Jak vysvětlit…

/  51 komentářů

…kocourovi, že jeho asistence u vaření je nežádoucí.1. Nachystejte si prkýnko, nůž, pánev a olej. Sundejte z kuchyňské linky kocoura, co si o vás, prkýnko, varnou konvici a lahev s olejem otírá ksicht v radosti z vyhlídky na společné vaření.
2. Na pánev shrňte olej, co se kocourovi podařilo vylít, zbytek utřete.
3. Sundejte kocoura za kůži z kuchyňské linky a zatřepte s ním, aby pochopil, že tam už nesmí.
4. Vyndejte z lednice čtyři vejce, víc se vám do rukou bezpečně nevejde.
5. Shoďte loktem kocoura z kuchyňské linky.
6. Najděte misku, do níž by bylo možno přendat vejce, aby nebyla kutáleníschopná po kuchyňské lince.
7. Zatřepte kocourem při jeho odnosu z kuchyňské linky, tentokrát ale fakt pořádně. Pro jistotu s ním ještě důkladně mrskněte o zem.
8. Vložte do misky vejce, která přežila setkání s kocouřím ksichtem, ostatní utřete, ať si v tom sajrajtu nešlapete. Odkopněte kocoura.
9. Vyndejte z lednice další čtyři vejce. I s těmi předešlými zbylými rozklepejte do patřičné nádoby, dle libosti více či méně rozšlehejte, osolte a opepřete, a pak odstavte na digestoř nad sporákem. Máte na to cca dvě minuty, než se kocour vzpamatuje z šoku, že jste ho poprvní v životě fakt regulérně nakopli.
10. Shoďte kocoura z kuchyňské linky.
11. Vyndejte z lednice šunku.
12. Shoďte kocoura.
13. Rozbalte šunku.
14. Shoďte kocoura.
15. Shoďte kocoura.
16. Shoďte kocoura.
17. Zavrhněte nápad nakrájet místo šunky kocoura, odložte šunku na digestoř vedle rozšlehaných vajec a rozhodněte se, že jste ta míchaná vajíčka už dlouho nedělali na cibulce.
18. Kašlete na kocoura na kuchyňské lince.
19. Okrojte a oloupejte cibuli.
20. Nakrájejte ji na drobno, a zatímco se smaží do skleněna, v klidu nakrájejte i šunku. Máte na to tak pět hodin času, než se vrátí domů kocour, co se chvíli předtím s nepříčetným mňoukáním nejbližším oknem odebral na čerstvej vzduch drbat si ksicht, který si otřel o oloupanou cibuli.—
(Inspiraci v manuálu „Jak dát kočce prášek“ nepopírám.:-)

Komentáře:

  • radka 17.5.2006 at 21:05

    to je uzasne :o) jeste porad se chechtam. Dost podobne je to u nas, ale my nasu kocku zhazujeme s velkym naprahem a nakopnutim jiz davno. Takze kdyz vyskoci nahoru, staci bouchnout do stolu a je dolu :o) A kdyz ne, je s ni mrsknuto do kouta, odkud velic dustojne s zvednutym ocasem odkraci stredem ke skrabadlu. Po dukladnem nabrouseni drapu s hazenim vyznamnych pohledu na nas je chvili klid :o)

  • Ibádovo oko 17.5.2006 at 21:53

    U nás byly kočky vždycky jen na dvoře, ale to už je dáááávno… Ale na podzim jsem byla na návštěvě u kámošky, co má kočky doma dvě. Na lince a nad linkou byly jako doma. Jedna mi vlezla do vany a pak, když jsem ležela před spaním a četla, procházela se mi po tom časopise a otáčela se přímo k mýmu obličeji zadkem :-))) Nezapomenutelné. S kočkama v bytě bych bejt nemohla :-)))

  • Lorrain 17.5.2006 at 22:44

    IO,jo, to jsem tvrdila taky.Než jsem si pořídila kocoura. A teď? Víš, že mi starší dcera řekla, že když přijdu odněkud domů, tak se nejdřív pusinkuju s kocourem a pak teprve říkám ahoj těm ostatním?.-))))

  • rulisa 17.5.2006 at 22:53

    (3) No jo, jestli to není proto, že ten kocour je první (jedinej), kdo se namáhá postřehnutí příchodu aktivně dát najevo! :-)))

  • fousek 18.5.2006 at 9:13

    Taky se jestě dá vlákat kocoura do trouby a po doby vaření zavřít. Jen se nesmí trouba zapnout :-)))

  • vida 18.5.2006 at 9:48

    No jo :) Jediný místo v kuchyni, kam náš kocour zatím nevlez, je asi slánka.

  • Eba 18.5.2006 at 10:33

    Teda, to je jednani s takovymi dustojnymi zviratky. Kdyz se jim od kotete da najevo, ze linka je tabu, nevlezou na ni. To mam vyzkouseny. Pokud si nekdo takovyho spolecnika na vareni vychova, uz ho pak tezko predela. Ale co.
    Kdysi jsem cetla knizku "Jak zit s neurotickou kockou". Byl tam podobnej navod, jak kocku vykoupat. Stalo tam taky neco o brneni… :)
    Ale zasmala jsem se. Diky, Skeble

  • rulisa 18.5.2006 at 11:07

    (5) Kdyby ten kocour nebyl tak magneticky gumovej směr kuchyňská linka, třeba by se mi podařilo i ho vyhodit tím oknem rovnou a nemusela bych ho zavírat do trouby. :-)

    (6) Jo.:-)
    (7) A není to ta knížka, z níž je i "Jak dát kočce prášek"? (Kolovalo v různých podobách i po mejlech, před časem.)

  • vida 18.5.2006 at 11:32

    [9] Musíš mi to připomínat? Vlez tam sám, já ho tam jen zapomněla. Dodneška mě to mrzí a dodneška tam leze :)

  • bos. 18.5.2006 at 11:35

    souhlasím s Ebou. svý kočky jsem měla naučený, že na linku nesměj, tudíž tam nechodily – když jsem se DÍVALA.
    stejně tak jsem vychovala psa, že nesmí vzít nic, co není na podlaze – stačilo i, aby to leželo na prkně a nevzal. jen když oslepl, tak už to nefungovalo. chňapal po všem, co jen trochu dobře vonělo ;)

  • fousek 18.5.2006 at 12:03

    ještě je možnost mu nabídnout dostatek šunky, aby se přežral a neotravoval :-)

  • Bah 18.5.2006 at 12:08

    (12)A pak udělat vajíčka bez šunky…:-)

  • Lorrain 18.5.2006 at 12:08

    fousekkdyž to máš těžký. Kočka je schopná prasknout, bude žrát, dokud bude co.-)))

  • Kočkopes 18.5.2006 at 13:09

    Vido,[10] to jsem čekal, jestli se ozveš nebo to přejdeš mlčením ;-)
    Ale třeba je horkokrevnej a chladí se tam…

  • rulisa 18.5.2006 at 13:43

    (9) Varianta první, ale ještě maličko bohatší.:-)
    (+10) Do lednice se mi o zatím zavřít nepovedlo, jen přivřít mu tam hlavu.
    (11) Psa jsme též měli vychovanýho, že ze země nic nežral – do první zabijačky u sousedů. Řezníkovi se náš pes moc líbil (ne z profesionálních pohnutek, nýbrž jeho sympatickým kukučem v černým čenichu, vykukujícím skrze díru v plotě) a obdivoval, jak ho máme vzorně vychovanýho, že si nic nevezme. Tak vzal jako otázku osobní cti a dobrých vztahů s naším úžasným psem nám ho zkazit. Což se povedlo během pár hodin domlouvání psovi, doprovázeného odkládáním veškerýho ořezu přes plot… Od té doby jsme věděli, že když pes nežere a tráví den u plotu, mají u sousedů zabijačku.

  • radka 18.5.2006 at 14:00

    fousku: Nabidnout kocce sunku je naprosto nedostatecne, protoze smejdi stejne u linky co tam tak voni. Kdyz ji to hodim do misky jse behem vteriny zpet a smejdi znovu. Prislapla a zavrela jsem ji jiz upne vsude. Nejlepsi bylo do auta v garazi :o) Nasla jsem ji tam zoufalou za nekolik hodin s cumakem prilepenym na zadni sklo.

  • teor 18.5.2006 at 14:14

    Být kocourem, na pár dní zmizím, a pak by se vidělo :-) Viz otřepané: teprv když něco ztratíme..

  • fousek 18.5.2006 at 14:14

    Ale když se mu té šunky nabídne dostatečné množství – víc, než sám váží snad najednou nesežere. Akorát to pak asi vyjde dost draho … :-)))

  • rulisa 18.5.2006 at 14:17

    (17) Jo.:-))
    A kdybych chtěla mít kočku vychovanou a poslušnou, je jednodušší pořídit si už rovnou psa.
    Aneb – kočkomyší hry mě baví i s kočkou. :-)))

  • rulisa 18.5.2006 at 14:20

    (18) Fousku, pes bude stát u misky a žrát k puknutí, dokud všechno neseřžere (aby mu to nesežral někdo jinej). Kočka slupne něco na první chuť, ale pak zvítězí zvědavost. :-)
    Kočka ani není od přírody udělaná na nacpání se najednou. Žere i dobrého málo a často, a pořád šmejdí po jiným.

  • fousek 18.5.2006 at 14:27

    Ale to potom už zase nechá volnou tu šunku … :-)

  • fousek 18.5.2006 at 14:29

    takže je třeba rozmístit dostatečný počet lákadel a kočka pak bude běhat meni nimi :-)))

  • rulisa 18.5.2006 at 14:32

    Největší lákadlo je člověčí činnost. :-)

  • fousek 18.5.2006 at 14:34

    a ještě je třeba nimi trochu hýbat, statické objekty jsou pro kočky nezajímavé … :-)

  • fousek 18.5.2006 at 14:35

    24: tak pak je třeba rozmístit dostatečný počet lidí s činnostmi … tomu se pak říká práce pro kočku :-)))

  • rulisa 18.5.2006 at 14:37

    Jo. :-)))

  • radka 18.5.2006 at 16:14

    Fousku: to je nedorozumeni. Kocku vubec nezajima zradlo, nase je mlsna a nezere ani sunku. Pouze z ruky nebo pri krajeni. Jak rika rulisa je hrozne zvedava a smejdi pod rukama a pod nohama. Chce byt porad u toho a pri kazdem pohybu je primo pred tebou :o) A neda se odbyt nicim.

  • Eba 18.5.2006 at 17:19

    [8] I to je možný, ale četla jsem to už moc a moc dávno. Pamatuju si na to téma odjinud, z jedný kaputoly z knížky Jamese Herriota. Popisoval různý metody. Třeba prášek rozdrtit, smíchat s něčím jedlým slizkým lepkavým a namazat kočce na nohu. Nic brutálního. Jen využití kočičí čistotnosti a toho, že si to proto dřív nebo později olíže. A v jiný knížce zas příhoda bezradnýho chovatele. Zkoušel to všemi způsoby. A jak popisoval, když už to vypadalo, že kocour určené sežral a majitel odešel to rozdýchat, všiml si, že kocour leží flegmaticky na koberci a prášek taky!

    Jinak moje micina asistuje ráda spíš u focení než u vaření. Jakýkoli objekt ji nezajímá, dokud není focen :)

    A poraďte mi jinou věc. Jak zabránit koťatům, aby lízala zeď? No? Ptala jsem se veterináře, koupila jim vitamínky, míchám jim je do tvarohu, oni to baštěj, ale jakmile jdou kolem zdi, jsou k neudržení. Venku je místo trávy zajímá beton, ten taky s láskou lížou, a donedávna, místo aby do písku chodila víteco, baštila ho taky.

    Pěkně porovnává kočky a psy Karel Čapek v Pudlence. Jsou to prostě osobnosti a proto je taky máme doma. Uznejte!

  • rulisa 18.5.2006 at 19:42

    Nejsem veterinář, ale spíš než na vitamíny bych sázela na minerálie. Kolik těch koťat bylo ve vrhu? (Kojených.) Můžou mít málo z mlíka. A zkusila bych je odčervit – tedy, pokud už k tomu mají trochu věk.
    Ale jinak – lízání zdí a požírání hlíny je častý u jakejchkoli mláďat. Ten kakací písek nee, kvůli přenosu infekcí a zárodků třeba právě parazitů, ale zeď ještě nikomu neublížila. :-) V nejhorším se to časem upraví samo, až koťata začnou žrát normální žrádlo.

  • Eba 18.5.2006 at 20:07

    Koťata jsou čtyři. Dneska jim je pět měsíců. Mlíka mají snad dost (kočka žere za pět :)) a už jim konečně začlo chutnat i něco jinýho než kojení. V té směsi od veterináře by mělo být všechno, vitamíny i minerální látky. A přesto se venku nepohybují jinak než s čumákem nalepeným na zámkové dlažbě. Z té zdi mám jen strach, protože je modrá. Nějaký primalex či čo. Kdepak vápno, co jsme jako děti ze zdí okusovali. Ale už to trochu omezily. I ty kakací granule. Jen asi když se nedívám, občas si do toho zavrtají čumák. Nacházím jim ten sajrajt v nosních dírkách. To se prostě nedá uhlídat.
    Nejhorší už ale mají za sebou. Vrátné u mě v práci se narodila koťata o něco později než nám. Pár týdnů se rozněžňovala hlavně nad jedním. Takovým mramorovým… A jednoho krásného dne mi řekla, že ho zašlápla. Nepřežilo to. Hrůza. Nedovedu si představit, že by se to stalo mně. Ach jo.
    Díky za rady. Je tu u tebe hezky. Mám vodu ráda a škeble taky. Hlavně ty bez perel…

  • radka 18.5.2006 at 20:11

    moji kocicku jsem si prinesla kdyz ji bylo sest tydnu. Olepenou kakankami zalostne pipajici. Vypiplala jsem ji na vlastnim tele:o) Hned papala i pila Tatru. A nikdy se nevycurala mimo pisek. Kdyz ji bylo pet mesicu, tak byla prakticky dospela. V sesti se jiz poprve mrouskala a dostala antikoncepci. V sedmi mesicich jsem ji nechala vykastrovat.
    Neumim si predstavit ze petimesicni kocicka se jeste necha kojit :o)

  • Eba 18.5.2006 at 20:21

    Radka: Když je mamina tak laskavá a ty kozy pořád ještě nastavuje, kdo by si necuc :)

  • fousek 18.5.2006 at 21:34

    radka 28: kočku nezajímá žrádlo, jen pokud neví, co je hlad :-) Pokud má kočka hlad, nedá se naopak odbýt ničím jiným, než kusem žvance :-)

  • Nora 18.5.2006 at 21:59

    My máme doma taky kočku. Tlemim se jak idiot,o)))) Brečim smíchy a rodina se zase směje mně.
    Náš kocour je nejagresivnější ráno, a ještě k tomu na mě, protože vstávám první. Vždycky se pokusí mi rozsekat nohu, tak ho čapnu a odnesu ho do vězení (=náš záchod). Sestra se každý ráno zase vyplaší, když ho tam najde,o) Miluju rodinný rituály…,o)

  • ghost 19.5.2006 at 0:19

    Existuje jedna věc, kterou kočka ze srdce nenávidí. Vzít ty nejpapírovější noviny (ty, co nejlíp šustí), přeložit je naplocho tak na 6 – 7 cm široký pruh, a když se kočka nalézá na místě, kde nemá co dělat, plesknout jí těma novinama přes zadní půli hřbetu (pokud možno tak, aby to nečekala). Dobré je také, když v ten okamžik nemá v cestě nic, co by mohla srazit nebo převrhnout. Pokud to funguje, vyrazí tím nejpřímějším směrem co nejvyšší počáteční rychlostí.
    Nevylučuji ovšem, že jsou kočky, které jsou vůči tomuhle imunní, nebo časem přivyknout.

