Se Svatou trojicí mám docela problém. Otec, Syn A Duch. Přičemž Marie Panna počala z Ducha svatého. Nejprve tedy musela existovat Svatá dvojice. Pak se ve vhodný okamžik změnila v triumvirát, když se zapojil Syn. Nějak mi to hlava nebere… ;)

Mám plyšováho psa Alíka a plyšový prase Růženu. Trojjediný (a tudíž i vzájemně zastupitelný) jsme… odjakživa. Ty zas blbneš na kvadrát, viď, mami? :-)

jsou lidi (nebudu se jmenovat) co je k vysavani nepohnou ani bryle ani pokleknuti :-(

(Už mě svrběla ruka to napsat… :-)

:-)))

Nebo že čekáš, až se to všechno začne vršit a vrstvit – ostatně KOPKA, kterou jsem musela přepsat pro potvrzení minulýho komentáře, je toho jasnym důkazem. :-))

Aha, Aleka nečtu. Kouknu. :-)

Jo, vršit a vrstvit a sbírat a plnit…
Podzim je pro mě dycky děsně placatý období.

Mně se taky nechce, ale nechce se mi ani hledat na to nějaký výmluvy, prostě s emi enchce a šmytec. :-)) Pak buď du a udělám to, i když s emi nechce, páč to jinak nejde, a nebo na to hodím… bobek… :-) A ty se mi teda doma vrší až kam! :-)))
Lidi zlatý, já teprv dneska nakupovala suroviny na pečení, teprv včera jsem zjistila, že už za jedenáct dní spadne bomba… Ach jo… :-(

Ruliso!!!TAkze ted ja:o) Nemam darky pro nikoho, nemam uklizeno, nemam napeceno ani jedno cukrovi, nemam stromecek, nemam jedine svetylko a jedinou svicecku. Proste nemam NIC k vanocum :o)) Ale umim si to zduvodnit :o)

Ru,

hmmm… vylemtaná škeble? :-))

Zdravím vás – Radko – jsem přesně jako ty – nemám VŮBEC NIC. Je to asi poprvé v životě, vždycky jsem pekla s dosti velkým předstihem. Letos ale mám výmluvu – skutečnou! – bolí mě záda – nemůžu. Nemůžu uklízet, nemůžu píct – o dárcích už vůbec nemluvím. Že by letos konečně byla pohoda – že jak vánoce vůbec nejsou?

P.S. Teo, po tvým komentáři mám pocit, že ani ne tak Richard Müller, jako aTeo. :-))

Nee, pak už z duritky… :-))
Mi ten špunt rukou nešel, no… Pivní umím o futra, ten zubama nedělám, na to už mám naprd zuby. :-)

Ruliso,"Je zvláštně hezký být zamilovaná do neznámého muže. Do kousku jeho duše. Zachytávané v odrazech. Takový okouzleně tichý štěstí."

A tohle zaujalo mě…o tomhle já chvíli přemýšlela.

Ale…na nic víc se neptám.

Bych tě náhodou dneska směle přestřílela… :-)))

Ru, tak otvírej ty flašky nějak jinak :)
Věřím, že medovina zalepila alespoń dočasně a nejen ret.
No, jinak jako Mirka, taky se mi to líbilo, tak říkám trochu zalepené štěstíčko…a řekla bych, že lepší, než kdyby bylo zaslepené.

Anina:
Taky se mi to líbí. Něco, co hřeje.
Otvírání flašek budu řešit, až bude nějaká flaška, zatím došly.:-) (Nechce někdo přijet na návštěvu?:)))

Liška:
Díky. Občas potřebuju zalízt bez škvíry.
Trojjjedinost jako bananana… :-)

My se ti nebudem chechtat, my tě budem obdivovat, že vydržíš hledat třicet let. :-) A budem to bráti jako znamení, že lze i po třiceti letech najít. :-)
Znám tu Hegerčinu verzi.

Co s načatým životem… přesně…

Urcite :o) Takze jeste jednou original a tvurce. http://www.youtube.com…re=related Tam je snad vizualni zazitek snad jeste lepsi nez ten hudebni :o)

Anino, rum dávám do sebe, ne do rohlíčků… Obojí je dobrý, rohlíčky i já. :-)
Hegerka je moje vzpomínka na dobu, kdy já malá holka jsem měla doma velkýho bráchu… zrovna si pouštím Lásku prokletou. :-)
(A tuk na rohlíčky se mi vedle váhy na kuchyňským stole roztéká, lásko prokletá…:-)

nojo, je videt ze se blizi opet moje dny :o) To jsem vzdycky lehce oblouznena. takze text prosim zde: http://www.diskografie.cz…okleta/ Ja se postupne prokousala uplne vsemi verzemi, nejvic je francouzskych, ale i cinska :o))) Az jsem skoncila u Piaf a jejiho posledniho milence, krasavace Thea, ktery ji drzel za ruku kdyz umirala. Jak dojimave. Loucim se, pokud bude jasno nezapomente za padaji hvezdy!!! Na jihovychode.

