…pořád spím pod prošívanou peřinou, když je pod ní už pár dní i při otevřeným okně tak horko? Když se pod ní noc co noc budím, cestičky potu po sobě… kloužou…Možná proto, že mám ráda její váhu, těžká měkkost, co se rozloží po těle, na tělo, váha, co mě vtiskne do pelesti, váha co nesklouzne, obejme, přilehne a znehybní, váha bezpečí… Váha, pod kterou se snadno myslí na váhu těla… Delšího než moje. Těžšího.Hm, ta tenká syntetická šlupička… Nepřilne. Neschová. Neuzemní. Ještě nevynalezli letní přikrývku, co by pořádně schovala a uzemnila. Vynalezli jen chlapa.
Pod ním bývá taky horko. Tak co. Tak si ten pot zpod peřiny v noci občas přetřu po těle…
Komentáře: