Koukala jsem na ten Uzlův článek. Ve svým okolí mám typický případ, kdy zřejmě matka zneužívá svýho syna. Jestli to ještě nedělá, tak k tomu rozhodně nemá daleko.

Jak jsem toho Uzla četla, už už jsem chtěla zvolat: "A co synové zletilí?" Než jsem to dočetla do konce… I podle mě je to dost sporný. Samozřejmě – z hlediska obecné morálky ABSOLUTNĚ NEPŘÍPUSTNÝ. Přesto si myslím, že právě proto tak pečlivě tutlaný…

to ghost: dovolím si nesouhlasit. Pochybuju o tom, že počet kluků, který sexuálně přitahuje jejich matka, je moc velkej. Těžko. A taky si nemyslím, že spaní matky s vlastním synem není úchylka a že ho to nijak nepoškozuje. Pokud k tomu někde dojde, tak je něco špatně. A takovej chlap, nezlob se na mě, je potom pro normální život bez té matky naprosto nepoužitelnej. Se znásilněním to taky vidím jinak. Nemyslím si, že znásilněná ženská má trauma z toho, jak se na ni dívá okolí. Spíš je v tom vztek a bezmoc…

Freudovská psychologie má jako jeden ze základních pilířů Oidipovský komplex. Jenže takřka každý kluk v pubertě tím prostě projde – silný citový vztah k matce. V pubertě v tom má ten kluk zmatek a v hormonech má guláš. V tom je jedna ze slabin Freudovské psychologie – považuje to za "odchylku", přitom tím projde takřka každý, tak jaká odchylka. Co se týká spaní se ženskou obecně v tomhle pubertálním věku – to není jen o matkách, ale i o jejich kamarádkách – chlapci jsou v tomhle věku mnohem citlivější, než se obecně připouští, a může je to poškodit na celý život – ženské okolo čtyřicítky bývají k mužům trošku tvrdší a to takového mladíka může odrovnat. Stalo se to známému, když mu byl čtrnáct, s jednou herečkou, která bydlela v témže domě, a hodně ho to poznamenalo. Je lepší, když to přijde až po pubertě. Kdysi jsem se znal s jednou sociální pracovnicí, která o takových případech dost věděla.
Znal jsem dost znásilněných děvčat, co to neohlásily, protože se bály, že by je rodiče vyhodili z domova, co by tomu řekli sousedi a podobně. Znal jsem i pár, které opravdu vyhodili rodiče z domova právě jen proto, že "se nechaly" znásilnit. Znal jsem i pár žen, které byly znásilněné v dospělosti (v zaměstnání, u lékaře, u známého) – neohlásily to, protože se bály, co by se o nich říkalo, že by jim to manžel nikdy neodpustil a podobně.

Kluk ve čtrnácti – jo, ty věkově blízký holky sice přitahují, ale dospělá ženská má úplně jinej druh přitažlivosti. Zvlášť po třicítce. Strašně moc to závisí na tom, jestli z toho rodič sám má nebo nemá trauma. Pokud má, strhne do toho i potomka a zahrne ho pocitem viny. Pokud ne, vznikne mezi nima sice trochu jinej vztah, ale pak puberta skončí a s tím i tenhle incestní vztah. Obecně jakejkoli citovej vztah má tři složky – tu opatrovnickou (rodičovskou), tu podřízenou (dětskou), a partnerskou s příslušným sexuálním nábojem. V pubertě je v tom prostě guláš, a je i spousta mladých učitelek, které se v tom omočí. To pubertální dítě je naprosto bez zkušeností, když do toho spadne. Nemá srovnání. Sex z prvního vztahu si do života odnáší jako etalon a porovnává. Mně moje dcera v pubertě přišla jako ženská přitažlivá hodně, ale já byl spíš v pokušení jí přerazit.

