale nevydržela jsem do konce. děj je o tom, že se do městečka přistěhuje jakože nová rodina ale je to marketingová fima která má rozpumpovat prodej obyvatel vlastním životem, prostě mají všecko nej, jsou in a ostatní to chtějí taky. Až se jeden ze sousedů se zabije protože již nemůže splácet půjčky (aby měl všecko co je in) přizná se jeden pracovník v plamenné kajícnosti a obrfací se. všem se omlouvá a jde vstříc zářným zítřkům. teda jde přemluvit ještě další členy (fiktivní manželku) ať tuto práci neděla a ať s ním žije "opravdicky" opravdicky. Takže v americe si myslí, že když je někdo marketingová rodina tak je neopravdická a když je skutečná tak je opravdická. A že se všichni opičí není způsobeno blbostí obyvatel nýbrč prací marketingových expertů. až tak daleko došlo americké myšlení.

    taky si Barčo myslíš že chyba je ve společnosti a okolí? že to ona za to může že máš s prominutím vymytou hlavu? a jak z toho teď ven… ve americe začne hlavní hrdina se kát a slibovat že bude žít opravdický život. … opravdický americký. u nás by musel slibovat opravdický český :-) u nás se akorát ti s těmi půjčkami nesebevraždí protože přežívají i když nesplácejí. tak nějak si zvykli.

  • ratka 3.1.2014 at 10:44

    a včera jsem se dívala na zprávy a řekla jsem si že se na to můžu vysrat . kolik se ušetřilo na invalidech a důchodcích. no to je supr. půl milirady na invalidech a asi 300 milionů n adůcodcích. skvělé. a že na úrocích za státní dluh se zaplatilo asi 55 milard korun více nebo co. si dělají prdel ne? tak stát si necha u banky natisknout peníze a pak jim zaplatí za to natisknutí platí desítky miliard? a ušetřil půl miliardu na invalidech a důchodcích ??? tohle je absurdistán a dělají si z lidí blázny. normálně si z nás dělají prdel.

  • barča 3.1.2014 at 10:45

    já Ratko nevím, přijde mi, že dříve to bylo "jednodušší" – jednodušší svůj život někam vrazit a být v tom. dnes v této době je to těžší protože lidé mají (na západě, u nás) daleko větší možnosti volby – z toho vyplývá i ten chaos a zmatek v hlavě. když budeš žít někde v chudobě, budeš přemýšlet jen o tom – jak přežiješ.a obráceně – když máš tolik možností – nebudeš mít ve dvaceti dětiale budeš chtít si plnit nějaké sny apd.
    takže musí přijít opravdu ten moment – dozrání do určitého bodu, kdy začneš vidět život "jinak", – "jinak" to je to, o čem si tu píšeme.

  • barča 3.1.2014 at 10:50

    46. Ratko, hlavu mám vymytou takhle, protože žiju v týhle společnosti – ten vliv je jasný, kdybych žila v asii, na východě, měla bych ji vymytou víc po jejím :-) oni jsou "vymytí" v té hlavě zase úplně jinak a o krok napřed než my tady, ale zase holt tam kulhá to materiální – je tam ta chudoba.

  • ratka 3.1.2014 at 10:52

    Barčo, to vymývání mozků je dnes stejně jednoduché nebo složité jako dříve. Dříve lidem vymyl mozek farář se starostou, dnes jim ho vymyje mediální svět. Přesto všechno je možnost "prohlédnout" skrzeva to všecko a hlavně ROZHODNOUT se co s tím, tehdy a teď stejná.

  • ratka 3.1.2014 at 10:56

    vliv je stejný, z toho vyplývá tradice a čistota tradice. základní hodnoty a respekt k nim. tohle nekritizuji. to co kritizuji je zvlčilost. media ti rozjebávají hlavu k zvlčilosti a chamtivosti. Netvrdím že tobě Barčo. Aby jsi to nebrala osobně :-) ale celý ten systém úspěšnosti a hodnocení úspešnosti. nic tradičního nezbylo, všecko je rozbité. úspěch je měřen uznáním, obdivem, popularitou. politici mění manželky jako ponožky. všecky hodnoty se vyprázdnily.

