A k nirváně pořád stejně daleko, viď? ;)

Ru, Teo to napsal stručně :)
Mám pocit, že uprostřed toho rybníka pořád jsi, i když trochu jinak než bys chtěla…Ale jsi i na tom břehu, rozmýšlejíc se, zda touha být v něm a přitom se neutopit je tím, či oním bržděna, tím vším , co už víš a co je pro tebe podstatné, že si ten risk utopení se, na břehu rozmyslíš…pak ti může stačit vědomí, že bys tam mohla a mohla na to mít a chtěla, ale…
To, na čem člověku opravdu záleží se může zdát maličké, ale přitom pro něj může být tak velké, nejcennější..Mívala jsem tyhle pocity, že mě tam uprostřed nikdo nevidí a unavily mě.Snad nikdy mě docela neudolá to sice maličký, ale pro mně to největší a podstatný, na čem mi záleží zdaleka nejvíc. Ta touha zkusit tu hloubku, se někdy tak jako tak občas vrací, ale já zůstávám na břehu, trochu smutná, ale přesto šťastná, že už mě nespaluje. A tak jen v těch hloubkách přeju těm, co se do nich mohou a chtějí bez rozmýšlení se vrhat a nemají to malé na břehu, nebo je to nezbrzdí…

Adél, neber to osobně, ale – JDI DO PRDELE s "krásným článkem" a "mluvením z duše" – to ostatně i všichni ostatní. Nemyslím to teď nijak zle. A vím, že Ru to pochopí.

Ru to chápe. Ale chápe i Adél, Aninu… V rybníce to řve "do prdele, hovno…", na břehu "nevadí, vždyť na tom nesejde, to není nejdůležitější…" :-)
A věty je nutný udělat tak, aby tam bylo obojí…

Radko, ne, myslím, že tak to Aktérka teď nemyslela. Možná právě naopak. :-)

Ru, dobře. Nepochopila…jsem, promiň.
Jasně, že tě nemíním ponižovat, natož se povyšovat …tak odcházím tam, kde je tma a zkusím si posvítit. Ale fakt nejsem uražená, spíš už trochu otrlejší a to je dobře ne :))

Anino, psala jsem "preventivně". Cítila jsem (zatím) směr, ne konkrétní snahu.

Už je na mě ta debata o debatě nějaká moc složitá.
Jdu se mejt, snad stačí, že jsem ráda, že to každýmu něco řeklo aspoň natolik, že mu stálo za to se tu ozvat. Může být? :-)

Jo, to je taky v poho, to mi neva, jen jsem tě nechtěla nechat v tom, že je to stejný. Byla by to lež. :-)

Vystihlas přesně. Už nějakou dobu si všímám, že reaguju jinak než dřív. Že i když v první chvíli mám sklon se vztekat, divit se, křičet svou pravdu, mávnu nad tím rukou, protože vlastně nestojím ani o to, aby ten vztek někdo viděl, ani o to, abych někoho nutila něco pochopit nebo vidět tak, jak to vidím já… Nechci s nikým soupeřit, nikomu jinýmu dokazovat, na co mám a na co ne a ani mi nějak najednou nezáleží na tom, aby mě lidi chápali tak, jak chci já. Záleží mi na tom jen v opravdu výjimečných situacích a jen u hrstky lidí. Díky za ten článek, protože dal mýmu pocitu z posledních měsíců konkrétní podobu :-)

[6] Nesnesitelná lehkost bytí? ;)

Nemám s tím problém a nevytočila jsi mě. A k pochopení to moc není, to máš recht. Byl to koment pro Rulisu. Za "zneužití" tvého jména se omlouvám.

(16) Radko, nemvšimla jsem si, že by se ty dvě Já navzájem potíraly. To asi nemám. Ale fakt je, že "první přechod" jsem měla tak asi v době, kdy jsem pochopila, že to moje vlnobití a hloubky bažin, co každej prožíváme tak strašně osamoceně, má ve skutečnosti kdekdo. Když ne úplně stejný, tak hodně podobný, na spoustě podobných principů.
Myslím, že tím objevem tak nějak končí puberta. :-)

Ru, ja si taky nevsimla ze by se ty dve Ja navzajem potiraly. Vubec ne. Akorat o sobe vi.

V posledni dobe na toto tema casto uvazuji. Kdybych chtela zit pouze sve vnitrni introvertni ja, tak je ze me schatraly pobuda v jeskyni.Nehybny. Jen citici. Propojeny a prozivajici s celym svetem. Neschopny nic delat, jen prozivat. A mOzna by me to zahubilo. Mozna.
Me druhe je to extrovertni, to svetske. To zijici obcansky zivot. Dodavajici potravu vnitrnimu ja. Udrzujici ho na zivote. Podporujici. A obcas navstevujici. vytvorila jsem cestu, aby se oba JA mohli setkat. Propojit. A treba privest i navstevu :o)

Ru, jeste nez jsem cetla tuto odpoved tak jsem napsala neco u sebe :o) Je to vlastne to same co jsi napsala :o)

"Pro me je podstatou zmen poznani." Prosim pochopit tak, ze nikoliv zmeny jsou urcujici, nybrz poznani. Pokud s nim prichazi i zmena tak je to jen vedlejsi nedulezity nasledek.

Teo, oni jsou ostatní (podstatní) chlapi pryč! :-)
Na zbytek odpovím možná časem, přilítla jsem na skok a už zas letím… Tyhlety víkendy dny klidu a odpočinku…

[31] To jako že jsem nepodstatnej, či co?! Sis dovolila dost. Asi se zahesluju… Takový ponížení! ;)
[32] No vida, jeden podstatnej už je tady… a tápe! ;D

:)))

Ach, vy zeny… :-)

p.s.tedy psycholog a psycholožka..blbnu.

že taky jde uvidět jak něco vypadá "zvenčí" jsem zjistil teprv nedávno, takových třicet let jsem nic takovýho netušil a tímpádem byl zcela pohcen (v rybníkách utápěn) svým jediným pohledem. a za to "rozdvojení" jsem vděčnej

Když to vezmu přes ten rybník, myslím si, že každý nějaký má. Chtěný. Něvo jako ochranný vodní příkop, přes který jsou ale natažený padací mosty a lávky. V případě potřeby vytáhnout nahoru a znepřístupnit. Bohužel někdy zjistíme, že byly vytažené třeba moc dlouho a lidi přestali kolem toho druhého konce chodit a najednou nemá kdo přejít. Nevěřím, Ruliso, …. nechce se mi věřit, že bys nestála o věci, které zmiňuješ. Stejně tak nevěřím, že by člověk kvůli tomu musel být zcela pod hladinou a nebrat ohledy na "kolemjdoucí"…. Pokud půjdeš cestou "nechci, protože nedokážu", tak budeš dělat stejnou chybu jako já v posledních, řekněme, osmi letech. Jen těžko se z toho dostávám, jen obtížně "začínám chtít". Škoda že jsi nepokračovala v té větě "To, na čem mi doopravdy záleží, je tak strašně… maličký…", že právě tenhle odstavec není větší a věta srozumitelnější. Nebo je jen pro ty, které porozumí bez vysvětlení? Když používáme tyhle neurčité a nedokončené slovosledy, riskujeme, že nakonec neporozumí nikdo a ještě nás naštvou ti, co si věci vykládají úplně blbě.
Ten dvojí pohled, co popisuješ, znám taky. Vždycky mě odlišoval od ostatních. Většinou mi krátil zážitky. Nelíbilo se mi to a nelíbí ani teď. Pořád jsem si říkal, jak to bude vypadat, když udělám tohle a tamto. Nakonec to dopadlo tak, že jsem to neudělal, nebo jsem na to měl o hodně míň času (polovinu jsem strávil tím rozmýšlením a díváním se zvenčí). Okradl jsem sám sebe o hodně a ještě to často sváděl na okolí. Někdy jsem ten dvojitý pohled dohnal až tak daleko, že jsem podezříval rodiče z nainstalování skrytých kamer do mého pokoje a že se musím i v soukromí chovat tak, aby to mohli vidět. Brrr :-) To už je ale o něčem jiném, to by spíš mohlo zajímat Kyklopa :-) Ještěže nemáme většinou tolik času na přemýšlení…

