Už je to tady

/  21 komentářů

Můj starší syn je stoprocentní muž.
V neděli se nekonal plánovaný dýchánek s barvením vlasů. Z rodinných důvodů hostitelky přeloženo na někdy. Jenže "někdy" je pro moje dorůstající šediny dost vzdálenej termín, tak jsem už od neděle prostudovávala, otvírala a zase odkládala krabičky s barvičkama, že jako jestli jo, nebo ne…

Představa žádoucí barvy by byla, ale taková se neprodává. I když to na krabičce vypadá, skutečnost je vždycky úplně jiná, obvykle vždycky stejně temná. Tak jsem to dneska riskla a v rámci udržování tradice české tvořivosti jsem barvičky namíchala. V poměru jedna ku dvěma ku nula nula prd.

A bylo po blond. Definitivně. A opět temně. Moje vlasy prostě odmítají přijmout kompromisy.

Mladší syn mě uviděl první a nad ještě mokrými cucky na mé hlavě zajásal: "Jé, mami, tobě to sluší!"

Půl horstva mi úlevně spadlo z hrudi. Asi to teda není tak hrozný, jak se zdá někomu, kdo si představoval vyrobit preso s mlíkem a se skořicí, leč vylezl mu z něj českej smrťák bez mlíka.
Nicméně s definitivním pádem do radosti jsem čekala, až co řekne ten starší. V soudnost jeho oka, jež se již více zabývá obhlédáním ženských kladů, byť zatím kradmo, jsem vkládala daleko větší vážnost než ve snadno nadchnutelné dětské oko mladšího. Pošetile.

Starší se došinul do kuchyně k večeři, otráven coby šváb, páč jsem ho vytáhla od jánevímkterý počítačový adventury. Zasedl ke stolu, prvně obhlédl stůl a nabídku na něm, pak okomentoval kocoura, co se mu sápal na klín, a teprv pak laxně zamrčel: "Ty sis myla vlasy, jó?"
"Jo, myla."
"Hm, tak to zas nebude voda…"
"A nejen myla."
Zvedl zrak a asi půl minuty se mi díval na temeno.
"A mně se to zdálo nějaký divný," povídá pak.

Dospěla jsem k názoru, že v jistých ohledech je naprosto dokonale připraven pro manželství.

Komentáře:

  • J K 24.4.2006 at 22:07

    To je fakt, u staršího reakce normálního manžela, zatímco ten mladší,má reakci mladého muže.

  • Satai 24.4.2006 at 22:23

    Oscar Wilde prý kdysi (no taky kdy jindy než kdysi) prohlásil, že pokud chlap nepozná, že žena změnila účes, je to totéž, jako by ji zabil. Máš syna vraha… ;-)

  • rulisa 24.4.2006 at 22:27

    No, spíš má on štěstí, že v tu chvíli neměl vraha matku. :-)))

  • kornel 24.4.2006 at 22:40

    Hezký fejeton. Jenom teď přemýšlím, proč se mi právě tenhle příspěvek tak líbí. Sakra, že by to bylo tím, že popisuješ situaci, kterou celkem důvěrně znám z druhé strany? :-)

  • anina 24.4.2006 at 22:52

    Ru-s těma barvama je to neštěstí,to se opravdu musí risknout,kolikrát už se má představa té pěkné barvy rozplynula v nějaký nechtěný děs..Jiné obrázky na obalu,vzorky vlasů zasde jiné,tak nevím nikdy a jen trpím a čekám na reakce-nenápadně.Pokud to vypadá tak,že se nedá čekat ani den,vyhlašuji poplach a zalarmuju kdekoho,kdo je ochoten mě dát do původního stavu.Kamarádky hbitě zaznamenají změnu,ale chlapy?To jsem zažila opravdu vyjímečně.Nejhorší je,že když už uvolníš nějakou tu minci a těšíš se,jak vyjdeš z kadeřnictví a taky to vždy není cos chtěla.

  • rulisa 24.4.2006 at 23:10

    (5) No, jednou jedinkrát jsem (naštěstí v zimě) narazila na hlavu čepici a jela kvapem koupit jinou barvu. :-))) Jinak to zatím vždycky nějak šlo, každá varianta se někomu líbí víc než ta předešlá a někomu míň.
    Na druhou stranu – než jsem se ze skoro černých dopracovala k tomu blond, musela jsem to napřed vzít odbarvovačem. Ten ale nechyt úplně, na povrchu (na šedinách) tak na třičtvrtě, jinde tak na půl, ba i sotva na čtvrt – a vypadalo to tak skvěle, že barvu jsem odložila, dokud to nezačalo moc viditelně odrůstat. :-)

    Kornel: Že by? :-) No, je-li muž schopen vysledovat, že nesu dvě kabele těžkýho nákupu, tak mu sledování proměnlivosti účesu odpustím. :-)))

  • fousek 25.4.2006 at 8:10

    "… a mně se to zdálo nějaký divný" – takže si všiml a … vlastně skoro až pochválil – když se to vezme s ohledem na vyjadřování obvyklé v jeho věku … :-)

  • radka 25.4.2006 at 8:55

    myslim ze klades na muze vysoke naroky. ale to vime :o) Skutecnost ze si vsiml po upozorneni je chvalihodna. Dal najevo zajem, aby neurazil. I kdyz mu to je vlastne uplne jedno. Pro nej se nic nezmeni :o)
    Co se tyka tezkych tasek, tak me opet prekvapujes. Myslela jsem ze si duslednejsi:o) Tasky se svepravne rozdeli ci prideli. Nebo odnesou ve vlastni kompetenci. Sama priznavam, ze syny ke galantnosti nevedu. Asi mi to jednou jejich pritelkyne vyctou.

  • rulisa 25.4.2006 at 9:45

    (7) Celý můj starší syn je jedno velké košaté a květnaté, ba přímo bombastické vyjadřování! Ale fakt je, že ženské vlasy nejsou objektem vyjadřování se ani v nemaminčině případě.:-)))

    (10)Mně jen překvapilo, že už jaksi pominuly doby, kdy dával najevo zájem jaksi podstatně víc. :-)))
    Tašky rozděluju od auta (po dovozu domů), a to zatroubením dvakrát krátce, leč důrazně. :-)

  • fousek 25.4.2006 at 10:09

    9: vlasy jsou součástí celku – vlastně je blbé, se k nim vyjadřovat zvlášť :-)))

  • rulisa 25.4.2006 at 12:09

    Ano, pohlíží na ženské objekty takto… celistvě… :-)))
    Ta je blbá, ta je docela dobrá, to je "křestním jménem"… :-)

  • Jana 25.4.2006 at 14:53

    teď jsem se opravdu nasmála :)) jako u nás :)) jen možná s rozdílem, že by mě ještě ke všemu vyhazovali z koupelny :)

  • radka 25.4.2006 at 17:04

    Ja ohledne chvaleni vlasu nic moc neocekavam. Kdyz nikdo tak alespon moje maminka me pochvali. Naposledy jsem byla u kadernice, nechala jsem si udelat uplne vsechno, vyplazla tisicovku a prisla hrde na navstevu k nasim. Mamka nic. Pri odchodu se na me zkoumave podiva a rika: Ty jsi si umyvala hlavu?

  • rulisa 25.4.2006 at 17:41

    :-)))

  • Markoff 25.4.2006 at 19:16

    hm, to ja si vsimam nove oblecenie a vlasy na zaujimavych objektoch v praci okamzite asi ako prvy v praci skor nez kolegyne, ked dobre hmatam, tak patrim este stale k muzom

  • rulisa 25.4.2006 at 21:39

    (15) Jestli to nebude tím, že manželky a maminky už nejsou až tak zajímavý objekty. :-)
    I když – spíš bych se klonila k tomu, že ve čtrnácti se zdá být blbé vyjadřovat se k tomu, co je částí celku, natož snižovat se komentováním té blbosti na matce. :-)

  • Markoff 25.4.2006 at 22:27

    mne to pride blbe u matky v akomkolvek veku

  • fousek 26.4.2006 at 12:13

    … malý pochválil sám od sebe a nadšeně
    … starší však už cítil tíhu, že by měl pochválit, že se to po něm chce – to se nadšeně reaguje těžko :-)

  • rulisa 26.4.2006 at 12:25

    Hele, přestaň se ztotožňovat, jo… :-(
    :-)))
    Zbabělci, když se nechce pochválit, tak stačí říct "je to děs" a ne se tvářit jako čerstvě vyvoranej krtek.
    Beztak – nakonec to okomentoval. Prý "Pak po mě chtěj, abych tě na tom městě našel…" :-)))

  • fousek 26.4.2006 at 12:29

    ale říkat "je to děs", když se to líbí ? :-)))

  • fousek 26.4.2006 at 13:30

    19: ad ztotožnění – když to tady nečte, tak se s ním někdo v debatě ztotožnit musí – kvůli spravedlnosti :-)))

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.