ve čtrnáctipokud si to dobře pamatuju, tak ve čtrnácti jsem jako nejvěší potíž pociťoval nedostupnost, přesněji nesvolnost objektů touhy (maminka mezi ně ale opravdu nepatřila). Anebo jsem tu nesvolnost příliš předpokládal, měl jsem se víc snažit, jak to tady čtu … mladé holky se mi teda nezdají míň tvrdé, než "vícekřížkovky", spíš naopak, způsob, jakým mě přitahují se mi zdá u každé sice trochu jiný, ale určitě nazávislý na věku … každý má ovšem svoje zkušenosti, a zkušenosti jsou, jak známo, nepřenosné … zastavte ten čas na chvilku, ať stíhám komentovat aspoň něco

Mladé dívky jsou více postižené sny, romantikou, ideami – jejich tvrdost je jen taková póza. Ty starší ženské jsou pragmatičtější, přímější.

ale běda když něco ze šablony dané sny, romantikou, idejemi vyčuhuje … ale, já těch mladých holek znám docela málo, maximálně sem tam nějakou svezu stopem … a z těch holek, co jsou mladé o něco déle, se vídám tak s mojí N., občas čtu Rulisu z dopisu … a vůbec
ještě než se pro zaneprázdněnost omluvím z další diskuze, musím říct, že jsem včera večer (když teda nešlo bloguje, že …) na zmíněnou Ženu (časopis) zavítal. Skončilo to tak, že jsem u jakéhosi staršího článku zaklikal diskuzi, kde byla Rulisa hodně aktivní, a dobře se bavil. Teď už teda vím, jak to bylo s těma tvýma zlomenýma rukama …

Dee Dee, teď jsi napsala něco, co jsem zapomněl dodat – znásilnění chlapa, nemusí být doprovázené "patřičným postavením", vždyť ani u žen nemusí dojít ke vniknutí, a je to považováno za znásilnění…

Fousek:
Až budeš mít čas mezi Francouzi, buď tak laskav a hoď mi do vzkazů link na tu stránku, u níž ses tak dobře bavil, jo? :-) Ať vím, z čeho se mi zatím jen v předtuše ježí vlasy i tam co nejsou vlasy… :-)

Už od mládí sleduju svět žen. Za posledních deset let jsem do něj nahlédl opravdu hluboko. Docela by mne zajímalo, jak bych uhrál život, kdybych byl ženská.

Samozřejmě je ten rovnoprávný vztah to optimální. Jenže když tak poslouchám chlapy, říkám si – žít se ženskou je těžký, ale dá se to vydržet, s chlapem bych ale asi moc dlouho nevydržel.

Tohle já bych neuměl. Já vždycky přímo a na rovinu. Chceš? Nechceš? Tak navrhni něco, co by se mi líbilo. Nemám nejmenší chuť něco rozhodovat, ale taky nechci dělat nějaký nesmysly jen proto, že si to ten druhej vymyslí. Můj bratr s první manželkou furt něco řešili. Já bych s ní byl hotovej strašně rychle. I s mym bratrem – s tím ještě dřív.

Ghost: zrovna mi vypadl napsany text do neznama. Takze zkusim jeste jednou. Pokud mas hodne zalib, tak je to jednoduche navrhnout neco co by se ti libilo. Horsi je, pokud se ti libi pouze pobyt sam na chalupe. Pak to ma zenska dost tezke neco vymylset :o)
Rulisa: Priznam se ze nevim co jsi chtela napsat :o)

Dee: Vážně vzato samozřejmě.

Já jsem tam četl jen jednu o dětech (link – vzkazy). Ale z tvé reakce soudím, že by asi šlo najít ledasco ;-)

A když se chlapovi postaví, i když nechce, má jakou šanci?
Když ženská ví, jak na toho kterýho chlapa jít, tak ten chlap nemá šanci. Ovšem když ten chlap ví, kde má citlivý místo, tak zase nemá šanci žádná ženská. Naopak – ženský se stačí správně dotknout a nemá šanci. Jenže – něco se někde porouchalo – možná jsou to ty zbytkový neodfiltrovatelný antikoncepční hormonální prostředky, který jsou dnes i v pitný vodě a nikdo neví co s tím. Možná je to nějaká složka emisí, která se nespláchne s deštěm. Možná je to životosprávou. Ale je stále víc lidí, který s tím mají potíže třeba už ve třiceti – ty hormony se jim prostě nenastartují. Dneska by měla Mata Hari dost komplikace. Spousta lidí "nefunguje".