Terazky vážně…Myslím, že důležité je udržet si emocionální a intelektuální stabilitu. Ženy jsou obecně spíše "vychylovačky" než muži. Asi to souvisí s periodou. Z absolutního štěstí se náhle propadnou do bezbřehého zoufalství…
A co je mi platné, že usínám jako génius, když se ráno probudím jako vypatlanej debil? Důležité okamžiky života se podle Murphyho zákonů stejně nakumulují do minusové fáze…
A pokud jde o intelektuálštinu a její produkty, mající za cíl ohromit hloubkou myšlení, je to taky těžké. Stejně obtížné jako rozlišit umění od kýče. Vždy jde o oblast subjektivního projevu. A subjektivně je i nazírána "zvenčí". Já třeba často záměrně vytvářím tzv. "tutovky". Vím, že zaberou na statistickou většinu. To je zpravidla má cílová skupina. Pak se samozřejmě dočkám pohrdavých úšklebků od intelektuálů i jejich pseudo-verzí. Ale nedbám. Kdysi mi otec řekl: Jdi svou cestou a nech je mluvit. A tak to dělám. Dělejte to taky… Just Do It! ;)

Radko, pro mě nebyli brzdy… jen takové…no… řekněme výhybky :-)

Nikdy jsem dlouhodobě nebydlel jinde, než u rodičů, takže jsem možná neměl to srovnání s lidmi, kteří se zavčasu odstěhovali. Přesto si myslím, že jsem určitou volnost měl, i když jsem si ji částečně musel vylhat a vést dvojí život, ale to asi (v určité míře) každý. rostě ty drobné niance mezi dobrým, poslušným synkem a tím normálním, který se pohybuje mezi klukama a holkama a chce mezi nimi vydržet bez posměšků :-)

Draha Ru: Tak jsem u jednoho jinyho prispevku cetl tvou reakci na komentar: "Náhodou ten "můj" způsob komunikace (zas ne tak výjimečnej) má i svoje výhody. Například dobře odfiltruje ty, kteří na něj nemají."
Tak ti rovnou (jak mas rada "na ferovku") rikam, ze ja na to nemam a 90% stejne nerozumim. Ale odfiltrovat se teda nenecham. Tak snadny to mit nebudes:-)
Nicmene te stejne obdivuju. Vseobecne receno pises nadherne a obcas citim, ze rozumet tomu neni treba, dobre se to cte i tak.
Premyslel sjem o blogu (ted kdyz uz jsem pochopil, co to vlastne je:-)) ale jsem zjistil, ze bych tam nemel co napsat a co rict. Tak radeji budu chodit cist. Je to snadnejsi. Cist umim uz od prvni tridy, ale psat – to se neda naucit. To je dar, se tim se musi jeden narodit. A me slo vzdy lip pocitat, ze:-)

Musím to číst a odepisovat postupně, jinak jak je toho moc, tak většinu zapoměnu, než se dočtu na konec komentářů…

Jirko*:
Teprv když máš možnost zíkskat třeba "kariérní" zaměstnání a ty ho sice chceš, ale současně k němu cítíš tu divnou, bezdůvodnou, vnitřní varující nechuť, cosi jako prázdnotu, hlavně vůči mechanismům, který v tom zaměstnání fungujou, tak ti dojde, že o to místo vůbec nestojíš, protože stojíš "venku"… Neumím vysvětlit. Fakt je to tak neuvěřitelný?
Jsou přece zaměstnání, a učitelský mezi ně zrovna patří, ve kterých jde o něco úplně jinýho…

Dál: Psala jsem, že nevím, jestli neumím, a proto nechci, nebo naopak. Jak myslíš, že jsem k té úvaze došla? Tak že jsem si napřed myslela, že nechci, a proto věci nedělám, pak jsme si musela přiznat, že ty věcim, co nechci, mi beztak moc nejdou, a nakonec jsem připustila možnost, že v podvědomí nedokážu a neumím, a proto nechci. Může to být špatně – tak jak to uvádíš ty – hlavěn v případě, že je to mechanismus úniku, ale může to být i úplně správně – pokud to jen vyplývá ze souladu člověka s ním samým.
Nevím, jak je to v kterým konkrétním případě. Nebo v mým. Třeba se někdy dovím. :-)

O tom maličkým, na čem mi doopravdy záleží, jsem různě na blogách psala už mockrát. U sebe, u Radky… Maličký, jakože nic velkýho, žádný velký cíle, velký myšlenky, drobnosti a pišišvornosti, protože si myslím, že ty dělají život tím, čím je. Ne to velký. To velký mi přijde jako povrch, forma, to maličký je to, co ten povrch vyplňuje… A můžou to být takový maličkosti, jako třeba umět mít radost, ale umět si prožít i smutek… Umět prožívat…
Jak to začnzu pojmenovávat, je to v… Nejde to. Není to dobře, snažit se o to. Nenuť mě prosím pojmenovávat to, co mi pojmenovávat nejde nebo se mi příčí. Asi je důvod, proč se mi to (zatím?) brání.

Dvojí pohled "krátí zážitky" – jo, to je dost přesný. Ale u mě ne časově, páč já ho stíhám paralelně. Ale spíš… No, občas je trochu jako studená sprcha nebo jako kdysi příchod mého pragmatického otce do dětského pokojíčku vprostřed mého snění. :-)

(46) Radko, jé, mě až teď došlo, že moh Teo ten svůj koment myslet takhle… :-)))

Stran hraní dovadla na rodiče – vůbec netuším, občas se snažím si u některých mých známých, co vyrůstali v kompletní rodině, předtsavit. Neznám. U nás doma bylo tak… všelijak, že asi na divadlo nebylo kdy… Rodiče nevidím jako brzdy. Jsou cesta a mantinely, co musejí být, než novej človíček unese vlastní batoh a najde si vlastní cesty a mantinely. A než s eto stane, musí ten človíček vědět, že ty cesty a mantinely jsou, a že můžou posloužit a může se je taky opustit.
Jak jinak by se to naučil, než že ho něco napřed vede a pak třeba i brzdí? :o)

To by se z ní jeden posral, co? :-)))

Ru, jenze ja se citila psychicky znasilnena a vlastne jako jedina z hrozne silneho rodinneho klanu jsem se dokazala osvobodit. Roztrhla jsem ty obruce silou a dlouho se ucila zit. Uz jsem psala ze jsem byla hrozne neuroticke dite a z mych neuroz jsem se postupne vyhrabavala dlouha leta Ted s odstupem vidim ty trosky – sestrenice i bratrance, kteri se osvobodit nedokazali. Nemam to rodicum za zle, oni nic jineho neznali, cinili v dobre vire. A moznaprave tyhle nasazene obruce rozhoduji co se stane s deckem dal. Zda je dite dokaze roztrhnout a vyleti do nebe nebo zda v nich zustane do konce zivota.

není ti v tom trochu neautenticky?s tímhle se dá naučit taky pracovat a "dvojitě vidět" jen v určitých situacích. Jako trvalej stav a ve všem bych tohle mít nechtěla, ačkoli jsem to zažila a (nechtěně) i zažívám. Narozdíl od tebe to odmítám a nechci to. Chybí v tom stavu vášeň a zaujetí. Nevim, jak bych se třeba mohla s někým milovat… nebo dělat co mě baví…z přesvědčení… nebo jen tak blbnout a vůbec bejt autentická…

ještě upřesnění……ale zároveň to není tak, že "nechci" věci vidět z vnějšku. Viděla jsem jich dost. A můžu se na ně podívat kdykoli chci nebo potřebuju.

62: A neni to – když to vemu naruby – taková nějaká autentičnost za každou cenu? Jakože: "Ne, teď to teda nebudu brát z toho břehu, protože by to vypadalo blbě…" Neni ta vášeň tak nějak naordinovaná?

[54] Ad 1. Vykalkulovanost… proč ne? Fotomontím a píšu pro lidi. Ale jsou "tam" a ještě budou i "věci", které roky ležely ve tmě šuplíku. Byly psány "sua sponte". A přitom jsou k nerozeznání od těch vykalkulovaných. Asi půjde o nějaký osobnostní rys… zparchantělost či co – navazuje na:
Ad 2. Co jsem zač… to je "irelevantní" dotaz. Když napíšu, že jsem inteligentní, vzdělaný, pohledný a úspěšný muž, byť by to byla pravda, :) vylustruju se jako namyšlenej blb. Když ze sebe udělám vola (což mi nečiní problémy), budeš tam, kde jsi byla. V naprosté informační izolaci. Takže… řešení úlohy zní: úloha nemá řešení.
A neberte se až tak moc vážně nebo vám zlomyslně vypustím rybník. Však je to jenom hra, ne? ;)

Ale stihas.. jsi prece rychlopisarka:-)
…chodil bych sem casteji, ale to zas ja nestiham…

…mj. k tomu rozumeni – ono je to pro mne jako s hudbou – proste ji vnimam a nemusim rozumet slovum. Mam v compu cca 250 CD v asi 20 ruznych jazycich… a poustim si to pekne michane. A vsichni se vzdy ptaji – ty tomu vsemu rozumis? A pro nektery je nepochopitelny, ze tomu neni treba rozumnet. Ze proste vnimas o cem zpiva bez znalosti jazyka. Ta melodie ti to rekne. (oni tady jsou takovi zabednenci, krome sve matertiny nicemu nerozumi – podle toho taky vypada program radia apod. Cizojazycny pisnicky se tady VUBEC nehraji – a ja marne vzpominam, ze by existovala caska stanice vysilajici jen 100% cesky songy…)
A stejne jsem to delal i s knizkou – kdyz jsem zacal cist anglicky a nerozumel ani polovine – hledat ve slovniku je blbost. Proste vycitis obsah a o to jde… (dekuji pani Profesorce…) a tak to je s nekterymi texty tady… A vubec mi to nevadi:-) spis naopak.
Taky proto, ze rozhodne nejsem filosof a proto placam a placam…

Jo. Já bych taky šukala. :-)

(pardón)

Tak dobře, no. Už mlčim. odcházím do sprchy. :-))

Ja taky. Dneska mam volny vikend. To je na 70.

Myslím, že nakonec je stejně nejblíže podstatě Aktérka… ;)

Akterko.. to ja taky… jenze uz ani nevim, co to slovo vlastne znamena… :-) nebo spis :-(
Mizim nakupovat a za hodku jsem zpet v praci,.. tak to si zase poctu:-)

ad 81) já vím, co to slovo znamená… zrovna včera jsem si o tom náhodou četl :-))
ad 53) Ruliso, já tě nevidím jako kariéristku, spíš jsem ted myslel na ty ostatní věci jako "boj ve vztahu" a "boj o pravdu" – vůči tomu může být člověk imunní jen někdy.
A díky za doplnění :-)

Ru – ja mam pocit ze nekteri lidi (nebo zensky hihi) jsou jako cert – nikdy nespi. Ale jinak, jojo, ja to chapu,,, ten casovej posun me naprosto depta. Protoze dnesek je vyjimka. Normalne touhle dobou nemuzu byt online tak, abych mohl takto cist a psat (jinak jsem online porad). A v dobe kdy ja muzu, tak tady (a jinde) nikdo neni. Jojo, ale slunicko holt neposunu, ze… a vlastne i kdybych ho posunul, tak bych nas stejne k sobe casove nijak nepriblizil.
Sladky sny vsem vam stredoevropanum… Ja mam akorat po dobrem (McDonaldovem – jak jinak hahaha) obede a prace zase vola…

ruliso,(nechci tě zahlcovat)…to 67: Samozřejmě že na svoji autentičnost v tu chvíli myslet nemůžeš. Ale jo, jasně, chápu jak to myslíš. ASI STEJNĚ. Ale pokud nejsi zrovna závislák, feťák, alkoholik, šílenec, narcista, tak je takovýhle "dvojitý vidění" snad naprosto normální sociální výbavou, a vlastní každýmu. Já myslela, že píšeš o nějaký sebekontrole. Že jako nedokážeš prožívat věci cele, když se při tom SUŠE pozoruješ z břehu. Což fakticky v tu chvíli nedokážeš. Leda že si to užíváte obě a ta na břehu není NEZÚČASTNĚNÁ.
(A na intoše se vykašli. I na debaty o tom, kam patříš, to dělají pseudointoši:-))).

aTeo, prosla jem uplne vsim :o) Jen tim ze ochutnavas vis jak to chutna. Stejne mi nejvic chutnala magie.

Magie je sexy :o) To se o maggi neda rict :o)

At ma, ale je hmotny :o) Ja nemluvim o mastrubaci. Kudla, je videt ze o vikendu nic moc.

falicky tvar ve me nevyvolava vubec zadne pocity. Ale proudy energie, vnikajici a pronikajici, rozehrivajici a rozkladajici me unaseji a vynaseji kam? Nekam :o) A to do prcic pracuji.

Co se Eiffelovky týče – naši si kdysi coby suvenýr přivezli jednu ve zmenšeném měřítku. Řekla bych, že je tak akorát. V případě zájmu zašlu na dobírku. :-))) (Bejt tady Fousek, tak napíše, že taková houska s Eiffelovkou není vůbe špatná kombinace… :-))

(Eiffelovka = podle vzoru játrovka :-)

100: Ty se máš – mě ne… :-(

:-)))

Ne ne! Vsadím krk na to, že někdo je občas radši v tý prdeli! :-)))

Ha – ale jistej si nejsi, co? :-))

[102].. a vsichni jsme tamtez.. otazka je kde? Nebo se radeji nemam ptat? I kdyz premenit se v takovou miniaturni Eiffelovku…?:-))

Sakra kdybych tak mel vic casu sem chodit… nevite nekdo, jak se da nafouknout den na dvojnasobek?:-)

To asi všem, jak to tak poslouchám…

Nafukovací ajfelovka. :-)))

zatím mluvily jen o miniaturních velikostech, ale i tenhle údaj je silně relativní, uznávám :-)

:-)

Případně akcí…

No já bych si to právě potřebovala potom udělat ještě o něco větší, aby to bylo zas jak na začátku, než se ta moje potvora přizpůsobivá… – Jé, hele, vony padaj kroupy! :o)

Spadla kroupa do kraje – hraj si s ní než roztaje… :-) Třeba se dá taky nafouknout :-)))

Tak to já teda na postupnym zvětšování netrvám – spíš naopak. Ke konci pěkně na krajíčku. :-) A když vevnitř, tak mám za to, že zatím všichni spíš ocenili, když se jim pro rejdy otevřela nová zákoutí. A já taky. :-)))

Dobře. :-)
PS: Ono to tam obvykle nekončí… :-))

Tůůůůůůůůůůůůůdle! :-))) Už stačilo. Aby měla taky fantazie z čeho žít. :-)

[126] jojo, mam nemoc. Nevylecitelnou.. rika se tomu LIDSKA BLBOST…. – spatne jsem se ozenil a holt z mnoha duvodu se nemuzu rozvest. A tak mnoho let uz neni s kym, protoze jsou k tomu potreba ALESPON :-) dva, ze, a ja jsem de facto sam, ale ne volny – nejhorsi mozna kombinace… (ale tohleto je spis na privatni linku…)
Jinak k tomu stari – hmhm.. zrovna pred 2 dny jsem koukal na fotky ze srazu z gymplu (na kterym jsem nebyl) a jsem si rikal – kdopak asi je tamten postarsi pan.. a pak mi doslo – ty vole, s nim jsi sedel 4 roky v lavici (=je stejne starej). A hned jsem tu myslenku zmenil na "hm, kdopak je asi tamten dobre vypadajici stredne veky pan?" :-)) Any more questions? :-)

90, 97: zas tady berou moje jméno do držky nadarmo … a jestli mě něco napadlo? z přifukovacích falických symbolů jedině vzducholoď :-)))

Fousek má svátek a čeká, na přání…no, jo fousek :)))

Koukám,že když vy ženy tady se rozjedete,tak" nic lidského vám není cizí".Copak na to říkáš Anino,jako jedna z mála těch,která se nezúčastní ostatně dosti stupidních keců "sexus per huba".A pánové tady?Mají moje sympatie.Od pasu dolů jsme normální,od pasu nahoru staromo'dní.To znamená,že je,nás, jakási "přifouknutá Eifelovka " neoslovuje,spíše udivuje.

Ja to neslavim :o)))

Radko… jo a vsechno nejlepsiiii

Ad 134.Tak jak jsem poznal ty muže tady,jsem si téměř jist.
Ad.138.To je možné.Ale tady mohu odpovědět s jistotou.To není můj případ.

ad 139) Tak to mě těší. Muhehé.
ad 140) Bé je správně! :-)

(139)
Tak, jak jsem poznala muže na blogosféře, je to nejmíň půl na půl. Mimo blogy tipuju nejmíň dvě třetiny pro a s bídou jednu třetinu staromódní. :-)
Ale těm staromódním jde většinou o to od pasu dolů taky, ba ještě víc, jen se potýkaj s blokama v tom od pasu nahoru! :-))

Ano, všimla jsem si, že někteří muži se ozývají zejména po mých slabších chvilkách. :-))

:-)))

Honzo, to je v poho, u tebe je spodek a vršek vcelku v souladu. :-)))

