Na kaši

/  86 komentářů

Včera v práci mě jeden kolega pohladil. Ze srandy, nějak jsme se dobírali a já že čím platit, že za pohlazení si nic nekoupí, nebo tak něco…
Pohladil mě.
Původně jsem ani moc nevěnovala pozornost tomu, co s ním vedu za prázdný bodrý hovory, koukala jsem si pod ruce, na desku, na které jsem opravovala zlacení v písmu. Kdovíjak toho kolegu totiž nemusím. Je trošku falešnej a rád dělá drby, rád pomlouvá, občas se chvástá a ví se o něm, že na začátku svých mnohočetných vztahů je vždycky samá sladkost v úsměvu, ťuťuňuňu a vodění za ručičku, na konci itálie a hulvát a buran…

Ale pohladit umí.
Hřbetem prstů po tváři…

Nezvedla jsem hlavu od desky, aby neviděl, že ještě jednou mě takhle pohladit a mohl by mě vojet.

Tak strašně silně, z tří hřbetů prstů až do konečků prstů v botách… kdy naposled, tak dávno… možná nikdy…

Od toho včerejška jsem na kaši. Rozbitá jedním pohlazením.

Od toho včerejška vzpomínám, kolikrát jsem kterým svým mužům říkala prosebně – A pohladit bys mě nemoh…?  Tomu poslednímu… mockrát… pak už ne, už jsem věděla, že kdyby chtěl pohladit, udělal by to. Když muž nechce sám od sebe, nemá smysl o to žebrat…

Od toho včerejška přemýšlím, kde je ta chyba, že jsem nikdy neměla chlapy, co hladí.

Jsou takoví. Vím to, slyšela jsem to od jiných ženských. Viděla jsem to.

Třeba nehladí jen mě.
Třeba dělám něco, čím je od pohlazení odrazuju.
Třeba přitahuju a jsem přitahována jen těmi, co to neumějí.

Vadí mi machové. Se shovívavě přezíravým pohledem na ženy, s vlastnickými nároky vůči ženě, která „jim“ patří…
Ale zrovna z toho shovívavého, mírně vlastnického a nadřazeného postoje vzchází to pohlazení, pohlazení nejlaskavější…

Nemachové to neumějí.
Nevlastnictvím se nekocháme, nevlastnictví neofukujem, nevlastnictví nehladíme.

Inzerát:
„Hledám inteligentního, laskavého, nadhledu a velkorysosti schopného  macha, ochotného mít se ženou trvalý či alespoň velmi dlouhodobý vztah, kdy každý žije sám.“

A hodinky s vodotryskem a babičku, co se umí potápět.

Komentáře:

  • Liška 18.4.2013 at 21:15

    Co by se babička neuměla potápět?

    Jo, hladí líp ti, jak říkáš. Ale spíš krátce. Což mně celkem vyhovuje a stačí. Protože pak se hned zase šuká, žejo :)

  • Liška 18.4.2013 at 21:17

    Nebo se jde radostně dělat něco jinýho, třeba guláš.

    Dlouhé vyhlazování mě asi už nebaví, to mě dostalo v osmnácti. Pak jsem ho chtěla i dál, ale teď mě to spíš otravuje, radši mám něco akčnějšího a mužnějšího.

  • rulisa 18.4.2013 at 21:53

    Pohladit neznamená uňuchňat k otrávenosti. :-) Dlouhý rádoby hladící předehry taky nemám ráda. Ale tpři těch stejně chlapi hladí jinde než po ksichtě. :-))

  • Liška 18.4.2013 at 22:03

    Naštěstí. To bych je hnala :)

  • Jirka* 19.4.2013 at 8:39

    ad 3,4: Připomnělo mi to scénu z Rozmarného léta, jak na plovárně v boudě hladil a masíroval Preissovou až do rána, dokud nepřišla manželka :-)
    Ano, souhlasím, nic se nemá přehánět… ale když se něčeho nedostává, nevím, jestli to není horší.. ne, asi stejně blbý.
    Když budu mluvit o sobě – vybavuju si hladící momenty vždycky s příjemným zážitkem, který téměř nikdy neskončil u sexu – většinou proto, že jsem hladil ty, se kterými jsem sex mít nemohl, teda nesměl, nechtěl?, možná neuměl… ale vždycky pro charakteristický "kamarádský" poměr. Když o tom tak přemýšlím, tak jiný, než kamarádský, jsem vlastně ani neuměl.

  • rulisa 19.4.2013 at 11:09

    Jirko, ahoj, jak je, jak se máš? Ráda bych třeba i mejlem…

    ad 4:
    Pro mě krásný sen třeba pohlazení po tváři, když nerukou ho mám tam.

  • Saul 19.4.2013 at 17:40

    A ty jsi Ru někdy pohladila chlapa po ksichtě,když jsi ho měla tam?(vyjma těsně před orgasmem,kdy jste schopny všeho:-)
    Jestli ne,tak si nestěžuj.
    A jestli to chceš zkusit,tak s rizikem,že žádný orgasmus nebude a možná ani vztah.
    A nebo naopak bude obojí velmi dobré.
    Ale hladit furt se nebudete,na to vem jed.
    To bysme se už dávno vyhladili a neprosperovali v této úžasné civilizaci:-0)

  • rulisa 19.4.2013 at 17:46

    Mockrát. Vždycky, pokud nejsem zády.

    O hlazení furt taky nikde nepíšu a už jsme to zamítly s Liškou. Jdeš s vtipama pozdě. :-)

  • Saul 19.4.2013 at 18:30

    Možná mají ti chlapi strach,že jim řekneš,že jdou z hlazením pozdě.
    Pokud jsi to teda už některýmu neřekla,když jste si to tak pěkně vyjasnily s Liškou:-0)

  • rulisa 19.4.2013 at 18:36

    Ty už nevíš, co si vymyslet. :-))
    Někdy mui přijde, že chlapi jsou strachama prolezlí víc než ženský. O to víc, o co víc se podle nich nesluší, aby byli.

  • Saul 19.4.2013 at 18:40

    "Ty už nevíš, co si vymyslet."

    Já:-0)
    Já jen duchaplně reaguji na tvůj příspěvek.
    O hlazení je,o hlazení:-0)

  • Saul 19.4.2013 at 18:58

    10:
    my se třeba zády k ženským neobracíme:-)

  • rulisa 19.4.2013 at 18:59

    No právě, je o hlazení, ne o říkání nesmyslů za účelem odrazení. :-)

  • rulisa 19.4.2013 at 19:22

    12
    My se taky neobracíme, nás si většinou obracejí chlapi. :-)))

  • Saul 20.4.2013 at 7:29

    já obracím listy v knihách:-)
    Hele Ru,nakonec za to můžu já,že nejsi hlazena,že jo?:-)

  • rulisa 20.4.2013 at 7:38

    Žeby? No třeba jo, neslibovals náhodou v sobotu přijet testovat ten kočičí žebřík? Sobota – a kde je tě konec. Ale už máš smůlu, já jsem v práci. :-))

  • Saul 20.4.2013 at 7:41

    a je to tady.
    Připomínání nesplněných slibů,za účelem vyvolání našeho špatného svšdomí a následně hladícího instinktu:-)))

  • rulisa 20.4.2013 at 7:44

    Akorát že zrovna tohle teda vůbec nefunguje. :-)) Neznám jedinýho chlapa, kterej by po výtce útočící na jeho svědomí měl chuť tu babu pohladit. :-))

  • Saul 20.4.2013 at 7:45

    "já jsem v práci.")

    jestli máš v ledničce pár lahváčů,já na tebe počkám a pokud neusnu,na tom hlazení se třeba nějak domluvíme.

  • Saul 20.4.2013 at 7:48

    18:
    tak proč to pořád zkoušíte?:_)

  • rulisa 20.4.2013 at 7:51

    Nevím, to se musíš zeptat těch, co to za účelem hlazení zkoušejí. :-)

    V ledničce nic, ve špajzu jedno nealko Bernard, jeden gambáč desítka a několik červených pozdních sběrů, většinou Frankovka, jeden Merlot a jeden nějakej barrique španělskej. Ročníky 2006, 2007, 2009 a 2010. A trocha pečivovýho rumu. :-)

  • Saul 20.4.2013 at 7:53

    to by mohlo stačit.
    Nech na gauči kočku ať se v tom hlazení trochu rozcvičím:-)

  • Saul 20.4.2013 at 7:54

    A že se ti dnes bude hned veseleji tesat?:-)

  • rulisa 20.4.2013 at 7:59

    No vo tom žádná, jasně že jo. :-)
    Akorát dneska nesekám, ale gravíruju. Takovou jednu starou paní na černý sklíčko.

  • Saul 20.4.2013 at 11:48

    Tak dnes už to asi nestihnu Ru.
    Vypravil jsem se ráno do knihovny,u dveří zjistil,že nemám průkazku a potom v první hospodě vyslechl několik zajímavých příběhů(a málem zas dostal přes držku:-).
    Co to bylo proti tvému hlazení.
    Pohlaď za mne tu svou kočku a my se vyhlaldíme některou z dalších sobot.
    Znamenám si tě do diáře(Ru,hlazení bez záruky čehokoliv,akce na hovno:-)

  • rulisa 20.4.2013 at 12:29

    Čoveče, ty jsi smolař. Takovou životní šanci prošvihnout, široko daleko jedinej víkend, kdy jsem o víkenu sama bez synka a ještě nespustila akci kuchyň. :-))

    Kočku pohladím. Zaručeně, vrnění spokojeností se zárukou. :-)

  • Saul 20.4.2013 at 12:35

    Tak aspoň že tak.
    Já tušil,že to nakonec dopadne dobře.
    Ale pohladit tě,no nevím nevím,jak by to dopadlo:-0)))

  • rulisa 20.4.2013 at 14:00

    Jak tě tak znám, měl bys na to pohlazení beztak ruku od vyjetýho oleje. :-))

  • Saul 20.4.2013 at 14:08

    A tobě by vadilo,že není od tvýho řetězu.:-)

  • Saul 20.4.2013 at 14:10

    Ty mně nakonec pomluvíš i u té chromé kočky:-

  • ratka 20.4.2013 at 14:45

    nechápu teda proč nejeli do pole :-) ale otočili to přímo na strom.
    diskuse je dobrá :-)))

    JINAK S TÍM HLADĚNÍM JE to stopro tak, že když ženská přesně ví jak by jí měl teda ten chlap hladit tak to ehm nikdy nefunguje. zejména pokud je to někdo hodně ohlazený :-)

    ale u takových těch nedobytných, co nechcou a dělají okolky tak tam to srší … . no nakonec jsem zjistila že to nedělá ten chlap- teda ty jiskry a motýli tam v břiše – přímo stahy. dělám si to já. protože stejný chlap, stejné pohlazení, úplně všecko u něj stejné, a u mě pokaždé jinak. takže veškeré reklamace hlazení a kvality hlazení směřuju na lampárnu. když někde nějaká jiskra zasrší tak hezky poděkuju a jdu dál… neotáčím se.

    Z cizím to stejně funguje nejlíp. hlavně s těmi úplně úplně cizími. o kterých nic nevím a ani vědět nechci. jak se něco dovím co stejně vědět nechcu tak je hlazení v pytlu.

  • RATKA 20.4.2013 at 14:47

    i s tím kolegem co to asi před půr rokem tak hezky zajistřilo, tak vůbec nic, je to neurotik, popletený. jako já :-) takže ho spíše utěšuju aŤ SE NEBOJÍ, ŽE SE MU NIC NESTANE.

  • ratka 20.4.2013 at 14:51

    takže podvědomí vyhodnotí, že je to určitě někdo úžasny nějaký polobůh na kterého čeká a už to jiskří, již to šlape. nějaký Muž s velkým M, který ví co a jak. Mužný činem, hlasem i postavou. o kterého se dá opřít protože je to velký Muž který ví. a už to frčí samo. Ale běda jak se zjisti že je to mamlas a otrapa jako každý jiný předním, to ani mini jiskérka…chcíp pes

  • Saul 20.4.2013 at 15:54

    Chlapi nehladí,protože je to pro ně závazek.
    A ženský hladí kde co,aby ten závazek našly.

  • ratka 20.4.2013 at 18:17

    Saul, možná na tom něco bude. Vrhám se na kočku s hlazením, aby byla Moje a mohla ji krmit a starat se… Vrhám se na dítě se starostí co z něj bude, abych se bála…jestli to zvládne. Ano je to tak, zachytávám se o závazky a pak o ně klopýtám…

    myslíš že muži se bojí závazků? že je to bude otravovat nebo že je někdo bude dle nich posuzovat… Proč se bojí závazků?

  • barča 20.4.2013 at 19:23

    Protože cítí zodpovědnost a možná se právě bojí vlastního selhání – řekla bych. Chlap má zakódováno, že nesmí selhat. Ženská může cokoliv – s tím se tak nějak počítá. A bude ji pomoženo. Chlapovi ne, je to gauner a slaboch. :-) Tak je to myslím vnímáno ve společnosti.

  • ratka 20.4.2013 at 19:43

    obávám se že Barčo že se všichni bojíme selhání (kromě osvícených). je to nejstrašnější bič co si lidé sami na sebe upletli. teda mluvím hlavně za sebe. jsem chodíci fobie ze selhání :-) ale léčím se :-) tady podle mě není rozdílu.
    vlastně je. obě pohlaví se bojí asi stejně že selžou. jenže možná žena s dítětem jede přes mrtvoly a selhání si nepřipouští. přenáší to na bezradného ustupujícího muže. a ten pak selháva za oba. odnáší si to sebou jako prohru a poučení.

    nevím, tak to někdy vnímám. žena si nepřipustí tolik že pochybila… a tak se vrhá opět a opět do stejných vod. stejnou metodou.

  • ratka 20.4.2013 at 19:46

    aha, teprve teď jsem pochopila tvůj komentář. a vlastně napsala něco podobného. jo taky to tak cítím. žena může chybovat, zlyhávat. mužovi je to spočítáno s úroky a dlouho mu trvá než to zkusí. spíš si dá pozor.

  • barča 20.4.2013 at 20:05

    Ano. Která žena počítá s tím, že ten její muž časem třeba selže? Prostě myšlenka pro ženu – selhávajícího muže neexistuje. V ten moment není láska. Žena potřebuje vidět "svého hrdinu" a klidně to může být romantický snílek, žádný macho, ale v ten moment je to ten jediný mužný muž na celém světě pro ni. Potřebuje to proto, aby se mu oddala celá a v tom spočívá i kromě její lásky její důvěra. Muži naopak nevadí, když je žena pod ním a v problémech. Muž má tendence ženy vytahovat z problémů. Jenže to taky jednoho unaví, že jo. :-)Takže někdy pak selhává i on sám, prostě už nemůže. No vztahy, není to jednoduché. :-))

  • rulisa 20.4.2013 at 23:06

    32
    On někdo psal, že bez pohlazení to nesrší? Že bez toho nefunguju nebo to nelochtá v břiše a tak? :o)

    Radko, nedomejšlej si furt do všeho svoje náhledy a zkus opravdu číst a vnímat jen to, co je napsáno. :-)

  • rulisa 20.4.2013 at 23:08

    35
    Ano, tak mi to taky přijde. Tedy ta první věta.
    Ta druhá ne, ale chápu, že proto se chlapi hlazení i od ženských bojí, protože tak si to vykládají. Z jejich pohledu neustálého strachu ze závazků.

  • rulisa 20.4.2013 at 23:13

    36
    Nemám pocit, že hladím proto, aby něco bylo moje. :o)
    Přeci hladíš i cizí dítě, když pláče, hladíš je proto, abys je uchlácholila, utěšila, potěšila, udělala mu dobře…
    Hladíš i cizí zvíře, proto, abys ho potěšila, ale taky proto, ež je ti ten dotek příjemný…
    Hladíš kohokoli, koho máš ráda, ale neznamená to, že ho kvůli tomu musí訚 udusit starostí o něj nebo se ho snažit ovládnout.

    Přijde mi podivný tento způsob uvažování…

    Ano, jsou lidi, co tě hladí proto, že se tě tím snaží vtáhnout pod svůj vliv. Ale ti se přeci dají poznat, ta naléhavost a vtíravost, co v nich je. Od těch taky prchám.

  • rulisa 20.4.2013 at 23:21

    40
    Ne. Myslím, že ne. že to, co píšete a rozebíráte platí jen pro ženy mladé a naivní, varianty věřících na pohádky.
    Normální ženská si přeci nemůže přát neselhávajícího muže. S takovým nejde žít jakos partnerem, nejde ho mít ráda jako člověka. Jde k němu jen vzhlížet a časem se ho začít bát, pana dokonalého, já nedokonalá. Začít pochybovat o sobě, protože jak by mohl chápat, tolerovat a nebo dokonce mít rád moje chyby někdo, kdo je sám nemá…

    Copak to, že si přeju chlapa, co se nebojí a nestydí a dokáže ženskou při sexu pohladit, je opravdu tak špatné? Opravdu z toho musí vyplynout, že si přeju být uhlazená k smrti a ťuťuňuňu růžovoučkej slaďoučkej dívčorománkovej sexíček samá krajka a vlhnutí dojetím a že tím chci toho chlapa ulovit a přivázat si ho doma u šporáku? :o)

    To fakt nejde prostě jen občas pohladit? Protože je to příjemný a hezký?

  • rulisa 20.4.2013 at 23:29

    Barčo, moje důvěra v muže nespočívá a nikdy nespočívala v tom, abych k němu vzhlížela jako k nepřekonatelnému a měla pocit, že je neselhávající stále chrabrý superman, ve všem silnější a chytřejší než já. Moje důvěra v muže stojí na tom, že mu věřím, že když je mu bídně a selhává, tak že to budu já, komu to svěří. A že se nebudu muset zabývat pochybnostmi, jestli když to vypadá, že je mu dobře, mu dobře skutečně je, nebo jestli to na mě jenom hraje, aby mi to jako nebylo líto, že superman není.

    Tak na to druhé mu seru, prosím pěkně. Takového neselhávajícího junáka, neschopného se chovat ke mně jako k někomu, kdo mu stojí po boku proto, aby i právě tyhle chvilky unes, v klidu přenechám konkurenci. Té, co potřebuje to naleštěný fáro zvenčí.

  • rulisa 20.4.2013 at 23:32

    Poprvní jsem viděla svého milovaného muže plakat ve třinácti. Tátu. Z bezmoci, beznaděje, studu, pocitu selhání… Od té doby vím, že opravdoví muži pláčou. Občas potřebují. A že ženy je mají při tom obejmout. Bez keců.
    Jenom tak je to objetí pak i z druhé strany doopravdy a na důvěru.

  • ratka 21.4.2013 at 6:40

    a co třeba to selhání je? mě muž přiznal že se bál…dlouhá léta v našem manželství. že nesmí selhat jelikož na něm leží toliko odpovědnosti. byla jsem z toho paf, protože mě se zasde zdálo že veškerá odpovědnost leží na mě a jeho se fakticky netýká. že přece on nemusí, nepotřebuje, může kdykoliv jít. že já jsem ten co nese (veze) ten náklad.
    maminka si nesla životní selhání z toho že měla nemocné dítě. a tatínkovi nikdy neodpustila že ji nepodržel, jeho nepodporu chápe jako jeho životní neodpustitelné selhání. přičemž tatínek chápe jako životní selhání nevím co… něco jiného. nevidím to akorát cítím. nevím co to je.

  • ratka 21.4.2013 at 6:42

    škoda že tady nejsou čísla, nemůžu nijak navazovat na řečené. doteky. můj muž třeba miluje a přímo kokrhá a vrní pod mými doteky. má je moc rád.
    já se dotekům víceméně bráním, protože vím přesně jak to dopadne… prostě jediným možným způspobem. a protože nejsem mašina co pořád a kdykolv kdekoliv tak se raději držím zpátky. bez doteků které mi nechybí.

  • barča 21.4.2013 at 7:14

    V tuto chvíli mi to zde ukazuje, že pod článkem je 48. komentářů, ale když teď přímo píšu, tak píšu pod komentář č. 4O. prostě těch 8 komentářů mi to vůbec nezobrazuje. Jakoby tady vůbec nebyly. Tak nevím, asi mám na svém PC nedělního šotka.

  • ratka 21.4.2013 at 7:34

    tak jsem si to otevřela přes chrome a čísla vidím. je možné že chyba je v prohlížeči.

  • ratka 21.4.2013 at 7:40

    to je zajímavé. nevadí mi když se mě nikdo nedotýká a nevadí mi když se mě někdo dotýká. kdysi jsem si extra vybírala a natáčela k těm kde mi bylo příjemno. muži i ženy. a tam kde mi bylo nepříjemno jsem se úplně otřásala odporem, hnusem. odmítala, odvracela se. když se na mě hrnuly tetičky s fousama tak jsem se odvracela a dlouho si utírala obličej.
    teĎ JSEM SAMA TAKOVOU TETIČKOU :-) ale odhaduju již předem z výrazu zda se smím nebo nesmím přiblížit. nevrhám se na lidi. ani na zvířata. respekuju zónu. ale překvapivě mi nevadí ať se na mě vrha, drží mě, ohrabva a opatlává kdokoliv. směju se a podpírám láskyplně. každého. nepopuzuje mě to.

  • ratka 21.4.2013 at 7:50

    dokonce se může na mě i mačkat v autobuse. už jsem psala jak mě baví tlačenice třeba na výstavě nebo tlačenice na nádraží. nikoliv kvůli těm dotekům jako spíše zvlaštní stav odevzdání se davu, nechat se nést davem… a vyplyvnout davem někam někde. doteky jsou vlastně úplně všecko. úplně všecko na světě jsou doteky. všecky smysly. chuť, hmat, bolest…sluch. všecko jsou doteky

  • rulisa 21.4.2013 at 11:44

    Ratko, ale tady přece jsou čísla. Každý komentář je číslovaný.

  • rulisa 21.4.2013 at 11:47

    Hmm, už vidím, v čem je problém: Ten idiotskej explorer zas načítá pozicování čísel po svém a číslice se mu překrývají s ikonkami.
    Zkusím opravit.

  • rulisa 21.4.2013 at 11:51

    51
    Někdo není někdo.
    Mně nevadí, že se mě nedotýká absolutní většina lidí.
    Vadí mi, že nemám toho jednoho, od kterého bych o doteky stála.

    Ale koukám, že jsme zase u doteků obecných, které jsou zajímavé pro Radku. :-)) Pamatuješ, že o tomhle jsme někdy na podzim, asi, dlouze psaly u tebe, Ratko? :-)

  • rulisa 21.4.2013 at 11:54

    Ale když jsme u toho dotýkání s kýmkoli a u těsného unášení davem – Ratko, měla jsi někdy třeba svrab? :-)

  • rulisa 21.4.2013 at 11:55

    Barčo, s tebou nevím. Zkoušet aktualizovat. Víc mě nenapadá.

  • ratka 21.4.2013 at 11:59

    neměla jsem nikdy svrab, nejsem moc čistotná a nebojím se špíny :-) když byli ve školce i ve škole vši tak můj nejmenší byl jediný který je nikdy neměl (ja taky ne) ačkoliv si měsíc nemyl hlavu protože nesnášel mytí hlavy.

    ja vím že kecám. že tobě jde o dotek erotický. a já si už z toho jen dělám legraci :-
    ) protože mi to je šumafuk. když je erotično tak je, když není tak není. ani se nebráním a ani po tom netoužím.

  • ratka 21.4.2013 at 12:15

    chcu tím říct že se mi nehnusí lidé protože jsou špinaví, nebo že jim teče z nosu a něco jim teče po bradě a sliny z úst, smrdí kdečím, chlastem či cigaretama nebo česnekem. nic z toho se mi nehnusí, spíše to jen zaregistruju jako informaci. když má někdo obřího jebáka někde tak mě akorát napadne že bych mu mohla vymáčknout, ránu vyčistit a ošetřit. no prý jsem humusák. dle mých dětí a mého muže prý největší humusák jakého kdy poznali. jen nevím jestli je to pochvala nebo zděšení :-) mezi lidi se ale samozřejmě upravím, vyčistím si zuby a umyju hlavu. nastříkám se deospreyem a zaručeně nesmrdím.

  • rulisa 21.4.2013 at 12:19

    58
    V pohodě, já si dělám srandu z náboženství, ty z erotiky. Jedn ajedna. :-)

    Já si o sobě myslím, že taky nejsem přehnaně čistotná. I když mezi nohama mám ráda nepuch. Ale na kožní problémy jsem docela náchylná, ať už je to ta pitomá lupénka nebo jiné reakce vyrážející se na kůži. A svrab jsem měla už třikrát, jednou nejspíš z transfúzky, před dvaceti lety, dvakrát v posledních několika letech vůbec nevím. Ale vždycky po návštěvě nějakého velkého města. Dotyky s cizími mi vadí z tohohle důvodu. Protože jsem extrémně chytlavá. A víš, ono muset se pak komplet léčit všelijakými sajrajty a všechno doma prát a čistit, to stojí docela dost času i peněz. :-)

    To číslování už by mělo být opraveno, napsala jsem deklaraci extra pro explorer, tak to zkus, jestli už je to vidět.

  • ratka 21.4.2013 at 12:54

    není to vidět :-) když chcu vidět čísla tak si to pustím v Chrome. taky se mi vše vyráží na kůži, ale vím že je to psychosomatické. právě tím vnitřním stresem. napětím a spuštěním hormonálních procesů. poznám to podle toho, že když mám něco důležitého tak mi určitě vyroste obrí jebák na čele nebo uprostřed nosu a uzraje přesně v moment akce. to není okolím, to všecko je psychosomatické. čím klidněji se cítím tím lepší je moje kůže. a když jdu úplně pryč někam na dovolenou tak jen kvetu a zářím. miluji cestování, když můžu pryč ze všednosti a stereotypu. o to víc se snažím nalézt ve stereotypu zalíbení protože vím že mě to nemine. že tohle mě určitě nemine.

  • rulisa 21.4.2013 at 12:57

    Kolikátku máš explorer?

  • rulisa 21.4.2013 at 13:01

    Svrab myslíš, že je taky psychosomatický? Že si jako pdovědomě vykouzlím šikovně lezoucí zákožku, aby se mi zavrtala pod kůži? :-)
    Psychosomatická je náchylnost té kůže. To ano. Ale s tou prostě musím počítat a zdrojům se radši vyhýbat.

  • mischka 21.4.2013 at 14:35

    Hm, pro mě hlazení = dávání. Když někdo hladí mě (muž, od kterého je mi hlazení více než příjemné), znamená to pro mě, že mi dává – kus sebe. Že mu za ten dotek stojím, že ho zajímá, co se mnou ten dotek udělá… Když hladím já jeho, mám to stejně – dělám to proto, že mi za ten dotek stojí a že si chci doslova vychutnat, co to hlazení dělá s ním.
    Ale pokud bych věděla, že on to hlazení ode mě nechce, nepohladím. A taky nepohladím, pokud nechci dávat (kus sebe).

  • rulisa 21.4.2013 at 15:18

    64
    Přesně.

  • ratka 21.4.2013 at 16:04

    souhlasím s Mischkou taky, že hlazení je dávání. když někdo odmítá pohlazení tak fakticky odmítá toho druhého

  • fousek 22.4.2013 at 14:28

    Zdá se, že začíná jaro a působí na duševní a tělesné funkce :-)

  • rulisa 22.4.2013 at 18:33

    To ano. Když jsem přes zimu zavřená na firmě, vyloženě zakrňuju. Ale stačí jednou vyjet na sluníčko na hřbitov a raším. :-))

  • SV 12.5.2013 at 16:01

    no tééda! 8 – )
    ahoj Rulisa, sem zavítavam len občas (moj pracovný PC neotvára blogspot a doma zatiaľ IT nemáme) no pozerám, že zaujímavá téma.

    ti úprimne verím, že aj z jedného pohladenia može človek byť úplne na vetvy ;-)
    keď to príde v určitej situácii…..

    "Nemachové to neumějí." to nie je pravda. poznám nie jedného "nemacha" ktorý hladit teda umí ;-)

  • SV 12.5.2013 at 16:11

    "přemýšlím, kde je ta chyba, že jsem nikdy neměla chlapy, co hladí." tak to neviem. ale v tebe určite nie.

  • SV 12.5.2013 at 16:16

    ma tak napadlo (ak možem byť taká smelá) možno je to tým, že dávaš vo vzťahu viac ako dostávaš….

  • SV 12.5.2013 at 16:23

    Rulisa 40: myslím, že je každému jasné, že hovoríš o pohladení, nie o neprirodzenom ťuťulinkování ;-)

  • SV 12.5.2013 at 16:29

    napr. taký Saul. myslím, že nie je macho a pohladit normálne umí ;-)

    …sme raz išli po ulici s kamarátom…a videli sme mladú dámu s polkilometrovými ružovými drápkami. čumím a pýtam sa ho: hm, a ako sa s tým hladí chlap? a on na to:"SV a ty si myslíš, že chlap potrebuje, aby si ho pri tom hladila?" ;-)))

  • rulisa 12.5.2013 at 16:41

    No právě, taky mám pocit, že snad ani nepotřebuje…

  • SV 12.5.2013 at 17:48

    ako kto. a ako pri čom ;-)
    pri sexe to asi nejak nutne nepotrebuje/me nikto.
    ale pri vzťahu to potrebujeme asi všetci ;-)

  • rulisa 12.5.2013 at 17:51

    Při sexu je to moc hezký. Nebo oprava: Jedno při sexu mi dělá dobře. :-)

  • SV 12.5.2013 at 17:55

    dosť často počúvam niečo v tom zmysle, že chlapi sú takí a ženy onaké. nemám rada takéto zovšeobecňovanie. totiž nikto nežijeme "s chlapmi" a vačšina mužov netúži mať hárem ;-)
    žijeme (alebo chceme žiť) s niekým konkrétnym, s kým máme nejaké konkrétne predstavy a problémy.
    (konkrétne ten kamarát, ktorý vtipkoval o nehladkaní, hladká ako grécke slnko ;-))

  • SV 12.5.2013 at 17:57

    divné, pred chvíľkou sa mi zobrazovali čísla komentárov, a teraz už nie 8 – /

  • SV 12.5.2013 at 18:01

    jasnéže je to pri sexe moc hezký. može byť aj viacej ako jedno ;-) som to myslela tak, že je rozdiel, či mám s niekým vzťah, alebo len sex ;-)

  • SV 12.5.2013 at 18:02

    hladkanie je wellmi zdravé ;-)

  • SV 12.5.2013 at 18:03

    "Když muž nechce sám od sebe, nemá smysl o to žebrat…" ani o to, ani o nič iné. ani u muža, ani u ženy.

  • SV 12.5.2013 at 18:10

    Saul 7: som schopná všetkého aj bez orgazmu, ty rýpadlo! ;-)

  • rulisa 12.5.2013 at 18:37

    79.
    Jasněže.
    Akorát že mám takovej divnej pocit, že v pětatřiceti jsem byla podstatně ochotnější mít jen sex než v pětačtyřiceti.
    Nebo – …tak jsem si podstatně víc dokázala užít jen sex?
    Nevím.

  • SV 13.5.2013 at 19:23

    Rulisa 83: hm, myslím, že nerieš. podstatné je, že vieš, čo chceš teraz.

  • anina 15.5.2013 at 18:02

    Jo, takový opravdický pohlazení od srdce, tak to je něco, z čeho se dá být mejen nakaši, ale dlouho z toho čerpat energii.

  • rulisa 16.5.2013 at 15:44

    Čerpám strašně dlouho.
    Stejně jako z toho, když mě ve spánku chlap drží u sebe, chce mít u sebe…

    Vzpomínala jsem, kdo mě naposledy pohladil. Sám od sebe. Kterej chlap, se kterým jsem spala.
    A asi to vím.
    Neměl šedý oči a světlý vlasy nakrátko jako tenhle poslední. :-)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.