  • ratka 3.1.2014 at 10:59

    Vzdát se něčeho, obětovat něco pro něco není in. V tom je ta zvrácenost. Všecko můžeš dostat. Stačí natáhnout ruku a máš to. O placení se nemluví. Že nic není zadarmo. Uskromnit se, počkat, vzdát se něčeho, nevzít a nechtít nemají žádnou hodnotu.

  • ratka 3.1.2014 at 11:04

    zastavit se. neběžet s ostatními. neudělat to nebo ono. sednout si. nechtít. víc mě nenapadá. zastavení závodů. nezávodit.

    samozřejmě někdo může říct: chaaa teď závodit nechceš co, když by jsi stejně prohrála protože už tak rychle utíkat nedovedeš. Ale dovedu. Dovedu pořád rychle utíkat i být zlá, ctižádostivá, lstivá intrikánka. dovedu to. ale nechci. prostě již nechci. to je ta Volba. a Rozhodnutí. a pokání.

  • barča 3.1.2014 at 11:05

    až takhle tragicky to nevnímám, že jde všechno do háje – takhle jak to vnímáš ty – to hlavně vnímá většinou ta starší generace. já tam ještě nejsem – spíše vnímám právě "něco za něco"

  • ratka 3.1.2014 at 11:09

    54. taky to nevnímam tragicky :-) moji všichni tři synové jsou pohoďáci a dělají si co chtějí. Ale dělám ve fabrice a to je horor. Nejen ti lidé co pracují, teda ti vykořisťovaní ale i ta druhá strana.

    Lidé nemusejí mít vymyté mozky. přesto se je nechávají vymýt dobrovolně. z různých důvodů. aby nevěděli, nemuseli se rozhodovat hlavně. hlavně aby se nemuseli rozhodnout.

  • barča 3.1.2014 at 11:09

    53. no ty třeba utíkat dokážeš a dokážeš i jiné věci a já vidím druhou stranu v té nemocnici, kde ti lidi nedokážou nic a jak potřebují pomoct, tohle si uvědomuju a já až budu stará, pomalu nemohoucí a lezoucí taky budu potřebovat pomoc – to si uvědomuju. tohle stejně jednou doběhne každýho. dala jsem sem extrém – ale je to můj každodenní chleba.

  • ratka 3.1.2014 at 11:12

    když člověk neví, tak fakticky není odpovědný. nemůže pak za to jak žije, co dělá, jak myslí, co říká a čím se živí. je nevinný.

  • ratka 3.1.2014 at 11:16

    56. nemocnice by byla na speciální dlouhý rozhovor. to je speciální téma :-) pohyb matérie a její rozklad.

  • ratka 3.1.2014 at 11:18

    Lidé se zajímají intenzivně o svoje těla, jakoby byli tělem. ale nejsou. Teda z pohledu buddhistu nejsou těla.

  • barča 3.1.2014 at 11:25

    56. měla jsem to spíše na mysli tak, že člověk hrabe a hrabe (jak ty píšeš o pokání, rozhodnutí v 53) pro sebe a pak stejně vidí, že končí jako troska a pak to udělá cvak.- proč to dělám?

  • ratka 3.1.2014 at 11:33

    napadla mě jedna historka kterou jsem četla na "lampě". Jde o pomoc ostatním trpícím.

    Přijde Vznešený do kláštera na návštěvu a tam uvidí ležet posraného bezmocného mnicha. A ptá se ostatních, proč ho tam takhle necháváte ležet samotného? A oni odpovídají, když byl živý tak neudělal nic dobrého, myslel jen na sebe.

