Tak tohle se ti povedlo….velmi pravdivé. Tohle nějak extra vyvinuté nemám, ale třeba to přijde, před několika měsíci se mi velmi zostřil čich. nevím proč. Přišla jsem na privát, otevřu první mezidveře a vím, kdo ze spolubydlících je doma. Jdu po ulici a někteří lidé mi strašně smrdí, jen projdou kolem. Nevím čím. Chtěla jsem o tom napsat, škoda že jsem to neudělala, nojo, to jsem řešila jiné…:-) Vzala jsi mi myšlenku, ovšem já bych to tak nenapsala, to je pravda…:-)

Je pach a pach, dva pojmyTen první bezpečně disgnostikujeme jako svůj čichový vjem. Libý či nelibý. Každá osoba má svůj odlišný osobitý pach, je nezaměnitelně specifický, stejně jako otisk palce a pomocí kosmetických přípravků ho lze potlačit pouze dočasně.

Pamatuji nádhernou dívku z gymplu, všichni jsme po ní šíleli. Na nějakých branných závodech jsem potkal uprostřed lesa i její tým. Ona se kolem mne jen mihla, snad i malinko zpocená. Ten její odér mi stačil jednou provždy a řečeno kulantně s Vladimírem Vančurou – nebylo mi právě volno… Já na ten nepříjemný šok dosud nezapomněl a je to už celých 40 let!

Ten druhý pach bych spíš nazval tvou intuicí – pramení z nejistých očí, gest a řeči. Říká se, že jenom pes pozná, že se ho někdo bojí na základě zvláštního pachu. A klaním se, pokud dokážeš vyčíst z lidského pachu i náladu a duševní rozpoložení… :)

"K princeznám se nečuchá"… kdysi někdo řekl….

kecal…8^) tohle psané pravidlo rád porušuji… jako každý/á 8^)

dee dee: pizmo je u nas doma moc prijemny pach. Citim ho u sebe v dobe ovulace a to si krasne vonim. A muj muz porad kolem krouzi a cicha si ke me :o) Pizmo je pizmo.

Ale stres a pach desu je neco jineho, je citit do dalky a zustava nalepen dlouho v mistnosti i po odchodu dotycne. Vetsinou smrdi desem zenske, ale obcas jsou citit i chlapi.

ruliso: Ja mam svuj mozek rada:o) dekuji mu za jeho dobre rady. kdyz si sami smrdime hruzou, tak vime ze mame pred sebou ukol:o) a ze nestaci strcit hlavu do pisku.

To s tím mozkem bylo myšleno trochu jinak, než že bych ho neměla ráda. Myslím, že mám až moc. :-) Nic o jeho strkání do písku. :-)

Jo, a ještě je tam v tom slovníku, že pižmo je jen z určitých žláz.

Tak tohle "pižmo" bych si teda do voňavky nepřimíchala, nejspíš existujou i humánnější způsoby, jak odrovnat sebe i své okolí… Slovníkový výklad je úžasně mlhavý (jako vždy). Některé termíny používám intuitivně a je mi jedno, jestli možná nepřesně. O "pižmu" konkrétně nahlas nemluvím, takže si mu soukromě můžu říkat, jak uznám za vhodné. To jen, že se mi to sem hodilo. Jinak ať si tomu každý říká, jak uzná za vhodné. Pro mě to pižmem je a pižmem zůstane. A vůbec – jdu se pižlat s něčím jiným… :-)

oprava: mrkla jsem do encyklopedie a nasla tohle vysveteleni:

Pižmo
Látka s velice silným odérem byla původně získávána z podkožního vaku samce pižmového bezparožnatého jelínka žijícího ve Střední Asii.

Díky pověsti, že pižmo má afrodisiacké účinky, se používá v celé řadě výrobků. V parfumerii zaobluje vůni tím, že ji dodává měkké, smyslné a pronikavé tóny – často je rovněž připravováno syntetickou cestou
To jenom abych nemystifikovala nejakymi vymysly o morskych zivocisich :o)

Pižmoň je severskej, něco mezi krávou a ovcí. Do voňavek se prý taky dává něco ze zvířátka cibetky.

Jo jo, cibetka je ohrožená a chráněná. Ten cibet, látka do parfémů se z ní ale myslím vybírá nějak, že ji kvůli tomu nezabijou a nemělo by ji to nějak poškodit. I když dokonce možná se to dneska už nedělá a parfémy se dělají synteticky… nevím.

nemám zvlášť citlivý nos – navíc trpívám na rýmy – poměrně hodně ledacos cítím ve věcech "touhy" – nebudu dál rozebírat :-)

a potom jsem si vzpomněl na zvláštní pach, který jsem ucítil asi dvakrát v životě, když mě dostihla zpráva o smrti blízkého. Ani v jednom případě objektivně žádný zápach ve vzduchu být nemohl. Kromě mého vlastního. Anebo si ho jen mozek vymyslel.

Jana:
ten film byl výborný, hrál tam hlavní roli Vitorio Gasman (nevím už, jak se správně píše jeho jmého), sežente si ho a podívejte se.

(24) já jsem to taky zažil naposledy … někdy v pubertě. Později se, možná, prožívání trochu otupí …
I když … jak tak venku to slunko … a ta tráva roste … a zvířátka … tak jako by ta puberta zas přicházela :-)))

Já myslím, že naše mozky můžou za vše. :-)