  • rulisa 19.5.2006 at 0:31

    (31) Jestli je koťatům pět měsíců a teprv začínají žrát, tak jim ty minerálky musej chybět. :-))
    Náš kocour je necele osmiměsíční a žere granule (a všechno možný ostatní) od dvou měsíců. Koťata starší než dva měsíce, i když jsou kojený, už to mlíko tak nevyužijou (mění se jim způsob trávení), a mlíčný věci kravský vůbec, pro ně hůř stravitelný. Potřebujou normální žrádlo. :-)
    Odčervi je. :-)

  • Eba 19.5.2006 at 8:04

    (37)Jsem to ale tele, je jim pet TYDNU, samozrejme. Jako petimesicni uz budou delat vrasky davno jinym majitekum.
    To jsem tomu zase jednou dala.
    Presto dekuju, zes me nemela za uplnyho blazna :)

  • Magráta 19.5.2006 at 10:32

    Cibule na odhánění u nás funguje spolehlivě. Ale čekají nedaleko, protože vědí, že po cibuli bejvá maso ;-) Jinak super návod, směju se ještě teď :-D

  • Jirka* 20.5.2006 at 23:43

    Ruliso, ty popisuješ dnešní smažení řízků u nás, to je přesný! V našem případě to skončilo tím, že jsme se museli zavřít do kuchyně, zatímco kocour měl k dispozici celý zbytek domu (čehož náležitě a bezezbytku využil – naučil se chytat ryby)…8^)

  • rulisa 21.5.2006 at 0:23

    :-)))
    Zbyly nějaký? :-)

  • Jirka* 21.5.2006 at 11:36

    On šel hlavně po syrovým…. a díky správnému intervalu plnění příkazu "Shoďte kocoura", jsme všechny zachránili, jen dva byly nakousnuté….8^)

  • Jirka* 21.5.2006 at 11:40

    aha… teď nevím, jestli ses prala na řízky, nebo na ryby…. Ryby byly dvě, vlastně dva – čerstvě ulovení kapři, kteří díky své velikosti odvrátili veškeré pokusy o usmrcení, ale výsledkem je, že kocour už ví, jak na ně…8^)

  • Jirka* 21.5.2006 at 11:42

    Šmarjá – ptala, ne prala…. slušná děvčata se přeci neperou…8^)

  • rulisa 21.5.2006 at 11:45

    Aha, já myslela, že ryby v akvárku. :-)))
    Tak ono asi ve vaně.(?) :-)
    Nakousnutý řízky se sterilizují smažením, a obalený se to ani nepozná. :-)))

  • Jirka* 21.5.2006 at 13:27

    Na dvoře v dětské vaničce… už jsem jednou podobnou fotku vyvěsil….. Cože?! V mojí vaně jsi myslela?! Hrubiáne!!! 8^) nikdy!

  • rulisa 21.5.2006 at 13:40

    :-)))

  • radka 21.5.2006 at 16:20

    Proc ne ve vane? Co je na tom spatneho?
    na moji kocku jsem to se syrovym masem zkousela. Ona opruzuje ale nezere to.

  • rulisa 21.5.2006 at 17:38

    Radko, Jirka* má ke své (nedávno nové) vaně téměř niterný vztah. :-) Takový jeden malý splněný sen. :-)
    Takže bych řekla, že než do ní dát kapry, tak to je radši sní nasyrovo on sám místo kocoura. :-)))

  • radka 21.5.2006 at 19:22

    aha :o)

  • Jirka* 21.5.2006 at 23:42

    8^) Niterní není úplně to správné slovo, ale vpodstatě jsi to vysvětlila. Jen bych ještě trochu zvětšil tu velikost splněného snu…8^)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.