A vůbec, proč na dvacítku, budu skromná a postačilo by mi na třicítku :)

Aninoasi JABKO :o)))

Jenia, Ru je určitě dobrá..no, ty diskuze, osobně to beru tak, že už to k jejím článkům tak nějak patří, že ví, že i to má svůj význam, byť se může někomu jevit jako blbej a bez obsahu…Jaký to vím, ale neumím definovat…
No, doufám, že jí to nevadí :)

Anino, záleží na článku a na konkrétním komentu. Někdy se pod něčím pro mě čerstvým sejdou i tři čtyři, který mi přijdou, jak když se sbíhají hyeny a dělají co můžou, aby to, co je vcelku, roztrhaly přežvejkanejma kecama na kusy.
Ale čas to nakonec otřepe všechno. :-)

Dobrý Ani, vždyť víš, že nevadí. :-) Blbý bez obsahu… Jak jsem psala Teovi u minulýho článku. :-)
Ty nabubřele sebevážný, jakej mají hodnotnej nebo ke článku opravnopřínosnej obsah, jsou daleko horší. :-)

Ale ty diskuze nejsou hloupé. Takhle to míněno nebylo. Jen nějak zavádějící a rozmělňující – a člověk si to nějak organicky spojuje s tím článkem… a někdy mám pocit, jakoby mu ta diskuze škodila. No nic, moje deprese se opět prohloubila, že působím jako blbej nadutec. Ufff.

JenioMe jsi se nedotkla :o) Clanek je monolog a diskuse je dialog. Clanek je myslenka a svet autora a diskuse je vnejsi svet, to kam to autor vyplivuje.

Pro me jsou znamenaji diskuse vic nez clanek. Ctu si z nich. Ucim se z nich. Nejvic se dozvim z diskuse.

Diskuse a článek jsou dvojí o dvojím různým. Já jsem opravdu radši, když se diskutující nesnaží mermomocí diskutovat ke článku. Jsou často o trochu (někdy dost) jinde než já (rozuměj myšlenkově, pocitově, náhledově). Takže takový snahy vyznívají buď křečovitě snaživě a podbízivě, nebo prostě hloupě. Eventuálně obojí. A některý seberádoposlouchačský rádobyvhledy, rádobyrozbory a rádobyvysvětlovátka jak ve škole, co tím básník chtěl říct (pro mě hloupý kuchání, notabene zaživa, když je to brzy po vzniku článku) ho shazujou daleko víc, než když jsou pod ním odbočky jinam, srandičky a v podstatě přátelský slovní přestřelky… Volně na téma. A nebo už úplně od tématu.

Článek je (pro mě) ucelená záležitost. Psaná sice na čtení pro ostatní, ale jen moje. Protože slovíčko za slovíčkem, od prvního až do toho nejposlednějšího, jsem ji z reálu vyfiltrovala a vymodelovala já sama sebou.
Kdežto diskuze je otevřená, je to takovej krásnej společně uplácanej sněhulák s mrkvovým nosem. :-)

Jenio, svou nechuť vůči dlouhým diskuzím dáváš najevo i jinde, tak to neberu osobně. Upřímně – jsem ráda, že se ti moje psaní líbí, co se budu přetvařovat, že je mi to jedno, že jo… :-)) Ale trochu si svoje území jsem zvyklá chránit, i svoje hosty na něm. :-) Nejen před arogantníma samolibýma chlapama mávajícíma ostatním před nosem tu svým věkem, tu zdravotním stavem, tu vzděláním, tu úžasnejma zásluhama… Ale některé (ne, Radku nee:-))) nutno i před ženskýma zvyklýma zahulákat bez servítků na plnou hubu, co je zrovna popíchne. :-)
Nic ve zlým. :-)

Ale vlastně ještě naposled, já to mám vlastně taky tak jako ty, že něco vypotím, a pak si ty komentáře většinou nespojím s tím, co jsem napsala. Takže když mi někdo odpoví na něco přímo z toho příspěvku, já jsem lehce zmatená, o čem to mluví a píše. Ale čtenář, který sem – nebo ke mně – přijde zvenku, to vnímá úplně jinak. Vnímá to jako celek. Vážně to tak je. Což znamená, že se musím zamyslet i nad sebou. Hezký den přeji.

Radkotomu nerozumím, chceš říct, že mé poselství je neslušné?

Milá radko, já jsem tady ustřelila, a jsem si toho vědoma. Prostě jsem řekla nahlas svůj názor, který si spousta lidí moudře a rozumně nechá pro sebe. Protože proč? – protože jsem idiot. Včera jsem si tady sypala popel na hlavu a horempádem jsem se omlouvala. Poté prohlásila rulisa, že je třeba chránit (přede mnou) její hosty. Je to slušné nebo neslušné? kam bys zařadila tenhle rozčepýřený a bojovný rulisin postoj? Při vší úctě k ní, jako bloggerce a člověku – já to za příliš slušné rovněž nepovažuji. Jako reakci na můj názor, že si nedokážu spojit její vynikající příspěvky a nekonečně tlachavé jakobyfilosofické komentáře. Možná prostě jenom nemám ráda tohle nimrání, tohle šťouchání klacíkem do hovínka. Ale není to můj prostor ani můj problém. V tom máte pravdu bezesporu.

Ad (61) – přesně – takový to lehký zmatení, že o čem ten druhej vlastně…
Jo, taky jsem se to docela horkotěžko učila, uvědomovat si, připomínat si, že zvenku to vypadá jinak, a že když to pro ty druhý píšu takhle na blog, s diskusí, tak tohle k tomu patří.