    A Vznešený se sklonil k mnichovi a začla ho umývat od sraček. Přstoupili o statní mniši a pomáhali mu. A on se na ně podíval a říkal.
    Mnichové! Vždyť tu nemáte ani matku, ani otce, ani nikoho blízkého, kdo by se vás postaral. Pokud se vy nepostaráte o druhé, kdo se pak postará o vás? Kdokoli z vás by byl ochoten posloužit mně, stejně tak by měl být ochoten posloužit i komukoli jinému.
    Mnichové! Přesto od této chvíle ať se již nestane, aby se nikdo nepostaral o nemocného mnicha, dokud se neuzdraví. Má-li učitele, ať je to jeho učitel, má-li žáka, ať je to jeho žák, a to tak dlouho, jak trvá jeho život. Není-li tu takový, ať je to jiný žák onoho učitele, a když ani ten tu není, musí se postarat celá svatá sangha, celé společenství mnichů, jinak bychom všichni nesli vinu, za kterou je třeba se zodpovídat.“

  • ratka 3.1.2014 at 11:36

    60. Barčo, ano. ten kdo má zdrave ruce, nohy a hlavu by si měl být vědomý že je to dar který ho zavazuje k odpovědnosti (službě) nikoliv nástroj na jeho obohacení. Tohle tím silným zdravým a schopným jakoby nebylo vůbec zřejmé. že jim bylo něco darováno co mají použít pro ostatní. nikliv pro sebe.

  • ratka 3.1.2014 at 11:38

    už mi asi jebe. svatá sangha je něco jaok svaté společenství v mojí mysli. kde se lidé o sebe starají jak nejlépe dovedou.

  • Saul 3.1.2014 at 11:38

    Ten vznešený byl přímo Buddha,ten příběh je někde v palijských textech,ale tím se radši nezaobírej,to je jen suchá teorie.

  • Saul 3.1.2014 at 11:41

    ad64:
    a je to tam tuším podáno ještě důrazněji.
    Prostě Buddha je zjebal jak sysly,že se nepostarali o bližního svého a jen moralizovali.

  • ratka 3.1.2014 at 11:43

    ano buddha, původně jsem ho tam měla a pak jsem to vymazala a dala dle originálu :-)) nemůžu se tím nezabývat, nejde mi to . zneuctěná kristova nevěsta v prachu, pošpiněná děvka

  • Saul 3.1.2014 at 11:45

    a ano,takto začínala sangha.
    Buddha chodil a říkal co jo a co ne.
    A nikdo ani nepípnul,protože to byl Buddha a buddhistické vyznání víry je o vztahu k Buddhovi a sanghze.
    Tedy bývalo.

  • Saul 3.1.2014 at 11:50

    "zneuctěná kristova nevěsta v prachu, pošpiněná děvka"

    klid Ratko,tohle gnostici věděli už před 2000 lety,že tak to má bejt,že takto se dochází ke Kristu.
    Zase jsi nic nového neobjevila:-0

  • ratka 3.1.2014 at 11:54

    nejen gnostici :-) ale to je jedno.

  • Saul 3.1.2014 at 12:01

    jedno je kolečko od trakaře,jak mi říkal kdysi můj můj mistr,když jsem mu dnes a denně říkal,že to je jedno.:-)
    A to nebyl duchovní mistr,ale mistr z učňáku a to jsme dělali třeba i topení po bytech,kde jsem byl schopen táhnout trubky i po stropě:-)

  • ratka 3.1.2014 at 12:38

    70 co s tím? :-)

  • Saul 3.1.2014 at 13:06

    Právě že NIC.
    A s tím máme problém.
    Já teda mám problémů trochu víc(asi abych viděl to výše) ,ale to je můj problém:-)

  • Liška 3.1.2014 at 17:48

    ru,
    Chachááá, to je dobrej sen!
    – to jsme celý my dvě s rulisou, blbý intelektuálky, co si při pohledu na dobře situované/oblečené lidi řeknem samy sobě: Vystudovaly jsme, je to dobrý,máme vysoký vzdělání, nejvyšší z lidí, co jsme za celý boží den potkaly.

    Připomíná mi to opačný pól – lidi, co nestudovali nebo nedostudovali a nahlas dávají najevo, že jim to nevadí a že je to netrápí a nefrustruje. A schválně přečetli spousty hodnotných knih, o kterých vědí, že ti vystudovaní okolo jich tolik nepřečetli. Takhle je pro sebe "přechcali."

    Jako já můžu dělat posledního pucfleka, ale vždycky si u toho řeknu: To je OK, vystudovala jsem a to mi nikdo nevezme. :-)

    Jo a ten sen mi připadá dost podobnej komentáři 22 – přechcat prknaře.

    ratko,
    smrt intelektualismu! :-DD

    PS: podobný koment je někde ve spamu, psala jsem ho před několika hodinami a zapomněla, že máme v práci ten přísnokrutej tupoduchej antivir.

  • rulisa 3.1.2014 at 18:47

    55
    Ano!

    Dřív nebykla taková potřeba se nechávat vynývat, protože ani nebylo tolikmožností, natož nutností se rozhodovat.
    Pal měkdo zacvinkal klíči a začal lidem radostně sdělovat, že konečně dostali svobodu.
    Jenže o tu doopravdy stála jen docela malá menšina.

    A většina, co i dřív byla většina a stačí jen moct ejzdit na dovolenou kamkoli, zjistila, cena svobody je spousta trápení s rozhodováním se.
    Tak se ochotně přiklonila k menšinou nabízené možnosti, jak se zas vymýt do klidné nerozhodující nesvobody.

  • rulisa 3.1.2014 at 18:52

    70
    Jestli tys nedělal to topení v chalupě, co jsme kdysi s exmanželem jako čerství sezdanci koupili. Tam vedly trubky třeba šikmo napříč oknem, kvůli samotíži, akorát že od instalace onoho otopného systému to okno zřejmě už nikdo nikdy neotevřel.

  • ratka 3.1.2014 at 18:58

    75. chyba, měli jste předělat buď okno (dát ho jinam) nebo topení :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 19:00

    73
    Ten princip u těch nevystudovaných, co čtou a citují , je tentýž, co v té vaně.
    Což mi připomnělo jednoho hřbitovního zahradníka, co se mnou dal řeč kdysi, když jsem sekala v okresním městě J. Taky mi citoval sáhodlouze z knih a básní a horlil, jak ti študovaní inženýři jsou omezení, protože nečtou beletrii a povyšují nad všechno poznání jen tu svou techniku a bla bla bla sodoma gomora, až jsem mu vpálila, že jsem taky inženýrka a že jsem učila češtinu.
    Pak jsem s ním ovšem musela přes půl hřbitova až k pomníku s epitafem v básni, jíž byl milý hřbitovní zahradník jat a okouzlen a chtěl, abych mu sdělila autora,protože to byl určitě nějaký Seifert nebo nějaký podobný klasik.
    No, když jsem tu říkanku a la ležení na obláčku a tak podobně přečtla, radši jsem prchla řkouc, že se omlouvám, že to jsme nebrali. :-)

  • rulisa 3.1.2014 at 19:00

    76
    Předělali jsme topení, samozřejmě. :-))

  • rulisa 3.1.2014 at 19:02

    73
    Ad podobnost vana-prkna – ano, přesně proto jsem to psala. :-)
    A pak vypointovala těmi chromými koleny. Každé přechcávání něco stojí, žejo. :_)

  • rulisa 3.1.2014 at 19:04

    73 naposledy
    A žádnej komentář ve spamu není, tedy blokace jde od vás z práce a komentáře se vůbec neodešlou.
    Zkus se dostat na nějakou stránku s doménou .com, prosím. A tam odeslat komentář. Jen, tak, jestli to půjde.

  • Liška 3.1.2014 at 19:32

    80
    vložila jsem a řeklo mi to, že komentář byl vložen úspěšně, ale byl označen jako spam.

    Takže se mezi komentáři na stránce neobjevil.

  • Liška 3.1.2014 at 19:54

    79
    ahááá, tak to jó, to jsem ráda, že jsem za blba já:)
    Protože co? protože s tím už se dá něco podnikat.
    Když je za blba někdo jinej, tak mě to akorát durdí. Zvlášť když ten dotyčnej jede furt…

  • Liška 3.1.2014 at 20:05

    81 moje – eh, já ten koment vložila z domova, ne z práce :-))); a stejně ho to označilo jako spam. No tak jsme za blba víckrát.

  • rulisa 3.1.2014 at 20:09

    Hmm, a nebo je debil blogspot.com.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.