(Omluvte sníženou kvalitu – noční světlo v maštali pouze sporé.)
Dobrý den. Jmenuju se možná Amigo, možná Tymián. Ale hlavně že jsem zdravej. :-)
Jééééé, ten je nádhernej! Já chci taky takovýho krásnýho zrzatce (po matce :-). Dee Dee a Jadwiga gratulují a přejí miminku hodně zdraví.
Děkujeme, přijímáme gratulace – a co hlavně – konečně se v klidu vyspíme. :-))) (Teda hlavně šéfka.) Krasavec na sebe nechal čekat dva tejdny přes termín. :-)
Však je to taky kluk jako buk, aspoň podle toho, co z obrázků vidím… :-)
Jo, je obrovskej. Nohy laminátový, jak se mu teprv rovnají z té děložní polohy, vstát se sice snažil už za půl hodiny, ale mlátil sebou ještě další dvě, než se ustál. :-) Takhle velký hříbě, a od folblutky… Ale životaschopnej náramně, ještě měl zadní nohy v kobyle a už řehtal a rejdil jazykem, že by se jako někam přisál. :-)
Moc pěknej koník a posílám pohlazení – jemu i mamče ;-)
Zázraky se dějí neustále…..
celá máma! 8^)
BuK. Předám zítra. :-)
Jirka*: No, oba mají čtyry nohy a hlavu. :-)))
Ba ne, tu lysinu má fakt po ní. Ale jinak – máma i táta jsou hnědáci. Ryzáci až v dalších generacích předků. Nějako nečekaně se nám to "vyštíplo". :-)
I když vlastně nevím, které kobyle blahopřát, přidávám se :-)
Přímo mojí ne, ale ony jsou všechny jakoby naše. :-) Tahle má jméno po jedný žlutě kvetoucí luční kytce, občas uvnitř květu tečkovaný. :-)
Z mineralogie, botaniky, chemie a dějepisu jsem si nezachoval po více než třiceti letech mlácení do klávesnice takřka žádné znalosti. Vybavím si s bídou blatouch a pryskyřník :-)
Tak to nebude ono, maminka jménem Blatouch by nebyla úplně to pravý ořechový. :-)))
Pak už znám žluté jen pampelišku a prvosenku, ale ty to taky nebudou :-)
Nechám otevřeno, třeba někdo jméno mámy-kytky podle těch sporých informací uhádne. Malá vylučovací nápověda – i když se obvykle koním dávají jména začínající písmenem matky, v případě prochovaných linií se můžou dávat i podle otce. Což je i případ Amiga. Takže máma-kytka nezačíná na "A". :-)
No, díky za nápovědu [13] tak člověka postrčí výrazně dopředu…8^)
Nejsem si úplně jistý, jestli Sasanka má vnitřně tečkovaný květ, ale jako jméno kobyly se mi líbí. Mám štěstí a trefu…?
Já jsem taky původně tipovala Pampelišku, ale nezdá se mi zrovna vnitřně tečkovaná… Ale jméno pro kobylku (narozdíl od Blatouchu :-) by to bylo pěkný :-)))
Že by to byla třezalka?
GRATULACE!!! a hodně zdravíčka))
aha, nezačíná ;)
arnika.
krásný hřebeček. ať se Vám dobře daří. všem :)
bos. Ale Arnika by bylo pěkný jméno pro kobylku. Třeba se bude hodit za rok. :-)
(A když by zlobila, byla by prha. :-)))
A teď vám musím napsat, že se právě odehrála "bojová" porada, prý že když už máme ty kytky v maštali dvě (mámu a její dceru o dva roky starší než hřebeček), tak že z toho seznamu jmen, co jsme při ubývající hladině Jelcina spáchali, se nakonec přece jen většina po vystřízlivění přiklonila k Tymiánovi. Takže hřebeček bude nejspíš Tymián (jestli mě jednou z těch chaosů kolem jmen hříběte neklepne, ach jo…:-) a vy máte další vodítko ke žluté kytce. :-)
Jé, já neumím číst!!!
Ghost to trefil! :-))))
Nadřel jsem se jak kůň, než jsem to našel :-))))))))
btw., jak chutná kobylí mlíko? znám kraví a kozí, ještě teplý z vemínek. dá se vůbec kobyla "podojit"?
(teda to jsou dotazy)
Kobyla se podojit dá, rukou, dělá se to, když má třeba zánět. V Mongolsku z kobylího mlíka dělají kumys. Ale jak chutná, to nevím. Ani mlíko, ani kumys. :-)
Teď jsem z toho jelen – takže amigo byl jen "pracovní název"? Ne natrvalo?
Amigo byl zvolen, zapit, atd., šéfka prohlásila výběr jména za jednoznačně uzavřený – a do rána se jí to rozleželo. :-) Prý by mu musela říkat "Amíku" a prostě, no… (To bys musela znát šéfku a její "jednoznačná rozhodnutí" :-)
To je normální. :-) Ale Tymián už má tabulku. Tak už to snad je definitivní. :-)
Připíjím tedy čajem na zdraví Tymiána a Třezalky :-)
Blahopřání !
Děkujeme. :-) Máme se k světu, už chodíme i po dvou – zadních. :-)))
To jste se na oslavu tak ožrali, že jste chodili po čtyřech ? :-)))
Ciao Amigo! Ave Tymian!
Ťululum. My mluvíme za naši výsost Tymiána prvního. :-)))
(Páč blahopřání si jaksi neosobujeme, oddřela to královská matka Třezalka.:)
ó promiňte, z Boží vůle Královský mluvčí, že jsem Vás podezříval z neřesti pijácké :-)))
Eee…. – Napíšu to takhle: Když jsme v sobotu se šéfkou zapíjely úspěšné zašití roztržené nohy jiné kobyly v maštali (propadla oknem), hledaly jsme marně dvě lahve, o nichž jsme byly přesvědčeny, že by tam v tý skříni ještě měly bejt. Až jsme daly hlavy dohromady a vyšlo nám, že tu jednu lahev si nepamatuju já (přestože jsem ji údajně v pondělí načínala), tu druhou si nepamatuje šéfka (ale já jo, páč jsem ji nesla prázdnou do popelnice, teda tu láhev, ne šéfku). Nicméně domů jsem odešla určitě po dvou, páč si nepamatuju, že by mě studěly ruce. :-)))
Tak asi tak. :-)
:-)))
JA MA TAKYJA MAM TAKY HŘÍBĚ VČERA SE NAM NARODILO
TAKY TAK HLE HRÁSNY
Komentáře: