…a nebo Opaky se přitahují?Pořád nemám jasno. Jednou si lidi kapou do noty, protože jsou stejní, podruhý si právě proto vjíždějí do chlupů.
Tedy, neměla jsem jasno. Ale čtu Roje a jeho rozbory s grafickými znázorněními. Se mi líbí. Jsem si to znázornila. (Taky sem študovaná, tak mě to naučili, že grafy a schematická znázornění jsou nezbytnou součástí vědeckého díla.)
Tuž do toho: Příklad první.Dva lidi, ideálně si KOMPATIBILNÍ. Levá polovina obrazce jeden člověk, pravá polovina druhý člověk. (Taky mě učili, že to znázornění má mít legendu, ale vy jste taky chytří, tak to pochopíte i ze souvislýho textu, že jo.) V tom, v čem je třeba, jsou stejní, v tom, v čem je třeba, se doplňují. Když zaklapnou k sobě, vznikne ideální, kompletní obrazec. Jako v té antické báji o rozdělených polovicích, co se hledají a hledají… Jenže bílí princové neexistují, o princeznách nemluvě. Lidé mají vlastnosti různé. Nikdy nic nezaklapne do úplného obrazce… A přesto to funguje… A co když jsou vlastnosti nadřazené a podřazené? Co když záleží na jejich kombinaci? Vypadalo by to asi takhle?
Příklad druhý. Řekněme, že jsou dva lidi a ti jsou svým základním založením stejní, ale v „upřesnění“ se neshodnou. V tom, jak s tím svým základem zacházejí, jak s ním chtějí zacházet. Levá a pravá strana, dva lidi, co jsou sice svým založením stejní, ale NEKOMPATIBILNÍ.Stejné barvy základu, ale to, co z něj vychází, míří proti sobě. Mezi dvěma lidmi jsou nárazové body a prázdné díry.Nezaklesnou. A nebo:
Příklad třetí:A zase NEKOMPATIBILNÍ.Dva lidi se sice zdánlivě doplňují, ale jejich podstaty jsou o něčem jiném. Napadá mě, záludná kombinace. Na rozdíl od nekompatibility hořejší asi trvá dýl, než se tohle projeví. Možná až tehdy, až do sebe zapadnou výběžky a spojí se a …(Doufám, že až ten článek odešlu, nebudou popisy u obrázků posunutý někde úplně jinde…)
Hmm… Tak jak by měl vypadat ten obrázek prince, co není úplně bílej, ale přesto s ne úplně bílou princeznou založí skoro bílý království…Ten jsem nenamalovala. A už ani nenamaluju, protože doba, kdy mi tenhle hračičkovej článek strašil v hlavě do mrtě promyšlenej, je dávno pryč a to do mrtě promyšlený se rozplynulo v několikatýdenním boji s podivnou chorobou… Tak si ho domalujte sami. Ten obrázek, kde barvy k sobě sedí, ale hroty všechny ne. Jen některý. Možná jen ty nejvyšší, tak, aby oba díly do sebe zaklesly a držely… Pak ty menší ani nevadí, jen občas se trochu zamelou, jen občas trochu dřou… A třeba časem otřou…A taky si už sami přeberte, který z těch divných lidských vlastností jsou ty barvy a který hroty… A který jsou nejvyšší hroty…
Možná mi tam chybí ještě jedna vrstva. Aby se levá i pravá strana shodovaly v tom, co je co.
Komentáře: