Vysypat smetí

– Nestačí mi, že spolu spíme, pusť už mě aspoň do předsíně…
– Nebuš tak na dveře, milý, buď ještě chvíli trpělivý. Nemusíš zblízka tolik křičet, nech mě, ať sama najdu klíče… Víš, jsou muži, co potřebují hlavně vlastnit, a nezajímá je, kde mají dveře kliku, a jsou tací, co se škvírou pozvou na byt, a za chvilku hledají i v prádelníku…
– Jsou ženy, moje milá, co pro návštěvu mají stůl i kafíčko a rády na oplátku přijdou za pár dní, a jsou jiné, co vedou tě jen do kuchyně cestičkou, tam ukážou na koš a řeknou „Vynes to a vypadni…“

Divné je vlastních hnutí soukolí, že občas co odesláno, vrátí se a zabolí.
Že trhnutím jediným vyškubne se zpod kůže, co jinak k světlu přijít nemůže…

Jedna miska vlevo, druhá vpravo, očima zaříkávám kolísání vah, ať nevychýlí se vždycky stejnou stranou, a vážit všechno začínám mít strach.

Hon na stíny, dluh v splaceném, kdo bez viny, hoď kamenem.
Kolikrát věděla jsem Ne, a přece vbušilo se Ano, dveřmi pod náporem…
Kolik kdy co stálo mne a kolik bylo doopravdy přáno, v bytě smetím chorém…
Jedno, druhé, třetí jméno…
A v hlavě čím dál víc cosi divně hučí, proč někdo slyší Ne, nemám uklizeno, a přesto se cpe do papučí – snad že pouklízet cizí smetí, je jako vysvobodit princeznu ze zakletí a v pohádkách pro velké i pro malé za to povyšují na krále…

Povídejte, misky vah, povídejte, proč ten strach…
Protože princezny místo vděčnosti až nadosmrti, chtějí zapomenout, jak co smrdělo či smrdí.
A ve vlastní právě nabyté čistotě, pošlou uklízeče po vodě.
Přišel sám a hodil se na práci, tak jak se hodívají žoldáci.

Povídejte, misky vah, povídejte, proč ten strach…
Protože nezbývá než přiznat si, že právě teď se váží stav, kdy princeznám silně zvlhnul zrak, když toho, co s nimi pil kafe, vůbec nezajímal drak.

Pohádko, řekni, dá se na vahách najít i tu chvíli, kdy se jazýček ustálí a už nikam nevychýlí…?

———-

(Fouskovi se tímto omlouvám za vypůjčené věty, splácané do úplně jiné hroudy společně s nevypůjčenými, a toho, kdo si bude při čtení myslet, že byl impulsem, ujišťuju, že nebyl, vznik impulsu se dá snadno ověřit.)

Komentáře:

  • fousek

    Draci, draci, draci! Proč býváte tací,
    že princeznu požíráte, před princem se schováváte!

    (věty Ti klidně věnuju darem, snad se Ti budou hodit i v lepší situaci)

  • fousek

    obludu fláknout po pysku, jeho hlavy dát na misku, která stoupá výš.
    Princi! Snad o této možnosti víš.

  • fousek

    jeho hlavy = drakovy hlavy …

  • rulisa

    Tedy její hlavy, obludí. :-)

    Eště tam absentuje jeden dojem, tu je:

    Asi nemá cenu dobývat vší silou ženu, dokud ta si neuklidí sama… Historie poněkud zamotaná…

  • ghost

    Nepochybuji o tom, že v pohádce se jazýček ustálí na rysce ve správném okamžiku – vždyť po pohádce děti přeci musí jít spát :-)

  • rulisa

    Tak než zavřem oči docela, můžem vychylovat /čti francouzsky/ zvesela. :-)

  • ghost

    :-)))

  • fousek

    11:19 – Uklizeno není tu? Nechoď Honzo do bytu!

    12:01 – nebo úchylovat? /čti nefrancouzsky/

  • rulisa

    Item. :-)

  • fousek

    TAKTÉŽ latinou mě dostaneš spolehlivě.

    Eště tak bych věděl rozdíl mezi "in vivo" a "in vitro" a některé jiné profláknuté latinské fráze.

  • rulisa

    A "in vino". :-)

  • fousek

    Veritas! moje máti má šicí stroj této značky …

  • rulisa

    Moje taky. :-)

  • radka

    hezke povidani. Snazim se vylustit co chtel basnik ci basnirka rici. Je to o hledani rovnovahy v brani a davani? Strach ze jsem dal neco navic dal nebo ze me nekdo vyuzil?

    Kdyz jsem ten problem kdysi resila, stal se ze me neurotik. Sice hodny (nikomu jsem nic nedluzila) ale magor.
    Ted jsem zla a v pohode.

  • rulisa

    Ne, není to o braní a dávání. Je to o tom, co je v perexu. O pouštění někoho někam k sobě.

  • Bahanka

    Tak tohle mne dostalo….Nemám slov…

  • ghost

    Děsná práce byla při vážení na netlumených analytických vahách. Člověk tam pustil plíšek, že na něj potřeboval lupu, a pak musel jak dlouho čekat, než se to houpání dostane s výchylkou do přípustných mezí. A pak logaritmické pravítko a zpracovat výsledek metodou kladných odchylech (já toho Gausse neměl rád), případně ještě nějakou zoufalejší. To, co vyšlo, se nesmírně lišilo od toho, co jsem skutečně viděl. A přitom jsme to počítali dva a vzájemně si to kontrolovali. Ještě že na výsledku nikdo nic nestavěl – prostě se to založilo a za příslušný počet odevzdaných cvičení byl zápočet.

  • Jirka*

    Nejjednodušší to měl vždycky řezník (a teď nemyslím toho u Dee Dee). Ten nikdy nečekal, až se váze jazýčky srovnají. Měl to v oku. Většinou tak, aby to bylo výhodné pro něj, samozřejmě. Dnes je plno řezníků, nějak víc, než kdy bylo. Je to maso, ale má to něco do sebe – nečekat, až se něco ustálí, nemuseli bychom se dočkat….8^)

  • rulisa

    Ghost: Tak teď nevím, jestli ti mám hodit link na tvoje vlastní stránky, nebo se optat, jak jsi na tom s pomstychtivostí. :-)

  • ghost

    Z vysoký mne stejně vyhodili…

  • rulisa

    A slučuje se to s tím, čemu věříš?

  • ghost

    Jo, slučuje.

  • rulisa

    Pro ty, co stran posledních čtyř komentářů naší (ne)komunikace s Ghostem netuší, která bije: K pochopení snad pomůže skousnutí předlouhé diskuse u Ghostova článku "O konfliktech".
    http://ghost.blog.cz/0602/o-konfliktech

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.