Proč malí? To přejde.

Je v tom kus nedospělosti, ale mnoha lidem zpracování téhle malé frustrace pomůže brát příští volby s větším nadhledem.
Koneckonců, každý ve svém civilním neangažovaném životě musí časem zpracovat a vyvážit mnohem zásadnější nerovnováhy.

Budiž to dokladem toho, jak snadno se dá vytvořit systém diktátu. S jakou lehkostí lze označit pravdu za lež a naopak, včetně přiloženého manuálu na jejich výklad.
Bohužel výsledkem je neustálé pochybování o všem :-)

to už je výklad Ru. můžu si projektovat různé důvody proč. nevím. možná malost možná něco jiného. možná touha se grupovat pod nějakou ideou, pocit sounáležitosti ze společného díla. pocit štěstí že tvořím… budoucnost. a pak zklamání že "oni" mi to nedovolí. oni jsou zlí. nevím.

HOdně souhlasím se SAulem. Pokud je to jen oddíl z "liščí skály" s vlastní vlajkou a písničkou při jejím vztyčování tak je to možná milé. Když se sgrupuje pod vlajkou elita tak je sakra nebezpečné. a vzbuzuje to hrůzu. Ja sjem takový strašpytel, co se pokaždé bojí když davy provolávají někomu sláva.

mockrát mě napadlo že to je přirozené. že je přirozeno se sgrupovat do větších celků ve jménu společné myšlenky. vyšší princip. vytváří se stabilnější silnější skupina. obaluje se blánou a vzniká nový vyšší organismus. pak se organismy mezi sebou požírají. a pořád je to přirozené. furt se to opakuje. nelze tomu uniknout. prostě to tak je.

je to stále stejný princip – jako přelévání jang a jin. Jedna věc pomalu narůstá až se dostane do extrému a zákonitě tím vyvolá druhý extrém. Každé si nese zárodek toho druhého.

11. "že se sdružujeme teda že se cokoliv sdružuje a shlukuje nebo že se napětí vznikající uvnitř shluku jen přepolovává. Shlukování do celků (jeden extrém) a pak opět trhání na části (druhý extrém) je jako jang a jin. Ru, tady krásně nastínila dějepis. Malé jednotlivé státy se sdružovaly ve větší celky – v mocné říše – v určitém bodě nastal zvrat – kdy se opět jednotlivé státy začaly trhat a hledat svou identitu. Jinými slovy – každá myšlenka narůstá do určitého bodu, a nabírá na síle, ale zároveń vyvolává pnutí druhé strany – takže každá myšleka se dostane do extrému a tím se vyvolá její opak. Dnes je tendence sjednotit a globalizovat svět – neliší se to od toho jak narůstala např Říše Římská. Např. dnešní EU by mohla směle soupeřit se sjednocováním Evropy za Karla Velikého. A podobně je to s ideály. Extrémní Komunismus naroste do takových obřích rozměrů až dusí jedotlivce, dostane se to za určitý bod a lidé tíhnou ke kapitalismu – tj. prosazení jednotlivce a takhle se to přelévá. Jinými slovy díky ideálu, který je hnán do extrému lidmi – každá dobrá myšlenka je odsouzena k zániku. Lidi všechno časem zkazí. :-)

14. myslela jsem to tak že ta myšlenka (ideál) není nosný. že to shlukování je nosné ve smyslu nějaké tajemné gravitace. že ten ideál se jen nabalí aby bylo možné to shlukování zdůvodnit. trhání a přelévání uvnitř shluku je pak jing-jang. ale ta síla která způsobí že se tlačíme na sebe a množíme jak králící a šlapeme po sobě je jednopolová. tak trochu mi to připomíná vesmír, kdy galaxie tvoří clustery které jsou v určitých shlucích, galaxie tvoří taky shluky a slunce taky a planety taky. Přičemž vesmír se šílenou rychlostí rozpíná (nějaká ta temná energie). ale princip je furt stejný, shlukujem se a bleskově replikujeme cokoliv co de zreplikovat.

co se týče té " správnosti" – je dobré si vzpomenout na středověkou církev, co dělala za zvěrstva ve jménu Boha a právě té správnosti. Jak se říká pod svícnem bývá největší tma. Každý extrém zkrátka vyvolá druhý extrém. Každý extrém je nebezpečný.

17. možná. pokud beru projevenou existenci (formu) jako jeden pol a neprojevenou jako druhý pol. ale nevím zda se to takhle dá brát. jako 1 a O.

19. Čím je určována pravda? hustotou informací. Čím více informací pro jednu věc svědčí – tím více je brána jako pravdivá. Takže jedna ru, se svojí jedinou pravdou – působí nepravdivě, ledažeby ru a její jedné pravdě uvěřil další člověk a posunul ji dál k dalšímu člověku – to je rezonance – stejnorodé k stejnorodému – a tím pádem by Ru tvrzení nabíralo na síle a přesvědčení – ano, Saul tu takto nastínil vznik nových ideí a náboženství….

23. měla jsem na mysli Pravdou – takovou tu "obecnou pravdu" – to co je považováno ve společnosti jako "pravdivé tvrzení" a to je myslím dáno právě tou hustotou informací. Viz.např. volby a rozdělení národa – čemu věří. Jinak pokud sepodíváš třeba na wiki – tam je popsána "pravda" a její pojetí také různě.
ad Ježíš: lidé hovoří slovy. Slova nejsou nic jiného než symboly a metafory. Píšeme většinou a přemýšlíme v metaforách. Ježíš dokonce představuje celý mýtus.

24. to ano. napadl mě prostě on. jako symbolika pravdy. jakmile se začne něco tvrdit a argumentovat a vysvětlovat tak prostě je to pr….

i v práci nedojdu daleko s argumenty :o) i když bych měla tisíckrát pravdu a vše bylo logické tak nakonec vše plyne proudem který unáší všechny odněkud někam. a slova se mluví a řeka teče.

pomlouvačná kampaň je taky vedena slovy, urážky jsou slova, překrucování jsou slova, všecko jsou jen prázdná slova. bubliny co létají vzduchem. pro a proti. pinkání do nafukovacích balonků

31. tak tohle neznám vůbec. učitele jsem víceméně trpně (ne)snášela a látku jsem se musela naučit sama. nedokázala jsem se naučit odposlechem.
dokonce si myslím že většina děcek nerezonuje s učitelem ale učí se víceméně samostatně. nebo neučí :o) jsem z učitelské rodiny, děsím se učitelů :o) (vtip) prostě učitel je pro mě něco jako manipulátor.

35 Jenže učitel vykládá dětem pravidla a umělá moudra. Až vyrosotu tak to snad prohlédnou a pochopí co jsou pravidla a pochopí co jsou umělá moudra a že v životě a za ně jedničky nedostanou. A ty kteří to nepochopí pak poslouchají jednoho člověka a možná ty jedničky od něj čekají. jakože bude odměna. když naslouchají. jsou snaživí.

První tupeň. Vynikající! :))

to splynutí ještě stále není nedosažitelné.
Medií už prosakuje strategie TOP09 využít momentální popularity KS a prosadit ho na premiera.
A já bych tohle přál KS i jeho voličům.
A myslím to fakt upřímně:-)
Jako předseda vlády by měl mnohem větší pravomoci a možnosti ovlivňovat dění v naší společnosti a dokazovat své předvolební sliby.Např ten,že bude podporovat sociálně slabé…
Po prohraných volbách nám slíbil,že se sejdeme v lepších časech.
Tak do toho Karle!!!
Neházej flintu do žita:-0)

55. Ano, naprosto souhlasím. Opravdové, účinné změny vycházejí z (vnitřního) ticha a klidu.

57. Mě tato imige nesedla, vadila mi, rozčilovala mě. Takový paradox. KS byl představován jako rebel a zároveń měl být symbolem tradičních hodnot. Pak jsem si přečetla článek o KS a jeho přístupu k undergroudu, člověk si řekne, prkenný, starý, senilní kníže a pak mi to došlo …

Cituji kousek z článku:

Tady u Vás v kanceláři visí Váš plakát, kde vypadáte jak ze Sex Pistols. Jaký máte vztah k punku?
Podívejte se, mě to velmi zajímá. Punková generace je samozřejmě mladší než já, ale mě vždycky zajímá, co se novýho objeví, proč to má úspěch a z jakých proudů to vychází.

Punk Vás v sedmdesátých letech přímo nějak zasáhl?
Ne příliš. Ale pozoroval jsem ho s jistou fascinací. Ne že bych byl přímo fanouškem, už tehdá jsem byl na to trochu starý, ale zajímalo mě, jak to celou generaci změní. A to mě fascinovalo.

Co to podle Vás přineslo?
Větší a větší přijímání cizích vzorů a věcí. To číro, které je pro punk charakteristické, totiž vychází z úplně jiných kultur. A dále přineslo vědomé odvracení mladých od kultury rodičů a prarodičů a hledání něčeho nového.

Které hnutí ve 20. století Vás zasáhlo přímo?
To byla revoluce v roce 1968, co se odehrávala na západě od našich hranic. Šlo o něco úplně jiného, než se tenkrát stalo v Československu. Tam se udál největší převrat od druhé světové války, kdy byl ukončen takový trošku novodobý Biedermayer. Ten klasický Biedermayer nastal po vyčerpání Evropy z napoleonských válek a po více než dvaceti letech bojů lidé měli dost a nastal klid. Taktéž po druhé světové válce nastal v Evropě takový Biedermayer, lidé se vraceli k předválečným hodnotám i chování, ale dlouho to nemohlo vydržet. V roce 1968 vypukla proti těmto myšlenkám rebelie a evropská společnost byla po letech 1968 až 1970 úplně jiná než předtím. Ten rozdíl si vůbec nedokážete představit.

Jak jste se do toho zapojil Vy?
Já jsem se nikdy tak aktivně nepodílel, vždy jsem spíše pozoroval, co se děje. Chodil jsem na různé akce, poslouchal, četl. Symbolem té doby byl muzikál Hair, to bylo opravdu zajímavý. Pak byly ty různé happeningy, tehdy byly velmi důležité. Ve Vídni jsem doslova vyrůstal na akcích vídeňských akcionistů Hermanna Nitsche, Güntera Bruse, Rudolfa Schwarzkoglera a Otto Muehla. Mimochodem, běžte se podívat do DOXu, mají tam skvělou výstavu.

Na co byste se chtěl zeptat současné mladé generace?
Co chcete?

To my nevíme.
Právě, to je ten problém.

Celý článek zde:http://www.vice.com/cs/read/rozhovor-s-jedinym-kandidatem-na-prezidenta-ktery-zavolal-ze-s-nami-chce-mluvit

O "skvělé výstavě v DOXu",kterou KS doporučoval více zde:
http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/z-domova/sok-pro-katoliky-jake-umeni-podporuje-knize/

Inu,mohli jsme mít prezidenta nejen navýsost slušného,nositele tradičních hodnot…ale taky velkého estéta:-0
Páně Halík už se taky jistě stal obdivovatelem Hermanna Nitsche.

61:
to ovšem bo znamená konec demokracie:-0
Není politika,kterej nelže.
A není voličů,kteří neuvěří lži.
A to bude jízda,to jo.

62. :-)

65. To je přesné. "Politici nelžou.Oni mluví pravdu,protože jsou o ní přesvědčení a mají podporu veřejnosti.Oni se svojí pravdou projdou i na FBI a CIA testeru.
Oni prostě mluví PRAVDU.

http://www.youtube.com/watch?v=EM31myP0tqE&feature=player_detailpage#t=547s

66
A zněl?
Doufám,že ne:-)

:72
tys někde furt ustrnula na těch skřiváncích na niti Ru?:-)

:72
teda…,já jsem o 30 let zpět a je mi dobře.:-)))
Jako bych tě zas slyšel ty naše "babi":)))

69. Možná to není přesné, ale člověka z toho mrazí.

ad skřivánci na niti. Ten film jsem viděla dvakrát. Podruhé, když jsem ho viděla, dívala jsem se na něj z pozice té sloužící sestry – která chtěla mít jen klidnou službu…

81
oni i ti samotní skřivánci si někdy spletou vlastního skřivánka s kukačkou, takže normálka :)

Přelet nad kukaččím hnízdem s Nicholsonem byl bomba.
Tos byla ty ta sestra tam Barčo?:-000)

83:
nejlepší byla ta scéna,jak se Nicholson vsadil,že vyhodí ten trezor,kterej nikdy vyhodit nemohl.
A potom jen řekl "aspoň jsem to zkusil".

moje maminka třeba vůbec nechápe co je na tom špatně (učitelka). Dělat něco pro něčí dobro. Vždyť je to pro jejich dobro. a zlé je třeba potrestat.Alespoň opovržením :o) anebo ještě víc ukázat svoji dobrotu. Ať ten druhý vidí a se stydí.

TAtínek dělá taky dobro (teda jen když se mu chce a jen tak jak se mu chce) ale alespoň neopovrhuje. to už je nad jeho síly :o)))

jojo.
Všichni jsme smrtelně nebezpeční.
Záleží jen na době,co nám dovolí.
A na partnerech:-))
Ale na druhou stranu,co bysme byli bez pravidel k našemu dobru?
Já fakt nevím,jestli by mi třeba napadlo prát si ponožky:-)))

přijde mi mnohem férovější říct: vyper si ty ponožky, smrdíš jako prase a vadí mi to. než říct: slušní lidé si perou ponožky každý den a protože ty sis je nevypral, tak jsi odpad a zlo.

86.Saule jo, ten film byl bomba. A právě ještě větší pro mě byla bomba to, jak jsem ten film vnímala po x letech právě z té druhé strany. Ta sestra byla ještě přesvědčivější než Nicholson. Ano, ta její role byla zahrána perfektně.Najednou jsem viděla ty pohnutky a kvalitu tý sestry, proč se tak chová a o co jí jde. Ten Nicholson mi přišel absurdní. Ono se to těžko vysvětluje, ale v podstatě jsem přemýšlela stejně jako ta sestra. Ve službě máš zodpovědnost za x lidí. Jsou nemocní vše funguje na nějakém řádu a najednou ti tam přijde takovýhle sebestředný neřád dělat humbuk. Zkouší kolik vydržíš, dělá to jen proto, aby Tě naštval, vytočil a ukázal Ti, že Tvoje práce a celá zodpovědnost je na nic, aby Tě zesmněšnil – aby si dokazoval svoji sílu. Sám nic nedokázal, jen boří druhým. Provokatér. Kolik ten Nicholson má zodpovědnosti v sobě proti té sestře? Není vlastně ani zodpovědný sám za sebe, když se tak úmyslně chová. Vlastně je to chudák, který ani neodhadne – kdo a jakou má moc, vlastně si myslí, že může cokoliv a vše mu projde. Nepoučitelnost. Je tam svým způsobem i ukázána amerika jako taková – prosazení se za každou cenu Něco z té sestry mám určitě v sobě. Na ten film jsi mě tak trochu namlsal – asi se na něj také mrknu :-)Vyhození trezoru z okna , v reále jsem zažila pár takových drsných chlápků – vyhrožovali všemu a všem, nebyli zmatení, že by člověk řekl, chudák za to nemůže…naopak, byli při vědomí, jednalo se o vězně, které nám přivážela tu a tam vězeńská služba – že si nashromáždili léky za více dní a pak je vzali naráz a my je monitorovali na Jip (jen demonstračky, nic vážného, tyhle lidi umějí polykat lžíci na povel – prostě vědí, že je odvezou do špitálu,vyšetří a je o ně postaráno). Jeden takový "Nicholson" si všechno vyrval, vyrval monitor a řval na nás, že nás všechny zabije…byli jsme rádi,když se vraceli zpátky do vězení….Popsala jsem Ti zážitky,které mi naskakovaly u toho filmu.Je mi jasné,že ta původní myšlenka toho filmujeúplně někde jinde.A ano,velmi mocně na mě působil ten indián Náčelník.

To nebyl trezor, ale žulou obložený vodní box na "skotské střiky", kterým krotili nespolušné jedince :-) Tedy symbol útlaku a mučícího nástroje – proto ho chtěl právě použít k cestě skrz okno za svobodou. Nicholsonovi šlo o rebélii a zesměšnění jen ze začátku, aby si zkrátil chvilku při dobrovolně povinném pobytu v blázinci místo vězení – vychcánek, který si myslel, že má všechno v malíčku. Když ale zjistil, jaký systém v tom zařízení panuje, tak se rozhodl pro vlastní "léčebné metody", ale už mu nešlo jen o vlastní osobu – v tom je velký potenciál filmu. Stejně tak v tom, že ho systém nakonec semlel, ale nebylo to zbytečně – stačil to předat Indiánovi :-)
Viděl jsem dokument o filmu, určitě je k nalezení na internetu – natáčení provází spousta zajímavých okolností – opravdovost scény, původní pacienti, smíchaní s herci, hádky autora předlohy s Formanem, apod.

je to naprosto zásadní film. systém versus svoboda. my taky zijeme v systému a snazime se ho replikovat. tak jako ta sestra. vlastne jsme vsichni takové sestry i když třeba sympatizujeme s indianem nebo s Nicholsonem nebo s tím kotavým co si podřezal žíly (teda to je můj favorit) ti vsichni jsou lidé, kteří se těžko systému přizpůsobovali a proto museli být léčení. a to násilí systému představoala sestra. nikoliv odpovědnost za pacienty. ona měla odpovědnost za systém. kdyby odpovídala za pacienty tak by poznala co který z nich potřebuje. ale to ona nepoznala, ona jen chtěla udržet systém.

Ratka a Jirka: Ano. Na ten film se dá dívat z různých náhledů a různých úrovní. Film je hodně zasahující – od toho osobního, velmi niterného, profesního až po to společenské, systémové…nadčasové.
Ano, Jirko, zapadne velmi snadno. :-) Rozdíl mezi psychiatrem a člověkem psychiatricky nemocným je ten, že ten psychiatr má klíče :-) Je to sice myšleno s nadsázkou, ale když člověk vidí opravdu odborné lékaře ze psychiatrie – chodí k nám na konsilia – ta podobnost je tam veliká, řekla bych, že u těch lékařů je to o to horší, že tam se to s tou praxí a zkušeností prohlubuje a oni v podstatě nemají úniku….

103.Většina lidí si myslí, že na psychiatrii leží neprávem jakoby odsouzení lidé, že z nich dělají lékaři neschopné zombie. Ve skutečnosti je psychiatrie plná neskutečně trpících lidí, kterým není svým způsobem pomoci. Jsou tam lidé s opravdu poškozeným mozkem – proto se chovají, tak jak se chovají. Jsou tam také lidé s různými závislostmi a pak tam jsou právě lidé opravdu zoufalí, kteří si prožili v životě nějaké hrůzy ….

Psychiatři jsou jen lidi. tady je nebezpečí – že pokud se poddají těm lidem úplně – budou jako oni (a ty příznaky tady právě jsou) Pokud se naopak tvrdě vymezí – nedělají dobře svoji práci. Tahle pomáhající profese potřebuje maximální sebereflexi.

Míváme školení – jak např. zvládat agresivní pacienty, jak s nimi jednat apd. Jak jednat s lidmi psychiatricky nemocnými, jak je vracet do reality apd. Přiznám se – moc to neumím. Jsem zvyklá ošetřovat lidi, kteří mi rozumějí a pak je to ospolupráci.
Z mého pohledu – pokud už musím jednat s takovým to "nenormálním" pacientem – jsem z toho vnitřně nervózní – je nepředvídatelný absolutně vším. V ten moment se ze mě stává robot a ctím zákony robotiky.

1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2) Robot musí poslechnout člověka, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním zákonem.
3) Robot se musí chránit před poškozením, kromě případů, kdy je to v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

to vím, hodně jsem nad tematem přemýšlela. tehdá. teď už ne, je to dávno. je to tak subtilní, že se to dá těžko vysvětlit. když se bavíme o energiích, je to energiích. klient není svéprávný, terapeut ano. klinet nemá jiný život než chráněné bydlení, terapeut ano. i v tomto se pak odráží ten komplikovaný vztah soužití.

Myslím si, že mnoho lidí i z nepomáhajících profesí doma mnohdy přemýšlejí o práci..
Pomáhající profese, ač už jako žákyním nám říkali, že si to, co bolí máme držet od těla, to mají těžší. Vypustit konkrétní lidské příběhy, tak aby o nich ještě doma nepřemýšleli..To se sice časem přece jen obrousí, ale nesmí zase moc, nebo dokonce "vyhořet".
Kolikrát jsem šla ze služby naprosto vyčerpaná. Ale jak jsem přišla domů, zběžně zjistila, co a jak holky a dala nohy na stůl, během chvíle ta nej únava spadla.Pak jsem začla přemýšlet, co jsem ještě kde a komu mohla udělat, a zapoměla, nebo spíš už nestíhala.
S duševně nemocnými jsem taky dost často byla ve styku..jj..jak píše barča..čl. opravdu neví, když se s ním baví, a je v pohodě, kdy se něco začne dít..tak doufá..byla jsem často sama na noční a bylo mi někdy ouvej, další sestra byla o patro níž.Až po čase čl. rozpozná, na co si dát pozor, co třeba záchvatu předchází, ale ne vždy se to odhadne. Takové lehké, permanentní a nepříjemné napětí.
Psychologové a psychiatři, pokud pracují dobře musí tu psych. únavu cítit hodně, mají-li denně několik hodin poslouchat stesky nešťastných lidí.
Vím o několika, co se to na nich podepsalo, nebo zkrátka už žít nezvládli..s tou tíhou, co se jim dostala až příliš pod kůži.

111 taky jsem to nekolikrát zažila. někdy až jako záchvat sebelítosti. byli jsme na to školené, ale pokaždé mě to zaskočilo. jak to je těžké pro ně. obstát. nebo lépe neobstát a nehroutit se z toho. pořád ´prohrávat.