Odebírám, předávám

Napojení na síť. Nikoli webovou. O webu tohle není.
Žiju v napojení na síť. Na tisíce sítí. Možná na všechny sítě, co existujou, ani o nich nevím. O některých vím. Odebírám z nich vědomě.

Stálý příkon. Ať chci, nebo nechci. Občas se napětí sníží, občas zvýší, tam někde zvenčí. Občas se zvýší můj příkon… Čertví, co odkud dřív, co se kdy jak podmiňuje. Jen vím, že občas se přehřívám. Trvalým příkonem, bez možnosti výkonu. Bez předání ven.
A že předáním nechladnu do vypojení. Jen na provozní teplotu. Hoření, co musí hořet ven, aby nehořelo uvnitř. Zapojení na síť, co předám, nenechá mě vystydnout, nenechá mě přehřát.
Potřebuju odběr, aby se jádro udržovalo na provozní teplotě.
Mám ráda vodu. Mám někde napsáno všechno, co proteklo mnou a ve mně, jako podobenství o vodě. O tom, že když se voda nepustí dál, když se postaví přehrada, hladina na ní je zdánlivě klidná, ale u dna se hromadí bahno, usazeniny a kal, co začne kvasit, stálý přítok zvyšující tlak, dohromady se vztlakem procesů anaerobních… – Až hráz pukne a všechno se vyvalí, vyhřezlá zátopová vlna…

Nerozumím elektrice. Možná jsem jen průtokový ohřívač vody. Bez tepelné pojistky.

Komentáře:

  • fousek

    a voda, ohřátím změněná v páru pak dokáže pohánět turbíny …

  • ghost

    Je spousta způsobů, jak vy-dávat…

  • bos.

    příkon si zvyšuju pročištěním trubek, vyplavením kvasicích nevyřešeností, které se snaží udělat ze mne pukavce ;)
    a při dalším je jich míň a míň a mnou zrastrované vlny jsou silnější, křišťálovější a mocnější.
    a rastr se zjemňuje, teď bych ho přirovnala k netkané bavlně. ještě je dlouhá cesta k nanometrům, k vzdálenostím tak minimálním, že se stanou maximálními.
    a proud splyne s rastrem.
    těším se :)

  • teor

    Myslím, Ruliso, žes v některém z minulých životů byla nějakým vodním živočichem. Delfín, tučňák, nebo hrošice ?
    :-)
    No, nevím nakolik jsem se svým humorem dnes skousnutelný
    :-)
    Na jedno zavření tlamy?
    :-)

    Ale už dost!
    Vážně!
    Spíš než zkoušet zvládnout všechno, co se před nás postaví, bych viděl zkusit něčemu vzdorovat, ať některé energie proplují mimo nás.

  • teor

    bos.:
    v jedné detektivce postava řekla, že:
    "na kvantové úrovni je vše řízeno pravděpodobnostmi"
    a druhá se chytla:
    "na kvantové úrovni, a tudíž na všech úrovních" !

  • rulisa

    (4) To není o snasze zvládnout všechno. :-)
    Energie (chceš-li tomu tak říkat) nikdy nepropluje kolem tebe, ani když budeš vzdorovat úplně nejdokonalejc. To je právě to, co jde skrze tebe, i když s tou věcí odmítneš mít cokoli společnýho. To je ta síť. Můžeš si myslet, že na něco napojenej nejsi, dokonce si ani nemusíš uvědomovat, že to existuje, ale napojenej na to stejně jsi.

  • rulisa

    P.S. – Myslím, že jsem byla pijavice. :-)

  • teor

    Pořád nechápu, co myslíš.
    Mohla bys mě prosím praštit lopatou ?

  • rulisa

    Nevím. Asi to umím napsat jen tak, jak jsem to napsala. Možná lopatkou na popel – to, co je v titulku. Možná by se dalo pojmenovat jako energie. Ale je to i něco víc. Nejen o tom, co vědomě dělám či nedělám.

  • bos.

    teore, nabídnu Ti svůj pohled:
    napojení na ty, se kterými se potkávám jak virtuálně tak fyzicky; napojení na svět, který se mnou mluví symboly a scínkami, které před mýma očima a myslí sehrává; napojení na místa, které mám ráda…
    vnímám svoje napojení na bloggery, na lidi v práci, na lidi v tramvaji.
    vnímám změny, které vytvářím svým působením. v lidech, prostoru, čase.
    nemám ale dokonalý přehled o tom, co svou existencí způsobuju.
    filtruju, co si do sebe pustím a zároveň se snažím nefiltrovat žádný vjem.
    ale popsala jsem jen část, protože tu zbylou do slov obléknout (zatím) neumím.

  • teor

    No, řeknu Ti, pohyb v abstrakcích bez přesného definování je pro mě, jednak chlapa, druhak zatíženého příliš rozumovým přístupem, docela oříšek.

    Ale zkusím to:
    Myslím že síť tu je a umožňuje vše. Záleží na našem zapojení do ní. Jestli si najdeme vhodné konektory do ní.

  • radka

    Gratuluju, myslela jsem ze jsem hodne komplikovana ale proti tobe jsem uplny skolak :o)

  • teor

    dík, bos.
    (četl později než odeslal, moc dlouho vejral na "starou" obrazovku)
    Napojení na lidi mi taky asociovalo,
    ale jen na úrovni slovy nepopsatelné mlhy. Což vypovídá o tom, že mě jisté schopnosti (nejen formulace) :-) teprve čekají…

  • rulisa

    Bos. – dost přesně. Tedy z toho, co posat šlo, resp. všechno, co popsala, tak platí, včetně toho navíc, co nešlo. :-)
    Ad (11) Konektory vůlí neovlivňujeme. Ovlivňujeme jen, jak moc co přes který konektor prochází. Ale ani to neovlivňujeme úplně. mylsíme-li si, že jsme nějaký konektor odpojili, nebývá to pravda. Maximálně jsme proud z něj snížili pod práh našeho vnímání. Ale je tam pořád.
    Myslím, že tam žádný konektory nejsou. Je to prorostlý propojení.

  • rulisa

    (12) Radko, jestli to bylo na mě a ne na bos., tak, popravdě, mně to nepřijde až tak složitý. Myslím, že to máš stejně(?). A ledaskdo, bos. taky. :-)
    Myslím, že dokonce všichni, ale nedívají se na to tak, tak to tak necítí. (Nebo to tak necítí, a proto se na to tak nedívají?)- Možná to je jedinej rozdíl.
    Ale možná se mýlím.

  • bos.

    ad konektory: o čem nevíme, že na nás působí, nejsme schopni ovlivňovat tak, jako kdybychom si vlivu byli vědomi.
    spojení jsou daná, nelze se odpojit, lze se jen zanést špínou, kalem. ale i přesto stále fungují nakolik mohou, vlny se protahují škvírečkama. a smrt vnímám jako přepojení. protože centra, kterýma vlny jdou, jsou společný tělu i duši, respektive tělo je jejich projevem ve fyzickým světě a mysl v mentálním a duše v duchovním.

  • teor

    ruliso,
    Myslím že se nemýlíš.
    A ještě myslím že není něco příčinou a něco důsledkem. Je to vše současně, kousíček toho pomůže vzniknout kousíčku druhého a naopak.

  • rulisa

    (17) Příčina-důsledek na střídačku po kousíčkách – jo.
    A pak že nerozumíš. :-)

  • teor

    Jen tak tak :-)
    Kámoš říká:
    "Kdo nepadá, lyžuje pod své možnosti!"

    Ahojte

  • rulisa

    Heleď, Teorku, jakpak do konimentářů zadáváš to svoje URL? :-) Zkus to vymazat a zadat znova, máš tam zafixovanou chybku – načtenej můj blog před tvým. Resp. – najeď si na některý odkaz na tvoje www a koukni se. :-)

  • radka

    bohuzel nemam vubec cas na zamysleni, i kdyz bych to moc rada udelala. Muj zivote je momentalne urcen vnejsimi vlivy.
    Souhlasim se zarazenim do site i s vzajemnym ovlivnovanim. Co mi neni zcela jasne je ten staly prikon. Ceho? Povinnosti, starosti, radosti, zajmu jinych. Byla bych moc rada kdyby jsi napsala konkretne co mas na mysli.
    Pokud jsi zavisla na prisunu energie jinych lidi (vetsinou ve forme jejich uprimneho zajmu, obletovani, laskovani, flirtovani ci obdivu), pak jsi asi upir :o)

  • rulisa

    (21) No, ten příkon… To je spíš, já nevím, vnímání, dalo by se říct? Asi jo. Možná i ta energie. Někdy pozitivní, někdy negativní. Ale já zrovna tohle slovo moc ráda nemám. Svádí k přemýšlení zarámovanýmu do jiný škatulky. Tak asi prostě příkon. :-)

  • rulisa

    Ale svým způsobem… Asi jsem upír. :-)
    Ne furt. A ne ve smyslu, že bych potřebovala obletovat. Ale občas cítím, jak si lidi stahuju k sobě. Třeba jen "napojením" jejich pozornosti na sebe. Abych je líp vnímala. Víc si od nich pak beru.

  • fousek

    19: my se známe? to říkávám já … :-)))

  • teor

    rulisa: www:
    do URL vasich stranek jsem dal http://www...
    ale mas pravdu, to co se nakonec v komentari zjevi, zacina tvym URL.
    zkusim jestli pomuze tam explicitne vnutit http://www
    Ted !

  • fousek

    napojení nemusí být jen čistě přes konektory – tedy že jeden předává a druhý v tu samou chvíli odebírá
    taky se dá "shraňovat" – nabít akumulátor a využít později

    anebo může být ještě jiné napojení – tabulka čokolády, co nám někdo potají strčí do batohu a my ji pak úplně jindy a jinde najdeme

  • ghost

    Ru [23] – je dobré, že to víš.

  • rulisa

    (25) – No vidíš, funguje. :-)))

    (26) – To jsou ty příkony, co o nich člověk ví. :-)
    A co někdy napřed chvilku akumuluje, než si je třebas uvědomí. :-)

    (27) Ano prosím. :-)

  • bos.

    já onen příkon vnímám jako energii, která je všude kolem nás; jako svět; jako lásku; jako porozumění; jako platformu pro komunikaci… a mám ji tolik, nakolik jsem schopná se ji otevřít.

  • ghost

    Myslím vědomě, s uvědomněním, naplno cítíc, a ne jen jako kabát, patřící k vlastnostem, které člověk bere jako že jsou.

    Vyssávání – určitě to mnohé poleká, znejistí, možná i zapudí. Mnozí to nepostřehnou. Ale jiným to umožní proudění oběma směry. Možná při tom nassávání tolik nehlídáš a souběžně vydáváš. Tomu, kdo je schopen přijímat. Když není – asi je pak něco v nerovnováze.

  • rulisa

    Nehlídám. Proč? To bych se právě snažila zastavit ten stálý tok.
    Všimla jsem si dávno, že někoho zapuzuju, i když jakoby není (nedám) důvod. Až mi jednou jeden pán (můj tehdejší šéf) řek, že toho ze mě strašně moc sálá, že moc vydávám a tím některý lidi děsím. (Zrovna od něj mě to dost překvapilo.) Někoho asi zapudí vysávání, někoho sálání. :-) Třeba protože ho to nutí přijmout? Protože je to jedno s druhým?
    Nevím, nakolik měl tehdy šéf pravdu a nakolik si trochu přibarvoval, lhostejno proč. Ale je fakt, že to tak dost funguje. Občas někoho cítím jak za zdí, resp. jako bych se o ni zarážela já. Odrážela od ní zpátky do sebe, chaos, křižovatka, kde se jezdí všemi směry po obou stranách silnice. Takoví lidi ani nemusejí vůbec nic říct, nebo můžou být na mě i milí. Jestli existuje něco jako negativní energie, tak vedle nich ji cítím.

  • ghost

    Tak proto. Tvé sálání. A já pořád nevěděl :-)
    Převracíš mi myšlenky i mozek :-)))
    Negativní energie je. Jako dva konce dvou magnetů, co se odpuzují. Nevidíš nic, ale cítíš tu sílu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.