Ty zvíře! Takhle si dělat šoufky z cizího neštěstí a ještě k tomu na lodi, kde se musí člověk na druhého bez obav (spo)lehnout! 8^) To prvenství ve sbírání razítek z Brontosaurů mi připomnělo, jak jsem se vydržel pod stanem do rána bavit s kamarádkou o táborové olympiádě, aniž bych, blbec, pochopil, proč vlastně za mnou přišla v jedenáct v noci…8^)

Sůl do mých ran, všechny moje trapasy tohoto druhu mi opět defilují před očima !!! :-)))

ta opožděnost se ve většině případů vyplácí. mně teda určitě ;)

Teda, ale ten poslední případ s lodí je drsný. Aspoň vidím, že závidět těm, co pluli sami s holkou nebylo vždycky na místě :-)))

ad koldak – A KDES TO VZAL??? :-)))

(8) – No, když někdo stanoví pravidla hry na úrovni "Ty radši nepádluj, ať se mi do toho nepleteš, jsou tam vlny, tak jen seď a nehejbej se, počkej, až rozdělám oheň, postavím stan, ne, já si to radši dělám sám…" – tak ať si dělá sám všechno. :-)
(Teda, ale přes ten jez jsem se vyhnat z lodi nenechala, i když skřípěl zubama, že mu tam zavazím, přeci si kvůli chlapovi nenechám ujít jedinej adrenalinovej kousek z celý řeky. :-)))

ad 12: pěknej vůl – v tom případě si to fakt zasloužil :-)))

mam takovych pripadu mraky: bohuzel. Moje katastrofalni mineni o chlipnosti muzu napravili az moji "hodni a nesmeli " synove po letech.
Moje vztahy k muzum se formovaly od meho utleho detsvi, kdyz jsem byla obchytkavana vsema kolemjdoucima. Nejhorsi bylo roztahovani skrani ktere me moc bolelo. Vzdycky jsem se schovavala za roh aby me nikdo nevidel a netrapil. Dalsi soky byly s mnoha uchylakama, ktere jsem pritahovala jako mucholapka. Nic mi neudelali ale od mala jsem vedela ze jsou. Ve ctrnacti me obtezoval muj ucitel hudby, osahaval me na kolenach a hrozne u toho funel. Dalsi horor na skoleni pionyrskych vedoucich. Skolitel tlusty jako prase se ozral a oznamil mi ze me v noci prijde navstivit. Taky ze jo. Kdyz jsem prisla na chatku, kde jsem spala sama, lezel tam nahy a rozvaleny na posteli. Zavolala jsem kluka od vedle at me prijde hlidat. Noc jsme travili prijemnym kecanim spolu v posteli, kdyz najednou buch, nahej tlustoch se zacal na nas dobyvat. Muj hlidac ho nastesti zahnal, ale dalsi den musel domu za "nemravne" chovani. Behem mnoha vandru se na me sapal v noci kde kdo. Nekteri byli hrozne odporni, ale kdyz to byli kamaradi tak jsem delala jako ze spim a pak jsme se nahle vzbudila jako ze jsme se lekla. Kdyz to kamaradi nebyli tak dostali poradnou bombu. Jini byli hrozne mili a nesmeli a tak jsem se nechala osahat hezky po celem telicku az se z toho malem zblaznili a chodili za mnou jako pejsci :o) Proste respekt k chlapum vubec zadny.
A pak si hledejte nejakeho seriozniho partnera!!!
Respektu k muzum me naucili moji synove. Dikybohu :o)

Fidor: Já už jsem začla (s tím odpovědným tvořením). Zejména stran uklízení. :-)))
Jinak máš pravdu.
Ale i tak – hodně je od nartození. Mám dva syny a už před pár lety jsem viděla ten rozdíl mezi nimi – i stran jejich budoucnosti u holek. :-)

Radka: Tolik zážitků jsem teda neměla. :-) Zvlášť ne na vandrech. :o)

a to jsem vynechala ty kde jsem se zostudila na vecne veky :o) Ale jinak jsem opozdena ve vyvoji Ale jak to tady ctu tak v tom nejsu zadna vyjimka.

Pro upřesnění dodávám, že jsem si našla tu známost a vdala se ve výjimečně (na dnešní dobu) mladým věku (tento mladý věk trvá doposud). Aby to nevypadalo, že jsem sedala v koutě do třiceti nebo tak něco… :-)

co se durdis:o) Mlade holky jsou hodne pitome. Alespon ja jsem byla. Asi to chce se porozhlednout po nejakem vyssim rocniku. Me se nahodou mladi kluci moc libi :o) A to prakticky vsichni. Nechapu kde vsichni byli kdyz ja jsem byla mlada!

Markoffe, co si myslíš ty o mně nebo o čemkoliv jiným je mi srdečně fuk.

Jsem divná, když žádnou takovou krásnou veselou historku nemám??,o)

(29) V případě žen tomu tak určitě je. Ale většina mužů určitě z trapasu "jak jsem jí nedal" nevykřeše nějakou veselou historku :-) Samozřejmě vím, že jsi to myslela jinak.

kornel má pravdu, na tohle téma osobně vykřešu spíš horor, než veselou historku a obnovím tak mráz po zádech s husí kůží…8^)

Ruliso, jenže ani teď se nesměju naplno. Je to spíš pocit trapnosti, když si vzpomenu na podobné okamžiky. Husina nastoupí častěji, než abych si to vychutnával pozitivně. Netuším, proč tomu tak je…8^)

ad Kornel: Že kluk nevykřeše? Bože, a kde jsou teda všichni ti "moji," do nichž jsem byla blázen až po uši podobně, jako Rulisa do svého vysokého blonďatého vysokoškoláka… Jéje, ti se mi smějou ještě teď, jak je pronásledovaly moje intenzivní psí pohledy, telefonáty a maily… :-))) Ale je fajn, že někdy, když se sejdem, se tomu dobře zasmějeme spolu. S těma, který se mi smějou o samotě, už se nevídám… :-)

to Rulisa: Raději tu odpověď hodím sem. Jsem kozoroh…