Tos mi, Ruliso, připomněla jeden polovtip-polohistorku: Na břehu se koupají tři ženský nahoře bez a odnaproti je pozorují tři chlapi. Jeden po nich posměšně vykřikne:"Nazdár ženský! Pojďte k nám, ať se na vás můžeme pořádně kouknout, takhle přes vodu to není vono!!" Druhý se ušklíbne a zavolá:"No tak! Holkýý, nestyďte se! Nebuďte netýkavky a sundejte si i ten spodek!Cha cha…" …a třetí vytřeští oči a zařve:"Chlapi! Tý vole bacha, rychle pryč! Zdrháme! Už plavou!!!"
:-)

Já to znám trochu jinak: Ty tři chlapi jsou pětadvacet, pětatřicet a pětačtyřicet let. Ten pětadvacet povídá: "Chlapi, poďme, přeplaveme za nima a všecky je vo…me." Ten pětatřicetiletej povídá: "Počkáme, až přeplavou ony k nám a každej si vememe jednu." A ten pětačtyřicetiletej povídá: "Ježíš chlapi, vony už plavou, zdrháme…"

Je dobré pozorovat věci dvojitě. Abychom měli jistotu, že nejmoudřejší bude nevybrat si ani jednu… ;)

156: :-)))

himlhergot, 157 je ode mně.

Míval jsem v sobě druhého chlápka, který mě pozoroval a komentoval, vedli jsme dialogy, měl jsem ho i pojmenovaného. Přemýšlím, kdy jsem ho přestal brát jako externistu a emancipoval ho na roveň toho akčního člena.

…irča… :-)))

To mám z toho, že přitom píšu hodnocení školního roku a zprávu z činnosti koordinátora environmentální výchovy…

ad 162) Taky mě to napadlo… :-)) No co, však tam jen jedno písmenko přebejvá a štyry chyběj… :-)))

Jirko, ta Rulisina verze je totiz o necem uplne jinem. Ta je o muzich, kteri vekem prichazeji o chut i naladu. A to je zabavne.

Ta tvoje verze je o chtivych zenach a vydesenych muzich :o) Ta mi prijde zabavnejsi, tak trochu ze zivota.

Ru [149] jeee dekujiiiii :-)
tak teda ju….

A ten vtip je super…. se teda budu citit jako ten petatricatnik… protoze to by mi tak odpovidalo:-)) Na preplavani se po pravde moc necitim… ale abych zdrhal:-) tak takova se jeste nenarodila:-) (a pokud narodila, tak jsem ji jeste nepoznal…:-))

Radka [167] hehehe jak by bylo krasny prijit a chut a naladu… Zivot by byl o tolik jednodussi.:-)

Hihi koukam, ze jsem udelal v druhe casti [169] preklep a tak to nedava moc smysl… ale necham lidi HADAT, co tim chtel (ne)basnik rict:-)

170) Tak když teda myslíš… :-)

No, za účelem poslouchání lichotek ani na kafe nechodím. :-)

taky si myslim, ze ztracet cas lichotkama nema cenu.. pokud ten druhej hned na zacatku neprijde s nabidkou kvalitniho sexu, tak to nema cenu.. lichotky a hrani na city je strasne staromodni a detinsky

Exíku,já teď nevím, jestli si děláš srandu, nebo to myslíš vážně… Každej jsme nějakej a je to každýho věc. Ale za sebe…já si neumím představit, že by ke mně přišel chlap a stačilo, by mi kdyby mi sdělil, že mi nabízí kvalitní sex. Ani opačně. A není to o tom, že by mi sex nic neříkal. Ale cit od toho druhého potřebuju zrovna tak jako ten sex. Neumím to oddělit. Nemyslím tím hraní na city, ale cit, co je opravdový, z kterého vzejde taky láska.
A vůbec si nejsem jistá, že po prohlášení , že někdo nabídne kvalitní sex hned od začátku, to pak tak musí být…Možná jsem opravdu staromódní, ale v tomhle případě klidně budu :)

177: i když si kolikrát říkám, jestli antilichotky a hraní na "jestli jsi hrdina, tak musíš něco vydržet" nejsou staromódní úplně stejně :-)

182: že bych tě zařadil mezi svá oblíbená autíčka? :-)))

184: Co bych odpověděl? … třeba "to je dobře, tak skoč pro pivo" :-)

nojo, ale co má teda člověk říkat… zbyde vůbec ještě něco? :-)

ad 187) Slyšela jsem, že docela zabírá: "Dej mi pokoj!" "Nech mě!" nebo třeba: "Neotravuj mě a nepiš už. Já to nečtu, chápeš?" :-)))

Jo. Šampijón – žampijón. :-)